Diskuse Elektrika.cz

Příklad: bytový dům, tři vchody, každý vchod je v majetku jiného společenství vlastníků jednotek, společná hromosvodná soustava, šest svodů.

Osloví vás jedno společenství, že potřebují provést pravidelnou revizi hromosvodu s tím, že ale chtějí zrevidovat jen jejich část domu.

Jak se stavíte k takovému provedení revize?

Celkově zhodnotím pouze počet svodů a odpor uzemnění všech svodů klešťákem. Detaily, jako zrezlé nebo rozpadlé spoje, tkaničky omotané okolo vodičů a nechráněná zařízení na střeše hodnotím pouze na části, které se revize týká.

Tuto skutečnost uvedu a zvýrazním v revizi.

Bytový dům by se měl dělat jako celek!
nehledě na to, že v sousdním vchdu bude utžený svod, popř. vodič na střeše a popř. náboj "vlétne" i do revidovaného ,  jako schopného dle normy dalšímu provozu...
Také jsem na to narazil, vchody se nedomluvily, tak jsem šel od toho pryč!
Pak to udělal "Pepa" od piva s nejasným výsledkem  pro obyvatele! (zle)

Blbě....
Pokud bych měl revidovat jen část, jak píše Jirka, tak nevím jak? Leda tak, že ta část sama o sobě bude vyhovující a propojení na sousdní vchody bude něco navíc, co stav nezhorší, ale maximálně trošku zlepší.

Otázka možno ani neznie ako, ale skôr ak áno, tak s akým rizikom a výsledkom.
SVJ môže byť vlastníkom tretiny bleskozvodu, to však nič nemení na podstate, že bleskozvod je len jeden.
Svojou objednávkou v zmysle svojich zákonných povinností na revíziu tretiny ochrany pred bleskom teda hľadá na trhu RT, ktorý tú jednu tretinu zreviduje.
Ja osobne napríklad nepoznám RT, ktorý by bol školený, skúšaný a ktorému by bolo vydané osvedčenie na čiastočnú, napríklad tretinovú revíziu vonkajšej ochrany pred bleskom.
V konečnom dôsledku teda síce môže SVJ zadať nezmyselnú požiadavku, ale jej naplnením porušia zákon obaja. Revízna správa platná nebude a SVJ tým pádom nemá splnenú povinnosť na zabezpečenie bezpečnosti.
Po takej „revízii“ s kľučkami potom už existuje len neplatná revízia a platná objednávka a faktúra.  :)

Asi by měla být otázka položena trochu jinak:
Už se někdo setkal s tím, že by dělal revizi na bytovém domě z 50, 60, 70, 80,90-tých let a mohl se zcela čistým svědomím napsat kladný závěr revizní zprávy ve smyslu změny Z4 čl. 6.1.2, ČSN 33 1500?
Jestli má dům jeden vchod nebo deset výše uvedený závěr (alespoň dle mých zkušeností) nelze napsat u žádného.(norm)
Pokud se někdo setkal s bytovým domem, kde bez uzardění a výčitek svědomí takový kladný závěr revizní zprávy napsal, je to hodno zveřejnění a měla by se na takový bytový dům uspořádat exkurze. :)

Zdenku, tak opravdu dotaz znít neměl  ;)

Otázka byla schválně formulována tak, jak je.
Byla vytvořena na základě rozhovoru s kolegou revizním technikem u nás na vsi, ve kterém jsem bědovali nad RT, kteří píší bez jakéhokoli problému revizi hromosvodu na SVJ rozporcovaných objektech jen na jeho část.

Ale když už si to nakousl, můžeš sem vypsat ty nebezpečné závady, kvůli kterým by např. panelák z 80-tých let neprošel?
Docela by mě to zajímalo.
Zkus se tedy nesoustředit na rozvody internetu a televize. Tam je to jasné.

Mám pocit, že by amatérští astronomové zajásali. Takovou tmu nad sídlišti ještě neviděli, jaká by nastala, kdyby se revidovalo opravdu "na krev".

Celé je to složitější než se zdá.  Podobných domů je ve městech hromada. Často co vchod to nové SVJ a ne vždy je možná vzájemná domluva. Důvody řešit nemusíme.

Vidím že málo RT má odvahu přiznat,  že tyto revize provádí  ;)

Osobně jsem měřil svod/y kam jsem se dostal a celkový odpor hromosvodu. Měření i popis hromosvodu podle skutečnosti a co jsem našel, jsem vepsal do RZ s tím, že jde o revizi jen konkrétní části hromosvodu a stav je takový. Pak napsal závěr v tom smyslu že nelze posoudit celkový stav ochrany, jelikož nebyly vytvořeny podmínky k zjištění celkového stavu, díky nespolupráci s tím sousedním SVJ.
V podstatě s tím bylo objednávající SVJ obeznámeno předem a pokud s tím nesouhlasilo, revizi jsem neprovedl.  Občas to byla dobrá páka na to nespolupracují cí SVJ, revizi doobjednali a hromosvod se ověřil celý, ale rozhodně ne vždy.

