Diskuse Elektrika.cz

Která strojní zařízení nemusí mít stop tlačítko (emergency stop funktion)? Dle ČSN EN 61029-2-4 cl. 20-20 ho nemusí mít asi malé stolní brusky, ale v obchodech se setkávám i s novými výrobky nazvanými výrobci jako strojní zařízení, které ho nemají. Jestli to dobře chápu, tak přívodní flexo šňůra může v určitých případech u malých strojních zařízení nahradit hlavní vypínač, ale nemůže nahradit stop tlačítko.

Tato norma je pro nářadí a spotřebiče, speciálně pro malé stolní brusky. Viz čl.1

Protože se toto téma zde do nekonečná opakuje, je nutno se doškolit.

Téma: Emergency Stop na strojních zařízeních.

1) co to je strojní zařízení, ( machinery, machine)

     a) ČSN EN ISO 12100 BSZ -posouzení rizika s snížování rizika čl. 3.1
     b) ČSN EN 60204-1 ed.2 BSZ-elektrická zařízení strojů čl.3.35   

2) co to je nouzové zastavení stroje? ( EMERGENCY STOP FUNKCION)

     a) ČSN EN ISO 12100 čl. 3.40
     b) ČSN EN 60201-1 ed. 2 čl.3.17
     c) ČSN EN ISO 13850 BSZ- NOUZOVÉ ZASTAVENÍ
         (definice, bezpečnostní požadavky, kategorie zastavení, provedení NZ)

V  jedné z těchto norem se říká, že " podle posouzení rizika musí být funkce NZ navržena tak, aby...."

Uvedené články Z ČSN EN ISO 12100 a ČSN EN 60204-1 ed.2 jsem si prostudoval a společně s nimi i celou ČSN 13850 a jednoznačnou odpověď jsem na své otázky  nedostal, tak jak to bývá u nových norem pravidlem. Myslím, že každý kdo se touto problematikou zabývá potřebuje vědět co je strojní zařízení a co je nářadí a spotřebič. Např. stojanová bruska na 230V...?,  stojanová bruska na 400V...?,  stojanová vrtačka na 230V...?,  stojanová vrtačka na 400V...?,  stojanový závitořez na 230V...?,  stojanový závitořez na 400V...?,  stojanová rozbrušovačka na 230V...?,  stojanová rozbrušovačka na 400V...?,  stolní bruska na 230V...?,  stolní bruska na 400V...?,  stolní vrtačka na 230V...?,  stolní vrtačka na 400V...?,  stolní závitořez na 230V...?,  stolní závitořez na 400V...?,  stolní rozbrušovačka na 230V...?,  stolní rozbrušovačka na 400V...? atd. atd. Začal jsem záměrně od nejmenších (z minulého století),  v malých dílnách nejpoužívanějš ích, která stop tlačítko (emergency stop funktion) z výroby většinou neměly. Předpokládám, že nikdo na tuto otázku nezná jednoznačnou odpověď a proto očekávám opakovanou odpověď, že je tato problematika mnohem složitější a je třeba se zúčastnit odborných seminářů na toto téma. Děkuji.

ČSN EN ISO 13850 ČL.4.1.3
"Podle posouzení rizika musí být funkce NZ navržena tak, aby....byly zastaveny nebezpečné pohyby a činnost stroje."

Rozhodující bude rok výroby i úpravy stroje 1997. ( zákon 22/1997 Sb.)
Před tímto rokem nemají stroje CE+prohlášení o shodě.
Podle 378/2001 Sb. máte povinnost posoudit rizika, snížit je a vytvořit MBPP,
případně provést recertifikaci.

Požadavky na nové stroje jsou uvedeny v NV 176/2008 Sb.
Tím se podstatně změnily požadavky na hodnocení rizika oproti
zákonu 24/2003 Sb. ( obojí o základních tech. požadavcích na strojní zařízení)

§102 a 105 ZP říká, že zaměstnavatel je odpovědný za prevenci rizik.

Tak a opustíme "seminář" a jdeme do praxe.
Položím otázku. Co je snažší, provést dukladnou analýzu rizika a dokázat, že tam ten ES nemusí být, anebo vytvořit dokumentaci, instalovat ES a doplnit návod na obsluhu.
Východiskem analýzy rizika je podrobně zpracovaná "kontrola-revize" podle §3 NV 378/2001 Sb.

Ale v prvé řadě musím definovat, zda je to opravdu stroj- strojní zařízení, případně zda na tato technická zařízení není zvláštní norma, jako na ty stolní brusky. Často je nutná spolupráce s bezpečnostním technikem. Na příklad i na ty stolní brusky nakonec zvítězil požadavek úpravy při ztrátě napětí a znovu zapnutí. A jsme zase u Protokolu podle 378/2001

A pak to chce zpětnou vazbu. Opravdu se zmenší riziko, když zabuduji dodatečně ES ?
Potřebuji NZ, nestačí provozní zastavení? Nestačí hlavní vypínač? §3 NV 378/2001 v bodě "k" říká...tam kde je to nutné. A tak na základě analýzy rizik se v jedné firmě doplňovaly ES u desítek strojů, ale také u desítek strojů stačilo vypracovat Návody a MPBP případně STW. A to pokud takové dokumenty neexistovaly.
Je to náročná práce pro osobu odpovědnou za elektrické zařízení zvláště tam, kde se to desítky roků zanedbalo. NV 378/2001 platí více než 15 roků. Bez její znalosti by nikdo neměl mít platný §8 dle 50/78 v průmyslu, kde jsou stroje. A ČSN EN ISO 13850 platí od roku 2006.

