Diskuse Elektrika.cz

Včera jsem si studoval novou edici 4-41. Co mě překvapilo, tak nařízení článku 411.3.4, že na všechny světelné obvody budou předepsány proudové chrániče s rozdílovým proudem nepřesahujícím 30mA.
Z mého pohledu je tento požadavek trochu kontraprodukti vní, protože to zase spousta firem a montérů bude řešit centrálním chráničem aby byly levnější.
Mám informace, že tento požadavek byl do normy zařazen s ohledem na možný úraz el. proudem při výměně světelného zdroje laiky. Mám pocit, že tohle je trochu přehnané a zapomíná se na selský rozum, který svéprávnému člověku s pudem sebezáchovy radí si daný obvod vypnout. Alespoň dříve se toto v dílnách vyučovalo již na základní škole.
Jaký máte na tento nový požadavek názor?

Nastastie na Slovensku to nemame. Posledna oprava bola v 2009. Ked uz sme pri 4-41 tak co sa tyka chranicov, nemame tam take vynimky, ako velke skody, dokonca ani, ze ked je zariadenie urcene len na konkretny spotrebic atd. Iba to, ze chranic sa nemusi pouzit pri osobach znalych. Inak sa musi. Ma to vyhodu nemusim so zakaznikom diskutovat co ked sa rozmrazi mrazak, chladnicka ci je to skoda, alebo nie. Ma byt chranic, tak ho tam dam.

Pane kolego, ale já se neptám na názor ohledně chráničů na zásuvkách, ale na světelných obvodech.

ČSN 33 2130 ed. 3 toto řešení nedovoluje.

Ved som.Vam napisal u nas taky pozadavek neni, v norme 4-41

To zase český člověk a třeba i projektant bude mít na jazyku =se jistí=....Ale není tam "musí" tak to tam nedám!!Když tam je slovíčko musí, tak musí být! Jiné slovo asi bude středem tlaku na snížení ceny za rozvaděč!! :(

Zatím. Počkejte na další edici...

Pokud se nemýlím, týká se to jen domácností.

Domácnost není prostor bytového domu, takže centrálním chráničům v bytech stále nic nebrání.

Mám Jirko podobný názor. V honbě za dokonale bezpečnou instalací, trochu zapomínáme na to, že když se to zcela přežene, zmizí přirozený respekt a navzdory všem snahám se v tom začne vrtat káždý. NAvíc mnoho příkazů a bezpečnostních prvků znamená i nišší spolehlivost, více poruch, což opět vede ke snahám to nějak obcházet ve snaze ušetřit, nebo obejít nespolehlivou (padající) ochranu. Vždyť překlemovaných proudových chráničů jsem už potkal nespočet.
Takže se brzo dočkáme toho, že instalace se budou provádět bezpečným napětím a proti požáru nás budou chránit omezovače proudu a elektronické pojistky. Auta budou mít povinné autopiloty, nebo řadu bezpečnostních prvků, které vám "sáhnou" do řízení vždy když budou mít pocit že provádíte nestandardní krok. atd. atd.
Osobně doufám že se toho nedožiji. Byť jsem poměrně technický člověk a technika mě zajímá a vlastně i živí, chci si zachovat poslední zbytky rozumu a především svobody v rozhodování  o vlastním životě a nést si i odpovědnost za svoje činy.

Když se podívám zpět, tak jsem velmi uvítal změnu v instalacích a rozdělení vodiče PEN, na PE a N. Byl to velký krok blíže k bezpečné instalaci. Instalace proudového chrániče opět zvedla bezpečnost na další úroveň a s tímto krokem jsem velmi souznil. Jen jsem díky vzniku několika do té doby neznámých problémů, pochopil, že centrální chránič je v některých aplikacích spíš zlem, než pomocníkem a začal používat více chráničů a některé obvody z nich úplně vyjmul.

Vzhledem k tomu, že se výroba RCB od roku 2020 v Evropě prakticky zdvojnásobí, předpokládám i snížení jejich ceny. Takže to snad tak velký problém nebude.