Ve městech jsou tyto domy často tak vzájemně propojeny, že naměříme většinou velmi dobré hodnoty a pokud není uhnilý svod, či jinak poškozený nebývá to většinou problém. Chyby nalézám většinou na rekonstruovaný ch střechách a doplněných technologiích.


Souhlas. Každý RT musí umět ale vyhodnotit rizika a to i vůči sobě, vzhledem ke své právní i hmotné odpovědnosti. Pak si své důvody obhájit u případného soudu

Má armování svařené ve smyslu článku 161 a 162 ČSN 34 1390 (jediná zmínka o železobetonu)?
Je dodržen článek 17?
Je dokumentace v souladu s požadavky článků 21,22,23 a 24?
Je elektrické zařízení na střeše ochráněno ve smyslu článku 114?
Je spojeno uzemnění hromosvodu s vnitřním vyrovnání potenciálu dle článku 114?
Je střecha v ochranném prostoru jímací soustavy články 137 a 65?
Je správný počet svodů dle článku 65?
Jsou kovové předměty připojené k hromosvodu v souladu s článkem 113?
No a svatý grál na konec: Je dodržena vypočtená vzdálenost pro izolaci kovových předmětů od hromosvodu dle článku 112?

Až mi takový objekt někdo ukáže zaplatím mu pivo*.

*(vzhledem k tomu, že jsem extrémně šetřivý, platí pouze pro jeden objekt a jednu osobu s tím, že nabídka je platná do i neveřejného odvolání vyhlašovatelem a pod pojmem pivo se rozumí nejmenší maloobchodní balení standardního výčepního piva)

To Horác:
Dobře, pomineme-li tedy různé výtvory vysazovačů antén, všech možných typů, ať už od jakéhokoliv operátora nebo kutila a jejich svody povalující se po plechové střeše nebo křižující a sbíhající se svody a jímací soustavou,  nedovedu si dost dobře představit, jak při revizi RT obchází všechny majitele (nájemníky bytů) v celém bytovém domě a kontroluje ve všech bytech připojení metalického vyvložkování komínů, aby zkontroloval ve spodní části připojení na potenciál uzemnění. Tyto plechové, dříve hliníkové nyní nerezové komínky rostou na střechách jako houby po dešti a buď nejsou chráněny vůbec nebo jsou na střeše připojeny k jímací soustavě viz foto z okna. Bez tohoto vyvložkování dnes a už delší dobu žádný profesionál již neprovede výměnu plynového kotle. Další kapitolou jsou různé větrací komínky, vzduchotechnik y, strojovny výtahů a dodělávané klimatizace.  Svody v těsné blízkosti oken a zábradlí lodžií ,  či balkónů, slepé svody okapových rour, dodělávané silové rozvody instalované na půdě přímo na podbití těsně pod jímací soustavou. Každý by si určitě ještě vzpomněl na další a další.
Zcela opomíjím běžné závady bezprostředně neohrožují bezpečnost, začínající absencí jakékoliv projektové dokumentace, zkorodované vodiče jímací soustavy a svodů, svorky, neošetřené svody proti korozi na rozhraní země/vzduch používání svorek na zkušební svorky, které nejsou konstruovány pro tento účel, nedostatečný počet svodů vzhledem k obvodu, velké rozdíly v naměřených zemních odporech jednotlivých svodů, třeba na vesnicích, ve městech je obvykle uzemnění spojeno vše se vším a jeho skutečnou hodnotu, aniž bychom měřili uzemnění včetně PEN je téměř nemožné změřit atd.
Samozřejmě již v ČSN 341390 v čl. 31 je napsáno něco o tom, že jímací zažízení, svody a uzemnění se řeší jako by celý blok byl jedním objektem.
Z toho jasně vyplývá, že revize jednoho vchodu v bytovce, která je jedním objektem a má x vchodů je v podstatě nesmysl. Dodržení všech článku ČSN 34 1390 považuji za sc-fi. (norm)
Buď je statutární zástupce rozumný, má trochu dobré vztahy s ostatními SVBJ a jsou schopni se domluvit (většinou platí argumentace s cenou - nižší náklady na přistavení odborníka obdobně jako u komeníků).
Jak píše Honza Franěk ve starých bytových zástavbách v historických centrech měst, kde jsou propojeny celé bloky s jednotlivými majiteli domů, jejichž jímací soustavy jsou nějak propojeny ať už přímo nebo prostřednictví m oplechování je to téměř neřešitelné.

Tak jsem moc rád, že jste se tady o tom tak rozepsali. To je jedině dobře. To jsem chtěl a povedlo se. S dovolením sesumíruji tyto argumenty a budu předávat dál, protože stavy dnes revidovaných zařízení jsou opravdu jedním velkým zoufalstvím.

