Diskuse Elektrika.cz

Zkušené kolegy tímto žádám o pomoc při řešení uzemnění antény GPA 108-136, kterou hodlám instalovat na střechu domu, leč hromosvodem dům zatím vybaven není. Chtěl bych použít plastovou konzolu pro uchycení antény. Jedná se o klasický RD typu delta, hřeben ve výšce cca 9 m. Jak vést zemnič a kam jej vlastně připojit? Případní zájemci mi ponechejte na sebe kontakt s e-mailem, platba převodem.

Anténa na střeše bez hromosvodu je pro blesk jímač a kabel od ní svod, po kterém ten blesk pojede. I když se anténa uzemní, pojede stále nebezpečná část blesku po kabelu.

Bezpečně to bude problém.

Můžeme se setkat s názory a radami radioamatérů, které odborníci na hromosvody nemusí uznat jako správné, dobré...

Třeba existuje názor, že když je stožár, tak nedělat převěs, ale do objektu přivést anténu (anténní svod) v zemi a mít svod na patě stožáru spojený se stožárem a co nejlépe uzemněný, pokud je na objektu hromosvod, mít to obě uzemnění spojena páskem mít to spojené až u vstupu do objektu...

Ale pokud je to na střeše objektu, kde se bydlí, je třeba se rozhodnout co budeme preferovat, jestli koníčka nebo bezpečné bydlení

Pokud není zatím hromosvod nemusí být zatím anténa.
Obojí je otázka půldne práce hezky ruku v ruce.

Co do bezpečnosti toto NELZE realizovat.

Souhlasím. Otázka je položená špatně. Jak to mít bezpečné bez ochrany, je prostě nesmysl.
Nejlepší rada zadarmo  (jednicka)

Prečo by sa nemala dať anténa bezpečne uzemniť aj bez bleskozvodu?
Aspoň ja tam teda vidím otázku na bezpečné uzemnenie,  a nie na bezpečnú ochranu pred bleskom. :D :D

Že otázka nepozerá dopredu, je neúplná a menej odborná je jasné, to naznačuje aj fakt, že zemnič sa nevedie, ale ukladá. ;)

Podstatná část původního dotazu. Jen tak se zeptám. Už se mu někdo z kolegů ozval?

Děkuju pane Horský. V jednoduchosti je krása. Zbytečná debata okolo, prostě to nejde a hotovo. Jen jsem se zeptal a nehodlám nic realizovat.

No jistěěěě. Ve svém příspěvku píšete, že jste náš kolega, tak proto nevidím jediný důvod, proč by s vámi měl někdo dlouze debatovat o zcela jasném problému, který je vyřešen již v samotných základech elektrotechnik y.

Ale když jinak nedáte........ . svod vodičem HVI, oddálený jímač k anténě a na kabel od antény nasadit svodič bleskových proudů DEHNgate.

Výrobce antény GPA v Návodu doporučuje způsob uzemnění......

P.S. Trošku vznikl mišmaš v otázce, kde se spojilo uzemnění antény ke své funkcí a ochrana objektu proti blesku. Jsou to dvě rozdílné oblasti i když spolu trochu souvisí.

No, zjednodušeně platí pravidlo, že správný způsob ochrany je vše dostatečně oddálit a schovat do ochranného úhlu (pod valivou kouli). Pokud to není možné, tak vše spojit se vším a dobře uzemnit (více svody). Zde ale zůstává příliš velká míra rizika a tedy se to nedoporučuje.
Tedy pokud by blesk uhodil i do velmi dobře uzemněného stožáru antény, část výboje doputuje až k TV po koaxiálním kabelu, kde to ublíží TV, nebo dojde k přeskokům třeba na vnitřní instalaci. Člověk nemusí být ani moc znalý, aby pochopil že to není dobře.


I když se provede hromosvod dobře, stále je jisté riziko například indukce nebezpečného potenciálu do stožáru antény. I proto je nutné teto stožár přizemnit, byť je v ochranném uhlu oddáleného jímače. To samé platí například i pro komíny.

V podstate by sa jednalo o nejakú "čiastočnú ochranu" objektu  bez bleskozvodu.
V 62 305-3 mi práve chýba definícia pojmu stavba,  na ktorú sa vlastne ochrana systémom LPS vzťahuje.

Čisto na zamyslenie, teoreticky, všeobecne, a nie pre tento konkrétny prípad:
Môže byť stavbou aj výstavba a ochrana samostatnej antény na objekte bez bleskozvodu?

