Diskuse Elektrika.cz

Malý stolní přístroj z r. 1981 individuálně dovezený ze SSSR.
Překvapilo mě těsné vnitřní uspořádání včetně síťového vypínače na potenciometru jasu (všechny pot. pr. 16 mm),  zejména doteky vodičů spojených se sítí s vodiči vnitřních obvodů, a kombinace celokovové skříňky s dvoužilovou síťovou šňůrou.
Na schématu je nakreslené stínění mezi primárem a jádrem trafa, obé spojeno s kostrou přístroje = skříní. Předchůdcem byl OML-2-76 a následníkem OML-3M.
Údajně v bývalém Sovětském svazu byla rozvodná síť s izolovaným uzlem, takže prý tam nebylo tak „přísno“ jako u nás.
Hledám způsob bezpečného použití bez předřazeného bezpečnostního oddělovacího tranformátoru (je-li takové vůbec u nás možné).
Napadá mě jen trafo ven, řádně impregnovat, podrobit jej vn zkoušce 4 kV a pokud vyhoví, rekonstruovat napájecí část, tedy zejména oddělit bezpečně vše spojené přímo se sítí od zbytku přístroje včetně GND potenciálu = kostry a tedy i skříně.
Sháním také dokumentaci k němu vč. návodu, případné skeny (*.jpg) potřebuji 600 dpi, barva/čb dle předlohy.

Všichni mají strach do takového téma?

Jakýkoliv zákrok do přístroje (kromě drobné opravy) z vás udělá nového výrobce, se všemi právy, ale i s veškerou zodpovědností.
Takže je na vás, jak moc vám právě na provozu takového zařízení záleží.

Já bych se do provozu nehrnul a pokud by to opravdu bylo potřeba provozovat, připojoval bych ho přes oddělovací transformátor.

Osciloskop (měřicí a podobné přístroje obecně) mají problém v tom, že když je kostra, skříň, spojena s PE (PEN) potenciále, mohou se tam zanést nějaká "cizí napětí",  může vznikat tzv. zemní smyčka,...

Strach ani ne, ale v takových případech se radí poněkud obtížně.
Takže musím upozornit, že tímto neradím, pouze sděluji svoje zkušenosti!

 :)

S přístroji od našeho velkého bratra jsem se svého času setkával poměrně
často.
Byla to zařízení které si cestovatelé buď dovezli sami z nějakého zájezdu,
nebo využili služeb dovozců se sídlem v Milovicích, Vys. Mýtě apod.
U některých přístrojů - třeba síťové fotoblesky, šlo někdy přímo o život.
Tyhle osciloskopy měly vzadu na kostře samostatnou svorku pro uzemnění,
které se připojovalo při většině běžných měření.
Ten váš ji má, podle schematu, také.
Zapojením k PEN se z toho stane normální předmět třídy I a měl
by chodit bez problémů.
Zapojení bez uzemnění  mělo výhodu při měření, u kterých by se musel
použít oddělovací transformátor.
Odborník ví o co se jedná, laikovi to nelze doporučit.
Viděl jsem přístroje u kterých byla jenom vyměněna sovětská dvoužilová šňůra
za naši třížilovou a stále fungují i s původním majitelem.
Spínání potenciometrem jasu není nic neobvyklého a myslím, že to
ani ničemu neodporuje.
Mechanické provedení - vzdálenosti a montáž je kapitola sama pro sebe.

Ještě bych dodal, že dneska i ten nejlevnější digitální osciloskop
udělá v dílně radosti 1000× víc.

Za doby komunizmu byli výrobky z Ruska na hraně (možná i za) z hlediska ochrany...!
Taky mám takový osciloskop, používám ho přes oděl. trafo (jak píše kolega).
Nějaké úpravy stejně jsou nic moc, není konstrukcí uzpůsoben.