Mnozí uživatelé dodnes netuší, k čemu že je to tlačítko na chrániči. Ale vědomí, že je někde v rozvaděči v nich vzbuzuje falešný pocit bezpečí.
Ten kopanec než dojde k vybavení ke shození z hliníkových schůdků bude stejně stačit.
Další věc je vliv na světla někde ve vlhkém sklepě, když už dojde ke kondenzaci, bude neosvětlené schodiště bezpečné elektricky, ale nic to nemění na faktu, že si domácí nejspíš po tmě nabije tlamu.
Chránič je doplňková ochrana, ne hlavní pilíř bezpečnosti instalace.
V dobách kdy ESČ vydával osvětové plakáty, měli lidé nějaký respekt před VTZ, je zvláštní, že dnes u mnohých respekt supluje "já mám todleto fíčko, já to mám bezpečný".

  Tak nějak nevidím důvod proč by měl být chránič na všem. Jak napsali kol. Franěk a Hrubý, lidé by si měli uvědomovat nebezpečí a nespoléhat jen na technická řešení.

Chránič vyhozený vlastním tělem dává stejnou ránu, jako bez něj, jen trvá kratší dobu, ovšem na spadnutí ze židle nebo štaflí stačí a tímto způsobem si lze zlámat i vaz.

 Každému zarytému osazovači chráničů všude a na vše bych dal za úkol, ať si sahne, aby věděl, že to není až taková bezpečná záležitost, natož příjemná. Lidé by se měli chovat tak a mít instalaci v takovém stavu, aby rány nedostávali - a to je o tom respektu a včasných opravách závad.

Při pohledu na chování mnohých lidí bych radši na jejich inteligenci vůbec nespoléhal.

Pravdou je, že jsem tak nějak nezaznamenal, že by s nástupem proudových chráničů nějak rapidně klesla četnost úrazů el. proudem. Ono se o úrazech el. proudem nikdy nějak zvlášť nemluvilo. Asi to nikdy při četnosti úrazů nebylo potřeba.

Já tedy každopádně budu vyžadovat samostatné chrániče na jednotlivé světelné okruhy s podporou citace výše uvedené ČSN 33 2130 ed.3 a nově zavedené ČSN 33 2000-4-41 ed.3.
Rozhodně nebudu polemizovat a diskutovat se zákazníkem, zda byt patří či nepatří do prostorů bytového domu. To už mi přijde jako naprostá zhovadilost. Po takové diskusi mezi elektrikářem a laikem se pak nedivím, že laik řekne, že jsme my elektrikáři poněkud divní. Takové diskuse velice rádi rozpoutávali pražští revizní technici, když přijeli revidovat elektroměrový rozvaděč v rajonu PRE. Mnozí byli opravdu na zabití.

Pletu se, když se domnívám, že podíl RCB na celkovém prodeji proudových chráničů je mizivý?
(Dvakrát nic je pořád nic.)

Pavle, prvni si ty normy prosim otevri, a precti.
Doctes se tam, ze jeden proudovycchran ic nesmi chranit vice svetelnych obvodu V PROSTORACH OBCANSKE VYSTAVBY A PRACOVIST. Prostory bytu ypravidla nejsou ani obcanskou vystavbou (nevyskytuje se tam verejnost),  ani pracovistem (nevyskytuji se tam zamestnanci). Takze na byty se tento zakaz nevztahuje.

Každý si to vykládá po svém!
Ještě přesnou definici co je to občanská výstavba!!Pak už bude jasno!
Já jako laik v oblasti práva, jsem se také domníval že občanská výstavba zahrnuje i RD a byty pro bydlení občanů!!

Panove panove.
Otevrete si prosim CSN 332130 ed. 3 spolu s CSN 332000-7-718 a tam si prectete, co je mysleno obcanskou vystavbou. Obcas je potreba cist normy (tim spis, ma-li se o nich diskutovat).  >:D

V 4-41 ho vnímam ako zavedenie základnej bezpečnostnej požiadavky, ktorú doteraz upravovali (sprísňovali) rôzne nadstavbové normy, napr. sedmičkovej rady.
Dôvody môžu byť rôzne, osvetlenie už dávno nie je majoritne o závite E27. Jedným z dôvodov by mohli byť aj štatisticky zaznamenané zvýšené požiarne riziká z moderných svetelných zdrojov, ku ktorým sa tu asi ťažko dostaneme.
Časové zmeny v ich vývoji sú dnes podstatne kratšie ako nejaká rozumná doba, v ktorej by sa stihli prejaviť ich skryté dlhodobejšie riziká.

V takom prípade by boli v jednom spoločnom balíku, a teda aj v odbornom prístupe k nim, priestory určené na bývanie na rovnakej pozícii spoločne s oblasťou služieb.