Ani v čl.25, a ani v čl. 251 a 252 norma bohužiaľ nerieši rozdiel medzi obsahom východiskovej a periodickej revízie. Okrem toho v čl. 11 norma ako svoj účel stanovuje požiadavky na prevedenie a riešenie bleskozvodu, takže je skôr zameraná na projekciu ako revízie samotné. To je prvý problém RT, ktorý si pri revízii objektu potom z nedostatku usmernení začína robiť čo sám uzná za vhodné.
Druhý, ani nie tak problém ako skôr chyba je, že RT bežne uznáva za nedostatok na pôvodnom bleskozvode  stavebné zmeny či doplnené technológie. Tieto zmeny pritom neznamenajú nič iné ako to, že sami spôsobili nedostatočnú úroveň pôvodnej ochrany či zvýšenie rizík, a existujúci, chudák starý bleskozvod s tým nemá nič spoločné. Ten si svoj blesk podľa pôvodného zámeru zvedie s nimi aj bez nich. A s nimi mu to, na čo bol navrhnutý a skonštruovaný, pôjde ešte ľahšie. ;)
On ten, vlastne takmer každý RT, príde síce na objekt revidovať existujúci bleskozvod, ale nakoniec ani sám nevie ako, a už v správe a nedostatkoch rieši súčasnú nedostatočnosť pôvodnej úrovne ochrany.
Netvrdím že sa to nemá, ibaže to zďaleka nie je to isté ako revízia pôvodného bleskozvodu, a často sa stáva, že s takouto zmenou pohľadu pri vnímaní reality, sa ešte stále dobrý bleskozvod vyhovujúci pôvodným požiadavkám, stane nevyhovujúcim kvôli iným vplyvom a bez vlastnej chyby.
Až mám z takejto revízie pocit zbytočnosti a placebo efektu. Hlavne pokiaľ po revízii nedôjde k zmenám, a  na papieri ostane to žiadané „vyhovuje“.
Ale keďže to zákon takto chce, tak to zákon aj takto dostane. :)

Ale u periodické revize hromosvodu, přeci neuvádím, zda je či není schopné bezpečného provozu. :)

Nebo to snad někdo uvádí?

Pavle, v tomto konkrétním případě, bych tu revizi neprovedl. :)

Já neměl potřebu tuto normu do hloubky zkoumat, vytahuji si z ní jen fragmenty, když někdo začne s argumenty, že podle staré normy a nikdy se nic.... a vždycky se to tak.....
Nic méně myslím, že v té "výborné, dostatečné a bezchybné" normě najdu věci, které si protiřečí. Ale klidně je možné že se pletu a jsou to dvě alternativní možnosti řešení. Ale jednou až se budu za dlouhých zimních večerů nudit si ji důkladně prostuduju.

A co píšete v závěru u pravidelné revize hromosvodu? Že stav z předchozí revize se nezhoršil?

Uvádí se to takto:  Hromosvodná soustava odpovídá požadavkům uvedených norem a je z hlediska bezpečnosti schopna provozu.

Tato věta by ale měla být dle výše uvedených argumentů tabu a měla by se do Revizních zpráv uvádět jen v záporu. Co jsem pochopil, tak spousta z vás nereviduje staré hromosvody a nebo reviduje, ale jen s nevyhovujícím stanoviskem. Jinak to přece není možné.

Práve v tom je hlavný problém starého bleskozvodu, že aj keď vyhovuje svojej norme, tak je zbytočný, lebo až príliš často nechráni to, čo v súčasnosti okolo neho existuje.
Na debatu by možno bolo, či sa dá vo vhodných situáciách podľa starej normy opraviť (rozšíriť) tak, aby chránil súčasný stav.

Skoro dobře...

Jen doplním...
Právník se zeptá, co je to u hromosvodové soustavy z hlediska bezpečnosti je schopná provozu?  To asi nebude u hromosvodu žádná?... :-[

Respektive u staré normy to nebude žádný hromsvod .Protože nová norma má zpřísněné požadavky ve všech kritériích....(zakladní třeba uzemění dnes do 10, dříve do 15 ohmů) a dále.....a dále...

