Diskuse Elektrika.cz

V praxi som naučení pri montáží zemniča (základový, obvodový-hĺbkový),  spájať FeZn drôty alebo FeZn pásiky dvomi svorkami na spoj (viď foto).
Kolega ma však kritizuje za to, že je to zbytočná práca zbytočne likvidovaný materiál (svorky).

Chcem sa opýtať ... je predpísané v nejakej norme (STN 33 2000-5-54, STN 623 05-3) prepísaní počet svoriek na spoj, pri spájaní FeZn vodičov v zemi?

To jste naučený dobře a vzhledem k poměru ceny svorky a důležitosti zajištění kvalitního spoje v zemi, který je důležitý pro zajištění správné funkčnosti celého elektrického zařízení (hromosvodu i elektroinstala ce) po celou dobu trvání stavby je cena svorky a její montáže zanedbatelná. Stará ČSN 34 1390  ve čl. 81, 2 svorky vyžadovala, ČSN 33 2000-5-54 ed.3 ani ČSN EN 62 305-3 ed.2 to sice nevyžaduje výslovně, ale obě kladou všeobecné důraz na pevnost a spolehlivost spoje, proto považuji použití dvou svorek na spoj za standard. Za standard považuji ovšem též kvalitní ochranu spojů proti korozi nejlépe antikorozní páskou + samovulkanizač ní páskou. Pokud není provedena poctivě antikorozní ochrana, můžete tam těch svorek dát kolik chcete a za nějaký čas spoje zkorodují  a spoj nebude  vodivý, takže pokud je vaše foto konečné, tak je to úplně špatně a počet svorek kvalitu neovlivní. Ještě bych podotkl, že ČSN 33 2000-5-54 ed.3 v čl. C 3.2 doporučuje kladení pásoviny v betonu ve vztyčené poloze na hraně, ne na placato jak to máte na foto, aby se zabránilo vzniku vzduchových dutin pod pásovinou při zalévání betonem.
Předpokládám, že je to na Slovensku obdobné.

Dobrý deň ... počas fotografovania neboli práce hotové a samozrejme že pred zahrnutím
boli svorky ošetrené proti koróznym náterom (gumoasfalt).

K polohe pásku na hrane ... priznám že z dôvodu konfortu pri montáži mám vo zvyku
klásť pások na "ležato" ale beriem si Vaše upozornenie k srdcu do budúcna budem
klásť pásky hranu.

P.S.1 - akým typ antikoróznych a samovulkanizač ných pasiek používate?

P.S.2 - je nutné ošetriť svorky proti koróznym náterom aj vtedy keď budú zaliate v betóne?

Nátěr gumoasfaltem považuji spíše za kamufláž od serióznějších elektrozedníků (aby se vlk nažral a koza zůstala celá),  protože pokud se neprovede poctivě tzn. ze všech stran a hlavně zespodu, natřít alespoň 2x a mezi nátěry nechat první nátěr zaschnout nemá to prakticky žádný antikorozní význam (stačí vzít zrcátko a nadzvednout pásovinu ve spoji, protože to všichni z pohodlnosti pokládají na placato). Takže, pokud chceme udělat skutečně funkční antikorozní ochranu, v rozumném čase, použijeme antikorozní ochranu již citovanou. (Hlavně se to týká RD, protože na průmyslových stavbách kdy je uzemnění na ploše několika hektarů to je nereálné a v těch tunách uzemnění se nějaký zkorodovaný spoj ztratí-buďme realisté).
1) Pro rodinné domy a menší stavby používám co je skladem na velkoobchodě většinou viz foto (samotná antikorozní páska se omotává vrstvou samovulk. pásky, aby chránila  antikor. velmi měkkou pásku před mech. poškozením při zasypávání nebo betonování).
2) Pokud jste pevně přesvědčen a můžete zajistit, že budou svorky uloženy ve vrstvě min 5cm betonu což vyžaduje norma a nebudou nikde v dotyku se zeminou a budou skutečně řádně uloženy v betonu správného složení viz 5-54, tak teoreticky antikorozní ochranu zajistí beton (už vidím jak si zedníci nechávají na řádném uložení spojů záležet, když přijede mix z betonárky). Beton sice působí jako velice dobrý nátěr nebo zalití asfaltovou hmotou, ale protože se pohybujeme v realitě a výše uvedené nedokážeme pošéfovat ani náhodou, tak doporučuji i do betonu spoje chránit.

