Diskuse Elektrika.cz

V rodinném domě mi neustále (zhruba každých 14 dní jedna žárovka) praskají žárovky.
Mám dojem že to je přepětím.
Domek je připojen z rozbočovací RIS kabelem AYKY 4x60 v délce 80m.
RIS je připojena na TS vzdálenou cca 350 m kabelem AYKY 3x240+120.
Měřením v přívodní skříni RD jsem zjistil tyto hodnoty napětí: sdružené 417 V, fázové proti vodiči PE 243 - 245V u všech fází, v objímce žárovek taktéž 243 V (Měřeno při běžném provozu domácnosti).
Napětí mi připadá dost vysoké.
Dá se s tím něco dělat ?

Jestli si spravne pamatuju tolerance, tak namerena hodnota uz je mimo. Pozadat dodavatele (rozvodne zavody) o napravu.

Lakonicky např. ze stránek EONu  :'( :
Za normálních provozních podmínek musí být napětí v síti v povolené toleranci ± 10%,  tudíž napětí se může pohybovat v rozmezí od 207 V do 253 V. V této toleranci musí být 95% průměrných efektivních hodnot napájecího napětí v měřících intervalech 10 min. během každého týdne.

Je to tak jak píše P. Doležal
Už dost dlouho platí ta tolerance ± 10%
Dá se to řešit na transformátoru akorát ne po jednom voltu ale asi po 3V se dá jít nahoru nebo dolů už přesně nevím je to dost dlouho, ale dalo se to řešit přez rozvodné závody.
Jen tak mimo: Když jsem dělal letos rekonstrukci osvětlení klsických stropních světel  60W v počtu 36 kusů .Tak při demontáži jsem zjistil, že tak polovina žárovek byla ještě značky Tesla kde byla uvedena cena ještě v Kčs. Jsou funkční což zbylá půlka byla spálená a jednalo se o žárovky novější na 240V. Dost jsem na to hleděl a na dotaz zda tam nemají staré zásoby jsem byl ujištěn že už tak více jak 10let nedávají tyto žárovky.

Je to horší, trafa mají sekundár s regulací 2x2,5% v obou směrech. Jednotlivý stupeň vztažený na sekundár 242V je asi 6V.
Jde o to, co by nastalo u vzdálených  odběratelů, kdyby se trafo, obrazně řečeno, "pro dům pana Thalla" zregulovalo, samozřejmě směrem dolů.

Zkuste úsporky/spořivky ty by neměly být na přepětí tak háklivé, raději od renomovaných výrobců např. OSRAM nebo PHILIPS. Trochu pozor na cenu, zdá se na první pohled vysoká, ale je tady přímá úměra ceny k životnosti v tisících provozních hodin. Když hodně, tak v kuchyni nasvítíte za rok tak 2500 hod/ rok, v ostatních prostorách podstatně méně, podle toho vybírejte. Vřele doporučuji se vyhývat noname výhodných výprodejům v supermarketech .

Měl jsem podobný problém a taky jsem myslel že je to přepětím.
Zkuste si přečíst můj "příběh"
http://diskuse.elektrika.cz/index.php/topic,3435.0.html

Bavil jsem se v obchodě a tam mi říkali, že přepětí je velice častý problém.

Slyšel jsem, že se výrobci snaží úmyslně žárovky "upravit" aby vydržely určitou dobu. Dokonce na to měly výzkumný projekt. A právě tady padne kosa na kámen, upravené žárovky jsou daleko citlivější na přepětí.

Nikdy si nekupujte žárovky PHILIPS s životností jeden rok. >:D Je to hroznej šmejd. >:(

Změřil jsem si cvičně napětí sítě: 242V - to je běžná hodnota. Co jsem se díval, tak na některých žárovkách je napsáno 230V a na jiných 240V. Tak zkust ty druhé. Ty úsporné žárovky (zářivky) jsou také řešení.

Jistě by se dala tyristorovou regulací omezit efektivní hodnota napětí v okruhu žárovek. Ale to není nic pro laiky, kteří musí žádat o schémátko připojení zásuvky. Možná to již někdo vyrábí.

