Diskuse Elektrika.cz

Např. Jakou maximální hodnotu pojistky typu aM mohu použít u předjištění jističe 6A/A který má zkratovou odolnost 6kA a v místě jištění je změřen odpor impedance smyčky 0,02R což je 11,5kA (bez respektování bezp. součinitele) u sítě TN
(a není možno použít jistič o větší zkratové odolnosti).

Jde mě o pochopení jištění v přípojkových skříních.
Pro zachování selektivity se dávají o stupeň větší než je u elektroměru ale jaké mohou být největší ?
(Např. když místo pojistky dám drát tak mi sice jistič vybaví ale vlivem většího zkratového proudu než na který je stavěný se odpálí).

Jištění je vždy vztaženo k připojenému vodiči (kabelu). Bez toho je otázka nezodpověditel ná.
 :-[Pojistky s char. aM jsou určeny pro jištění motorů. Vyžadují v obvodu ještě ochranu proti přetížení.

Já to beru z pohledu nepoškození jističe vlivem většího zkratového proudu než pro který je jistič stavěný.Příkla d je smyšlený (průřez vodiče za jištěním se neuvažuje - nekonečný průřez)

nebo jinak proudový zdroj který dá 11,5kA nakrátko.Za ním pojistky a výše zmíněný jistič, vedení pro daný proud je dostatečně dimenzované. Jen jsem zapoměl dodat při zkratu, ne při přetížení obvodu

Pokud resite predjisteni vedeni mezi rozvadeci, to se voli podle ocekavaneho zatizeni na konci, prurezu a ulozeni kabelu, dale pak aby byla v cele instalaci selektivita.

Obvykle to vychazi z nejakeho projektu..

Co se tyce pojistek v HDS, minimum je o stupen vyssi nez hl. jistic, maximum na co je dimenzovany to vedeni.

Mrkněte na omezující charakteristik u pojistek je uvedena v každém katalogu solidního výrobce.

Otázka:
v místě připojení je větší zkratový proud, než je vypínací schopnost prvků, co s tím?

V daném případě je na připojovacích svorkách jističe 11,5 kA a vypínací schopnost nejlevnějších jističů je 6 kA. Co s tím?

1) Instalovat jističe s vypínací schopnosti vyšší, to je min. 15 kA
2) Předřadit vypínací prvek, který má vyšší vyp. schopnost. V praxi se zařadí odpojovací pojistky ,  na příklad   OPV 22, které mají vypínací schopnost 120 kA. Nahradí vám to zároveň hlavní vypínač

ALE,
nejsou uvedené přesné informace v kterém místě je naměřená  tak nízká naměřená hoídnota impedance. Věřím, že je to teoreticky vymýšlený příklad. 0,02 ohmů obvykle nenaměříme ani v HDS. Takovou hodnotu obvykle naměřím na sběrnách za trafem 630/1000 kVA.

Jističe před elektroměrem musí mít vypínací schopnost minimálně 10 kA. Myslím,že to požaduji všichni distributoři.

Otázka je špatně položená. Zde nezáleží na velikosti pojistky, ta je dána stupněm selektivity. Ale záleží na vypínací schopnosti zkratového proudu.

Mimo jiné, průřezy a délky vedení značně ovlivňují zkratové proudy.

10kA chce CEZ, nevim jak EON ale PRE to zatim nevyzaduje.

eon též 10kA
A realita je potom cokoliv, co se najde v autě a drží...

A započítal jste do impedance i vlastní impedanci jističe?

Obcas je k videni krovak nebo vidlicky  ;D

Řešení úlohy nemá zcela jasné zadání......po kud by to pán doplnil obrázkem a zjednodušeným schéma zapojení .

Pokud přijede Vašek z hospody to ano...
Pokud přijede pracovník E-ON, to se nestane a nožovky ještě před vložením namaže tukem......Je to realita.
Bývávalo to jiné... (dance)

Tady je zamýšlené schéma (jako by to bylo na stole - žádné praktické využití)

Pokud přehlédnu absenci zátěže a budu to brát jako školní příklad, za předpokladu, že uvažujete o vyšší vypínací schopnosti před jističem 6kA, tak se před něj zařadí pojistka 6-10A s vypínací schopnosti daleko větší. na příklad válcová pojistka PV 14 o hodnotě 10A má vypínací schopnost 120 kA. Navíc její impedance podstatně sníží vypínací schopnost na svorkách jističe.