A co hovorite na zvarovane spoje a osetrene? Podla mna este lepsi spoj.

P.S ked pouzijem antikoroznu pasku treba dat aj vulkanizacku?

Dost správnému uložení pomůže umístění do podpěr pásku do základů. Nemůžu najít vhodnou fotku. Drží pásek na kolmo a drží ho "ve vzduchu". Tím, že je pásek na kolmo je i menší riziko, že jej beton "zplácne".
Jo ale stojí to trochu peněz za ty podpěry a trochu času navíc (=taky peníze). ALE základový zemnič je asi jediná část elektroinstala čních prací na objektu, kterou nikdy  nelze opravit a nebo udělat znovu lépe. Navíc kolik vychází na RD 0,5% z ceny? Když se udělá pořádně tak 0,6%,  když z nerezu, tak 0,8?. Kachličky na wc, který jdou kdykoliv předělat budou levnější, jo ale vlastně jsou vidět...

Lukáši máš na mysli tyto podpěry? U DEHN mají spoustu vychytávek na všechno co se týká LPS, jenom si to musíš vše předem dobře rozmyslet a objednat s předstihem.  ;)

Zajímavé a nepochopitelné je, že to nechápou a nechtějí pochopit investoři rodinných domků, kteří si vezmou na vybudování vlastního hnízda hypotéku na několik mega, na 30 let a když je na to v dobré víře upozorním, (např. při připojování stavebního rozvaděče nebo při revizi v sousedství) vlivem profesionální deformace,  tak jim je to v lepším případě úplně jedno, protože zedníci říkali, že to tak je dobře a dělají to tak spoustu let bez problémů, ale většinou jsem zřejmě považován za pana chytrýho nebo nějakého podivína (ať si pindá),  protože s tím nic nedělají. :o ::)

No zrovna u těchto podpěr musím DEHN lehce pohanit. Ale dost na tom určitě má vliv podloží u nás, kdy se tyto podpěry dostávají do země dost složitě (ani kladivem to dost dobře nejde),  tedy používám konkurenční, které jsou jediným smysluplným využitím materiálu pro výrobu ochranného úhelníku v hromosvodařině :D

Až zavaříte mřížovku FeZn pod polem na rozvodně, budete mluvit jinak.
Funkčně je lepší, ale nesmí to vařit hňup, viděl jsem dost propálených pásků. Ošetřuje se to gumoasfaltem a po zaschnutí se balí do Ipy (tzv psaníčko) nebo zabalí asfaltovým páskem. První varianta ale opět vyžaduje zručnost, protože jinak je to lapač vody.
Svařování nerezu je trochu technologický problém, ve výkopu nemá dlouhodobou šanci MIG ani TIG kvůli bordelu a větru, takže zbývá MMA, ale dobrá elektroda stojí co svorka. Navíc určení druhu nerezu u drátu nemusí být vždy snadné.
 Kvalitní svar vhodným přídavným materiálem netřeba dál ošetřovat.
Hezký bylo exotermický svařování. Ani se to nemuselo dál ošetřovat, ale projektant, který to navrhl se se zlou potázal, protože cena jednoho svaru byla extrémní. Byla to na dlouho jedna z posledních jeho akcí pro ....

Ďakujem za vyčerpávajúce odpovede ...

Vaše doporučenia určite aplikujem do praxe.

P.S. Mal som za to, že moje zemniče sú vyhotovené technicky správne, ale vidím že je stále čo vylepšovať. Ešte raz ďakujem za usmernenie.

Tak já ti pomůžu...

Pane Friedrichu,
prosím k čemu sloužil spoj uvedený na druhé fotografii?
Zemnící pásek 4x30 FeZn s vývody pro svodový zemnící drát FeZn 10mm musí být v základech sveden do země zemnící tyčí?
A na kolika místech prosím, nebo stačí, aby byl pás zalit do betonového pásu obvodových stěn?
A stačí použít FeZn, nebo byste šel do nerezu?