Dobrý námět po svátcích.
Název "občanská výstavba" je zřejmě hodně zavádějící pro mnoho firem.
Proto v 7-718 ( platnost od 1.4.2014) jsou pro
PROSTORY OBČANSKÉ VÝSTAVBY  A PRACOVIŠTĚ
uvedeny praktické příklady takových prostorů a pracovišť.

Proto například v průmyslové oblasti platí jiná pravidla, než pro
vnitřní elektrické rozvody v RD i panelácích podle ČSN 33 2130 ed. 3.
Mnoho firem to nemůže pochopit, že se poněkud změnily pravidla.

A nemusí to být jen průmyslová oblast. Stačí rekonstrukce státního úřadu, kde mají sál pro vlastní potřebu. A investor bude požadovat vyjádření TIČRu....a bude se předělávat projekt a firma se bude hodně a hodně učit a přitom propotí hodně trička, když přijde pán inspektor.
A mohu potvrdit, že inspektor si dává hodně záležet i v detailech. Kdo se pouští na tento tenký led, měl by dobře nastudovat článek 718.1 a zvážit, zdá ta jeho montáž pod 718 nespadá. Rovněž by měli být opatrní RT při výchozí revizi a trvat na splnění požadavků 718. Co s tím chcete dělat při periodické revizi?

Ale ano, já tu normu četl a také jsem se k ní ve svém příspěvku dost jasně vyjádřil. Psal jsem o "PROSTORECH BYTOVÝCH DOMŮ". O prostorech občanské výstavby a pracovištích v mém příspěvku nepadlo ani slovo. Vím co znamená termín občanská výstavba  ;)
A pokud se nepletu a zrak mě nešálí, je v odstavci 5.2.9 jasně uvedeno "Je-li v prostorech bytových domů........."  A bytová jednotka není součástí bytových domů?  ;)

Souběžně s ČSN 33 2000-4-41 ed.3 vyšla ČSN 33 2130 ed.3 Z1 kde se mimo jiné uvádí:

ČSN 33 2130 ed. 3 Elektrické instalace nízkého napětí - Vnitřní elektrické rozvody z prosince 2014 se mění takto:

Do článku 5.2.9 se jako poslední doplňuje tento odstavec:
Každý koncový světelný obvod v bytech a obdobných prostorech pro ubytování se vybaví doplňkovou ochranou pomocí proudového chrániče (RCD),  jehož jmenovitý reziduální proud nepřekračuje 30 mA.

Nebylo by už lepší pro osvětlení bytů a RD např.:
osadit do rozvaděče bezpečnostní transformátor 230V/24V a do svítidel LED světelné zdroje na 24V AC?

Uznávám, že termín „prostor bytového domu“ je možno vyložit tak, že jde o jakýkoli prostor v domě a pokud autor normy myslel jen společný prostor, měl to napsat. Na druhou stranu mi nepřijde logické, proč by byty v bytových domech, tj. v domech s více než třemi byty, byly zatíženy nějakým normativním požadavkem a byty v jiných domech než bytových by stejným požadavkem zatíženy nebyly.

Ano, bingo.
Bytový dům s více než třemi byty ...
Ve všech případech je totiž řeč o společných prostorách bytových domů.
Proč? Protože zdůvodnění v normě:
Řeč je o společných prostorách, kde se může pohybovat blíže neurčený počet osob.

Kolega Chramosta kápl na správný článek ČSN 33 2130 ed.3, který byl pozměněn, nebo chcete-li doplněn změnou Z1 z ledna 2018. Tady už není sporu o bytech. Zde je to napsáno jasně.

Výborně (jednicka)
Tak myslím, že teď je to už všem jasné.

Nechci byt kverulant  :-[ ... ale co vsechno budou ty "obdobne prostory"?

