Diskuse Elektrika.cz

Montážní firma nepřipojila dvířka s rámem rozvaděče i když propoje byly součástí dodávky.
Brání se tím, že pant nahrazuje tento propoj. Myslím, že to platí pouze u pantu kovovém.
Panty u těchto rozvaděčů jsou však plastové a propoj zde měl být použit.
Nemůžu najít ČSN s odkazem na tuto skutečnost.

Plastové panty na kovových dveřích? To někdo dělá?

Teď nemám u sebe normy, ale pokud na dveřích není nic (kontrolky,spínače a pod.)
nemusí být dveře spojeny zžl. drátem...
Proto stačí panty (kovové)....

..je to tak a najdeme to v ČSN EN 61439-1 ed. 2 čl. 8.4.3.2.2 Požadavky na spojitost uzemnění.
ČSN má jen 117 stránek....

Vždycky se snažím brát ohled na to, jestli se tam může dostat něco, co by bylo potřeba "řešit, ošetřit"...

Takže mě fascinuje jakou péči věnuje někdo pospojení dveří Racku. Už jsem se setkal i s názorem, že tam je to kvůli EMC. Ale má to takový přínos když je většina plochy dveří sklo?

To Jirka Š. Svejkovský:
Ano plastové panty jsou v rozvaděčích.
Provedení je železná tyčka v plastovém uložení na dveřích rozvaděče.
Fakticky je to izolované.  ;)

rozvaděče, respektive prázdné skříně, které používáme, při výrobě rozvaděčů, plastové panty nemají. :)

Například v rozvodnicích Hager Volta jsou plechové dveře v kovoplastových pantech bez uzemnění. Osobně bych nevěřil ani tomu kovovému pantu, ale nejsem zákon ani norma. Kdyby šlo o přístroj podle ČSN EN 61010-1, tak by to nejspíš nevyhovělo.

Existují i racky s celoplechovými dveřmi. Kdyby šlo o ochranu před rušením, musely by dveře mít kontakty po celém obvodu. Podle mého názoru půjde spíše o vybíjení elektrostatick ého náboje. Plastové panty jsou celkem dobré dielektrikum.

Po celém obvodu by to šlo  u dveří fakt blbě (dance)
Osobně bych se spokojit s připojením j jejich geometrickému středu.

Přesně tak jak uvedl kolega Boček,
v odkazu na předmětnou normu  ČSN EN 61439-1 ed. 2 čl. 8.4.3.2.2, vše dostatečně a v plném rozsahu uvedeno, kdy, jak, a proč,za jakých podmínek musí být konstrukčně spojeny neživé vodivé části rozvaděče včetně dveří.
Opravdu vyčerpávající, vylučující jakékoliv pochybnosti.

Když je k tomu důvod, tak to jde. Například takto:
http://elektrika.cz/data/clanky/zsn3m040916

To je dobrý odkaz.
Mezi EMC a EMI je velký rozdíl....

Jen bych doddal, že u strojního zařízení se vyjadřuje norma ČSN EN 60204-1 ed2 v článku 8.2.3  podstatně přísněji a konkrétněji. Jde o popis spojitosti ochranného obvodu u dvířek a krytů, na nichž je insalováno cokoliv elektrického

V podstatě tento spoj musí vyhovět zkoušce na 0,1 Ohmový test (proudem 0,2-10A) od hlavní PE přípojnice stroje, pokud tam není slaněný vodič, musí být panty s povrchovou úpravou aby přechodový odpor byl stabilní.
U strojů se vibracemi a vyklepáním či prodřením dostane na kostru jakýkoliv potenciál stroje a pak silně záleží, kudy si povrchový proud najde cestičku a jaký je potenciál této cestičky proti kovovému okolí postiženého člověka. Když dodržíte 0,1Ohmu všeho proti všemu, je šance na přežití do vypnutí poruchového proudu slušná.
Takže názor neplatí, nejde o vybíjení statiky, ale o plnohodnotnou ochranu proti dotykovému napětí při velkém proudu.