Lukáši, ani já neberu 34 1390 jako dogma a nikde jsem neprezentoval, že je výborná, dostatečná a bezchybná. Asi jsem zvolil trošku špatnou interpretaci, protože slovo "Dodržení" a celá věta měla být formulována přesněji "Dodržování všech článků ČSN 34 1390 projektanty a realizaci dle této normy montážními firmami považuji za sci-fi". Pouze jsem vyjmenoval  všeobecné známé, nejčastější a permanentně se vyskytující závady, které se na hromosvodech dle 1390 instalovaných opakují v různých obměnách již od jejího zrodu. 62 305 v podstatě tuto normu pouze rozpracovává do detailů a v některých částech, třeba co se týče metody určení chráněného prostoru ji značně vylepšuje a zjednodušuje. Naopak mezi mnohé elektrikáře vnáší svým detailním rozpracováním mnoho nejasností. Je zde daleko více dbáno na vnitřní ochranu, což bylo v základu ošetřeno i ve staré normě, ale konečný výsledek bývá často velice podobný (dodnes někomu MET, MEB, EPS, či jak to kdo nazývá, je věc obestřená tajemstvím,  nemluvě o koordinované ochraně SPD). V podstatě, ale principy 62305 vycházejí z 1390 a už jsem viděl mnoho  hromosvodů, realizovaných po roce 2009, které  byly "projektovány" dle 62305 ale projekty i výsledná realizace bývá v mnoha případech se stejnými závadami, takže nevidím, že by se s účinností obou edic norem platných po zániku 1390-ky  dospělo k nějakým výrazným kvalitativním změnám. :-\

Revizi hromosvodu domu v řadové zástavbě provést lze, ale v omezeném rozsahu přesně vyspecifikovan ém ve zprávě o revizi. Čili neprovedou se některé úkony, které provést nelze, jako např. zhodnocení počtu svodů, dostatečné vzdálenosti a další věci, které jsou závislé na celé budově. Určitě je užitečné udělat všechno, co udělat lze včetně ověření  spojení  hromosvodu na sousední střechu. Že řadovou zástavbu normy neřeší je věc druhá, lepší je ale udělat aspoň něco než nic. V případě většího množství vlastníků jednoho zařízení taky nebude s největší pravděpodobnos tí k dispozici dokumentace, je však třeba nějak zjistit, jestli se má hromosvod posuzovat podle ČSN 34 1390 nebo 62305.

Neřekl bych, že zrovna u hodnoty uzemnění jde o zpřísnění. Za prvé jde o hodnotu celého uzemnění a ne jednoho svodu. Takže dva svody podle ČSN 341390 a každý s odporem 15 ohmů dává celkové uzemnění 7,5 ohmu. Za druhé hodnota uzemnění je podružná, protože hlavní důraz je kladen na rozměr a tvar zemniče, a pakliže tento je dodržen, není naměřená hodnota (zejména v kamenitých horských terénech) podstatná.

Já - ne jako revizák, ale jako  předseda s.v.j. bych to bral takhle:

Každý výbor s.v.j. musí mít každých pět let provedenu revizi elektro
společných prostor a hromosvodu na svém objektu.
Obě zprávy jsou zvlášť.
Jestli je to jeden dům, dá se předpokládat, byl zkolaudován najednou
a že tu revizi musí mít všechna společenství ve stejné době.
Obrátil bych se i na ty zbývající dva výbory s nabídkou, že revize
hromosvodu proběhne najednou a každý výbor dostane svoji zprávu.
Cenu bych na ně rozdělil a ušetřili by, což bych jim zdůraznil.
Společné prostory, ať jim udělá ten, koho si vyberou sami.

U instalací dle 341390 asi nezjistíme(bez kopání) co je v zemi uloženo!
Pak hodnota jedotlivého svodu je dost důležitá! Na hrooosvod jako celek.
Hodnoty by se něměli příliš lišit od sebe.

Z čiastkových informácií vyplýva čiastkový posudok, ktorý vypovedá o čiastkovej bezpečnosti. Už samo o sebe sú to divné termíny z ktorých vyplýva privysoké riziko, aj keď je to bežná prax pri vyhodnocovaní rizík u jednotlivých RT.
Špekulanti si rozdelili objekt v domnienke, že rozdeliť sa dá všetko. Ale už aj Šalamún vedel, že to zainteresovaný m dôjde, až keď sa niečo stane. A aj preto rozkázal rozťať dieťa na polovicu...

Príde mi to podobné ako revízia zásuvkového okruhu s desiatimi zásuvkami kde sa zrevidujú len tri štyri v strede, alebo revízia výťahu v 12 poschoďáku len pre 4. až 7. poschodie.
Technicky aj na papieri to pôjde, ale v princípe požiadaviek na overenie skutočnej bezpečnosti je to nezmyselná námaha.

Máte pravdu, je to jen polovičatý úkon, ale u domu dlouhého 300 m s 10 majiteli to ani jinak nejde. Když se s tím objednatel seznámí předem, je si vědom polovičního efektu a přesto revizi chce, není důvod ji neprovést. Kdybych byl v kůži předsedy SVJ, tak bych si vybral taky jenom půlku než nic. Protože toho ideálního holuba na střeše nedostanu ani sám, ani s pomocí kohokoliv jiného. U třech vchodů možná ano, ale u více určitě ne.