Honzo, když dopíšeš k tvému "obdobné prostory" zbytek věty...."pro ubytování",  pak se musí opět všem udělat minimálně polojasno  ;) :)
Např. ubytovny, koleje, hotelové pokoje. Dá se bydlet v mnoho dalších prostorech než jen v bytech. To je jednoduché jako žebřík  ;) :D

 :-\
No jo, vidíš to ... co já neviděl

Ještě mám jeden poznatek. Nová ČSN 33 2000-4-41 ed.3 platí souběžně s ed.2 a samostatně až od roku 2020. Takže ustanovení článku 411.3.4 by mohl někdo chápat tak, že tato povinnost bude uplatňována u nových staveb, ale už staveb jejichž realizace probíhá je vše dle ed.2 v pořádku i bez chráničů na světelných obvodech. Potíž vidím v tom, že změna Z1 ČSN 33 2130 ed.3 nemá nikde v textu uvedeno, od kdy změny budou platit výhradně, tudíž usuzuji, že platí od data vydání změny.
Trochu mi to neštymuje s obvyklým přechodným obdobím. Takže jak se k tomu postavit při revizích od ledna 2018?
Nebo jsem něco někde přehlédl?

Vyjádření pana Ing. Michala Kříže

Máte pravdu, na stánkách ÚNMZ je již zveřejněno nové – třetí vydání ČSN 33 2000-4-41 ed. 3:2018. Na titulní straně této normy je jako datum vydání uveden leden 2018. Jako datum účinnosti této normy je na stránkách ÚNMZ uvedeno od 1. 2. 2018. To znamená, že nové projekty by se měly od uvedeného data provádět již podle této normy. Ovšem předchozí vydání této normy označené jako ČSN 33 2000-4-41 ed. 2 ze srpna 2007, platí souběžně s uvedeným třetím vydáním ČSN 33 2000-4-41 ed. 3 z ledna 2018 až do 7. 7. 2020. Takže elektrické instalace odpovídající ČSN 33 2000-4-41 ed. 2 mohou být podle této normy dokončeny až do 7. 7. 2020.
Nicméně pokud se týká požadavku čl. 411.3.4 ČSN 33 2000-4-41 ed. 3 uvádějícího, že v prostorech určených pro samostatnou domácnost musí být doplňková ochrana pomocí proudového chrániče (RCD),  jehož jmenovitý reziduální pracovní proud nepřekračuje 30 mA, zajištěna pro AC koncové ob-vody napájející svítidla, tak ten, pokud nedojde k nějaké změně této normy, bude platit od 7. 7. 2020 bez výjimky. Takže u staveb – domácností, s jejichž dokončením se počítá počínaje uvedeným datem 7. 7. 2020, bude nutno s vybavením koncových obvodů napájejících svítidla proudovými chrániči 30 mA počítat.
Uvedený požadavek byl do normy zařazen s ohledem na nebezpečí úrazu elektrickým proudem při výměně svítidel v domácnostech prováděné osobami bez elektrotechnic ké kvalifikace.

Ano, toto se obecně neustále tvrdí; mnohokrát jsem se snažil dopátrat, z čeho by to mělo vyplývat, ale nikdy se mi to nepodařilo. Proč by měly být nové projekty už vždy podle nové normy, když obě normy platí současně? Protože to tvrdí Kříž?
Jde mi o nějakou argumentaci - udělám projekt podle nové normy, na světla dám chrániče a nastane vyptávání investora proč to tam je a proč to tam musí být. Co mu mám odpovědět? Protože Kříž říká, že se má už projektovat podle nové normy, i když ještě několik let bude platit norma původní, která něco nepožaduje ...?

Třeba je to proto, že než dojde k realizaci a poté k revizi, nebude už stará norma platná.

Jsou normy, které:
-mají mezi ed.1 a ed.2 nějakou omezenou dobu souběžné platnosti
-mají mezi ed.1 a ed. 2 neomezenou dobu souběžné platnosti
-nemají mezi ed.1 a ed.2 žádnou dobu souběžné platnosti

Takže žádný systém, žádný pořádek ani žádný významnější smysl v tom nehledejme. Pro přiřazení relevantních norem jsou rozhodující:
-datum posledního platného stavebního povolení
-projektová dokumentace
-dokumentace skutečného provedení

Dobře.........
V lednu budu projektovat elektroinstala ci myslivny. Stavba bude realizována a revidována do konce roku 2018.
S tímto vědomím pak mohu postupovat ještě dle ed.2?

Pokud tam není souběžná platnost, není třeba to označovat "edicí",  to bylo např. u "4-41",  kde ed.2 je už "třetí verze normy"

To jsem použil jen jako pracovní označení pro příspěvek kvůli rozlišení staré a nové normy, nechtěl jsem tím nikoho uvést v omyl. Mimochodem, to je další aspekt. To, že jedna nová norma nemá označenou edici a druhá má, tak to rozhodně k pořádku a přehlednosti nepřispívá.

