Diskuse Elektrika.cz

Dnes jsem při návštěvě VO v Poděbradech, zaslechl zajímavý rozhovor skladníka velkoobchodu se zákazníkem. Dozvěděl jsem se, že jakýsi elektrikář poradil zákazníkovi, že má zemnící pásek v celé délce uložit do betonu, aby neuhnil. To by nebylo nijak zvláštní, kdyby se nejednalo o starý dům a pásek okolo něj. V případě základového zemniče mi to je jasné, ale co říkáte na to, že by jste pásek uložily do "koryta" a vybetonovali jej v  celé délce okolo domu, právě z tohoto důvodu. Prý jinak za 3 roky uhnije a bude k ničemu. Celé to má být uloženo v hloubce cca 1m.

Domluvil jsem se s ním, že zde toto téma vyvěsím a nechám promluvit odborníky z celé ČR i SK, ať si k tomu udělá vlastní názor.

Podle mne jde o zbytečnou práci. Pokud okolní zem není více agresivní než normálně, tak nevidím důvod k podobnému kroku. Osobně bych použil samozřejmě kvalitní zemnící pásek DEHN s dostatečnou vrstvou zinku, případně nerez. Ošetření spojů proti korozi je samozřejmostí, stejně jako izolovaný drát vystupující ze země ke svodům, nebo pod rozvaděč.

Co si o tom myslíte právě VY?

Jedno řešení je celý zemnič natřít...
A jestli myslíte, že nikdo není tak "blbej",  tak se mýlíte.
I to dokázal jeden borec na Plzeňsku.
Když se nedařilo při revizi naměřit nějaké solidní hodnoty,
přinesl fotodokumentac i jak ošetřil nejen spoje...

Máme studnu, byla tam více než 30 let klasická vodovodní trubka se Zn povrchem.
Asi metr trubky, co byl trvale ve vodě, vydržel. Více než metr, co byl trvale nad vodou, vydržel.
Nejhorší byla střední část, která byla střídavě na suchu a ve vodě.
"vodař" potvrdil, že to není nic mimořádného.
Takže i u zemniče ze srovnatelného materiálu bych očekával, že tam, kde se nemění výrazně a opakovaně prostředí, by to neměl být problém.
Vývody ošetřit, spoje taky, ale do betonu? Kolik by ho tam chtěl dávat? Do toho bych nikoho netlačil.

Mají v tom VO otevřeno nonstop? (dance)
Za cenu širšího výkopu, žlabů, betonu a práce kolem jsem cenově na nerezu.

"Zn" povrch je už základní ochrana proti korozi v normální půdě...
Samozdřejmě závisí na její síle...Pokud je půda "agresivní" tam už se musí jak píše kol.Hudec
jinými materiály.

Pokud dotyčný vlastní bagr nebo ruční bagr a chce se mu udělat takovej výkop, tak proč ne.
Jestliže má ještě přísun betonu, tak proč ne.
Přiznejme si, že to bude řešení dražší, než jen provedení výkopu a položení do výkopu a doplnění "pár" zemnících tyčí. Ale zase na druhou stranu v tom betonu, to pravděpodobně vydrží víc než jen uložení v zemi.
V porovnání s nerezem, těžko říci, to chce vzít papír a kalkulačku a počítat...

Funkčně a co se týče trvanlivosti, tak v tom asi nevidím, žádný zásadní problém. Pokud, jak píšeš Honzo, budou dostatečně ochráněny ochráněny spoje a přechody mezi jednotlivými prostředími beton/zemina, zemina/vzduch, beton/vzduch...

Ono je možná dobré si položit otázku, co ten který elektrikář říkal a co si ten který skladník mohl již domyslet. Původní diskuse se mohla motat kolem pomocného materiálu jako je Dehnit a tichou poštou z toho vylezla ochrana proti korozi betonováním

To potřeba není. Skladník byl v pozici toho co měl připravit materiál dle požadavků zákazníka, který dostal instrukce od svého elektrikáře. Doufal jsem že je to z původního dotazu jasné.