Neviem ako to máte v ČSN, tú našu 62305-3 spracoval p. Jiří Kroupa v Detve, a ochrana systémom LPS je v nej už v „Úvode“ i „Rozsahu použitia“ koncipovaná pre stavbu.

Pane Kleine, vykašlete se na slovíčkaření a posuzujte danou situaci selským rozumem s přihlédnutím k ochraně osob, které se budou v objektu s anténou nalézat v době bouřky.

Bezpečnosť osôb pred účinkami atmosférickej energie v jednom objekte ako v jednom celku nie je možné vzťahovať k ochrane jeho jednej vybranej časti.
Naozaj si o tom myslíte niečo iné, a toto by v danej situácii u vás prešlo?
U mňa nie, a rád by som vedel kde sa mýlim.

Moja indícia smerovala práve k slovičkáreniu, ktoré je v našom odbore veľmi dôležité práve pre správne pochopenie predpisov.

https://elektrika.cz/data/clanky/ktera-rizika-vyhledavame-v-ochrane-pred-bleskem-a-prepetim

Aniž bych chtěl vyvracet nějaká rizika o kterých je tu psáno, tak je třeba upřesnit jednu maličkost - ta anténa, uvedená v dotazu, je vertikální anténa, podle frekvence pracuje v leteckém pásmu. Tam nejde o přímé poškození TV, ale o možnost poškození přijímače (případně transceiceru),  který může být napájen z baterií...
A právě u všesměrové vertikální antény je docela problém ji vecpat do ochranného prostoru oddáleného jímače.
Aby to výrazně nezbořilo všesměrovou charakteristik u, měla by být mezi anténou a jímačem vzdálenost větší než vlnová délka. To znamená v tomto případě minimálně kolem 3 metrů.
A při ochranném úhlu 45 stupňů (já netvrdím, že tam takový vyjde) kolik je vzdálenost, o tolik musí být jímač vyšší než anténa.

Jirko, všechno jde, jen malé děti se musí nosit  ;) :)
Koukal jsem, že je anténa vysoká cca 1m.
V LPS III: jímací tyč délky 3m (HVI) ve vzdálenosti 3m od antény, ochranný úhel na výšku domu + tyče (12m) je úhel 57°.

To je zřejmé od začátku, že z hromosvodem to jde bezpečně. Možné je i tu anténu obětovat a použít jí jako jímač toho hromosvodu.

... kabel od antény až k místu připojení pak vést v dostatečné vzdálenosti vnějškem domu a na vstupu do domu kabel opatřit svodičem bleskových proudů, uzemnit, pospojit.

Takto to navrhuje většina výrobců.
Anténa tam, kde není hromosvod, se nedává na vrchol hřebenu.
Vytvoří se VF uzemnění, obvykle stačí tři tyče zapojit do otevřeného trojúhelníku
a připojit na Vf koaxiální bleskojistku. Obvykle to řeším přechodovou krabici, kde je přivedený svod kaxu z antény, vnitřní koax k zařízení a přívod uzemnění. Vf koaxiální bleskojistka je opatřena vf konektory a pro připojení uzemnění je připravený šroubek.
Koaxiálních bleskojistek je více druhů....

V tomto případě může té anténě překážet hřeben střechy, komín, jímače hromosvodu a jiné překážky.

Opravdu považujete tento "proutek" za překážku TV signálu? Pomalu to zní jako že-- nedělejte si hromosvod, nebudete mít TV signál ;)  promiňte mi tu ironii, ale nějak tomu nemůžu uvěřit.



Obávám se, aby obětí nebylo více než jen ta anténa  :-\

Nejde o překážku TV signálu. Pro TV signál nám DVB-T(2) situaci zjednodušilo, protože nevadí, když nám pomocný jímač zesílí, zdůrazní nějaký odražený signál, který by způsobil u analogu "duchy".
Bavíme se jiném provozu v trochu jiném pásmu, s vertikální polarizací signálu. Tam právě i ten "proutek" rozbije směrovou charakteristik u.