1) Spoj na druhé fotografii slouží k připojení zemnicí tyče (svislého zemniče) k obvodovému zemniči typu B, uloženým v zemině, který byl instalován na rekonstruované stavbě, kde nebyl základový zemnič a byl vyšší specifický odpor zeminy.
2) Zemnicí tyče nejsou nutné, používají se k dosažení menšího odporu uzemnění tam, kde je při místním šetření, před návrhem uzemnění projektantem, naměřen vyšší měrný odpor zeminy a je potřeba dosáhnout dostatečnou hodnotu odporu uzemnění.      
Vyskytují se i novostavby, na kterých základový zemnič není instalován při zhotovení základových pásů vůbec nebo byl instalován špatně, protože zhotovitel stavby nemá relevantní projektovou dokumentaci, kvalifikovanéh o stavbyvedoucíh o ani dělníky.                                                      
Tady bych upozornil, že správně provedené uzemnění je důležité nejen pro funkci hromosvodu, ale pro bezpečnost celé elektroinstala ce.
Je přínosné, pokud před zalitím betonem zkontroluje RT nebo dozor.

3) Pokud projektant zjistí na místě, že je nutné svislé zemniče použít, jejich počet a délku navrhne v projektu. Při instalaci základového zemniče RD není třeba svislé zemniče použít ve valné většině případů, ale je třeba dbát na správně provedené spojení armování (kari sítě) s obvodovým zemničem.

4) Volba materiálu uzemnění záleží na konkrétní stavbě,  jejím podloží a dalších faktorech. Správnou volbu upřesní projektant v DPS (dokumentace pro provedení stavby) a v případě použití nerezu V4A  by to měl zdůvodnit v TZ (technické zprávě). Bohužel ze strany SÚ není jiná dokumentace než DSP/DOH vyžadována ani u kolaudace. Zemnič který není instalovaný firmou s oprávněním pro práci na VTEZ  je základním předpokladem pro pro krátkou životnost a často omezenou funkčnost.
Ještě bych upozornil na vhodnost použití zaváděcích tyčí (neplést se zemnícími) pro spojení svodů s uzemněním. Úhelníky 1,8 m na RD vypadají hrozně a přesto jsou hojně intalovány a  bohužel, někteří projektanti je kreslí do projektu. Nezapomenout  na provedení antikorozní ochrany u přechodu beton/země, země vzduch, nejlépe použít poplastované FeZn Ø 10.
 Vše o hromosvodech můžete podrobně nastudovat v podcastech eDEHN zde na diskusi.

Nojo, vyznavači ochranného úhelníku zamrzli někde v roce 2008.

eDEHN#24: Ochrana vývodu uzemnění, ochranný úhelník, trubka, nebo zaváděcí tyč? (https://elektrika.cz/data/clanky/edehn-24-ochrana-vyvodu-uzemneni-ochranny-uhelnik-trubka-nebo-zavadeci-tyc)

Dnešní úlovek krásného OÚ  8)

A k čemu tam je?  ;D

No na parádu.
Ty nevidíš, jak velká je to paráda?  :D :D

moc vám děkuji  :) Čím víc se seznamuji s problematikou, tím víc cítím, že to chce projektanta na hromosvod. Budeme mít dům ve tvaru L, plechovou střechu, fotovoltaiku, skryté svody...  ?? V pondělí jsem chtěl realizovat zemnící pás a teď zjišťuji, že nevím, kde vyvést svody...asi jich, ve ztraceném bednění vyvedu víc a uvidíme, kolik jich nakonec použijeme (v týdnu se bude betonovat, pakliže počasí dovolí  o:-). Pod hlavní rozvaděč, to je jasný a ke kari síti mám prosím, taky nějaké svody/vývody ze základů vyvést? Děkuji SF

Jestli chcete o hromosvodech a uzemnění něco nastudovat, jděte na stránky = kniska.eu

Ochrana před útokem malinkatýho nosorožce, Nic jiného mě zatím nenapadlo.

Spojení obvodového zemniče s armováním pravidelně, ideálně po 5-10m, dle velikosti stavby nebo ve vzdálenostech dle třídy LPS.
Je dobré, když stavebník má základní znalosti o prováděných řemeslech, ale nemůže obsáhnout vše  do detailů. Od toho jsou projektanti, odborné firmy a dozor. Kvalitní dozor sice něco stojí, ale je zanedbatelnou položkou v celkových nákladech na nápravu zfušovaného díla. Speciálně špatně provedené uzemnění zalité v betonu už neopravíte nikdy tak, jako by mohlo být instalováno před zalitím.
GD si bohužel většinou subdodavatele nesmlouvá podle kvality práce a odbornosti, ale podle ceny.  :(