Osobně nevidím mnoho důvodů k podobnému řešení. Jednak je to příliš pracné a pak musím dát za pravdu Milanovi, že cena tohoto řešení je stejná jako použití nerezu. Pak byl šel do nerezu a ušetřil si tím mnoho práce a starostí.
Odkopal jsem už dost zemničů a většinou byly v dobré kondici i po desítkách let. Zde ten elektrikář tvrdil, že bez toho betonu to nevydrží snad ani tří let. To považuju za tvrzení ničím nepodložené, až lživé.
Pokud je někde problém, tak všichni víme že v přechodech mezi různým prostředím a už to i zde bylo zmiňováno.  To se navíc nechá řešit a v normách k tomu jsou dána jasná pravidla.

Mě osobně zajímá, zda by jste svému zákazníkovi vůbec někdy navrhli takové řešení zemniče, případně zda vidíte tento způsob jako přínosný, i vzhledem k náročnosti provedení. Teď nemyslím kopání. Výkop je už hotov, protože dům byl obkopáván a základy sanovány a izolovány.

Otázkou je, jestli tam nedošlo taky ke zmatení pojmů a dojmů a původní myšlenak nebyla, že má oblít zemnič bentonitem pro lepší parametry uzemnění a .......

Jinak se oblitím při kvalitním provedení dostane zemnič do homogennějšího prostředí, než v zemině komel domu z části třeba navážky, odpadu ze stavby, které by na jeho životnost mohly mít negativní vliv. IMHO to bude to mít i pozitivní vliv na parametry uzemnění.

Možná trochu jinak. To je samé coby kdyby.

Jde o standardní provedení zemniče, nebo si elektrikář vymejšlí? Opravdu by FeZn v zemi nevydržel dostatečnou dobu v běžné zemině, ale jen cca 3 roky? Samozřejmě provedené dle normozvyklostí .  (norm)

Viděl jsem FeZn 10 za 3/4 překousanej bluďasem. Viděl jsem FeZn 8 po 40letech vypadala jak půl roku stará... A teď někomu raď. 

A ty (nebo i někdo jiný)  už jsi se setkal někde s podobným řešením zemniče?

A prosím. Oprostit se od coby kdyby a odpovídejte prosím příklady z běžné praxe, nebo způsobu kterým by jste to sami navrhovali. Týká se to běžného domu v běžné výstavbě. Žádné šaliny ani jiná trať v dohledu.

Záleží samozřejmě na kyselosti půdy, která dokáže značně zkrátit životnost pásky. Ale že by pásek uhnil za 3 roky, to se mi zdá být opravdu přehnané.
Jak už tu psal Milan Hudec, když si sečteme práce a materiál na betonovém pasu, pak můžeme do země s klidem hodit Nerez a je klid na věky.
Určitě ne. To bych se musel dočista zbláznit. Po ekonomické stránce je to naprosto zbytečné.

Žlaby bývají vyrobeny z betonu s potlačenou nasákavostí, další přírůstek odporu lze očekávat mezi betonem žlabu a betonem zálivkovým (ideálně se nespojí, obdobně jako u pásku položeného na ztuhlý beton s následným zalitím další vrstvou).

Pokud bych měl tipnout, tak pro dosažení ekv.vodivosti pásku ve žlabu a pásku v zemině ho budu potřebovat v prvním případě o nejméně 1/3 více.
V případě pásku na betonu s následným zalitím o 1/5 až šestinu.
Časem se ovšem tyto poměry budou měnit ve prospěch pásku v betonu, ovšem betonem jednolitě oblitého, v opačném případě bude pásek v místě styku dvou vrstev betonu korozí napaden taktéž.
Pro skutečně top uložení pásku bych si představoval jeho "spuštění" do základu zezhora do ještě čerstvého betonu s horní následnou fixací.