Pri vsi ucte k odbornikovi (p. Dolezal) neni nahodou zminenych +/-10% stanoveno pro "starou" sit s nominalnim napetim 220V ? Mel jsem dojem, ze pri zvysovani na 230 byly tolerance stanoveny tak, aby absolutni meze v zasade neprekrocily puvodni meze (a tedy bylo mozne nadale pouzivat puvodni spotrebice) - tedy, ze soucasne tolerance jsou +6/-10% pro 95% mereni a vyjimecne (5% mereni) je treba se vejit do +10/-15%. Tim nam vychazi hranice 207-243.8V vyjimecne 195.5-253V
Pravda je, ze jsem si to puvodne spocital chybne a uvadenych 243 mi vyslo tesne za hranici a ono je tesne pod - mea culpa.
Kazdopadne, uvadenych +/-10% uz je, mam dojem, minulosti stejne dlouho jako nominalni napeti 220V.
Obzvlast zajimave je, ze informace o 10% toleranci byla udajne cerpana ze stranek EONu - zkusil jsem ji tam totiz najit a nasel jsem tam prilohu 3 PPDS (http://www.eon.cz/file/cs/info/legislative/ppds/PPDS_2006_3.pdf),  kde se v kapitole 10.2.1 uvadi prave vyse zminene limity (+6/-10 resp. +10-15) - pokud tedy nekde jinde na strankach EONu je skutecne uvedeno +/-10%,  pak v tom maji pani odbornici nejaky zmatek ...

Bohužel níže uvedenou normu nemČSN EN 50160 / 2000 Charakteristik y napětí elektrické energie dodávané z veřejné distribuční sítě
Nicméně pátral jsem dál a zjistil:
1. ten výcuc, který jsem uveřejnil, je na http://www.eon.cz/cs/info/guide.shtml :
Velikost napětí sítě
Za normálních provozních podmínek musí být napětí v síti v povolené toleranci ± 10%,  tudíž napětí se může pohybovat v rozmezí od 207 V do 253 V. V této toleranci musí být 95% průměrných efektivních hodnot napájecího napětí v měřících intervalech 10 min. během každého týdne.
2.    i na http://www.eon.cz/cs/info/parameters.shtml,  je něco podobného  :
Odchylky napětí
S vyloučením přerušení napájení musí být během každého týdne 95% průměrných efektivních hodnot napájecího napětí v měřících intervalech 10 min. v rozsahu Un ± 10%. Je tady však dovětek :
Až do roku 2003 jsou podle ČSN IEC 38 přípustné odchylky od jmenovitého napětí v sítích nn 230/400 V +6%, -10%. Jsou to vámi uváděná % a osobně  si myslím, že ta doba byla na přípravu rozvodných závodů ( výměna distribučních traf o vyšším sekundárním napětí ze 400 na 420 V, poměry na vn apod.).
3. na http://www.eon.cz/file/cs/info/legislative/ppds/PPDS_2006_3.pdf  (váš odkaz  3PPDS) je tabulka, kterou jsem připojil, ale z grafu vyplývá, jako by platil právě do toho roku 2003. Avšak i dle tohoto grafu vám mohou či mohly rozvodné závody po dobu 1 hodiny „poslat“ +10 či +11% navíc.

Toť vše. Kéž by tyto stránky četl a vysvětlil někdo fundovaný z rozvodných závodů.

OK az tak dalece skutecne odbornik nejsem, je mozne, ze to bylo prechodne a dnes uz je (finalne) odchylka zase symetricka. Nicmene, mel jsem dojem, ze zduvodneni, ktere jsem pro asymetrickou odchylku cetl bylo zachovani kompatibility a a bezpecnosti provozu starsich spotrebicu - cimz neni vylouceno, ze slo i o jine duvody.
Pokud je tedy soucasne napeti 230V +/-10%,  pak se mi zda to znamenat, ze starsi spotrebice vyrobene pro napeti 220V +/-10% jiz nelze (bezpecne) provozovat, protoze v siti se "legalne" muze vyskytovat napeti, ktere je mimo jejich provozni meze. To uz ale odbocuju.

Neodbočujete. I toto je na www EONu uvedeno:

Naše společnost vám běžně dodává elektrickou energii v popsané kvalitě, která odpovídá, jak již bylo řečeno, evropským standardům. Tato kvalita všeobecně stačí k tomu, abyste mohli provozovat a bezproblémově používat naprostou většinu elektrických přístrojů. U přístrojů, které jsou obzvlášť citlivé na odchylky od jmenovitých hodnot napájecího napětí, nebo u přístrojů, které jsou použity v takových oblastech, kde se vyžaduje zvýšená spolehlivost, se lze vyvarovat chybných funkcí nebo poškození jenom tehdy, pokud budou učiněna vhodná technická opatření.