Starší verze ještě neharmonizovan ých norem o  strojích měly pouze popis pantů jen u elektroskříní, že musí být panty vodivé a povrchově upravené proti korozi jinak musí být licna.  Nejnovější  strojní norma to má zobecněné nejen pro dveře rozvaděčů, ale i pro víka krytů. A zcela natvrdo mluví o tomto pospojení, jako o spojitosti ochranného obvodu. Mimochodem, má tam důležitou poznámku, že sejmutím víka či krytu se nesmí přerušit spojitost ochranného obvodu pro další díly stroje.

A jen tak mimochodem, slušný výrobce stroje 20cm CYA6 a 2 oka neřeší ani u skříněk, třeba jen datovým switchem napájeným POE ve skříňce, kde na dveřích nic není. Protože zkušenosti říkají, že stroj je živorodý a jak stárne prochází mnoha změnami a úpravami a někomu nedomýšlejícím u napadne dát na dvířka kontrolku, vypínač, nebo zásuvku na přečerpávací čerpadlo ze sudu ...

Ta poznámka je velice výstižná.
Viděl jsem stovky rozvaděčů v automobilce vyrobených v Korei, ale oni ten problém opravdu neřeší a všechny dveře velkých i malých rozvaděčů jsou propojeny plochou postříbřenou licnou  na proud tak 500 A. A je úplně jedno, zdá na dveřích je nějaké elektrické zařízení nebo není.
prostě i normu 5-54 pro uzemnění a ochranné vodiče chápou trochu jinak.

Tak to mě někdy dost irituje, ten pospoj pak funguje jako brano. Když se chci pohrabat v ovládací skříňce, tak si musím dát pozor, aby mi to neposlalo zadní stranu tlačítek na ucho. Zvlášť Němci jsou na to nějak zatížený, nebo co.

Dá se na to pohlížet i tak, že je celá řada plastových rozvodnic ocelovými dvířky, určených pro montáž pod omítku (OEZ, EATON, HAGER ...) a žádné pospojení dvířek tam není.

V ČR už velmi dlouho platí, že pokud na dveřích není umístěný žádný přístroj, spínač, ovladač apod.,  potom dveře pospojeny být nemusí.

Oproti tomu v Německu nebo v Rakousku musí být dveře pospojeny vždy, alespoň tedy u skříňových rozvaděčů.

Podle mého názoru, pokud jsou dveře nějakým způsobem od výrobce připraveny na pospojení, potom asi nezkazíte tím, že je připojíte. Pokud ovšem na toto připraveny nejsou (viz plastové rozvodnice s ocelovými dvířky),  tak bych to rozhodně nevynucoval - jde přeci o výrobek, který byl schválený pro použití v ČR.

Ta lanka jsou velice ohebná z mnohá drátků a tvoří dostatečnou smyčku, aby nezpůsobila zpětný tah. Mají tímto plochým lanem uzemněný i každý rozvaděč. Je to asi 50-70 mm2. U velkých strojů je to cca 120 mm2

Ale o ty průřezy nejde. Jde o ten princip pospojování i dveří rozvaděče.
Plastové rozvodnice se v průmyslu skoro nepoužívají.
A výrobci prázdných plechových skříni většinou připravuji pospojení dvířek,anebo tam již pospojení je hotovo.

Jednodušší je říci, všechny dveře budou uzemněny a nemusíte se hádat.

Ano, EMC=EMI+EMS. Výrobky s nízkým EMI mívají nezřídka vysokou EMS, neboť některé ochrany a filtry fungují obousměrně.

Měl jsem na mysli stabilní rack se skleněnými dveřmi, kde sklo je nalepené mezi dvěma oddělenými částmi kovového rámu. Ta část s panty má zemnící šroub, část se zámkem nikoliv. Jestli může dojít k vibracím a prodření napájecí šňůry o dveře neumím posoudit, možné je leccos. Deska nabitá statickou elektřinou v blízkosti citlivé elektroniky umí dělat divy, ale uznávám, že dnešní technika je dosti odolná, takže kvůli statickému náboji tam to uzemnění asi není.

EMC je téma na seminář....jen že mnohým zcela stále cizí.
Uzemnění má spojitost také s EMC - elekromagnetic kou kompatibilitou .
Stejně jako ochrana proti přepětí i před blesky.