Áno, no čo už. Je to špecifická realita praxe, ktorej opodstatnenie najskôr ani k dnešnému dňu nepreverila žiadna závažná udalosť s konkrétnym výsledkom právnej analýzy.
Akým takým pozitívom hádam zostane, že si trebárs aj z takejto diskusie poniektorí odnesú hoci čo i len dôvod na zamyslenie alebo doplňujúci pohľad na túto problematiku.

Takže vlastně nakonec bude hrát roli řádné vymezení revize.
Jak zde již bylo uvedeno, u "třívchoďáku" nebude takový problém jako u vícevchodového objektu s několika SVJ.
Vždy jde tedy o dohodu. Každý RT to má ve svých rukách a je na něm, jak uplatní své dovednosti. 
A o tom to je.   ;)

U el.instalace,tam začátek instalace a konec instalace.(třeba jen zásuvkového okruhu)
Tam jde dělat je část instalace.
Ale u hromosvodu ,  kde je začátek, kde je konec ??
To bych chtěl vidět toho, kdo to určí!! >:D

Souhlasím s názory pana Strycharského, a to od úplného začátku tohoto tématu, když zde jeho příspěvky ještě nebyly. Toto je téma z praxe a určitě se s tím setkal téměř každý, kdo hromosvody reviduje. Tyto situace se běžně vyskytují nejenom u dlouhých paneláků, ale také u řadových rodinných domků a především u starší městské blokové zástavby, kde není výjimkou i 20 čísel popisných, některé sousedící domy jsou nestejně vysoké a majitelé jsou různí (SVJ, družstva, soukromníci, různí advokáti, úřady, peněžní ústavy, zdravotnická zařízení, pojišťovny a jiní). Takže revidovat celý blok těchto domů najednou do jedné revizní zprávy jaksi nelze. A do toho všeho ještě jeden z těchto domů může projít rekonstrukcí včetně ochrany před bleskem podle 62305 a tím pádem se jeho revizní lhůta změní z 5 let např. na 2 roky. Toto je realita a nikdo s tím nic nenadělá. Pokud někdo má řešení, tak ať to zde uvede. Neberu ale rady o tom, že RT bude obcházet 20 různých vlastníků a o něčem je přesvědčovat. RT není žádný koordinátor. Vymezení revize je zde jednodušší, než u el.instalace.

Co je na tom těžkého?
Vchod bude mít na své revidované části 3 svody, na střeše část hromosvodné soustavy.
To snad dovede vymezit i ten největší trouba (píši to všeobecně. Ne že to budete vztahovat na sebe, to bych nerad).

Ešte je vhodné doplniť do revízie upozornenie pre prevádzkovateľ a (predsedu SVB/SVJ),  že vlastnícke vzťahy k predmetnému bleskozvodu/hromosvodu neumožnili vykonať revíziu bleskozvodu ako celku, prevádzkovateľ bol na túto skutočnosť vopred upozornený a je si vedomý rizika ohrozenia od susedných nerevidovaných  častí bleskozvodu, nakoľko ich stav je neznámy.

Je to holý alibizmus, ale neviem nakoľko som v zmysle zákonov povinný revidovať aj časti na ktoré som nedostal objednávku a za ktoré nedostanem zaplatené.

Čili má předchozí odpověď  ;)

Jasně,ber to jako diskuzi...
Mě se stalo i to, že byl bytový dům (ale dva vchody) a měl hromosovod dle staré normy,
 X let to revidovali různí RT elektro - všechno super!
Já jsem to sice dělal jako celek, ale zjistil jsem výpočtem, že mají na obvod domu jen polovinu
svodů. Byli u jednoho vchodu všechny, u druhého jen jeden!!
Kdybych revidoval ten vchod, co má všechny svody dle obvodu bude všechno OK, ale hromosvod jako celek nevyhovoval! Měl málo svodů a nikdo to neřešil.
Proto u revize je schopný a není schopný je problém napsat.
Jeden vchod by byl dobrý ,  druhý neschopný..... Ale i jako celek je to neschopné dle staré normy!
Pak jak to řešit? Zápis do RZ asi moc nepomůže.

Kolego o schopnosti či neschopnosti psal David Hruda hned v úvodu této stránky viz výtah z normy. (norm)

Jo,omlouvám se.... :-[
O schopnosti zda odpovídá normě, kdy byla instalace provedena- nebo ne.

No, ale ono to možná tak doopravdy bude, že bude jeden schopný a druhý neschopný.  Protože při úderu blesku bude největší dostatečná vzdálenost na té straně s jedním svodem. Kdybychom ty dva domy oddělili a odsunuli od sebe, tak pořád bude u prvního revize vyhovující s minimálním rizikem a druhého nevyhovující s maximálním rizikem, takže se nic nezmění.  :)

Změní. Když jsou ty domy propojené,  znamená to větší sběrnou plochu, tedy větší pravděpodobnost (četnost) úderů,  s dopadem na vyhodnocení rizik (kdyby se tedy dělalo).