A víte čím to všechno vzniklo? Před 15 léty se přestaly houfně  dělat revize pracovních strojů....mnoz í uvěřili blábolům a teď se někdy chytají za hlavu. Reviduji spotřebiče a stroje ne....

A myslíte, že se na seminářích něco dozvíte? Je nutno pracovat ve stylu "psáno jest".
Stručněji to ale neumím....

Honza to napsal velice podrobně. Já bych k tomu doplnil ještě několik svých postřehů, protože se stroji zabývám a už jsem několik zařízení, klasifikovanýc h jako strojní zařízení, která nemají tlačítko NZ konstruoval, uváděl do provozu a podílel se na její certifikaci.
Bohužel - pro tuto situaci - se ale nezabývám stroji, jako jsou výše zmíněné vrtačky, brusky atd.,  ale speciálními jednoúčelovými stroji (pro které neexistují normy typu C).
Podle mého názoru žádná z výše uvedených norem (12100, 13850, 60204-1) nenařizuje použití tlačítka nouzového zastavení. Nutnost použití hřibového tlačítka plyne buďto z analýzy rizik (nutno rychle vypnout, zastavit stroj, odstanit nebezpečí),  nebo může plynout i z bezpečnostní normy typu C na konkrétní stroj - to ale nevím, protože normy typu C na vrtačky, brusky apod. neznám/nepoužívám.
Z analýzy rizik dále plyne, jaké úrovni vlastností (PL) musí obvod nouzového zastavenií vyhovět.

Abych to zkrátil, v případě "relativně bezpečných" (= plyne z analýzy rizik) strojů jsem několikrát použil vačkový vypínač - hlavní vypínač stroje - v barevném provedení červená/žlutá jako přístroj pro nouzové zastavení.
Nikdy (ani po inspekci různými techniky BOZP) mi to nikdo nerozporoval. V tomto případě je ale důležité dbát na to, aby při výpadku/obnovení napájení nemohla vzniknout nebezpečná situace.

To se ani nedivím. Technici BOZP nemají tak hluboké znalosti konstrukce bezpečnostních obvodů, že by napadli to co jste zkonstruovali a v jaké kategorii bezpečnosti, respektive PL jste to udělali. Prověřovat se to začne až v případě průšvihu. Za provedení bezpečnostních obvodů a funkcí plně odpovídá výrobce zařízení, takže do toho technici BOZP šťourají opravdu jen když je zjevné, že někde něco chybí.

Je to tak. Vlastně víceméně nikdy nikdo nic konkrétního neví nebo neřekne.
A to mluvíme o technicích z firem, které se zabývají prodejem bezpečnostních prvků nebo i např. o odbornících z TÜV, TIČR apod. Jakmile konkrétní aplikace jen trochu vybočuje z řady, nikdo (pochopitelně) závazně nic neřekne. Odpovědnost nese výrobce.
Já osobně - pokud se podílím na návrhu strojního zařízení - tlačítko NZ vyžaduji v drtivé většině případů. Pokud je na stroji "hříbek" a v rozvaděči patřičné "žluté" (případně "červené")
relé, nezažil jsem, že by toto řešení chtěl někdo rozporovat.
Ani mi není znám případ,  že by v případě nehody někdo zkoumal - a rozporoval - analýzu rizik a zapojení bezpečnostního obvodu.
Pokud takový precedens existuje, rád bych se o něm dozvěděl podrobnosti.

Hynku, máš naprostou pravdu, protože dneska u strojního zařízení je většinou standardem bezpečnostní relé ( červené nebo žluté). A k bezpečnostnímu relé většinou patří i obvody Emergency stop.
Při auditech bezpečností u nadnárodních firem, kde přijedou odborníci z korporace ( Pilz, Rockwell, TUV a jiní) je skoro nepředstavitel né, aby u strojů nebylo ES. Pak je to ale v jiném bezpečnostním levelu a často se skloňuje slovo "hazard" a ČSN EN 61511 a bavíme se o funkční bezpečnosti

Ještě bych chtěl připomenout, že vstupem do EU ( 2004) jsme povinni se řídit směrnici pro stroje 2006/42/ES, která je promítnutá do NV 176/2008 Sb.Toto NV zásadním způsobem změnilo bezpečnostní pohledy. V TÉTO DOBĚ ALE VZNIKLO SPOUSTA PRŮMYSLOVÝCH CENTER, DO KTERÝCH SE DOVEZLY STROJE Z CELÉ EU A NESPLŃOVALY DANÉ PODMÍNKY. S úpravou na ES bojují tyto firmy dodnes.

Kdo se zabývá provozování i projektováním elektrického zařízení strojů, tak by měl znát NV 176/2008 Sb. a jeho přílohy,  kde je definováno zastavení stroje jak běžným způsobem, tak provozním zastavením a také nouzovým zastavením. Pak teprve nastupuji  další ČSN, jak to udělat v detailech.

Pokud se ale použije prvek ES, musí být vždy funkční. To je také jeden z hlavních kontrolních bodů při kontrole a revizi EZ stroje ( viz NV 378/2001 Sb.

Ještě k tématu.
Na starém stroji udělám kontrolu podle 378/2001 a nevyhoví podmínce na ztrátu napětí. Musí se předělat na stykačové ovládání. Pak již přidáváme i Emergency stop, protože budu mít problémy s protokolem o shodě a s certifikaci.

Diskutovat o tom, že stroje vyrobené před rokem 1997 neměly Emergency stop a stačilo poučení, že při ukončení práce se stroj musí vypnout je zavádějící.To již řešila vyhláška 48/1982 (před 36 léty)