Diskuse Elektrika.cz

Dneska jsem měřil pomocí měřáku Siemens PAC3100 napájení tabulových nůžek. Mají přepínání motoru Y/D. Nejdřív jsem měřil úplně na přívodu nůžek (test1) a poté na třech napájecích vodičích motoru (test2).

Co mě zaskočilo je naměřený účiník. Po zapnutí motoru klesne, postupně stoupá po přepnutí do D klesne na dost nízkou hodnotu.

Když jsem měřil přímo na třech svorkách motoru, tak byl účiník tak jak bych očekával. Po spuštění stoupl na 1 (zatížený motor roztáčí setrvačník),  poté klesal a po přepnutí do D se ustálil na cca 0,85.

Je možné, že je to tak správně, nebo jsem něco přehodil? Právě, že si nejsem vědom, že bych třeba posunul proudová trafa o jednu pozici (opačně nebyla, neboť by byl proud záporný). Nebo napěťové sondy?

Je tu někdo, kdo má síťový analyzátor a už se s něčím podobným setkal?

PS.: Jak je na obrázku U L1, tak tam má samozřejmě být I L1 (proud a né napětí).

Myslím si, že máte nesprávně zapojené napěťové sondy. Při měření jaloviny musí být napěťové cívky zapojené z jiných fázi, než je zapojené proudové trafo.

Záleží na tom, zdá máte 3, nebo 6 napěťových sond. Se třemi je zase zásada, že napěťová sonda musí být zapojena před proudovým trafem

Dobré bude prostudovat návod a postup se sondami

Jsou zásady, které platily  pro elektromechani cké elektroměry (vzor Křižík)
Tam existovalo i nějaké zapojení, pokud se použil na měření jaloviny elektroměr určený pro měření činné energie, že se napěťová cívka zapojovala mezi dvě fáze (pokud byla dimenzována na sdružené napětí) a proud se snímal ve třetí a tím bylo napětí v otočené o 90 stupňů proti napětí v měřené fázi.

Dnešní moderní digitální analyzátor dokáže provést vzorkování napětí a s tím pak pracovat, takže pro činný výkon přiřadí proud a napětí ve stejném okamžiku, pro jalový výkon si to posune o 90 stupňů, což je asi o 5ms.

Jak napsal Honza - prostudovat návod...

Obecně - motor je cívka, indukčnost. Ta může mít účiník menší než 0,3
Ale aby se motor choval jako "cívka",  musel by v tu dobu běžet bez zátěže nebo s minimální zátěží

Podle návodu ( http://www.siemens.fi/pool/products/industry/iadt_is/tuotteet/pienjannitekojeet/kytkenta_suojaus_ja_ohjaus/verkkoanalysaattori/sentron-pac-3100-manuaali-englanti.pdf ) se připojují napěťové sondy i proudová trafa na stejné fáze.

Je možné, že by mělo vliv zapojení napěťové sondy bezprostředně před, nebo za proudové trafo? Teď jsem to zkoušel na jedné fázi se žárovkou a tlumivkou a účiník to naměří stejný.

No, jsem z toho tedy jelen...

PAC 3100 je určitě zajímavý analyzátor.
U podobných přístrojů jsem vždy si provedl "školu měření" s modelováním a prošel jsem všechny Function keys v Operator contol. Je nutné projít celé menu a parametrizaci.

Potom si vytvořit vlastní manual. Podobně postupuji u mnohých telekomunikačn ích zařízení. Někdy déle trvá než pochopím SW možnosti a nemusí to být v manuálu popsáno polopaticky.

Zřejmě to nebude v připojených sondách podle návodu, ale v nastavení a parametrizaci.
Ale až člověk pochopí všechny možnosti přístroje, potom je to radost s nim pracovat.
Proto pro některá složitá měření objednávám měření s operátorem a přístrojem.

PS Napsat slušný Návod na použití je někdy také velké umění.

OK tedy. Zkusím ještě poměřit... Nastavení tam moc není, spíš tedy bude problém asi v přehozených napěťových sondách...

Nevýhoda je, že nevím přesně co mám naměřit.

Vlastní čtyři analyzátory sítě od fluke a zapojení -  U - sond před nebo za nemá vliv na měření.
Ale občas se mi stane, že se šňůry propletou a nebo špatně kouknu a přehodím fáze.
Takže po zapojení si dělám kontrolu U a I v grafu který vykresluje někdy sínusovku :)
Myslím že jste to přehodil. V parametrizaci to určitě není, ani není co nastavit.

