Diskuse Elektrika.cz

Musí být všechny patky železné skladovací haly o rozměrech 20x15 metrů spojeny s uzemňovací páskou FeZn 30x4? Nemohu to v normách nikde najít. Nestačí je spojit po patnácti metrech podle LPS III?

když se vrátím do pravěku, tedy do doby platnosti 34 1390, tak tam bylo uvedeno, že ocelové konstrukce se uzemňují po vzdálenosti, jakoby to bylo normálně zděné. Takže buď po 15ti/30ti m, podle tvaru budovy...

Podle 62 305, musíme vyjít z toho jestli ta OK bude zároveň fungovat jako jímací soustava a soustava svodů nebo bude hromosvod izolovaný - Izolovaný bude ve finále levnější, když to bude provedeno správně!!

Faradayova klec a izolovaný hromosvod
Vnější ochrana před bleskem má dvě možná řešení, izolované (oddálené) a neizolované (Faradayovu klec). Nejlépe se v obou řešeních zorientujeme tak, že si jako nejlepší řešení izolovaného hromosvodu představíme muniční sklad, kde jsou kolem něj rozestavěny jímací stožáry se zavěšenými lany a mezi nimy a skladem je vzdálenost alespoň 10 metrů. Cokoliv jiného, méně přísného musíme brát jako kompromis, kde nás musí zajímat zdůvodnění, proč to tak může být. V případě neizolované jímací soustavy je dobré si představit námořní kontejner na zboží, ale z plechu silného 5 mm, kde jsou křídla vrat připojena vodiči ke kostře a v rozích jsou spoje na uzemnění. Opět cokoliv méně přísného musíme brát jako kompromis, kde nás musí zajímat zdůvodnění, proč to tak může být.
 
Izolovaná jímací soustava je definována v řadě norem ČSN EN 62305. Zde je její definice z ČSN EN 62305-3
3.3
vnější LPS izolovaný od chráněné stavby; vnější LPS oddálený od chráněné stavby (external LPS isolated from the structure to be protected)   
LPS, jehož jímací soustava a svody jsou umístěny tak, aby dráha bleskového proudu nebyla v dotyku s chráněnou stavbou
POZNÁMKA U izolovaného (oddáleného) hromosvodu bude zabráněno nebezpečným jiskřením mezi LPS a stavbou.
   V principu se jedná o řešení, kdy na objektu umístíme jímací soustavu a systém svodů tak, aby vždy mezi jímací soustavou a nejbližší vodivou strukturou objektu byla taková vzdálenost, tedy elektrická izolace, která zabrání přeskoku bleskového proudu z jímací soustavy a vytvoření vůči svodu jímací soustavy paralelní cesty, kterou poteče bleskový proud. Vzhledem k tomu, že napětí na jímací soustavě je  závislé na velikosti bleskového proudu (normativně konstantní hodnota pro každou úroveň hladiny ochrany před bleskem – LPL lightning protection level) a úbytku napětí na vodičích jímací soustavy a zemniči (variabilní hodnota lišící se pro každý případ objektu) je velice důležité, aby jak jímací soustava, tak systém svodů vytvářeli co nejvíce se větvící symetrickou cestu pro bleskový proud na zemnící soustavu a díky tomu byl úbytek napětí, tedy vzdálenost ve vzduchu či pevném materiálu k dosažení potřebné elektrické izolace co nejmenší.
Jak z výše uvedeného vyplývá, čím bude objekt vyšší, rozsáhlejší a čím bude přísnější LPL, tím bude vzdálenost pro dosažení elektrické izolace vyšší ( viz 6.3. z ČSN EN 62305-3).

 
Neizolovaná jímací soustava (Faradayova klec). Zde je její definice z ČSN EN 62305-3
3.4
vnější LPS neizolovaný od chráněné stavby; vnější LPS neoddálený od chráněné stavby (external LPS not isolated from the structure to be protected)   
LPS, jehož jímací soustava a svody jsou umístěny tak, že dráha bleskového proudu může být v dotyku s chráněnou stavbou
V případě neizolované jímací soustavy se naopak snažíme o to, aby bleskový proud tekl co nejvíce a nejsymetričtěj i rozdělen všemi vodivými prvky objektu (armování, sloupy, trubky, vodiče napájení i sdělovací) na zemnící soustavu. Výsledkem je, že při zásahu bleskem, je na všem vodivém shodný potenciál a každou cestou teče velmi malá část bleskového proudu.
   Při vytváření Faradayovy klece je důležité mit vodivě propojeno ideálně 100 % vodivých prvků stavby a na všech vodičích mít instalované svodiče přepětí a na jejich vstupech do objektu svodiče bleskových proudů. Faradayova klec je efektivní řešení v případě, že je s jejím vytvářením počítáno již v projektu a při stavbě. Je jasné, že pokud nejsou vytvořeny spoje korektně, je po zalití betonem pozdě.
   Dovybudování Faradayovy klece na stávajícím objektu je sice možné, ale natolik pracné a nákladné, že bude mnohdy jednodušší vytvořit raději izolovanou soustavu.
 