Bylo to proto, že v době té první změny (r. 2000) ještě nebylo značení edic zavedeno.

V době souběhu platnosti norem mohu postupovat při projektu dle svého uvážení, s tím rizikem, že dojde-li k prodlení a v době revize již starší vydání bude neplatné, bude třeba případných úprav projektu. Jinak ale, dle kvalifikovanýc h osob, by měl projekt být řešen vždy dle nového vydání (viz. např. Ing. Kutáč - hromosvody).

Klasifikace stavebních objektů dle ÚRS (ústav racionalizace ve stavebnictví) :
  https://www.cs-urs.cz/ciselniky-online/jkso/?cil

Klasifikace stavebních a inženýrských objektů ve smyslu § 2 vyhlášky č. 230/2012 Sb. :
  http://www.portal-vz.cz/getmedia/82903338-56e6-4f7d-91a0-f226ba200ae0/Klasifikace-stavebnich-a-inzenyrskych-objektu

Jenže to není riziko projektanta, předvídat, jak dlouho bude trvat realizace (jestli vůbec).

No jo, jenže zase je to jen názor jednotlivce.
Chybí tady ale argumentační základ proč by to tak mělo být.
Protože postup podle nové normy může mít dopad do investičních nákladů.
A bezdůvodně je navyšovat (protože někdo říká, že mám postupovat podle nové normy) je podle mě argumentačně neudržitelné.

Je na projektantovi, aby investora seznámil s výhodami a nevýhodami obou variant, aby tento mohl učinit kvalifikované rozhodnutí. Co víc byste chtěl?

Přístup k ČSN pro nové předplatitelé je od 15.12.2017 uzamknutý.
Až do doby převedení na nový subjekt.....

K tomu je asi zbytečné cokoliv komentovat.

Odůvodnit požadavek, že po vydání nové normy je potřeba u nových projektů postupovat už podle ní i přes to, že existuje přechodné (zpravidla několikaleté) období platnosti původní a nové normy. Podle mě je to jen zbožné přání, nikoli povinnost.

Není to ani zbožné přání, ani povinnost, ale doporučení, vycházející ze zásady, že je lepší zůstat na té bezpečnější straně, než balancovat na hraně.

Soucasna CSN 33 2000-4-41 ed. 2 je snad nejake balancovani na bezpecnostni hrane?

No tak vzhledem k tomu, že u změny Z1 ČSN 33 2130 ed.3 není nikde uvedeno, od kdy platí, tak předpokládám, že platnost změny nabývá účinnosti dnem vydání, respektive dnem uveřejnění ve věstníku UNMZ, tedy leden 2018. Takže přechodné období uvedené v ČSN 33 2000-4-41 ed.3 je tak trochu kanadský žertík UNMZ. takže pokud mi jedna norma říká že něco musím až od roku 2020 a druhá, že to samé musím od data kdy byla změna vydána, tedy leden 2018, pak je to snad jasné.

Zákon č. 183/2006 Sb.,  stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů

Nedržet se doporučení platné normy s odůvodněním, že zatím ještě není závazné, ale stane se jím až za dva roky, já považuji za balancování na hraně.

Já to s tím "balancováním na hraně" při aplikaci nejnovějších norem nebo změn nevidím tak černobíle...
Já poněkud "nebezpečněji" vnímám fakt, jak je postaveno pravidlo, že se elektrická zařízení a rozvody provozují a revidují podle norem platných v době uvedení do provozu pokud to není nebezpečné
Takže na jedné straně budeme chtít něco dotáhnout k "dokonalosti",  proudové chrániče všude, AFDD,... a o kus dál bude v provozu rozvod v TN-C s Al vodiči, protože prohlídkou a měření lze dojít k tomu, že to splňuje požadavky na bezpečnost popsané v ČSN 34 1010

Snad bych zde měl upřesnit, že tím "balancováním na hraně" nemám na mysli ani tak bezpečný provoz VTZ, jako balancování na legislativní hraně. Většinou to vyjde, ale občas taky ne.

Účinnost stanovenou má od 1.2.2018 (viz příl.),  jinak v ostatním souhlasím.
Jestliže od února je to jasný požadavek jiné normy, v tomto bodě nemá souběh ed.3 žádnou váhu.