Existují antény, které jsou vhodné (určené) pro vrcholovou montáž. U té antény má zářič takové provedení, že je přímo galvanicky spojen s držákem, přes který je uzemněn, a má takový průřez, že se průchodem bleskového proudu "neodpaří ani nerozletí do okolí"
Ale pořád je tam problém, že se po kabelu přenese "potenciál",  který si hledá cestu do "země".
Pak je důležité jak je stožár spojen s PE(N)em, jak je to daleko...,  z toho se odvíjí jaký rozdíl potenciálů a jak rychle se objeví např. mezi přijímačem (radiostanicí) a přívodem napájení,...
Já vím, že 4kV pro blesk není nic, ale na dráze se běžně používaly v napájení radiostanic oddělovací transformátory a těch poškozených radiostanic bylo minimum

Donutil jsi mě lést dnes po střeše a hejbat s anténou, provést pár pokusů, abych zjistil že ani trubka připojená na zemnič o síle cca 8cm, ve vzdálenosti cca 0.5-1.3m od antény, nijak zásadně se signálem nezamává.
 ;) ;) ;) ;)

Pak jsem se podíval o které anténě se zde vlastně píše a jestli se nepletu, tak se jedná o všesměrovou 1/4 anténu v pásmu od 108 do 136 MHz. Zde si dovedu představit pouze to, že mi případný jímač trochu  ovlivní vyzařování této antény. Nevěřím že by měl ale zásadnější vliv, tedy že by zabránil, nebo znemožnil její používání.

Hodně to zjednoduším:
Vodivý předmět delší než anténa zpravidla funguje jako reflektor a ve směru, kterým je od antény instalován, tvoří něco jako stín, prostor s minimem signálu, a maximum tvoří opačným směrem.
Pokud je kratší než anténa, spíše tvoří direktor, který v tom směru signál zesílí.
Důležité je to více pro vysílání, pro příjem to nemusí přinést tak zásadní problém a je to důležité především u některých profesionálníc h služeb, např. u radiostanice, která musí pokrýt signálem trať plnou oblouků.

Ale to už se dostáváme trochu daleko od primárního zaměření tohoto webu.
U máme tu velkého odborníka na tuto problematiku, kolegu Bočka, který by na to téma asi dokázal napsat jen o základech mnohastránkové pojednání, protože jednoduché to vůbec není...

OK. Díky. Ale tyto základní věci mi jsou jako bývalemu radioamatérovi trochu známy. Byť nemám v tomto takové znalosti jako ty, Honza Boček, nebo řada jiných. Přesto si nemyslím že to musí vždy automaticky znamenat problém.

Také mohu souhlasit s tím, že v některých případech je levnější antému a připojená zařízení obětovat, než provádět nákladnou ochranu před bleskem. Ale opakuji, pouze v některých případech. To se můžeme bavit třeba o wifi pojítku, jehož cena v čase velmi rychle klesá spolu s jeho technologickým zastaráváním. Ale nevíme co je na druhém konci kabelu antény pověšené. Tedy jakou to má cenu a například zda to končí v nějakém rozvaděči s uzemněním, nebo například mikrofonem obsluhy. To vše mohou být další vlivy, které mají vliv na způsobu ochrany, případně obětování techniky.


SOuhlasím. Můžeme to někdy probrat i osobně  ;)  třeba u pivka i s Honzou Bočkem.

Táto kombinácia odpovedí by hádam aj stačila na úvodnú otázku, že bezpečne uzemniť sa to dá.  :)

Vyhodnotenie rizík v prevádzke antény nemusí byť z pohľadu návodu výrobcu na bezpečné používanie  jeho výrobku vždy totožné s vyhodnotením rizík pri ochrane pred účinkami atmosférickej elektriny.

..., jaký máte prosím názor na tohle? :
dreambox: Pokud není v projektu není povinnost.Věřt e tomu, že někdy je klidnější spaní bez hromosvodu. Chodím po kontrolách po přímém úderu blesku do objektu a mohu říct že někdy je dům s hromosvodem více zničený než bez.
příklad: Dům po úderu blesku s hromosvodem.Vy tržený přívodní kabel elektřiny,včetně pojstkové skříně.Nalezen o 200 m v protější zahradě.,vše co bylo v zásuvkách,trafa, to se rozlétlo, jako by někdo pustil do zásuvek proud vody.Kabely od antén upálené .Po celé délce jen ohořelé cestičky.Jední m slovem devastace.Druh ý dům bez hromosvodu.Ode šla elektronika ale žádná další škoda.Další příklad: Představte si kostel vedle dům s hromosvodem,naproti dům vzdálený 7 m od tohoto domu, u domu vjezdová posuvná brána s motorem, nad touto bránou vedení nízkého napětí. Kam myslíte, že udeřil blesk, přímo do motoru této brány. Zbyla jen díra, motor nenalezen, opět více škody na protějším objektu s hromosvodem. Za mě žádný hromosvod, pouze dobrá pojistka proti úderu blesku a připojištění proti přepětí v síti.

