Diskuse Elektrika.cz

Můj dotaz je směrován hlavně na projektanty a výrobce elektroměrovýc h rozvaděčů.

Setkávám se s nově vyrobenými elektroměrovým i rozvaděči s více odběrnými místy, kde místo výstupních svorek za elektroměry jsou instalovány společné přípojnice PE a N (tzv.  hranol). Výrobce uvádí na štítku normu ČSN EN 60439-1. Jsem přesvědčený, že je to nepřípustné provedení.

Jaký je váš názor?

Co je správně podle předpisů, samostatné svorky N (popřípadě PE),  nebo mohou být použity za elektroměry společné přípojnice (sběrnice)?

Pane Beláň, obávám se, že když tuto otázku si nezodpovíte sám, pak se tu už asi těžko najde někdo jiný - snad kromě toho, kdo příslušné ČSN navrhoval...  :) ;)

Prakticky si ale myslím, že je toto řešení z hlediska menšího počtu kontaktů, propojů a svorek lepší, protože jedna sběrna bude vždy spolehlivější, než řada samostatných a pouze vzájemně propojovaných svorkovnic.

TO: Dosbaba

U vodiče PE není problém a dá se jistě tolerovat společná přípojnice a je platná Vaše argumentace. V dobách TN-C byly i samostatné výstupní svorky pro kombinovaný vodič PEN.

Vodič N, je však pracovní vodič určitého obvodu, a proto jsem přesvědčený, že za měřením a jištěním tohoto obvodu již nelze pracovní vodiče spojovat s vodiči jiných pracovních obvodů.
 :-\ ::)

Můj názor je stejný s názorem pana Beláně:
PE vodič - čím méně svorek a spojení, tím lépe.
Ale u vodiče "N" je to dle mne za elektroměrem nesmyslné, spíše by mě překvapilo, že takový paskvil vůbec existuje. Ale nedělám si iluze z práce některých pracovníků některých RZ.

Nechci se příliš plést do diskuse vás, odborníků, je docela možné, že nechápu správně, o čem je řeč. Pokud správně chápu, co má být předmětem sporu, pak mi zde chybí jedna důležitá informace:
Jakými vodiči (průřez ve vztahu k průřezům vodiče přívodního a vodičů jdoucích ke spotřebitelům) a jakým způsobem jsou tyto sběrnice připojeny. 

Dost podstatnou věcí je to, jak jsou zapojené elektroměry. Pokud je do elektroměru přiveden pouze jeden vodič N, je to funkčně celkem jedno, společné sběrnici N bych se v tomto případě nebránil.
Pokud je N vodič zapojen průběžně přes elektroměr, jak to snad stále vyžaduje PRE, potom už je další spojování jistě nežádoucí.

Podle mne elektroměrový rozvaděč není klasický rozvaděč. Jedná se o speciální rozvaděč, na který se vztahuje, a upřesňuje řešení, stále platná ČSN 35 7030 "Rozvodnice a elektrorozvodn á jádra" V této normě je jasně uvedeno v čl. 48, že se přívody a vývody jednotlivých obvodů ukončují ve svorkovnicích. Takto se také vždy elektroměrová jádra vyráběly. V normě je i mnoho dalších užitečných zásad. (jednicka)

Doufám, že tato norma bude nahrazena novou normou z řady ČSN EN 60439-? například "Elektroměrové rozvaděče" a podobně.  :-\

P. S. Právě v této oblasti bych očekával doplňující informace v připojovacích podmínkách dodavatelů, a ne zbytečné opisovaní článků z norem! >:(

Vzpomněl jsem si ještě na ČSN 33 2130 čl. 4.5.1. Dovolím si pro dokreslení část ocitovat.

"Jsou li elektroměry pro několik odběrů soustředěny do elektroměrovýc h rozvaděčů (jader),  musí se od každého elektroměru zřídit samostatná odbočka k podružnému rozvaděči (rozvodnici)."  :)

Mám zkušenost s odběrními místy rozvodných závodů jenom v Praze, středních a jižních Čechách, ale ještě jsem na vlastní oči neviděl žádný elektroměrový rozvaděč, který by před měřením přiváděl na elektroměr síŤ TN-S. Vždy to bylo TN-C se společným pracovním a ochraným vodičem PEN. Asi jiný kraj jiná pravidla.  :-\ A se společnou svorkovnicí PEN pro více elektroměrovýc h pozic na výstupu k jednotlivým bytům jsem se zatím nesetkal. Nicméně třeba v připojovacích podmínkách EON jsou na str. 25 a 26 přesně taková schémata jak popisuje p.Beláň " se společnou svorkovnicí PEN. resp. PE a N při zapojení s proudovým chráničem v síti TT. Asi to tak má být, když to EON dává jako vzorové zapojení. (whist)