Ta pojistka 6A bude stačit, má jinou VA vypínací charku než jistič.
Selektivita u pojistek do 100 A  se volí přiblíženě 1:1,6 nad 100A se volí 1:1,25
V katalogu najdete vypínací charakteristik y, které poskládáte za sebou.

Pořád ale zdůrazňuji, že se jedná o dva okruhy problému.
Jeden je jištění proti přetížení kabelů. Obvykle volíme proudové zatížení kabelu x 1,5 až 2 a dostaneme velikost pojistky.
Zkratový proud a vypínací schopnost prvků je úplně jiný problém.

Pokud ale chcete opravdu okolo problematiky vědět více, tak doporučuji ČSN 33 0320 od doc.ing. Františka Němečka i když je dneska neplatná, ale je polopatická. Dnes již platí norma IEC 60909. Zkratové proudy je jinak tak trochu vědecká disciplina.

Ano volba předřazení pojistky je nutná s ohledem na selektivitu ale pořád nevím jaká je maximální hodnota (když tam dám výše zmíněnou pojistku 1600A/gg tak si myslím, že jistič si to odpochoduje jinám) je to jen školní příklad, dimenzování vedení a další souvislosti se v tomto konkrétním případě neuvažují, jedná se pouze o výpočet max. předřadného jištění který daný jistič s ohledem na množství energie dokáže pojmout než nastane destrukce.(jen mě napadá že by se to mělo asi počítat jako energie kterou dokáže přístroj pojmout a podle něj určit pojistku v závislosti na ampérsekundové charakteristic e, spočítat zkratový výkon a práci A=P.t ale to je jen hádání bez cíle)

Tak si to školně nasimulujte třeba v sichru.

To chcete ověřovat, zdá ten jistič snese 6 kA a nepoškodí se?
Takové zkušební zařízení vypadá trošku jinak 8)

Můžete mi říci, proč je tam dvoukilová pojistka  1600 A ?
To budou ke zdroji pěkně silné sběrny.
Vím, je to hypotetický příklad. Ale míříte správně k Joulovému integrálu.

Jinak tento fór jsme zkoušeli již jako učni, kdy místo jističe 6A jsme dávali drátové pojistky do "abšalbarů",  to byly rakvičkové nožové pojistky, předchůdce NH pojistek, ale mnohém větších rozměrů. Pojistkové drátky od 6 do 1000 A s očky byly v krytech něco jako rakvičky. také se takto jmenovaly. A taková pojistka se připojila na svorky 500 V DC na zkušebním panelu a když šla kolem uklizečka, tak se stykačem zaplá "destrukce". Jednu dámu jsme museli křísit....
Tak to můžete vyzkoušet. Připravte si hasičák a pořádný tvrdý zdroj.....ale jinak vám prozradím, že při dobře nastavených ochranách těch 10 kA snese bez destrukce, ale možná již nepůjde zapnout.

Těch 10 kA předpokládá impedanci pod 0,023 Ohm. Už jste někdy někdo takovou impedanci naměřil? Myslím třeba u bytů v bytových domech? Myslím, že jsem se pod 0,2 Ohm nikdy nedostal.

Průmysl nebo i rodinné domy, tam bych byl opatrný.

Běžné měřící přístroje typu Eurotest 61557 mají absolutní hodnotu pracovní chyby 0,06 ohmů. Rozsah obvykle začíná na 0,18 ohmů
Většina ostatních přístrojů začíná na 0,2 ohmech.
Speciální Zeroliner 60 má rozlišovací schopnost 1 miliohm a přesto začíná na 0,038 ohmech.

Nejen že je malá příležitost měřit tak nízké hodnoty impedance smyčky, ale další otázkou je mít vhodný měřící přístroj.

V těchto případech se provádí zkratová analýza na odolnost jističů a pojistek .
Softwarový produkt Sichr ( OEZ) je schopen vykreslit a vyhodnotit vypínací charakteristik y a vypínací schopnosti při vyhodnocení zkratové studie pro maximální předpokládaný ustálený poruchový proud.

Takhle malé hodnoty nemá smysl měřit, i "norma živitelka" ČSN 33 2000-6 nám umožňuje náhradní metodu.

Mimochodem, nemáme na svorkách domovní rozvodnice čas vypnutí 5s? Otázka je zda to elměr  vydrží.