Je myšleno ve změně Z1 33213 že, stačí jeden chránič na všechny koncové světelné obvody v bytě. Nebo koncovým obvodem je myšleno, že když mám tři okruhy, tak potřebuji tři chrániče?
Pokud stačí jeden chránič na všechny světla, tak v bytě stačí dát jeden chránič pro zásuvkové i světelné okruhy. Nebo je to myšleno jinak?

Nedokážu si představit, že by tomu mělo být jinak.
Když to bylo považováno za bezpečné "tehdy",  tak co se za ta léta tak zásadního změnilo ?
Uznávám, že tzv. hodnota života, tedy co člověk za svůj životy vytvoří pro společnost za hodnoty a hlavně hodnoty majetků jsou někde jinde.
Ale jde o kompromis mezi současnými požadavky na bezpečnost (mnohdy možná až hysterickými) a svobodou každého provozovatele el. zařízení rozhodnout se (na základě pravdivých informací o stavu) jestli je ochoten akcepovat rizika.

Tohoto tématu se ostatně týká i dotaz zde : http://diskuse.elektrika.cz/index.php?topic=39105.0

Tak jsem si všimnul, že normou ČSN 33 2000-4-41 ed. 3 nám opět vzniká vakuum v klasifikaci vnějších vlivů. Přijmeme-li zde předkládané názory, že ed. 2 je třeba zavrhnout, a postupovat již podle ed. 3, pak by mě zajímalo, podle čeho potom klasifikovat prostředí normální/nebezpečné/zvlášť nebezpečné, když jej ed. 3 neřeší?

Mimochodem dobrý postřeh:
AFDD jsou rovněž již nějaký pátek doporučovány, ale ... kolik jste jich v praxi již potkali? Zejména by mě to zajímalo u těch, co zde vehmentně prosazují, že již je nutno postupovat podle ed. 3. A AFDD v tom případě rovněž ve vyjmenovaných případech bezpodmínečně řešíte? Anebo je to jen podle toho, co se jak hodí?  ::)

V klidu bych nadále projektoval stavěl a revidoval podle ed. 2. Až vyjde slibovaná TNI a změny dalších dotčených norem, můžeme začít edici 3 brát vážně.

Asi tak. Norma je buď platná nebo neplatná, žádné balancování na hraně se nekoná. A když zabrousíme do světa pravděpodobnos tí a rizik, tak u nové normy je daleko větší pravděpodobnos t ta, že bude napsána s chybami než ta, že bude podchycovat nová důležitá a významná rizika. Viz třeba ČSN 33 2000-5-53 a hned za půl roku ČSN 33 2000-5-53 ed. 2 nebo bloudění rozvaděčů od ČSN EN 60439 ed. 2 k 61439 ed. 2 přes zmatenou 61439. Podobný osud očekávám u 4-41 ed. 3.

A kam se z ed. 3 vytratil koeficient 1,5 ve vzorci pro posouzení impedance?

Zajímavá je odpověď na dotaz pana Havla: DB-247 K ČSN 33 2000-4-41 ed. 3 ( IN-EL)

Kterou si nepřečteme, protože je přístupná pouze pro předplatitele ...

Koeficient 1,5 nebyl ve vzorci ani v ed. 2. Používá se při ověření při "pokojové teplotě" a zůstal stále v ČSN 33 2000-6 ed.2 čl.D.6.4.3.7.3

Byl v poznámce pod čl. 411.4.4. Jde sice o součást vyhodnocení naměřené hodnoty a tudíž z tohoto hlediska patří do ČSN 33 2000-6 ed. 2, ale současně jde i o informaci důležitou pro navrhování el.instalace a tudíž by měla být uvedena i v ČSN 33 2000-4-41 ed. 3 pro vyhodnocení vypočtené hodnoty při projektování.

Tak v tomto případě normotvorba předběhla technický vývoj. Jak je možné nasazovat AFDD ve dřevostavbě na přívod k třífázovému sporáku, když třífázová verze AFDD neexistuje a pravděpodobně ani existovat nebude. Alespoň ještě hodně dlouho.

Co se chráničů na světelných obvodech týče, přijde mi to trochu hysterické a přehnané. Ale to už jsem psal v dotazu v tomto vlákně.

Pohledem do evropské legislativy lze jednoznačně zjistit že postupy nové jsou přednější, přičemž postupy starší lze v odůvodněných případech uplatnit, přičemž dle mého názoru nelze za důvad uvažovat nechuť.