Potom pre správne vyhodnotenie kontroly musíte poznať aj stav bleskozvodu pred úderom.
Stav po zásahu s tým pred zásahom totižto spolu veľmi úzko súvisia.  :)

Jednoduchý. Nějakou zkušenost s tím mám, včetně řešení škod po úderu bleskem (viz mnoho dalších diskusí). Ve všech poškozených domech sice měli drát na střeše, ale o skutečné ochraně před bleskem se mluvit nedalo. Jinými slovy bylo zde mnoho pochybení, ať už se jednalo o starý dům s hromosvodem pamatujícím Křižíka a nebrající v potaz nové poznatky a především změny v domě, nebo nové "hromosvody" bez projektu, revidované jako oprava ochrany dle ČSN 34 1390, aby si to zjednodušili.

Tedy vaše prohlášení o tom že lepší je dům bez hromosvodu, než s ním, beru bez přesného popisu o stavu ochrany která nezafungovala, jako JPP (jedna paní povídala) a velmi neprofesionáln í. Dodejte nejdříve informace k celé události s popisem jak k události mohlo dojít a popisem škod. Pak se můžeme bavit o tom, jestli na těch objektech byla skutečně nějaká ochrana, nebo jen špatný pokus o ni. Osobně sázím na to druhé.

Vzhledem k tomu, že jste evidentně laik, považující drátěné kulisy na střeše některých domů za hromosvod, omlouvá to vaší neznalost a tmářství.  Za kterou pojišťovnu kopete?  ::) :D

To Jan Kopúnek:

a vy jste co? Kontrolór čeho?

To co popisujete nespadá do vnější ochrany před bleskem, ale do vnitřní ochrany před přepětím (jednoduše řečeno). To je zásadní rozdíl.
Takto mluví vesničtí dědkové u piva....... "Lojza má hromosvod a představ si, že mu při bouřce vyhořela celá elektrika. Já pořád říkám, že je hromosvod k ničemu"
Nehorázné plácání nesmyslů.
Jste schopný posoudit stav hromosvodu co do jeho funkčnosti?
Jste schopný posoudit, zda je stavba dostatečně chráněna?
Jste schopný posoudit, zda je dostatečně chráněna vnitřní elektroinstala ce?
Dle vašeho příspěvku absolutně nevíte o čem je řeč.

Pokud alespoň malinko nevidíte do problematiky ochrany před bleskem a přepětím, pak se prosím nevyjadřujte, nebo se toho ještě nějaký trouba chytí a vznikne tu zase zbytečné diskusní vlákno na X stránek.

Nehledě na to, že jste měl dle pravidel diskusního fóra založit nový diskusní příspěvek.

Jenže ona jakákoliv anténa, nebo jen rozvod elektrické energii na půdě nebo v podkroví, je možné v objektu, který nemá jiný hromosvod, považovat také za "hromosvod",  ale v tom nejhorším provedení, protože "svod" vede vnitřkem, nemá potřebné průřezy, vede po hořlavých materiálech...
Takže obdivuji Vaši odvahu nabízet podobná nebezpečná řešení  (zle)

Ono těch škod není tak moc, ale jak stoupá množství (a někdy i cena) špičkové elektroniky citlivé na přepětí, můžeme se přehoupnout přes bod, kdy pojišťovny řeknou DOST, a změní plnění za škody v případě, kdy poškozený kromě uzavření pojistky neudělal nic pro ochranu svého majetku

To jen tak nebude.
Pojišťovny se předhánějí ve slibech a průsery způsobené bleskem se pak řeší až při vyčíslování škody. Žádná pojišťovna při uzavírání pojistky neřekne, že je pak skutečnost pro klienta trošku jiná, než se slibovalo. Když ptáčka lapají........ ....
Nikdo ti však nikdy neřekne, že tě nepojistí, protože nemáš revizi hromosvodu nebo odpovídající vnitřní ochranu.

Co se ke mě dostala nějaká informace, tak na druhé straně hranic, v Bavorsku, už před léty začaly pojišťovny měnit podmínky pro pojištění FVE nebo objektů, na kterých FVE je, protože to byla hodně červená čísla (pojištění vs. plnění)

Ano, z praxe už víme, že není problém uzavřít samotnou pojistku, ale následně to bývá horší s plněním škod na majetku. Stačí jediná věta ve smlouvě, kde je napsáno že si máte počínat tak, aby jste předcházeli možným škodám  a s radostí vám odmítnou platit škodu, nebo plnění značně okleští, když nedoložíte pravidelné revize hromosvodu, dokumentaci a podobně.
Na pravidelných školeních, například soudních znalců, ale i mnoha dalších školících center, se čím dál častěji můžete setkat se zástupci pojišťoven, kdy se učí na co je potřeba si dát pozor.  Mnohem více a podrobněji by to zde mohli popsat soudní znalci a mnoho RT, kteří už pro pojišťovnu podobný dokument zpracovávali.

