Diskuse Elektrika.cz

Novostavba RD bude mít podlahové topení s topnými kabely. Bude 10 okruhu a tedy 10 termostatů.
Mám vybraný termostat PT712.
Rozhodl jsem se, že kabely nebudu spínat přímo tímto termostatem, ale že by mohl termostat ovládat cívku stykače. Bude potřeba tedy 10 stykačů, ale pokud by to takhle šlo, viděl bych to jako prodloužení životnosti termostatů.
Je možné v rozvaděči použít společný můstek (na obrázku ten hnědý) pro přívod fáze na všechny termostaty a použít tedy jen jeden jistič (10A nebo 2A)?
Nebo je toto řešení zbytečné a použít termostaty napřímo?

Jestli to děláte pro zákazníka, tak ho lituji a jestli pro sebe, tak si užijte s nastavováním každého termostatu zvlášť.
Podívejte se na stránky dodavatelů topných kabelů a u většiny najdete centrální ovládání topení.
Nechci tu dělat reklamu konkrétním dodavatelům, ale zase tolik jich není, aby jste si nevybral.

Při větším počtu relé nebo stykačů bych měl strach jak vyjde oteplení rozvaděče.
A nepodceňoval bych to!

,
Chápu-li to správně chce se ovládat v každé místnosti topení separátně, tomu rozumím.
PT712 má zvládnout spínat až 12A, tudíž pokud zapínací proud použitého kabelu v jeho délce nebude vyšší lze aplikovat i bez stykače. (To souvisí i s možností použití společného jištění.) A analogicky pokud bude pak pro každý obvod s ním.

Jistič bych určitě instaloval pro každý obvod svůj.

Chtěl bych ještě poukázat na jednu zvláštnost. Zdá se mi, že se nějak neřeší hlídání teploty vlastního kabelu ajko fyzického zdroje tepla. Když se v lednu rozbije okno, bude v místnosti zima, termostat se aktivuje a bude topit trvale. A pokud bude blízko něco co se s teplem příliš nepřátelí, může být brzy šance realizovat (nejen) topení, znovu a lépe.
Omlouvám se za černý humor.

Taky by s tím mohl mít problém kontakt v přijímači HDO - např. u PRE max. 0,5 A - takže jeden stykač navíc.

Zbytečně to komplikujete. Topný kabel je odporová a tedy pro relé poměrně šetrná zátěž. I obyčejná relé mají životnost v řádu desítek tisíc sepnutí. Relé je běžná součástka, která se dá případně vyměnit. Peníze ušetřené za relé/stykače v rozvaděči můžete použít na termostat s měřením teploty v podlaze, což je dle mého názoru docela podstatná věc, protože byste měl dodržet bezpečnostní a hygienické limity stejně jako teplotní limity použitých podlahových krytin.

K tomu bych pak dodal, že jističe pro jednotlivé sekce, pokud budou ty sekce spínány přímo termostaty, by neměly být 16A .Kontakt termostatu je jen 12A.Pokud by sekce měly víc než 2760W, bylo bylo by nutno použít spínání pomocí stykačů. :)

