Diskuse Elektrika.cz

Jaký je hlavní rozdíl v postupu u kontroly elektrické bezpečnosti u ZP třídy ochrany před úrazem elektrickým proudem I a II a v čem se liší?

Nevím co myslíte zkratkou ZP.
Ale pokud jde o elektrické spotřebiče,
tak vše je srozumitelně uvedeno v ČSN 33 1600 ed. 2

Zdravotnické přístroje.  ;)

Myslím že brzo odpoví některý ze zkušených kolegů co se tímto zabývají.

ZP (zdravotnické přístroje) jsou přímo zakázány v úvodu normy ČSN EN 1600 ed.2
s touto normou "revidovat".

Už jsem viděl spoustu revizních dokumentů na ZP s touto normou revidované-  což je špatně, jsou pak neplatné.....a le většina lidí neví, tak to platí, jsou spokojeni že mají
revize!
Opak je pravdou, že nic nemají a v případě úrazu se jde do tuhého! ;)
U ZP je to trochu složitější.... je na to norma samostatná ale je zejména zákon o zdravotnických prostředcích a tam je napsáno kdo by měl takové věci dělat...jejich praxe a pod... (norm)

Proto já ZP přenechávám odborníkům, zejména servisních technikům s vysokou školou i tak to pokulhává....a to dost!
Ono se tomu neříká revize ale PBTK!!  (preventivně bezpečností technická kontrola)
Je to na delší školení.

Pokud by tazatelka napsala, že se jedná o zdravotnické elektrické přístroje
podle ČSN EN 60601-1-12, která platí od roku 2016, pochopili bychom, že se nejedná o Elektrické spotřebiče dle ČSN 33 1600 ed. 2, kde rozdíl v kontrole mezi třídou ochrany I a II je dobře vysvětlený.

Jsem také zvědavý na zkušenosti, jaký je rozdíl v těchto kontrolách mezi spotřebiči a zdravotnickým elektrickým přístrojem ( ZEP)

V úvodu normy ČSN 33 1600 ed. 2 je jen uvedeno pro rozsah platnosti, že se norma nevztahuje kromě jiného, také na zdravotnické elektrické přístroje.

Již jsem se setkal s tím, že tyto ZEP mnozí označují jako MEP ( medicínské elektrické přístroje) a při kontrolách a revizích ignorují ostatní elektrické spotřebiče. Pak zase přicházejí jiní, kteří kontroluji jen ES - elektrické spotřebiče. Každá kontrola má jiné lhůty a občas se stává, že některé spotřebiče a přístroje nejsou v seznamech uvedeny vůbec. Pro mne je to okrajová záležitost a laboratoře moc nereviduji, ale občas se najde zákazník. Proto uvítám informace od těch, kteří mají  se ZEP bohaté zkušenosti a dovedou rozlišit hlavně ten rozdíl mezi kontrolou ZEP a ES.

Jen takové zamyšlení... nedělám do zdravotnictví, takže fakt nevím...

Co by tak mohlo být na "elektrických vlastnostech" jiné, když to vezmeme podel 33 1600
 - prohlídka?
 - isolační odpor?
 - odpor ochranného vodiče?
 - měření dotykového proudu?
 - měření unikajícího proudu?

Jistě tam bude muset být zoohledněno to co je to za přístroj, jestli se může nějaká "neživá" část dostat do kontaktu s pacientem, tak aby se na ní nemohlo objevit nebezpečné napětí to je tak co mě napadá jako první velký rozdíl mezi běžnýma spotřebičema a ZP

Ono to bude asi o tom, že když to projde tou PBTK, tak se budou zkoušet vškeré funkčnosti daného přístroje.

No, pouštět se do toho nehodlám :)

Tipnu si přísnější hodnoty dotykových/unikajících proudů.

Pokud se chce někdo více dozvědět o ZP (přesně ME příst.) až se podívá do základní
normy pro ně...je to ČSN EN 60601-1 ED.2
Je tam i  vysvětlení tř. ochrany I a II.
Norma je hodně obsáhlá cca 350 stránek a velmi velký počet doplňků!
(Proto je to na delší učení..... ;))

Jakou kvalifikaci musí mít osoba provádějící PBTK na ME přístrojích ?

Je to v zákoně 123/2000 (od roku 2014 by měl být nový?)....
Dále nařízení vlády č.65/2011


Je tam uvedeno, že při PBTK se provádí i kontrola elektrické bezpečnosti!
Termín  "revize" dali ze zákona pryč!!

Obdoba norny "naší" 331600 je pro ZP ČSN EN 62353.

Osoba provádějící PBTK by měla být autorizovým servisem výrobce!

(Upozorňuji že to nedělám, jen postřehy od kolegů) ;)

Je to dostatečná odpověď na položenou otázku. Je zapotřebí citlivý měřák....

V ČES 33.03.95 je doporučení hodnot, ale v ČSN 62353 ed. 2 jsou tabulky na přístupné čísti a příložné části a tam ty hodnoty klesají již na desítky a stovky mikroamperů... .

Názvosloví z normy:
Zdravotnický elektrický přístroj; Medical electrical equipment (Přístroj; Equipment)
Elektrický přístroj, opatřený nejvíce jedním připojením ke konkrétnímu síťovému rozvodu
a určený ke stanovení diagnózy, k léčení nebo monitorování pacienta pod lékařským dohledem
a který má fyzický nebo elektrický kontakt s pacientem a/nebo přenáší energii do pacienta,
příp. z něj, nebo takový přenos energie detekuje; k přístroji náleží příslušenství podle
stanovení výrobce, nezbytné k umožnění jeho normálního použití....

Při revizích některých laboratoří jsem viděl, že do kategorie MEE jsou zařazovány přístroje, které nemají s pacientem nic společného. Na příklad mikroskopy, odstředivky, různé analyzátory, centrifugy, střapačky, ale i lednice a různé myčky a mezi to zamíchané switche a routry. V laboratořích se obvykle MEE nevyskytují. 

Také jsem ale viděl u některých MEE dvě kontroly. Jedna podle ČSN 33 1600 ed. 2 jen na přístupné části a druhá podle ČSN 60601 jen na příložné části. Prostě každá odborně způsobilá osoba, neboli technik dostatečně obeznámen s funkcí přístroje, vymezil okruh své kontroly. Přitom pro MEE lhůta 1 rok a pro ES lhůta 2 roky.  V objednávce jsem měl revize všech ES a u MEE jen sítové části. Jinak PBTK ale nedělám a nechci je dělat. Nemocnicím a doktorům se zásadně vyhýbám

Zásadní a základní problém je ten, že zákon praví že ZP nejsou vyhrazené technická zařízení!

Od toho se vše odvíjí a klesá! :(