Diskuse Elektrika.cz

Jaké to má výhody proti spínání fáze?
Příklad takové zásuvky:
http://www.dufakotle.cz/store/goodsdetail.asp?strGoodsID=ELBODH7
Dají se takové zásuvky použít i v bytech s dvouvodičovým rozvodem?

Výrobek vypadá hezky, ale přeci jenom první, co mě napadá, je, že vypínat jenom nulák je nebezpečné. To berte ale jenom jako můj podvědomý postoj, který by se sice dal celkem snadno odůvodnit, ale možná nevím něco důležitého, co ví někdo jiný. Nechť se tedy vyjádří někdo povolanější. Pro nějaké specifické účely by to třeba mohlo být dobré.

Jo a ještě tam byla otázka, zda to lze použít i bytech s dvouvodičovým rozvodem.

Můj názor: Dá. Ale podle schématu soudím, že bude pořád sepnutá, čili v podstatě nefunkční (i když stále funkční v tom smyslu, že bude nejen "pod napětím",  to je zdá se vždycky, tedy samozřejmě pokud je zastrčena v zásuvce pod napětím, ale stále bude umožňovat uzavření obvodu a tedy i průchod proudu, čili bych si vypůjčil lidový termín a použil ho trochu jinak, bude i stále "pod proudem").

To ví jen elektrotechnic ký pánbůh a nebo výrobce, co ho k tomu vedlo, že se vypíná zrovna nulový vodič, že by konstrukční důvody ? I když po pravdě je to fuk.
Jinak váš názor je mylný. Přívod do do zásuvky ve zdi je sice dvouvodičový, ale výstup z ní je třívodičový (dvě zdířky, třetí je kolík). Přes ten adaptér se to jen "žvejkne",  takže vypínat to bude.

Vždyť je to přece úplně jedno, jestli rozpojíte jednu nebo druhou stranu obvodu.   ;)
Hlavně nerozpojovat ochranný vodič!

Tvrzení o vypínání nulového vodiče (nazývaného správně „střední“) je nesmyslné. Jak může někdo vědět, jak bude zapojena zásuvka, do níž budou hodiny připojeny ?  I když určitě více než 90 procent zásuvek má střední vodič vpravo, není to pravidlo, a kdyby byl vypínán levý vodič, někdo by namítal, že někdo může mít fázi vpravo.

Nechápu Vaši otázku, pane Tichý, na dvouvodičovou soustavu. Snažím se přemýšlet, ale nenapadá mne jediný rozdíl ve funkci spínacích hodin oproti trojvodičové soustavě.
Obecně vzato, dvouvodičová soustava je nebezpečná díky přechodovým odporům na vodiči PEN, což znamená, že se na ochranném kolíku může objevit napětí proti zemi. S živými pracovními vodiči ve spotřebičích to nesouvisí.

Jo jasně, jsem blbej, v zásuvce ve zdi je to sice propojeno (PE a N),  ale od té "zasouvací zásuvky" směrem ke spotřebiči ne. Pokud to teda někdo nepropojil ve spotřebiči nebo v navazující prodlužovačce, což nepředpokládám . Já osobně jsem se se "zasouvacími zásuvkami" dosud nesetkal (nepočítám-li smrdítko, které se strčí do zásuvky).


Ale mně to fuk tak úplně nepřijde. Vycházím tedy z obecného principu, čili bez ohledu na to, že třeba zapojení lampy do takové zásuvky asi nebude úplně typický příklad. mohu se klidně mýlit, ale pokud vypínám fázi, tak může nastat případ, že si někdo šáhne třeba na světle na fázi v domnění, že není "pod proudem". Jak by mohla být, že, když to nesvítí. Jasně, třeba elektrikář by to neudělal, přinejmenším by použil zkoušečku, ale všichni takto neuvažují. Třeba uvažují tak, že když to nesvítí, tak tam "nejde proud" (= není to pod napětím). Viděl bych v tom rozpor ve vztahu k základním pravidlům bezpečnosti. Tolik můj názor.


No tady bych se připojil k těm, kteří tvrdí, že s elektřinou není radno si zas tak úplně zahrávat. Má to nějaký význam, že fáze bude vpravo, kde být nemá? Podle mě žádný. Čili pokud takový případ nastane, postup je jasný. Vymontovat, přepojit. Příliš snadné na to, co by mohlo byť jen v 0,001 % případů nastat, kdyby to tak zůstalo. Taky jsem tak musel nejméně jednou učinit.


To zní chytře. Řekl bych, že je to trefné, a docela to chápu. Ale tak hezky bych to formulovat neuměl.

Pane Bartoši, kde berete tu jistotu, že fáze vpravo být nemá? Na toto téma zde byly popsány haldy monitorů, ale žádný ze závěrů odborníků nezněl, že je potřeba cosi přepojovat, tím méně aby v zásuvce přepojoval laik.

váš závěr, že pokud lampa nesvítí, není pod proudem a může mě napadnout se v ní vrtat, není potřeba komentovat.