Tak teď, když znám vaše názory, udělám to tedy asi přímo přes termostat. Ale káble nachystaný mohou být. Ty výkony těch okruhů se budou pohybovat do 800W, krom obývacího pokoje a ten bych dal přes stykač nebo to na něho aspoň nachystám. Já vím, že to tak sice elektrikáři dávají, ale já když viděl na tom termostatu ty malé kontakty, trocha jsem zapochyboval, proto to moje komplikovanějš í řešení pro případ, že by ty termostaty brzy odcházely. Samozřejmě, že ten termostat má i připojení vnější sondy, která má hlídat přetopení podlahy.
Dobrá poznámka je ovšem od pana Tomáše Fuka. Na to jsem vůbec nepomyslel, že by mohl být problém s kontaktem HDO, když použiji hodně stykačů napřímo. Ale jak píšete, dá se to vyřešit, že dám jeden hlavní před ně.
Centrální ovládání nechci. Navíc to nastavení se musí pro každou místnost stejně nastavit zvlášť i u centrálu. Co je však horší, je pořizovací cena a pak nevím, jestli při závadě bych byl schopen si to sám opravit. Vyměnit stykač nebo termostat zvládne kde kdo a je to hned.
Bude použit rozvaděč BF-U-3/72-C (Eaton),  který by mněl vyhovovat zapojení.
Takže pokud dám přes termostaty, budou káble jištěny ne 16A, ale 10A dobrá připomínka. Já to budu tahat 3x2,5, ale vim že to tahají i jen 3x1,5.
Tím, že mně nikdo z vás neodpověděl ohledně hnědého můstku v rozvaděči, beru to tak, že není co řešit a mohl bych to tak zapojit a tam by stačil tedy na společné jištění jistič 2A.

jeden třípólový stykač HDO bude spínat pouze přívod k topným okruhům .

spínaní jednotlivých okruhů topení přeci nemá s HDO už nic společného

Má, jelikož ten přívod z HDO ja měl navržený přímo na 10 stykačů.

pokud budete spínat přívod k jednotlivým termostatum jednotlivými stykači ovládanými přes HDO tak v tom případě "nešetříte" termostaty . Protože spínáte přívod k termostatům a termostatem spínáte zátěž . Myslel jsem že chcete termostatem spínat stykač ,  přes který budete napájet topný kabel .

omlouvám se Vy špatně jsem kouknul na váš obrázek ,  Vy máte do stykačů fázi z termostatů ,  pak samozřejmě ano

To jako budete těch 10 topení krmit z jedné fáze, žádné rozdělení zátěže?

Máte podlahové topení napájené přes HDO. To znamená, že jde o akumulační systém s vysokou tepelnou kapacitou teplonosné vrstvy. Stručně - dlouho trvá náhřev a dlouho chladnutí.
Pokud nechcete podlahu přetápět s negativními důsledky zdravotními (příliš teplá podlaha) ekonomickými (zbytečné přetápění nebo nedotápění) a nekomfortními (kolísání teploty),  nezbývá vám nic jiného, než dát správně čidlo teploty (hlavně) do teplonosné podlahy a regulovat přímo i teplotu podlahy nejlépe ekvitermě, podle venkovní teploty a podle potřeby jednotlivých zón (koupelna má jiné nároky než chodba...). Prostorové čidlo pak může a nemusí být a slouží pro korekci natopení podle oslunění apod.
Cena za regulační systém se zaplatí během jedné topné sezóny, o komfortu nemluvě.

Shrnu-li to,
- bez individuálních čidel teploty v podlaze každé místnosti budete vyhazovat peníze za elektriku.
- bez rozumné zónové regulace  jen s centrální regulací neušetříte cca 20-30% elektrické energie
- nepoužijete-li alogové měření teploty v podlaze, venku a v místnosti, ale jen dvoustavový  termostat v prostoru bude teplota v místnosti díky setrvačnosti podalhy kolísat i o 2-4 stupně kolem žádané teploty, odpolední krátký HDO signál se ani nemusí využít na natopení podlahy na večer atd.
- při napájení termostatu napájeného 230V bez chrániče degradujete patrně okruhy za chráničem na stejnu úroveň jako bez chrániče, protože přes termostat jsou většinou galvanicky spojeny
- při ceně elektrické energie za topení v celém domě se vždy vyplatí projekt a centrální mozek elektrického akumulačního vytápění s nějakou inteligencí (nabíjení podlahy co nejvíce k ránu, maximální využití odpoledního intervalu ve všední dny, předvídavá reakce nabíjení na rychlé poklesy a vzestupy venkovní teploty, automatické přizpůsobení -autoadaptace - na tepelnou kapacitu a tepelné ztráty do země/sklepa v každé místnosti...).