Minimálny vplyv sa v tejto téme tiež kladie na hodnotenie „vyhovujúcej“ časti z pohľadu požiarnych rizík.
Viac menej sa to tu točí okolo elektrickej bezpečnosti bleskozvodu vo vybranej časti jedného objektu (uzemnenie, spoje, celistvosť, mechanický stav, ect...). Ok, to dáva prvotnú logiku pre výkon revízie s vymedzeným rozsahom, kde si elektrotechnik sleduje svoj záujem, a ostatné vplyvy sa snaží zo svojho pohľadu vyhodnotenia rizík vytesnať.
Každému RT ale predsa musí byť jasné, že vonkajšia ochrana pred bleskom nie je len o dotykovom a krokovom napätí. Vedome preto vynechať z kontroly na objekte nejakú bezprostredne súvisiacu časť o ktorej požiarnej bezpečnosti nevie nič, a napriek tomu vyhlásiť inú jeho časť za bezpečnú sa ľahko môže dostať za čiaru.
Ak rozbitý bleskozvod na vedľajšej streche zapáli aj „vyhovujúcu“ časť, prídu na rad posudky PO, IP, kde vyhovujúca revízia kúska bleskozvodu by predpokladám zúčastneným príliš neprospela. Ako by to ovplyvnilo pohľad kompetentných na konanie RT tu asi nezistíme, tu sa dá baviť akurát tak o prístupe k rizikám.

Určite by bol zaujímavý aj názor p. Hájka, alebo aj niekoho z parkety požiarnej ochrany na stav úrovne vonkajšej ochrany objektu pred bleskom v modelovej situácii po takomto delení, keď by držal v ruke dve správy na jeden objekt, a kde, ak to preženiem, tak jedna správa tvrdí že „tí na ľavej strane sú v pohode“,  a druhá správa, že „tí napravo utekajte“. Čo by asi odkázal tým „v pohode“.

Nakoniec to hlavné, čo každý RT musí mať denne na pamäti, je vo vete „vedieť mal a vedieť mohol...“.
Kryť sa znením objednávky sa mi preto aj z tohto dôvodu nezdá byť úplne dostatočné.
Navyše sa tu tiež občas opakuje myslím §16 z.40/2009, kde práve úmyselným vymedzením rozsahu pre revíziu časti bleskozvodu takéto konanie skôr speje k bodu a).

Každý má právo na svůj názor. S některými názory se dá souhlasit, o něčem se dá diskutovat, ale některé názory považuji za nepřijatelné. Patří mezi ně takové, které z revizního technika dělají málem zločince jenom proto, že provedl práce pro objednavatele "pouze" v rozsahu objednávky a nic víc. 

Ano, to je faktor zvyšující pravděpodobnos t úderu blesku a také, jak zmínil Maroš Klein, zvyšuje se riziko rozšíření požáru z části budovy s nevyhovujícím hromosvodem na druhou část budovy. Nicméně pořád ten nevyhovující vchod dostal (nebo měl dostat) revizní zprávu s informací o závadách a je na tahu, aby s tím něco udělal. Ta část budovy, kde je vše v pořádku a je pouze znevýhodňována blízkým sousedstvím druhé části budovy se špatným hromosvodem, nemusí dělat nic. Nemá žádnou odpovědnost za špatný stav věcí jiného subjektu. Ani vlastně neví, že na sousedním domě je nějaký špatný hromosvod. O tom, že vedle je část budovy se špatným hromosvodem se nedozví ani onen revizní technik (pokud nejde vyloženě o nějaké křiklavé případy snadno viditelné z místa revize). Protože ani revizní technik ani kdokoli jiný nemá na zařízení bez vědomí vlastníka co dělat.  Takže žádné obcházení cizího domu, prohlížení svorek nebo snad měření zemničů! Pořád podle mého názoru není v žádném směru zanedbána prevence, protože oprávněný subjekt se o závadách dozví (nebo dozvědět má). A když se ještě použijí tato zlatá slova Honzy Fraňka

tak bezproblémový vchod tím dostane správnou informaci o charakteru ochrany budov před bleskem a možnost tázat se u sousedů, jestli se o svůj hromosvod také řádně starají.

Na jednom objekte je vždy len jeden bleskozvod, a teda jedna ochrana pred účinkom blesku. O tomto riešení rozhodol blesk svojou podstatou a účinkami bez vplyvu záverov schôdze SVJ.
Ak už chce RT silou mocou posúdiť stav úrovne ochrany jednej časti bleskozvodu, ok, dajme tomu, ale aspoň v zmysle základných požiadaviek 33 1500. A to neznamená nič iné, len dostať do rúk aj ostatné správy od ostatných častí. Potom nech kľudne vystaví ten správny záver o posúdení bezpečnej ochrany jedného vchodu pred účinkami blesku.
To, čo ale odporúča p. Franěk je už príliš veľký prejav dobrej vôle. Projekt s východiskovou revíziou leží niekde v archíve na zrušenom družstve, nemá teda podklady, nevie zodpovedne posúdiť bezpečný stav ostatných súvisiacich častí v čase revízie, nemá vytvorené podmienky, a nakoniec nepozná ani reálnu a ani projektovú dostatočnú vzdialenosť. Trochu veľa neznámych na kladný výsledok revízie. Iba zbytočne dáva svoju kľučku na papier. Ešte možno tak nanajvýš nejaký zápis z prehliadky a meraní, ale inštitút revízie s jasným výsledkom „vyhovuje“?