Na přepětí jsou obzvláště citlivé:
počítače, mikroprocesoro vá ovládání, audiovizuální technika, světelné regulátory, videopřístroje, satelity, telefonní ústředny, faxy apod.

Na podpětí jsou zvláště citlivé:
ledničky, mrazničky, automatické pračky apod.

Pokud máte zájem používat přístroje a spotřebiče, kterým popsaná standardní kvalita dodávané elektrické energie nepostačuje (jde především o přepětí),  doporučujeme vám, abyste se před zakoupením těchto typů přístrojů nechali od dodavatele tohoto přístroje informovat o citlivosti a odolnosti přístroje a případných ochranných opatřeních.

Pro doplnění informací.

V ČSN 33 0121 "Jmenovitá napětí veřejných distribučních sítí nn",  je v čl. 3 uvedeno přechodné období, pro toleranci +6/-10%,  do roku 2003,  opraveno opravou 1/září 2003,  na 2008. Dále je v čl. 3 uvedeno - cituji "Na konci tohoto přechodného období má být dosaženo odchylky 230/400 V +/-10 %"

A ted se v tom, laiku i odbornice, vyznej. Skoro se mi zda, jako by EON distribuoval energii s parametry nesplnujicimi zminenou normu - jenze, jen skutecny odbornik by patrne mohl rict, zda je tato CSN pro konkretni pripad aplikovatelna a zavazna. Obzvlast, pokud soucasne existuje (existuje-li) jina norma, zde take zminena CSN EN 50160, ktera upravuje tutez oblast, a ktera nebyla (pokdu nebyla) explicitne zrusena. Bohuzel, nemam pristup k normam (je vubec ostuda, ze zavazne predpisy, kterymi se musi kazdy ridit jsou k dispozici pouze za vysoke poplatky),  takze nemam sanci si udelat vlastni nazor.

Kazdopadne, zpet k puvodnimu dotazu - myslim, ze zahartusit na dodavatele nemuze vec zhorsit - nejlepe se zminkou, ze skody na zarizenich vzniklych prepetim mohou byt vuci nemu uplatneny v plne vysi. Maximalne se ohradi, ze je vse v poradku. Nejmene jednou jsme s timto postupem uspeli (bohuzel uz si s odstupem nepamatuju jake tam byly hodnoty napeti).

To: Lukes
První co se dodavatel elektřiny zeptá bude:
Máte nainstalovány přepěťové ochrany?
Máte provedenou analýzu sítě na harmonické složky?
Máte tuto analýzu provedeno právě v době, kdy soused zapnul amatérsky vyrobenou tyristorovou svářečku?
A spoustu dalších otázek.

Tezko o tom takto polemizovat, obzvlast, kdyz v nasem pripade polemizuje laik s laikem. Nas se na nic nikdo neptal - prijeli, nainstalovali primo v objektu jakysi svuj merici pristroj, po tydnu si ho odvezli, pote cosi postourali v transformatoru a od te doby prepeti nebylo.

Priznam se, ze nevim, jestli jsem povinen mit instalovane prepetove ochrany a zda fakt, jestli je mam nebo nemam nejak ovlivnuje povinnost dodavatele dodavat elektrinu v souladu splatnymi normami,  zda jsem jako laik povinen sam provadet jakoukoliv hlubsi analyzu - ale co mi pripada rozhodne podivne je, ze by dodavatel neodpovidal za kvalitu sluzby poskytovane me v pripade, ze soused ma nejake (jakekoliv) elektricke zarizeni.

V obecne rovine ale namitce rozumim - pravdepodobne se v prvnim kole pokusi obtizny hmyz (zakaznika) odehnat. Na tom nevidim nic neobvykleho. Presto, ja mam se stiznosti podanou formou slusneho dotazu, zda to ci ono je opravdu v poradku a tak, jak to ma byt, zkusenosti spise dobre (a to i v jednom konkretnim pripade reseni prepeti)  a v tomto smyslu jsem take poradil. Jestli to tazatel zkusi, nebo se "predbezne zalekne" a radeji to ani nezkusi je uz samozrejme jeho volba ...