Suma sumárum, navržená regulace je technický a ekonomický nesmysl, pro který nemusí být jednoduchá cesta k nápravě (otvírání a sekání do podlahy v každé místnosti pro instalaci čidla, tahání nových kabelů k čidlům ...) .
Pokud si to přes to chcete dělat sám, na trhu je dost slušných i výborných regulačních systémů, které to řeší i s typickými doporučenými schematy a podklady od výrobců.
Ale dodavatelé umí a znají i dobré finty, jak třeba instalovat čidlo do podlahy, aby při jeho poruše šlo vyměnit i za 5 let, jak uspořádat sekce topení aby při poruše jedné to ještě trochu topilo, jak přejít kabelem nezbytnou dilatační mezeru nezi podlahou a stěnou  atd. To v návodech nebude. U podlahového topení je v detailech skryt ďábel.

Možná to úplně nesouvisí s tématem, ale to si jako jen tak poskládáte rozvaděč do domu?
Když pominu váš ne zrovna vhodný způsob regulace vytápění (pan Kurka to popsal velice dobře),  nevidím ve vašem zapojení některé dost podstatné věci.  :o

K tomu co napsal Martin Kůrka asi není potřeba více dodávat. Dobře shrnuto. I když osobně mám nejraději použití samoregulačníc h kabelů, namísto odporových. Bohužel toto řešení i je cenově náročnějším.

Osobně bych doporučil systém firmy Raychem. Pokud instalaci provede jejich proškolený technik, dává tato firma na tento systém záruku 20let.

PS: Ale vždy mě pobaví, jak mnoho kutilů chce šetřit a lépe něco provést, aby se z toho nakonec vyklubal paskvil ,  který namísto úspory jen ty peníze stojí. Ty drobnosti a zkušenosti jsou to, co dělí odborníka od bastlíře.

Můžete prosím upřesnit, které podstatné věci máte namysli?

A nechcete si rovnou napsat o zpracování projektové dokumentace zadarmo?

Já od nikoho nežádám projektovou dokumentaci. Chci použít topné kabely a termostaty, které jsou na našem trhu a běžně se používají. U nízkorozpočtov ých staveb se normálně pro každý okruh použije termostat s podlahovou sondou a připojí k topnému kabelu. Je to standartní zapojení. Nevím o jakém bastlení mluvíte. Mě jen napadla myšlenka, že stykač vydrží daleko více než termostat a proto jsem chtěl vidět po elektrické stránce co jsem ještě třeba opomněl.

No vidíte, když sečtete stykač + termostat, tak se pomalu dostáváte na cenu centrální regulace, která vám dá za malý příplatek neskutečné množtví komfortu navíc a možné úspoře ani nemluvě. A to by vám třeba slušnej projektant vysvětlil a propočítal.

Začneme od začátku. Projektovou dokumentací. Dál ani nemá smysl pokračovat, protože už samotný návrh potřebného výkonu topného kabelu, má svá pravidla a zákonitosti.

Co třeba přepěťová ochrana.

Krom topení, jeden chránič na všechno i na světelné obvody?
Mimochodem, jak to chcete všechno namačkat do rozvaděče o velikosti 72 modulů ??
Pokud do rozvaděče přidáte trafo pro zvonky, případně napáječ pro "vrátný",  tak už tam moc místa nezůstane. Tyhle rozvaděče znám a mají pouze jeden můste PE a jeden můstek N, takže další tři budete muset dát na din lišty.

Dík za toto upozornění, já to chápal, že mají dva a dva.                                                                                  Je tam uvedeno N+PE, 2x(2x25 mm2 + 43x16 mm2).  Vy, byste měl nějaký návrh, který rozvaděč zvolit? Podle vyjádření kolegů co psali před vámi, se na ty stykače vykašlu a dám to přímo na termostaty.
Jinak k těm chráničům. Před 8 léty jsem dával na novostavbu u známých taky jeden chránič na celý dům a dosud problém žádný nebyl. Takže jsem to bral, že to také tak provedu.
A o přepěťové ochraně nemám žádnou zkušenost, záleží co řekne revizák. 