I když je EMI - elektromagneti cká intervence dnes součásti EMC, tak je to rušení, které bylo dříve doménou vysokofrekvenč ního rušení u rozhlasových vysílačů a podobných přístrojů. Teprve s nástupem průmyslové a lékařské VF techniky vznikl RFI standard a vznikly třídy ISM.
A tak i "pohonaři" se museli vybavit  spektrálními analyzátory a osciloskopy na měření pulzních průběhů.

A tak pod pojmem EMC dneska zahrnujeme jak zdroj rušení, jeho emisi ( EMI),  tak jeho schopnost přijímat toto rušení, jeho citlivost ( EMS - Elektromagneti c Sensitivity ,  RFI) ,  také jeho šíření a jeho imunitu a odolnost.

Pro nás,  silnoproudáře je důležité NV 117/2016 Sb ( 616/2006 Sb) a na ně navazující ČSN EN, na příklad  základní 55016, nebo kmenové 55022, 55014 a další...

V 70. a 80. létech při uvádění elektronických zařízení do provozu se ještě nekladl tak velký důraz na otázku uzemnění a pospojování. I když rušení bylo značné, ale nebylo co rušit. Nebyly žádné informační sítě, nepoužívaly se počítače ( ani mobily). Ale s s obrovským nástupem elektroniky začaly vzrůstat problémy Elektromagneti cké compatibility. A tak vznikl rozšířený obor EMC do průmyslové elektrotechnik y.

Bylo by to na seminář. Chtěl jsem jen zdůraznit, že uzemnění v průmyslových aplikacích někdy znamená, zdá se nám podaří uvést zařízení do provozu, anebo že jiné stroje začnou stávkovat, anebo klikne firemní IT síť. A způsobíme "ajťakům" obrovské starosti. Na druhé straně to asi nezpůsobí neuzemněné dveře rozvaděče, protože to je spíše otázka bezpečnosti než EMC. Ale někdy jsou ty souvislosti trochu širší. Ale přesto i dnes vidím mladé projektanty, jak navrhují v průmyslu síť TNC....nevím kdo to kdy vymyslel, možná zase ctrl C+V. Již v padesátých létech nás na průmyslovce učili, že TNC je nebezpečná soustava a že po válce se hodně šetřilo....a tak vidím daleko větší nebezpečí, když někdo přivede ke stroji PEN, než když není na dveřích PE. To je oblíbená závada revizních techniků, protože mají již vycvičené oko na zeleno-žlutou barvu. Ale jsou daleko horší "zvěrstva".

Na druhou stranu, pokud by rozvaděč byl v dílně, kde se pracuje s citlivými elektronickými obvody - na ESD pracovišti - tam se uzemňuje úplně všechno. Nejen za účelem bezpečnosti pracovníků ale i za účelem eliminace jakéhokoliv elektrostatick ého náboje. Dokonce i odpadkový koš je vyroben z plastu s vodivou příměsí, aby se nenabíjel.

Například obrázek ze stránek Abetecu.

Pane Taraba, zavedl jste nás s průmyslové instalace na elektrostatick é pracoviště ESD.
Ten obrázek je zajímavý i s legendou ve zdroji.

Samozřejmě, že antistatika je další široký obor, který je nutno nastudovat, pokud se s instalaci, nebo proměřováním takového pracoviště setkáme. Lidem, kteří dělají do elektroniky tyto věcí nejsou cizí. Když začaly první FETy a MOS FETy, tak jsme se na to báli podívat, natož to pájet. Ale naučili jsme se budovat i v silnoproudých laboratořích tato ESD pracoviště.

Pro "statiku"  a antistatiku máme také dosti norem a encyklopedii a dneska je i dosti firem, která je na tuto oblast zaměřená.

Ano, za to se omlouvám. Chtěl jsem jen připomenout, že připojení PE ke dveřím rozvaděče může mít širší souvislosti.

To může. Proto by se měl vypracovat protokol VV aby tam bylo určeno všechno.Výrobc e neví,kde bude rozvaděč použit.

PVV musí být součásti každé nové instalace. pro některé investory je to novinka....
A protože výrobce neví, a pokud je moudrý, tak ty dveře prostě uzemní.

Rozvaděč za 20 tisíc a lanko na 20 korun. Nevím o čem se diskutuje.