Při pohledu na některé LED svítivky tento pocit možná oslábne (a po jejich rozkuchání ne možná, ale určitě).

Tak vrabci na střeše si cvrlikají o tom, že jelikož nikde v EU není členění prostředí na normální/nebezpečné/zvlášť nebezpečné, tak to bylo zrušeno i v ed. 3. Čili za dva roky uvidíme, jakou paseku to nadělá (mj. i v souvislosti s VTZ třídy I).

No tak to je tedy mazec :-)
Když bordel, tak pořádný :-)

Další část kterou UNMZ z ed.3 vypustil je příloha NB, která se týkala podmínek uzemnění v síti TN. Údajně lze vše najít v podnikových normách energetiky. Avšak tímto vzniklo vakuum pro průmyslové areály, kteří mají vlastní trafostanice a tudíž se nelze opřít o PNE. Už v současné době je s některými firmami problém a toto vypouštění částí norem jim pouze nahrává.
Pokud se do normy nevrátí třídění prostor dle vnějších vlivů, pak bude velmi zajímavé provádět revize v prostorách s VV AF4 v průmyslových podnicích, takže se jedná o pracoviště a tudíž zařízení třídy IB dle vyhlášky 73/2010Sb. Už takhle firmy nerespektují VV, ale bez žádné opory v normách to bude ještě zajímavější. Zřejmě si UNMZ neuvědomuje, že všechny prostory zvlášť nebezpečné nejsou pokryty částmi 7 souboru ČSN 33 2000.

Těžko najdeme instalaci která by do puntíku respektovala veškeré vztahující se normy, a to ve stadiu kdy elektrikáři nové normy občas ještě čtou, pokud se normalizace bude ubírat naznačeným směrem, tak už je nebudou studovat ani dnešní poctiváci.

To je zákonitý vývoj, např. v oblasti práva už dávno nastala situace, že si nikdo nemůže být jist, že dodržuje všechny zákony.

Ano rezignace na požadavky norem nahradí jejich fabulování, které  již nahradilo aproximaci.

 :D Jsi jako naši politici. Mluvíš krásně, ale nikdo neví o čem  ;) :D Chtělo by to více srozumizelné češtiny. Jako kdyby nestačilo, že nám neustále motají hlavy paskvilní a nesrozumitelné normy a zákony.

Množství stále přijímaných zákonů dělá ze stále většího počtu občanů potenciální zločince.
Nejen o tom si můžete přečíst v knize Neschopnost, kterou napsal Rob Grant.

Dobrá přeložím, srozumitelnost/praktická použitelnost norem je čím dál tím víc v perdély pane hrábě (dance)

No vidíš že to je.
Srozumitelné, zcela jasné a ve všech bodech pravdivé  ;) :D

Když jsme u chráničů na světelné obvody v domácnostech ,  ze zajímavý článek v normě
ČSN 33 2130,ed.3,čl.7.9.2

"V budovách pro bydlení se v obytných místnostech obvykle nepředepisují svítidla a počítá se s tím, že svítidla budou osazena uživatelem bytu."

Že by proto byli nutné chrániče? Když  si to zapojují sami uživatelé? (norm)
Pro jejich bezpečnost při zapojení svítidla... :)

Názorný příklad, za jaké paskvily jsme schopni platit.
Bystrý technik ví, že tuto hovadinu doplňují další vyhlášky a normy, které říkají, kdo smí provádět práce na vyhrazeném el. zařízení. Laik to neví. Laik se však běžně nedostane k ČSN a i kdyby.......pr oč by je četl?   :D ;)

Bingo, tady bude hlavní motiv těch změn. Byt, který se předává po kolaudaci, se de facto uvádí do provozu a běžně není osazen svítidly. Status vyhrazených elektrických zařízení je postaven tak, že kolaudací bytu tento status končí. Osazování svítidel je tedy plně na odpovědnosti uživatele bytu, jehož způsobilost není nijak regulována. Takže z tohoto hlediska je dobře, že na to normy nějak reagují. Před kolaudací lze leccos ovlivnit, po kolaudaci je nejvýznamnější m faktorem nedotknutelnos t obydlí.