Komu není rady, tomu není pomoci.  :-\

Úplně špatně!
Ale je těžké radit někomu, pro koho je PROJEKT sprosté slovo, které se stydí vyslovit...
Ochrana před bleskem a přepětím nespočívá jen v osazení nějakých "krabiček",  ale aby splnila nějaké podmínky pro správnou funkci a účinnost, musí se tomu přizpůsobit zapojení rozvaděče, provedení rozvodů...
A když "na konci" řekne revizák, že to je špatně, nikomu se nebude chtít do nějakého bourání...

Do teď jsem si myslel, že revizní technik chodí poslední. Je to fakt úlet začínat s instalací od zadu :-\

Jinými slovy, je to bohužel jak jsem předpokládal. Bastlíř zde hledá rozumy ( projekt) jak to udělat a zadarmo od těch troubů z diskusí. Navíc se veřejně chlubí tím, že neohrožuje jen sebe, ale nezákonně podniká v oboru,  o kterém ani nic neví a ohrožuje tím mnohé další. Ještě se najde trouba RT kterej se mu pod to podepíše.

Píši si vás do kolonky hned vedle bastlíře Ondry kutila, který veřejně dává nebezpečné rady a nechá si za to plácat po zádech. Ale jednou se ucho utrhne a pak to bude teprve průser. Ale ne náš. Naštěstí ;)

Veď to je ten problém. Vy o tom napate ani páru, a od miestnych odborníkov čakáte že vám napíšu čo ako mate urobiť. Toto rieši projekt. Čiže de facto chcete od nich projektovu dokumentaciu. Apropo žiaden normálny revizny technik vám nedá na niečo také kladnú revíznu správu.
Popis bastenia tu už dali ostatní. Niečo také čo nebudete vedieť pokial vám to nikto neukáže alebo nevysvetlí. Ono to že niečo funguje neznamená že je to i správne prevedené.

A nechapem kde berete odvahu robiť niečo o com nemáte ani len páru. Chcete nikomu ublížiť alebo ho zabiť?

1 chránič na dom? Skutočne? No to ľutujem vašich zákazníkov.

Častá chyba v instalacích elektrického topení...... Když pominu to, že budete neustále obíhat celý dům kvůli jakémukoliv požadavku na regulaci, tak je docela šílené do toho malinkatého prostoru krabičky KU 68 vměstnat šasi termostatu, hužvu svorek a ještě spínat výkon řádově stovek wattů. Odpadní teplo se tam vytvoří ať chcete nebo nechcete a termodynamické vlastnosti termostatu jsou v háji. Takže spínání topení podle teploty vzduchu bude na principu metody trefí se/netrefí se.
Hledejte řešení sběrnicových termostatů s externím spínacím prvkem, ať už má ta regulace nějaký smysl. A věřte radám pana Kurky, který vám už řekl dost důležitého, i pana Fraňka, který jasně řekl, že kvalitní řízení topení začíná kvalitním projektem, zpracovaným kvalitním projektantem, který problematiku ovládá.   

Nevím jakou zkušenost máš Radku se zákazníky ty ( domnívám se že stejnou),  ale osobně řeším poměrně často, že zákazník teplotu v prostoru neustále porovnává s tou nastavenou a každý nesoulad dost řeší. Často az dost úsměvně.  Takovéto ovládání ( bál bych se říci regulace) by prostě u naprosté většiny zákazníků neprošlo.

Navíc se vůbec nedá mluvit o nějaké úspoře. Leda při vlastní realizaci. Rozhodně ne během provozu a vůbec ne o nějakém komfortu.

Vzhledem k ceně lektroinstalac e celého domu, je cena za zpracování dokumentace zanedbatelná částka.
To není jen o nějakém chrániči, nebo přepěťovce navíc. Je to mnohem, mnohem koplikovanější .
Revizák vám určitě řekne: "kde máte projekt"  ;)