Když bych předpokládal např.,  že jistič se zkratovou odolností 6kA vydrží 6000A po dobu 0,02s a pojistka gG asi 3,5xIn po dobu 5s, potom bych mohl počítat:
druhá odm.z((6000²x0,02)/(3,5²x5))=108A,
nejbližší nižší pojistka je gG 100A.

Co tak šmejdim po panelácích, mají na patě nožovky od 63A do 120A.

Zajímavá myšlenka podložená výpočtem.
To znamená v praxi, že tam kde jsou jističe 10 kA,
může být předřazená nožová pojistka až do max. 160(180) A
Nebereme v úvahu vedení

Dříve jsme jističe připojovali na sběrny s předřazením pojistek
EZ 27 vyšším aspoň o 2 stupně. Vidím, že jsme mohli jit daleko výše.
Asi jsme neměli dobré tabulky pro I²s.....

U tohoto tématu bych se chtěl (asi blbě) zeptat, co vše je špatně, když pojistka při průchodu zkrat. proudu přímo exploduje? Resp.,  co se dá udělat k zamezení onoho jevu? V příloze je pojistka 3,6 kV / 10kA používaná v železničních osobních vozech a nezřídka se stává, že po zkratu napětí 3kV DC pojistka exploduje. Kolikrát takovým stylem, že její porcelánové úlomky dokážou provrtat i ocelový plech 3mm silný.

Závitové pojistky byly (předpokládám, že jsou pořád)  považovány za nezkratuvzdorn é, tzn. pro předřazení před jistič k omezení zkratového proudu musely být použity nožové pojistky nebo nyní i válcové.

Například SEZ udává pro své patrony E27 50 kA.

Pro pojistky D-E27  se uvádí vypínací proud 100/50 kA pro In=6-16/20-25A
Proto jsme jističům s nízkou zkratovou odolnosti předřadili pojistky 6-16 A
pokud bylo připojení přímo na bus bary ( na sběrny, kde bylo cca 20-40 kA )

S nabídkou válcových pojistek CH22 a pojistkových odpojovačů již nikdo neinstaluje
závitové pojistky E27. Setkávám se často i  s tímto řešením v  "civilní" zástavbě, kde
je OPV v rozvaděči místo hlavního vypínače. Považuji to z hlediska bezpečnosti za dobré řešení. Při vypnutí a zajištění rozvaděče vytáhnu vložky. Tavná charakteristik a pojistek CH22 je 120 kA.

Těm šroubovkám moc nevěřím, už jsem viděl díru ve skříni, kdy jedna taková explodovala. Spoj mezi pojistkou a spodkem je takový nějaký fórový.
Navíc, válcovky jsou obvykle v odpínači, takže se dají v nouzi vyškubnout pod zátěží a navíc mají krytí IP20 i při otevřeném odpínači.

Tak je to odpojovač nebo odpínač? Odpojovač by se místo hl. vypínače asi použít nedal.  :-[

Odpínač.

Odpínač.... ;) a zase body pro MI :)
 Odpínač, který odpíná, nebo spíše vypíná.....nev ím co to mám za zlozvyky, také neříkám, že jsem odpojil napětí od slova odpojovač. Ale vypnul jsem napětí...no, jo, ty hantýrky.

Také jsem viděl u pojistek E27 při zkratu utržené krčky u velikosti 6 a 10 A.
Původní sokle EZ25 a UZ25 a hlavice měly daleko více mosazného materiálu, než ty dnešní " ...".

A není to úplně jedno?

Největším problémem závitových pojistek bývá stáří a špatná údržba. Oxidace kontaktů, chybějící spodní kontakt (vymezovací kroužek) a prasklá závitová část pojistkového spodku způsobují nedostatečný kontakt a přehřívámí až odtavení kontaktů.

Válcové pojistky jsou samozřejmě jiná kvalita, v instalaci staré 50 let je asi budeme hledat těžko.

Již to vše bude historie i když je spoustu provozů, kde jsou pojistky starých výrobců "chráněných památkáři".

Místo vymezovacích kroužků často matice M8, anebo řada padesátníků... .pak hlavice na půl závitů a porušený fyzikální základ, kdy plocha a tlak tvoří velikost přechodového odporu.

Dříve na sloupech byly pojistky E27 a E33. V dešti ve sněhu....a přitom poruchovost nebyla zase tak hrozná.  A elektrikáře se stupačkami již dneska také neuvidíme.