Dnes, kdy koupíte za pár Kč osciloskop už na úrovni (i bezpečnostní) je taková úprava nerentabilní!
A v podniku už vůbec jeho používání bych přímo zakázal z hlediska revize !

Pokud potřebujete dokumentaci a popis, tak jej najdete na

http://www.cqham.ru/hpa/index.html

V kategorii přístrojů najdete také OML-3M.
Z dnešního pohledu je to spíše předmět sběratelství, než pro praktické použití.

Vše již bylo napsáno, proto jen malé zamýšlení.

V laboratoři měřících přístrojů ve velkém podniku jsme měli mnoho ruských přístrojů napájených pouze dvěma vodiči tak, jako by to byla třída II. Jenže nebyla a proto se napájecí šnůry upravovaly 3 žilovým kabelem. Pro některá měření se musely u všech osciloskopů používat oddělovací trafa. Ale to již kolegové popisovali.

Jinak pane kolego, je to Velorex a vy z toho chcete udělat Mercedes 2017....
OML osciloskopy byly jako hospody IV. cenové skupiny a proto i to provedení.
V Rusku Charašo, ale ta radost v roce 1980, když jste to sehnal za pětistovku.


Osciloskopy, analyzátory, zobrazovače je moje velké hoby....a to co je dneska v nabídce starších měřáků na aukru a jinde, mne mnohokrát nenechá klidným. Nedávno jsem koupil za 5 KKč digitální paměťový osciloskop 2x100 MHz. Práce s kurzory je jiný svět a navíc velká obrazovka. A co osciloskopy s možnosti pracovat s PC a displejem....k olega sběratel má v regálech asi sto ruských přístrojů. Všechny řady C1 až C8....má na to 120 metru čtverečních. Sběratelství je droga.....

Je.

 :)

Depozit....kdy ž je dosti prostorů, tak pomalu za lidský život vzniká muzeum.
Radii jsem měl jen více než 500 a měřících přístrojů jen 250
a pak jsem pochopil, že jsem se zbláznil. A tak jsem to zredukoval....
ale znám podobně postižených mnoho.

Nádhera!
Ženu mám tolerantní, ale něco takového by nevzala.

Při mém postižení se musím držet při zemi - rozměrově.

 :)

Jen malou poznámku k ruským (sovětským) přístrojům. Měl jsem tu "čest" absolvovat školení a zkoušky z něčeho jako vyhl. 50 ještě v tehdejším SSSR. Síť byla něco jako IT.
 V domácnostech byly pouze dvoukolíkové zásuvky s průměrem kolíku 4mm jištěné 6A. Pokud si člověk koupil výkonnější spotřebič (el. pila, dvouvařič) se šňůrou s koncovkou SHUKO, dostal v krabici přibalenou odpovídající zásuvku. Prostor v domácnosti se považoval za dostatečně isolační aby bylo nutno provádět další ochrany. Výjimkou byl elektrický sporák kde přišel jednou za půl roku elektrikář od místního OPBH a měřil isolační stavy při různých variantách provozu. Osvětlení v koupelně a na záchodě se zapínalo zvenku kde byla i zásuvka pro holící strojek přes ochranný transformátore k.
Ve fabrice pak byly rozvodné desky na nich řada dvoukolíkových zásuvek označených 220B, pod nimi řada stejných zásuvek označených 36B a řada uzemňovacích svorek. Když jsem se ptal jak je zajištěna nezámněnnost bylo odpovezeno: No přece je to tam napsáno. Je fakt, že většina nářadí používaných v provozu byla na bezpečných 36V. Měřící přístroje na 220V pak byly vybaveny uzemňovací svorkou (viz dotazovaný osciloskop) které se měly připojit na zem. To se moc nedělo, v prostředí, kde jely několikamegawa tové motory to dokázalo divy.
Nicméně bylo doporučeno přednostně používat "dvoučtverečkov é" přístroje (podle značky pro dvojitou isolaci) což námi dovezené přístroje (západní provenience) pochopitelně byly.