I u celkem běžných měření, se snažím začínat tak, že si provedu kontrolní měření, abych se ujistil, že je vše v pořádku. Stejně jako "testuji" vadasku na okruhu pod napětím, abych se ujistil, zda dobře funguje. Pak ji mohu teprve opravdu věřit.
Tedy proveďte si kontrolní měření a zkuste i prohazovat napěťové sondy, ať víte jak se přístroj chová v kterém okamžiku. V budoucnu vám to pomůže s analýzou naměřených hodnot, případně k nalezení problému zjištěného během měření, nebo detekovat špatně připojené vstupy.
Při seznamování s analyzátorem sítě, jsem si jej připojil doma a pak vyhodnotil naměřené údaje. Opakoval ještě dvakrát a simuloval odpojení sondy, vypnutí přívodu na domě i přehození napěťových sond. Pak měření u zákazníka byla hračka.

PAC3100 nie je žiadny analyzátor, ale je to bežné jednoduché panelové meradlo.

Samozřejmě, že to není plnohodnotný síťový analyzátor. Ale dokáže s nějakou přesností měřit veličiny, které z něho jdou vytáhnout. A ty pak analyzovat. Škoda, že neumí měřit a zobrazovat harmonické...

Když jsem se napojil přímo na svorky motoru tak mi vyšel tento graf: https://youtu.be/k1LFI9agth8

Takhle by to podle mě mohlo být. Nezbude, než si s tím chvíli pohrát :)

Pripojenie napäťových vstupov (neviem prečo sa tu spomínajú sondy) pred, alebo za prúdové meniče nemá zásadný vplyv. Samozrejme, že majú byť zapojené za prúdovými meničmi, ale táto chyba je násobne menšia ako neistota merania.
Ak by ste nesprávne zapojil (vzájomne priradil) napäťové a prúdové vstupy, mál by ste vo fázach rôzne výkony a v niektorej fáze by bol indukčný charakter jaloviny a v inej kapacitný. Toto viete vylúčiť jednoducho. Ak máte hodnoty výkonov vo fázach zhruba rovnaké, je zapojenie OK.

Čo sa týka účinníku 0,3 nevidím dôvod prečo by tam pri chode naprázdno taký nemohol byť.        

Áno, tak by to mohlo byť. Nie je na tom nič nezvyčajne. Problém je iba v tom, že hodnoty ktoré vidíte sú merané v určitom časovom okne (bežne je to 1 sekunda),  teda sú to priemerné hodnoty za nejaké časové okno.  Skutočné hodnoty prúdov a výkonov môžu byť hodne vyššie.
Ak by ste chcel urobiť riadnu analýzu, musel by ste použiť nejaký sieťový analyzátor.

Mě to na orientační měření dostačuje. Zaskočil mě jen tak nízký účiník. Zřejmě jsem opravdu pouze přehlédl špatné zapojení jednotlivých svorek.

Ta prezentace na youtube je zajímavější a ještě více prezentace Optidrive.
Určitě se bude někdy hodit....

Může být i nižší. Pokud je jediná zátěž motoru jen jeho ventilátor a ložiska, tak i 0,2.

Zajímalo by mě, jak nízká hodnota je ještě dosažitelná (magnetický závěs rotoru ve vakuu, supravodivé vinutí, nějaká superslitina na magnetický obvod, bez ventilátoru ...). 0,01?

0,01 ?
Tam už by snad hrál roli i odpor přívodů (impedance smyčky)
Nebo ji pro jednoduchost zanedbáme?

Účiník motoru je účiník motoru, ne celé sítě i s motorem.

A to si to neumíš spočitat?


Jen žertuju  ;D ;D ;D

Pokud si budeme malovat ideální síť s nulovou impedancí, tak ano.

Ideální indukčnost napájená z ideálního zdroje a jsem na "nule"...
Pak jde o to, jestli to roztočíme vnější silou, nebo jak dlouho to bude trvat, než se otáčky dostanou do synchronních.. . Protože dokud nebudou přesně synchronní, budou tam ztráty, které budou představovat činný výkon a tedy i účiník vyšší než nula.

No a mne právě zajímá, jak blízko k té nule bychom se s dnešními technologiemi byli schopni dostat  ;)

A teď tu teorii trochu přeneseme do reality a podíváme se na to z jiného pohledu.
Roztočím asynchronní motor, proud bude klesat a účiník také. Pak jej vnější silou budu tlačit do vyšších otáček než jsou synchronní. Z motoru se stane generátor. Z jistého pohledu se mi změní směr toku proudu, proud se mi tedy jakoby obrátí a když jej budu srovnávat s napětím, matematicky bych tam měl mít záporný účiník.
Projdu při tom přechodu "nulou" nebo tam bude nějaký skok?

Nevidím jediný důvod k nějakému skoku, pokud bude změna otáček resp. momentu na hřídeli pozvolná.