Setkal jsem se s obléváním zemniče bentonitem pro zlepšení parametrů. Bylo to na redučce plynu na skalnatém (krasovém) podloží. Jinak jsem na podobné řešení nenarazil.

Středovlnná vysílací stanice z roku 1943, anténní zemnič 60 paprsků FeZn páskem 20x2 mm 50m dlouhé na všechny strany od paty, k tomu 6 Cu zemních desek..jedna údajně až 6m pod patou stožáru, o té ale nikdo nic neví ;D....jediné ošetření - v patě na přechodu vývodů vzduch - beton - napatláno asfaltem... V zemi žádné ošetření....a světě div se, uzemnění i po sedmdesáti letech ve výborné kondici...
Myslím, že toto FeZn uzemnení je co se trvanlivosti týče tedy srovnatelné se zemními systémy vysílačů, kde se používaly pavučiny z 2-4mm měděného, nebo např. v Poděbradech bronzového drátu...

Děkuji, konečně jsme se někam posunuli.

Dle reakcí tedy nejde o standardní řešení. Nejenže vychází časově i materiálově draho, ale navíc Milan Hudec naznačil i další možné technické problémy, které celou snahu mohou navíc stejně potopit.

Podle mne i dalších kolegů, navíc FeZn pásek umí vydržet i dostatečně dlouhou dobu, pokud tam nejsou extrémní podmínky v zemi. Pak už bude záležet na samotném provedení montážní firmou a její pečlivosti.  ;)

Honzo, celé téma je jako kdybych v autosalonu řekl: Chci auto, aby mělo volant a 4 kola, kolik to bude žrát?
Je zde spousta proměnných, od složení půdy, místních podmínek, případných bludných proudů až po kvalitu zemnícího pásku a způsobu montáže. A tak bychom se mohli bavit do soudného dne.

Přispěji pohledem z praxe. Zažil jsem zemnič, který při první periodě po pěti letech byl na hranici hodnot (podstatné zhoršení oproti výchozí revizi) a při druhé periodě už asi nebyl vůbec. Zde se nakonec zakopal nerez a nedávno, při první periodické, jsou hodnoty prakticky stejné jako u revize výchozí.

Jak psal Lukáš, dvakrát jsme zemnič ve výkopu obetonovávali kvůli zlepšení hodnot na pískovém podloží, ale to je už jiný důvod a nesouvisí s původním dotazem.

Celkem mě zaráží, jak se neustále řeší cena nerezu. Zkoušeli jste už někdy porovnat cenu v pozinku a nerezu? Jaký byl rozdíl? A porovnali jste tento rozdíl s cenou zemních prací? Ty bývají zpravidla nejdražší a řešit rozdíl ceny u nerezu je v tuto chvíli absurdní. Pokud tedy mám nějaký důvod k pochybnostem o životnosti zemniče a nejde zrovna o veřejnou zakázku s hodnotícím kritériem cena (tam záruku přežije i pozink od Tremisu),  volím nerez.

Ano. ALe zadání bylo dům na vesnici, běžné podmínky. Tedy nehrozí bludné proudy, agresivní zem, jen nekvalita nerezu a montážní firmy.


To jsem opět u kvality materiálu a možná i práce.


Jo, s tím se dá souhlasit.   ;)

Osobně chápu že v určitých místech a za jistých podmínek, může být popsané uložení v betonu dobré. Zlepšíme tím jednak hodnoty zemniče a pak pásek ochráníme před některými vlivy. Ale rozhodně to není standardní a běžné řešení.  Pokud bych jej navrhoval, tak bych k tomu musel mít nějaký důvod a ten záíkazníkovi i vysvětlit. Osobně se domnívám, že v této oblasti nejsou tak špatné podmínky, aby to bylo potřeba řešit jinak, než standardním způsobem.

Citace
Jan Franěk: ALe zadání bylo dům na vesnici, běžné podmínky. Tedy nehrozí bludné proudy...

I na vesnici se může stát, že v blízkost domu vede trať a jen onen elektrikář ví, že je to důležité.