Do wifi pojítka také vede kabel, po kterém v případě zásahu ten blesk pojede.

Ano, proto jsem psal


Tedy povede-li to do RD k posteli majitele, nechtěl bych obětovat ani jednoho z nich. Na druhou stranu pojítka providerů wifi připojení, které se mění prakticky co 2-4 roky a která jsou ukončena rozvaděčem kde jsou instalovány svodiče a je přizemněn, si mohu dovolit obětovat. Nepamatuji případ, že by se to dostalo dál, než do toho rozvaděče. Samozřejmě záleží i na názoru konkrétní firmy a na jejich politice. Ovšem tato jejich zařízení velmi rychle stárnou a tak je pro ně jednodušší to moc neřešit a anténu obětovat.

Proto jsem psal:

citace:
.. kabel od antény až k místu připojení pak vést v dostatečné vzdálenosti vnějškem domu a na vstupu do domu kabel opatřit svodičem bleskových proudů, uzemnit, pospojit.

Hmm. A jak bez projektu, nebo alespoň výpočtu, určíte dostatečnou vzdálenost, vhodné svodiče, nebo samotné provedení?
Když řeknu A, musím říci i Bé, případně Cé  ;)  Můžete tedy přijmout poptávku a tazateli navrhnout řešení, z ruky do ruky za fakturu.  ;)

Nic. Nechme toho. Bez znalosti konkrétního místa a konkrétních podmínek se stejně ničeho nedobereme. Osobně si nedovedu představit, že bych něco tak zásadního neřešil s projektantem hromoblesko ochrany a zároveň nekoordinoval vnější s vnitřní ochranou. V tento moment je to o možnostech, ale ne o konkrétním řešení v konkrétním případě. Navíc něco jiného je "povídat" si nezávazně v diskusi a něco jiného navrhnout to oficiálně a za plné odpovědnosti.

Pokud mu řešení zpracujete, budu vděčen pokud se s námi o to podělíte. jsem zvědav jak to v jeho případě vypadá a jaké bude následovat řešení.

Já nemám povinnost vám dokládat projekt, výpočty, ani stavět hromosvod. Odpovídal jsem na obecně položenou otázku, která byla zařazená do diskuse.

Nic o povinnosti jsem nepsal.  Jen o tom, že pokud by jste mu pomohl s řešením, byl bych vděčen, kdyby jste se s námi o to podělil  :-\  a napsal jak jste si s tím poradil dle místních podmínek. To je vše. Proto nějak nechápu vaši reakci  :-[ :-X :-\ ?? :o

No nic.

To samé platí všeobecně. Jetliže to bude možné, bylo by zajímavé, pokud by někdo zvedl "hozenou rukavici" a pomohl s řešením konkrétní situace, kdyby se o finální řešení zde s námi ostatními podělil. Je potřeba se stále učit a toto je velmi zajímavý případ a konkrétní situace z praxe. Mohlo by to sloužit i jako příklad ostatním, jak se to nechá řešit i v budoucnu a v podobných případech.

Snažíte se mi podsunout, že kvůli TV signálu obětuji majitele a pak nějak nechápete mojí reakci.

Kde?  :-\  to jako že moje reakce na to že když povíte že to jde, tak že je dobré říci i případně podrobněji jak? Navíc se už nějaký čas nebavíme o TV anténě, ale o zcela jiném zařízení.

Rád bych například věděl jak dodržíte dle vašeho řešení dostatečnou vzdálenost, proto se ptám.  Jestli si to berete příliš osobně, tak se omlouvám, ale já si tím marně lámal hlavu, proto jsem byl zvědavý na vaše řešení. Nikdy jsem nepsal že vím a umím všechno a rád se přiučím něčemu novému. Dlouhá léta jsou pro mne zdejší diksuse studnicí znalostí a jejich čtením se učím stále novým věcem. Mnohokráte mi to pomohlo i v běžné praxi. Jestli s tím ale máte problém, tak se prostě přestanu ptát na váš názor a řešení, aby jste nemusel odpovědi brát jako svou povinnost. Doteď jsem si myslel že zdejší komunita přispívá zcela dobrovolně a ráda se podělí o své znalosti i s ostatními.