 
Obě výše uvedené varianty pro dosažení ochrany před bleskem jsou rovnocenné a nelze jednoznačně říci, že by bylo lepší izolované, nebo naopak neizolované provedení. Konkrétní rozhodnutí je nutné vždy opřít nejenom o vyžadovaný stupeň bezpečnosti objektu, ale i konkrétní objekt a porovnání reálných nákladů. V praxi dochází někdy k té chybě, že jsou porovnávány pouze ceny potřebného materiálu, bez připočtení ceny za montáž, dozor a kontrolu a tak není porovnání přesné a na první pohled dražší řešení vyjde ve skutečnosti na polovinu toho levnějšího.

Ale taky je tam něco psáno, že by kovové konstrukce neměly tvořit slepé svody. To jen tak, když už bylo vyřčeno A aby se řeklo i B. (Nemám teď prostor to hledat)

Hromosvod bude oddálený, takže stačí spojit s uzemněním patky po patnácti metrech po obvodu.

Takže nebudete žádnou součást stavby využívat jako vodiče?
mohu se zeptat, co použijete k montáži oddálené jímací soustavy?

Osobně bych je spojil všechny a vůbec o tom nepřemýšlel. Nic se tím nepokazí a zase to tolik nestojí.

Jo a toto by mě taky zajímalo.

Já bych je taky uzemnil všechny...ale zatím jsem to na žádný hale co se staví nově neviděl...

Já jsem to taky neviděl. Občas vidím, že je uzemněná třeba každá třetí. Také bych je uzemnil všechny. Po obvodu a střecha bude z trapézového pozinkovaného plechu, ale slabého, takže nemůže sloužit jako jímač. Oddálený hromosvod bude na standartních podpěrách a tudíž bude vlastně spojen s konstrukcí.

Na standardních podpěrách ale nejde o oddálený hromosvod.

Takže podpěry musí být nevodivé a vedení nesmí být spojeno s halou. V projektu není o uzemnění a hromosvodu skoro nic a je z roku 2005. Tak to je potom těžké.

A vy jste tam v jaké pozici?
Projekt z roku 2005 pravděpodobně bude chtít revizi a poladit s o 12let mladší legislativou. Těžko budete psát výchozí revize a  kolaudovat podle 12let neplatných norem.

Máte na výběr:
 - necháte na LPS vyhotovit dokumentaci a zhotovíte to podle ní
 - utečete pryč, s odůvodněním, že podle toho co máte k dipozici nejste schopen sestrojit správně LPS

A není náhodou projektová dokumentace vypracovaná jen v rozsahu pro stavební řízení (DSP)? To je běžným trendem investorů. Objednají si jen tento rozsah, aby nemuseli platit "zbytečnosti",  kterou je právě projektová dokumentace.
Chudák montážník pak hledá rady kde se dá, aby mohl dát zakázku vůbec dohromady.
Tak to prostě nejde.
Udělejte to tak, jak napsal kolega Rotrekl.
Nová dokumentace nebo odchod od zakázky.
Výrobní hala není rodinný baráček....i když na tom se dá taky podělat spousta věcí.

Oddálený hromosvod na kovové hale se opravdu neřeší typizovanými plastovými podpěrami s pocitem, že když ještě navíc nespojíte jímací vedení s ostatními kovovými částmi objektu, je vše v pořádku.

Nevím, do jaké míry chcete ocelovou konstrukci ochránit před indukcí, takže oddálené řešení je slepá cesta. Nezajistíte ochranu před dotykovým a krokovým napětím, vyrovnávací proudy AC i DC. Doporučuji podívat se do světa, stačí do Německa či Rakouska. Zkuste si prostudovat ČSN EN 50310, ČSN EN 50522 a knížky pana Kočvary a nemusíte nic vymýšlet. Spolehlivé řešení je jen jedno všechny patku uzemnit a spojit.
Má úcta

Aha takže bude hotov výkop s páskem vedle patek a k tomuto nepřipojím vše co jde.
To je do kategorie Nobelovky za lenost (dance)