Ctěte svůj život i životy svých blízkých a nechte nebezpečných experimentů.

Tohle je pořád dokola, řešilo se to tu snad stokrát. U všech pohyblivých přívodů a udělátek co mají vidlici (u hodinek, u lampiček, u prodlužováků u čeho si vzpomenete a strká se to vidlicí do zásuvky) máme jenom vodič ochranný PE (ve vidlici má dutinku a spojí se s kolíkem v zásuvce) a pak už máme jenom 2 vodiče pracovní jeden je fáze L a druhý je pracovní nula N. Na kterémkoli pracovním vodiči může být za normálního stavu plné fázové napětí. To je realita a platilo to i před 50 lety, není to žádná novinka z EU. K pracovním vodičům je třeba se proto vždy podle toho chovat.

Jakou jistotu? Existuje konvence, že fáze je vlevo. Stejně jako se po silnici jezdí vpravo. Ta konvence má především bezpečnostní smysl. Samozřejmě to neznamená, že budu šahat do pravé zdířky s odůvodněním, že tam fáze není. To je jasné.


Popravdě řečeno, ty haldy monitorů jsem nečetl, bylo by to ostatně asi nad lidské možnosti. Ale víte, při těch prasárnách, co tady máme po našich předchůdcích, jsem rád, že alespoň něco je "normálně".

Dobře, že jsem to přepojil, to jsem si dovolil moc.


To není můj závěr. Co je podle mé obecné zkušenosti závěr těch, kteří se nezabývají otázkou, jak to funguje. A těch je dost možná většina. Zastřelíme je za to?


Ctím život svých i životy svých blízkých. A proto jsem po "vyhoření" spojů typu zkroucený drát v krabici odstranil ty nejhorší zvěrsta, co se odstranit dala. Dělal jsem to tuším na podzim 2003. Od té doby do toho nezasahuju, ale jsem klidnější než dřív. Ale samozřejmě ideální to není.

Proč se v některých spínacích zásuvkách spíná pracovní nulový vodič?

Protože u dnes správně připojeného spotřebiče nezáleží na polaritě L a N.

Je tu jedna zásádní věc, kterou už jsem psal v jiných dizkuzích - žádný spotřebič (prodlužovací šňůra, rozbočka...) připojovaný ze zásuvky 230V nemá vodiče L, N a PE ale pracovní vodiče a ochranný vodič. Takže debata o tom jestli je spínán vodič L nebo N je naprosto zbytečná...
Navíc, pokud má výrobek cetifikační značku CE, je schválen pro použití v ČR a je považován za bezpečný.

To by byla paráda, kdyby CE znamenalo, že je výrobek opravdu bezpečný !

V  naší  technické společnosti není problém tyto značky i certifikáty si doma vyrobit a pro naše jiné spoluobčany je to brnkačka. Přijde na to teprve hloubková a důkladná kontrola .  Obzvláště laik na to nepřijde ,  že je to padělek a na tržnici? Tam můžete dostat kila  certifikátů i se značkami shody...

Vidím dva neslučitelné pohledy, díky kterým se i v mnoha jiných diskuzích nemůže tolik elektrotechnik ů dohodnout:

• Ochrana uživatele aby se nikomu nic nemohlo stát
• Nezájem uživatelů o ochranu ostatních (vyjma sebe)

Žádnou normou, či jiným nařízením nepřinutíte bastlíře cokoliv obejít. Existuje mnoho výrobků, které i přes veškeré snahy nesjednotíte. Proto je asi nutné se smířit s tím, co lidská tvořivost na světě produkuje a místo kritiky spíše upozorňovat na konkrétní nevhodnosti použití.

Jednopólové vypínání je zásadní chyba!

Jedná se minimálně o porušení stále platné normy ČSN 33 2180 "Připojování elektrických přístrojů a spotřebičů",  a dále je porušena také ČSN 33 2000-4-46 ed. 2, čl. 465.1.2.  (plc)

Nechápu, jak může něco takového projít zkušebnou a jak může být výrobek, který nevyhovuje ČSN, uvedený na trh.
 >:(

To pan Beláň> nemám předmětnou normu, ale nevím jak to myslíte? Je potřeba přerušit všechny pracovní vodiče k zařízení? I např. k stolní lampě apod. ? Domnívám se, že většina  vypínačů, které jsem kdy viděl, přerušuje právě jeden.
Můžete to nějak upřesnit?

TO: Veceřa

Ocituji část z ČSN 33 2180 čl. 3.8:

"Jednopólové vypínání silových obvodů spínači je dovolené jen ve světelných obvodech do 250V a do 1000W a v obvodech jejichž jeden pól je spojen se zemí. Jednopólové spínače nesmí být montovány ani do středního vodiče ani do nulovacího vodiče."