Inak by ma tiež celkom zaujímalo, ako by p. Franěk postupoval ďalej v prípade, ak by v rámci dobrých vzťahov s SVJ dostal objednávku na rekonštrukciu pôvodného bleskozvodu v  súlade s 62 305. Teda samozrejme iba rekonštrukciu jeho vyhovujúcej časti. SVJ má predsa jasno v tom že sa to dá, však si „svoj“ bleskozvod bez problémov revidovali, prečo by teda nemohli v rámci svojho majetku zainvestovať do rekonštrukcie? Ako im vysvetlí, že iná objednávka na ten istý bleskozvod je zrazu nezmysel?
Alebo žeby už potom "starých" susedov spolu s projektantom odpojil do dostatočnej „s“ tak, aby nový bleskozvod nenapáchal škody v okolí, alebo by vymysleli hybrid? Tá súčasne „vyhovujúca“ časť totižto aj dnes môže spôsobiť škody na životoch a majetku vo svojom pripojenom okolí. RT s tým rátať musí, že ak blesk udrie do "jeho" vyhovujúcej časti, tak jeho cestu nebude určovať revízna správa. Vyhovujúcej revízii jednej časti to však už asi vrásky na čele nerobí. :(

Aby bolo jasné, nikomu nezakazujem, nikoho neodrádzam a ani nepresviedčam. Iba v rámci diskusie uvádzam riziká ktoré vidím. Rozumný si z diskusie vyberie aj sám.

Zdeňku, ještě jednou se k tomu vrátím, ta poznámka o bezchybnosti, .... nebyla směřována na tebe, myslím, že si v tomto rozumíme a máme stejný názor.
Když by si pár zastánců staré normy tuto vzalo a konečně přečetlo, k tomu by si vzali 62305, zjistili by, že 62305 jim podle mého názoru dává mnohem větší svobodu k řešení problému.
Argumenty o dostatečné vzdálenosti, která pro výpočet v 341390 zahrnuje i zemní odpor vodičů, tedy je v podstatě ve fázi projektů neřešitelné se něčeho přesně dopočítat..... .
Ano navíc analýza rizik, několik úrovní řešení, ale jinak se ty normy zase až tak neliší.

To je přece jednoduché. Jako každý jiný.  Podle projektu  ;)

Isteže. V rovnakom duchu ako pri samotnej rekonštrukcii, tak aj pri východiskovej a následných periodických revíziách. A inak ako s jedným paré pre každé SVJ to ani skončiť nemôže.

Nakoľko teda princíp ochrany ostáva nezmenený, rovnaký je z logiky veci aj pôvodný prístup. Periodická revízia podľa pôvodného projektu.
Ak SVJ predloží RT pôvodný projekt na svoj vchod, tak bez námietok. Ak nie, potom si môžu navzájom kecať do spoločného majetku, ale povinnosti RT nech z toho vynechajú. Maximum na ktoré možno majú právo je obhliadka a pár nameraných hodnôt. S týmto, samozrejme zaplateným podkladom si potom môžu obehať susedov, a spoločne si vyskladať aspoň aké také podklady na normálnu revíziu normálneho spoločného bleskozvodu. Keď mali dosť rozumu na „roztrhanie“ bloku, tak toľko chochmesu na rozdelenie nákladov, revízie a dodržanie zákona ešte nájdu. RT by na ich hru so svojím právnym povedomím pristúpiť nemal.
http://diskuse.elektrika.cz/index.php/topic,38440.0/topicseen.html

Áno, v princípe dodržania postupov podľa projektu je to predsa jednoduché.  ;)

Myslím, že ne. Jeden objekt je definován člověkem bez ohledu na to, kde všude může blesk fyzikálně napáchat škody. Jde o objekt sledovaný neboli zájmový. Jeden objekt nebo „celý“ objekt je definován tak jednoznačně a přesně jako například jedna celá elektrická instalace, jeden celý les nebo jedno celé venkovní vedení. Takže v principu nemůže být žádný problém s tím, když někdo postaví jeden dům a za pár let k němu těsně přilepí druhý dům, se na to dívat oběma hledisky; jako na jeden dům nebo na domy dva. Ono například takové ohrožení požárem nemusí předpokládat jen těsné sousedství, ale je to i sousedství o vzdálenosti mnoha metrů přes plot. Takže obecně nemá smysl rozlišovat mezi těsně sousedícími domy nebo mezi domy oddělenými úzkou ulicí.  A propo, čl. 3.22 ČSN EN 62305-1 ed. 2 definuje chráněnou stavbu jako stavbu, pro kterou se vyžaduje ochrana před účinky blesku v souladu s touto normou, přičemž chráněná stavba může být částí rozsáhlejší stavby.