To spíše já jsem možná v jednom příspěvku tak trochu "obětoval" obyvatele nebo návštěvy domu pro ten kousek signálu z letadel (108 - 136MHz je v regionu IARU 1 plně vyhrazeno pro řízení letecké dopravy)
 (dance)

Z jistého pohledu je to na rozhodnutí jedince jak se postaví k ochraně svého majetku (a života).
Ale za úplně nejhorší variantu považuji to, když si někdo myslí, že ochranu má, a přitom má jen nějaký nefunkční paskvil, který mu draze prodal nějaký místní patlal nebo který si udělal podle rady v nějaké webové diskusi.

No, něco jsem nakonec našel. Možná narážíte na tento svůj příspěvek a moji následnou reakci.

Obávám se, aby obětí nebylo více než jen ta anténa  :-\

Jo, za tím si tak nějak stále stojím. Není v tom nic osobního, ale když řeknete že se anténa nechá obětovat a použít jako jímač, mám právo si o tom myslet své. Nic více jste k tomu v tomto příspěvku nenapsal a můj osobní názor je, že není zrovna dobrá varianta. Nebo jsem z toho měl pochopit něco jiného?

Ty příspěvky jsou dva hned za sebou a navazují na sebe:
Jestli to nechcete pochopit, tak je spojím.

V princípe každé seriózne riešenie bezpečnosti VTZ začína v legislatíve.
Predpokladám, že anténa na streche  stavby na bývanie bez bleskozvodu, navyše vodivo prepojená do jej vnútra, v podstate začne aj skončí vo vyhláške pre technické požiadavky na stavby. Mám za to, že tu končí aj hľadanie serióznych riešení.

Jedným z prijateľných riešení z pohľadu rádioamatéra a hádam aj výrobcu antény by mohlo byť celkové bezpečné odpojenie antény počas jej nepoužívania a obdobia búrok.
Technické riešenie umiestnenia a odpájania antény na streche by už potom nemuselo byť väčším problémom, nakoniec nejaký ten diel spoluzodpovedn osti za celkovú bezpečnosť vždy ostane aj na prevádzkovateľ ovi akéhokoľvek VTZ.

Toto není o tom co chci a co ne, ale o tom na co jsem reagoval. Nečekal jsem že si mám spojit příspěvky které od sebe dělí cca 6h. Čekal bych že to budete psát v kuse, ne na etapy které si pak mám spojovat, ale to nevadí. Nechme toho.
Jediné co bych opravdu chtěl, popsat to řešení s dostatečnou vzdáleností, svodičem a tak dál.  Můžete klidně schématicky a do soukromé zprávy. Skutečně by mě to řešení zajímalo a možná nebudu sám.

děkuji

...uznávám, můj dotaz vyzněl možná trouchu hloupě a skutečně i neodborně. Namísto "Jak" jsem měl spíše zvolit "Lze". Ano, jednalo se o "zadání" radioamatéra pro instalaci anteny Air band. Přestože jsem vyučen tak tento zajímavý obor bohužel nepraktikuji. Jak ale vidím podle široké diskuze, znovu na toto téma neexistuje jednoznačná odpověď a to respektuji... Dotaz by měl tedy znít zda to bezpečně lze nebo ne. A na to už jednoznačná odpověď padla. Ale kde jinde se zeptat, než na tomto fóru? A určitě lepší, než se pokoušet něco bastlit bez názoru odborníků.

To je VELIKÁ pravda a já si takového názoru velice vážím.

Moje zkušenost: anténní stožár nebo držák vždy uzemnit, do napájecího koaxu před vstupem do budovy vložit indučnost /vzduchovou cívku/ s indučností takovou, aby pro přijímané /vysílací pásmo nebo část nejpoužívanějš ího pásma případně kanál nepředstavoval a překážku a v době nepoužívání antény nebo při bouřce svod zkratovat dobře nadimenzovaným odpojovačem a tento zkrat uzemnit. Ale vše dle místních podmínek.
Je dobře i svod koaxu mít v násobku použitého kmitočtu tak jako i další překážky, které jsou umístěné v blízkosti aktivní části antény. Každá překážka o násobku použitého kmitočtu tvoří pro tento kmitočet zastínění, proto se musí opět zvolit kompromis v podobě nejpoužívanějš ího pásma, části pásma, kanálu......an ténařina je nejen o výpočtech, ale i o empirickém zkoušení...