Predpokladám súvis s EN 12464-1.
K vnútorným priestorom bytov výrobcovia nepristupujú ako k pracoviskám, je tam väčší priestor pre architektonick ý dizajn.
Norma tiež najskôr nevníma výraz „osadit“ za rovnocenný so „zapojit“.
Laik sa riadi návodom. V ňom za postup pri osadení a zapojení vidím zodpovednosť výrobcu.
Návod na prácu pod napätím v ňom nepredpokladám . :)

Česky osazení je kompletní i s zapojením! ;)
(Musí být upevněno a musí svítit)

Pri batérii na drez to najskôr bude ako vravíte.
Myslíte si, že laik dostane takúto možnosť aj v serióznom návode pre VTZ? Že bude prehľadávať krabice?
Ak nie v jednej (https://e-shop.bohemia-design.com/n/navod-na-montaz-svitidla),  možno v druhej (http://www.mojelampa.cz/navod.pdf),  tretej (http://www.vmlight.cz/cms_soubory/podpora_kategorie/navod-k-pouziti-pro-svitidlo-carla.pdf)...  :)

Když si někdo bude zapojovat sám světlo, prosím, nemám s tím problém. Ale je dobrým zvykem a učilo se to v dílnách na základní škole, že před takovou činností se musí obvod vypnout. Ostatně selský rozum a pud sebezáchovy radí to samé. S ironickou nadsázkou řečeno, dnešní normy nahrávají přežívání hlupáku, blbců a lidí bez pudu sebezáchovy a tudíž porušují přírodní pravidlo přirozené selekce. ;)

Každopádně jsem zvědav kolika změnami nová edice projde než začne platit samostatně. Hlavně s ohledem na ty důležité části, které byly z normy vypuštěny.

Při kvalitě některých takynávodů se nelze divit, že se čtou, až když všechno selže.
Co to znamená “zapnuté” u svítidla, které nemá vypínač, zato má akumulátory? To se jako má počkat, až se úplně vybijí?
Co to znamená “zahřáté” u svítidla 35x15x12 cm o příkonu 5 W? Povrchová teplota o 5 ºC nad okolní teplotu? To se jako smí přibližovat k tomuto celoplastovému svítidlu (tř. ochr. II.) jen s termokamerou?

Trochu mi to vývoj některých norem připomíná...

Já to pochopil že se nemáš dotýkat zapnutého světla které nehřeje nebo zahřátého světla které je vypnuté.

I tak možno  :D, v češtině se OR a XOR moc nerozlišují.

Podrobné preskúmanie takmer každého návodu urobí z výrobcu tárajského kecala, a zrazí ho z imaginárnej pozície nad normami do suterénu JPP (jedna pani povedala...).   :D

Je to tak,jak jsem to odhadoval.....
p.Ing.Kříž to přímo píše...proč to tam dali!
Citace:

Uvedený požadavek byl do normy
zařazen s ohledem na nebezpečí úrazu
elektrickým proudem při výměně svítidel
v domácnostech prováděné osobami bez
elektrotechnic ké kvalifikace.

Tie osoby zvládnu s chráničom a niekoľkými otrasmi aj celú inštaláciu so šporákom a rozvádzačom. Len ako im dať vedieť, keďže normy nekupujú, že si pri práci musia zabezpečiť aspoň minimálny IΔn, ktorý zaberie. ::)
Až to vyzerá po vodníkoch na koniec ďalšej profesie v Čechách.  :D


Ak ale mám byť vážny, nechce sa mi veriť vlastným očiam...

Asi jsem slepý, ale nemohu to tam nikde najít.

Je to schováno ve zlomku 2/3. Pokud si ho převrátíte, vyjde vám koeficient 1,5. Tím pak budete násobit naměřenou hodnotu impedance (proto ho mají revizáci radši).

Většina revizních MP už hodnotu přepočítává s koeficientem.

To samozřejmě vím, jen jsem tam ani jednu z hodnot nemohl najít....nyní již vím proč - koukal jsem na 6.4.3.7.3 v předmluvě, kde se odkazuje na 4-41 ed.3, ve které to uvedené není. Nějak jsem se zapomněl podívat i do části D :-D :-D

Nevím jak některá svítidla budou reagovat na unikající proud.
Co prodejny v OC, kde na ploše je velké množství zářivek a hlavně "metal" bodových reflektorů
s poměrně velkou indukcí.

V OC ať si proud uniká jak chce. Zde se svítidly manipulují jen odborné firmy, které drží servis a tak bych nějaký chránič nevyžadoval. Nic se nemá přehánět, že?