Diskuse Elektrika.cz

Kde je přesně stanoveno, že prodlužovací přívod (klasika jeden konec neoddělitelně spojená vidlice a na druhé straně , ,třeba,,  tři zásuvky) patří do I. nebo II. třídy?

Samozřejmě dle ČSN 33 1600 ed. 2 čl. 5.3 Poznámka 4 říká, že:
Kontroly a revize se vztahují i na prodlužovací a odpojitelné přívody. V případě, že přívod obsahuje ochranný vodič, ověřuje se jeho celistvost a odpor a aplikují se lhůty pro spotřebiče třídy ochrany I.

Takto to tedy chápu, že v revizní kartě jsou brány jako třída ochrany I?

Proč mi tedy známí v oblasti revizí říkají, že prodlužka je prostě spotřebič třídy ochrany II, ale posuzuje se a lhůty se berou jako spotřebič třídy ochrany I?

Moc tomu nerozumím, můžete mi to prosím tady někdo objasnit?

Pro případ k tomuto neuvažuji zde o jiných přívodech než oblast viz. toto téma.

Co je na tom tak složitého?
Běžná prodlužovačka je zpravidla elektrický předmět (spotřebič),  který neobsahuje vodivé části, pro které by bylo potřeba provádět ochranu, takže je to spotřebič třídy II.
Ale protože součástí zapojení je ochranný vodič, který je důležitý pokud se prodlužovačka použije pro napájení spotřebiče s ochranou ve třídě I, tak se tento ochranný vodič posuzuje a kontroluje jako u spotřebiče třídy I a asi by nemělo logiku půlku prodlužovačky posuzovat jako II a půlku jako I

Předně to chce trochu proniknout do názvosloví pro třídy elektrických předmětů.
Z hlediska ochrany před nebezpečným dotykem rozeznáváme třídy elektrických předmětů 0/I/II/III

Již v "dávnověku" elektriky nás učili, že elektrický předmět třídy I je takový, který má všude alespoň pracovní isolaci a ochrannou svorku pro připojení ochranného vodiče, nebo ochranný kontakt na pevně připojeném pohyblivém přívodu ukončeném vidlici.

Všimněte si, že se píše o elektrickém předmětu a ne o spotřebiči. PP neboli prodlužovací přívod stejně jako OP - oddělitelný přívod není spotřebič i když je mezi spotřebiče při revizích zařazujeme. O ostatních třídách psát nebudu. Dříve to bylo předmětem normy ČSN 34 1010. Náhradu této normy si pro dnešek najděte.

Elektrické zařízení je něco jiného, ale má podobné členění, bylo to dříve v ČSN 33 2010 čl. 12.
To píši jen proto, že v ČSN 33 1600 ed. 2 úplné vysvětlení nenajdete

Byl jsem dlouho pryč, děkuji zde přítomným za Vaše odpovědi.

tak že do revizní zprávy u prodlužovačky uvádět předmět třídy II?
není v některé normě, že předmět třídy II nemůže mít připojení na ochranný kolík?

Keď na vidlici či zásuvke predlžovačky nájdete značku dvojitý štvorec, pošlite prosím fotku..

navíc ne všude je dvojitá izolace... na kolík si můžeme zvesela sáhnout... ale pan Kočí mému kolegovi vyčetl, že v revizní zprávě uvádí prodlužovačku jako předmět I.

Nemáte pravdu, dvojitá izolace všude je. Tedy všude ve smyslu sledovaného předmětu, což je ten pohyblivý přívod. A protože tento přívod nemá nikde mezi vodičem PE (ať už holým, nebo izolovaným) pouze jednoduchou izolaci k živé části, ale izolaci dvojitou, je to předmět třídy ochrany II. Argument, že je to něco, co je spojeno s potenciálem PE a že si na to mohu sáhnout, neobstojí. Protože ten potenciál nevytvoří sledovaný předmět, ale přivleče se z dalšího připojeného zařízení, které je třeba třídy ochrany I. Proto je to předmět třídy II, který ale má vodič PE a pro vodiče PE máme servisní úkony ošetřené u spotřebičů třídy I, a proto se revize provádí v rozsahu spotřebiče třídy I. První odpověď kolegy Schwarze není potřeba dál nijak doplňovat.

Jo, jo, je to komplikované, ale je to správně.

Kdo je pan Kočí a proč je slovo pan tučně?
To jsou záhady...  :)

https://www.kursy.cz/33/ing-miloslav-koci-uniqueidgOkE4NvrWuPYaWWNZG40yvcJy3am0mCW0qo8wlGnpxw/

Tak to si zrovna nemyslím. Podle mě mezi PE a pracovními žilami je pouze pracovní izolace, tedy pokud snad není zesílená.

Zase jsou ty izolace dvě a ve společném plášti, zvenku tedy také dvě!

Zařazení prodlužovacích přívodů mezi předměty ve třídě ochrany II, přesně řešila dnes již neplatná norma 33 1610, ve článku 5.3, kde to bylo uvedeno v poznámkách. Nicméně se i zde řešilo měření ochranného vodiče, pokud byl. Jsou prodlužovací přívody i bez PE vodiče.

V platné ČSN 33 1600, ed. 2 se to už nepíše takto napřímo, ale v poznámkách je dáno, že se tyto prodlužovací přívody řadí vedle "jedniček" co se termínů revizí týká. A opět se tam řeší i hodnoty jak během měření izolačních stavů mezi PE a ostatními pracovními vodiči, tak velikost odporu ochranného vodiče, od kolíku do zdířky.  Osobně souhlasím s jejich zařazením do tř. II s tím, že se měří i dle tř. I . Nicméně v celé normě najdete jen předměty v jednotlivých třídách a zvlášť prodlužovací přívody. Ty tam jsou u každého měření citovány samostatně, jako by nepatřily do žádné z těchto tříd  ;) Ať si to každý přebere po svém. Můj názor je celkem jasný, ale i když se potkám s jejich zařazením do tř. I, nebudu to nijak řešit  ;)  i to může být správně viz druhá příloha