Logicky u pohyblivých vedení, kde není možné zaručit který z vodičů je vodičem středním, musí být vypínány oba póly = živé pracovní vodiče.
Deklarace o max. vypínacím proudu 16A, odpovídá výkonu 3650W!

P. S. Výrobce: Elbock ČR - ELEKTROBOCK CZ  >:(

To pan Beláň>není vždy jeden z pracovních vodičů spojen "kdesi" se zemí?

Představte si aut.pračku,u níž dojde ke zkratu na začátku topné spirály.Když bude v zásuvce L vlevo,vyhodí jistič.Když pračku přepojíte do zásuvky s L vpravo,tak spirálou začne procházet proud a zjistíte to až bude pračka hořet "jasným plamenem".Nikdy bych zásuvku nikomu s fází vpravo nezapojil,protože výše uvedenou závadu nemůžete vyloučit a vždy je lepší opravit vadný spotřebič než vysušovat dům po zásahu hasičů.

To Skipala Petr:
Pozoruhodne! Mohl byste prosim nakreslit ilustrativni schema? Myslím pro lepsi pochopeni.

TO: Skipala

Můžete prosím uvést, jak zjistím který z konců topných spirál je začátek a který konec, a jaký to má vliv na funkci?
Já osobně do nevím a ani nepoznám!  ::)

To pan Beláň> nevím jestli byl můj dotaz nevhodný, ale přibyl mi mínus v karmě, takže asi ano. Ale stejně si myslím, že vždy je v TN-C i TN-C-S jeden z pracovních vodičů spojen se zemí. A vypínač na středním vodiči mi připadá špatně jen pro 3 fázový spotřebič.

Zde je náčrt.Omlouvám se za špatnou kvalitu,ale musel jsem trochu improvizovat-nemám skener.

Hmmm, zajímavé a u automatické pračky není termostat provozní a havarijní ? Ten nedovolí překročení teploty vody,  nehledě na to,  že konstrukce topného tělesa   má dráty pro připojené  na spirálu až ve vodě pračky. A zkrácením spirály dojde ke zvýšení příkonu, nárůstu proudu a podstatnému zkrácení životnosti tělesa ,  pokud nevybaví dříve jistič.

Omluvám se termostat by to nevypnul to je pravda. špatně jsem se podíval. Ale ostatní platí. A pokud se nemýlím tělesa jsou instalována na gumové těsnění, aspoň já to tak mám v pračce.

TO: Večeřa

Na Vaše dotazy jsem již nereagoval, protože si myslím, že se ptáte na věc, na kterou jsem jednoznačně odpověděl, a tak bych se jen opakoval.  :-\

Proč vám přibyl mínus v karmě to nevím, a nechápu, proč to dáváte do souvislosti se mnou?  :-[

Pane Skipalo, váše malůvka je zajímavá, leč jsem nepostřehnul ochranný prvek to je dvoupolový prvek - thermopojistka ve vašem obrázku a dále pak na termostatu to je ok. To vše když zapojím na spirálu tak to bude funkční. To ,  co jste uvedl je jen Vaše nějaká teorie - v praxi jsem se s podobným způsobem nesetkal.  Proč to tvrdím? Vámi kreslený zkrat může být v bodu A i v bodu B. Co když dojde k průrazu v bodu C,nebo G? Zkuste laboratorní cvičení žáka odborného účiliště: zdroj 240/24 ,  kovový pásek jako obal, spirálu, křemičitý písek, ampermetr, voltmetr a podle vaší předlohy to zapojte. No a to je vše. O výsledcích pokusu nás neprodleně informujte. Díky.

Je to sice staré téma, ale chybí tu jasné uzavření. Ano, jeden pol je vždy spojen se zemí, ale pokud nevíte který (a to v tomto případě nevíte),  musíte vypínat oba. Jinak může nastat situace, že vypínáte ten, který je spojen se zemí, a to norma výslovně zakazuje.

Nepodovil se někdo tomu nákresu? Ať umístím fázi kamkoliv, doleva nebo doprava, vždy bude za jističem. Takže ať vede z vidlice faze hňedou nebo modrou, ať se vyzkratuje kdekoliv, vždy bude zkzat za jističem proji zemi, vodě, čemukoliv. Tedy nemá ani podle obrázku 2 jak co shořet

A abychom nemuseli řešit kde, v jakém místě, se může topné těleso poškodit, prorazit, použijeme zásuvkový okruh s proudovým chráničem. A tam je víc než pravděpodobné, že chránič zareaguje dřív, než dojde "k hoření jasným plamenem".

A pokud jde o jednopólové spínání, to se často používá jako tzv. funkční spínání. Tam není vypínač proto, aby zajistil bezpečně beznapěťový stav. Tam je proto, aby ukončil nebo spustil nějakou funkci. A je jedno, jestli je to vypínač u lampičky nebo termostat v přímotopu,...