230V

 :-\ 230V jako co ?  :-\ MK

Je to už síce trochu stará téma, ale myslím si, že je ešte aktuálna. Nakoľko som mal aj ja dlhodobo podobný problém s častým odchádzaním žiaroviek, musel som najsť nejaké riešenie. Zistil som že odchádzajú často iba žiarovky s malým výkonom, a medzi tie patria najmä lustrové žiarovky. Je to logické, keďže majú najtenšie vlákno, ktoré sa pri zapnutí nárazovým prúdom prepáli. 25W žiarovky v lustri som menil skoro každé 2 týždne. Keď som 8ks 25W-vých žiaroviek vymenil za štyri 40W, menil som ich už iba asi raz za 3 až 4 mesiace, a nakoniec som ich vymenil za úsporné žiarovky a tie mi idú už min 3roky.
Podobný problém sme mali aj s osvetlením spoločných priestorov v paneláku. Na osvetleni s asi 28-tími žiarovkami som musel v priemere do roka meniť asi 30 žiaroviek. Odkedy som všetky 40W a 60W žiarovky vymenil za 75W-vé, mením do roka asi tak 5ks.

Čo sa týka povolenej tolerancie napätia v sieti:
Podľa europskej normy EN50160, ktorá v plnom znení platí aj na Slovensku ako STN EN50160, musí byť v sieti za normálných prevádzkových podmienok 95% priemerných desaťminútovýc h stredných efektívných hodnôt napätí v tolerancii +/-10% menovitej hodnoty 230V. Súčasne musí byť 100% hodnôt v tolerancii  +10%/-15%Un.
Česka republika však k uvedenej europskej norme prijala aj národný doplnok a tým si upravila tieto medze na medze na +6%/-10%Un. Nakoľko pracujem v tejto oblasti a stretávam sa aj z českými odborníkmi, viem že sa uvažuje o zmene týchto nesymetrických medzi na medze  +/-10%,  tak ako to platí vo väčšine európských krajín. Takže zatiaľ ešte stále v Čechách platí, že v nn sieti môže byť napätie max. 243,8V. (Jedná sa však o strednú 10minútovú hodnotu, meranú v spoločnom prípojnom bode. Krátkodobo môže byť napätie aj vyššie.) Na Slovensku môže byť stredná hodnota napätia v nn sieti až 253V.   


   
 

Ak by táto téma ešte niekoho zaujímala: moje súksenosti sú také, že žiarovky najčastejšie "odchádzajú" v okruhu s poruchovými vypínačmi (opálené kontakty),  či nedotiahnutými svorkami.
O tesláckych žiarovkách som mal info, že boli plnené nevhodným plynom, ktorý zvyšoval výskyt prepálenia vlákien, sprevádzaný navyše detonáciou sklenenej banky.
Mierne zvýšené napätie by sa podľa mňa výrazne nemalo prejaviť na životnosti žiarovky.

Tak nevím, ale řekl bych že kromě napětí (někde jsem viděl graf, dle kterého zvýšení napětí o 5 procent snižuje životnost žárovky cca na polovinu) je to i v něčem jiném.  Ve sklepě mám na stejném vedení dvě  staré 100W (230V) žárovky Tesla. Moc se tam nechodí, tak tam byly dlouhá léta. Jedna se spálila a byla nahrazena žárovkou PHILIPS 100W/240V. Ty Philipsy jsem koupil tři a za posledního půl roku už je tam ta třetí a ta druhá stará žárovka stále svítí...
V síti tu je cca 232V.

Jo jo kluci se už naučili správně točit vlákna žárovek aby vydržela jen přesně co mají. Bohužel to platí nejen pro žárovky ale i pro široký sortiment zboží napříč obory. :'(

Moje zkušenost s žárovkami Philips: tam kde se nechávají svítit několik hodin je musím měnit cca jednou za 4 měsíce, zatímco tam, kde je spínají PIR čidla fungují už 3 roky. Domníval jsem se, že žárovce nejvíc vadí proudový náraz při častém rozsvěcení studeného vlákna a zatím je mnohem horší opalování vlákna při delším svícení. To jen potvrzuje, že dnešní klasická žárovka je dobrá jen pro časté a krátké svícení.

Vliv napětí v síti jistě hraje roli, ale pokud mi stará teslácká žárovka na napětí dvěstědvacet vydrží déle než nová na dvěstěčtyřicet, problém je někde jinde...

Jestli budu mít jiný světelný zdroj pro časté a krátké rozsvěcení, klidně se klasických žárovek vzdám.