Není to nereálné. Pokud nebude žádná možná komunikace se sousedními SVJ, hromosvod by se naprojektoval jako pro jeden samostatný dům se vším všudy, tj. s důsledným odizolováním od všech sousedních jímacích soustav a cizích vodivých částí. Pokud by nějaká komunikace mohla být, tak s ohledem na její kvalitu a úroveň by bylo samozřejmě možno projekt rozšířit na pospojování jímacích soustav, uzemnění apod. s patřičnou analýzou (dříve zmíněná větší sběrná plocha apod.).
Nemůžu si pomoci, ale rozdíl mezi nahlížením na "mnoho sousedních domů" nebo na "jeden celý dům" má zřejmě jen ekonomickou podstatu. Jeden celý dům bude mít jednu levnější ochranu, protože bude mít po celém obvodu svody každých 15 metrů (zjednodušeně řečeno). Když budu každý rok projektovat nový hromosvod pro každý vchod zvlášť, tak dodržím 15 metrů extra pro každý vchod, což pak při pohledu na celý dům udělá podstatně víc svodů, třeba průměrně každých 10 metrů.

Súhlasím. V praxi by postupnou prístavbou objektov vznikla vcelku logická situácia rozšírenia bleskozvodu, ktorú si viem predstaviť.
Radový panelák uvedený do prevádzky v štýle 70÷80-tych rokov ktorého sa týka téma, by ale bol s viacerými bleskozvodmi už od projektu teda dosť veľkou raritou.
 
Toto by som skôr videl viac v teoretickej ako reálnej rovine, navyše s jedným, nie zanedbateľným rizikom navyše.
Ak pominieme prípad napojenia novej sústavy v strede na starú z každej strany (akýsi hybrid),  vlastne by potom zriadením novej izolovanej sústavy pre jeden stredný vchod napr. s HVI, prakticky došlo k rozdeleniu, a tým pádom de facto k zrušeniu nielen pôvodného bleskozvodu, ale aj „vzniku“ dvoch ďalších bez overenia novovzniknutýc h vlastností, napr. bezpečných vzdialeností, a vlastne už aj bez opory v pôvodnom projekte.
Projektant novej časti v strede medzi dvoma starými by na seba teda priamo prebral stav v zmenách napríklad aj pôvodných vypočítaných „s“ k horšiemu, a to nielen rozdelením pôvodného bleskozvodu, ale aj znížením počtu zvodov pre každý „nový“ pôvodný. Bezpečná vzdialenosť by sa dala ošetriť vo vzťahu k novej strednej časti, ale v tých pôvodných, už samostatných priestoroch so zmenšeným bleskozvodom by ale narástol potenciál možných rizík. A vzhľadom na pôvodné a nové osadené rozvody či technológie by sa tento zásah mohol v prípade škodovej udalosti v jednej z tých pôvodných častí vyhodnotiť ako nepriame ohrozenie.
Mám za to, že v realite by žiadny projektant nešiel do návrhu rekonštrukcie bleskozvodu bez dohody vlastníkov objektu v rozsahu celej chránenej stavby.
Taká dohoda by už potom nevylučovala samostatný bleskozvod pre každý vchod, aj keď v praxi by išlo o raritu.
Z majetkového hľadiska i z pohľadu zákonných povinností by to ale nejakú logiku nového trendu mohlo mať.

Kolegovia projektanti, ako riešite takéto situácie?

Napr. k jestvujúcej radovke sa ide pristavať ďalší objekt, ktorý nejaký ten bleskozvod má.

A nová prístavba je nový majiteľ, pôvodná stavba ďalší majiteľ, ktorý nechce investovať.

Pokud nejsou objekty požárně oddělené (120 min),  je třeba z hlediska EN 62305-2 uvažovat ochranu před bleskem pro celek.

Pokud soused o ochraně neuvažuje, udělat jí pouze na své části, bez ohledu na souseda, prokazatelně ho vyzvat k nápravě a nejspíše ho vyzvat i soudní cestou.

Pokud je se jedná no stávající objekt se stávající jímací soustavou, měla by být zapsána jako věcné břemeno. Pokud není a soused nekooperuje a například poškozuje společnou jímací soustavu, je třeba v první řadě nechat soud rozhodnout o vydržení věcného břemena.

Aneb, jak si hned ze začátku patřičně vyladit sousedské vztahy  :D :D :D