Diskuse Elektrika.cz

Jak byla zapojena síť 3x120 V používaná v Praze?
Zejména by mne zajímalo, jak to bylo s uzemněním, jak fungovala (měla by se fungovat) ochrana před nebezpečným dotykem.

Neřeším žádný praktický problém, jen by mne to zajímalo.

Sekundár distribučního transformátoru byl zapojen do trojúhelníka, takže těch 120V bylo sdružené napětí. Od transformátoru se vedly kterékoliv dvě fáze (s ohledem na rovnoměrné zatížení) a na obou byly pojistky. Důkazem jsou například dvoupojistková pouzdra nebo dvě pojistky ve starých zásuvkách. Oba vodiče byly fázové a pokud vím, žádné barevné značení se neprovádělo. Žádný střední či ochranný vodič se nepoužíval, neboť nebylo kam ho připojit.

Otázka snad měla znít: Jak je zapojená...?  :) :)
Pro doplnění - třívodičové HDV, např. přes jednofázový elměr se zapojily dvě fáze.
Je to síŤ TT, ochrané uzemnění bylo napojeno na cokoli co bylo po ruce, a určitě se netahalo jako další vodič v HDV. Dokonce vím o činžáku na Smíchově kde při rekonstrukci, před 15ti lety, prováděcí firma ponechala HDV, pustila tudy dvě fáze a PEN. Běží to dodnes.

V roce 2001 jsem četl, že v Praze je asi 20 transformoven, ze kterých se asi 50 domů napájí napětím 3x120 V? Máte tušení, jak je to dnes?

Pokud by to byla síť TT, pak by střed trafa měl být uzemněn. A pokud není uzemněn, měla by to být síť IT. Nebo se pletu? Jak to tedy je?

Díky J.V.

 V současné době je v Praze už jen 5 domů ,  které jsou napájeny 120 V.
 

 Povodně v roce 2002 zlikvidovaly velkou část přestárlých vedení a trafostanic 120V, takže došlo na rekonstrukce, ke kterým se zejména majitelé nemovitostí neměli.


To je pěkná prasárna, kterou bych nepředpokládal, že někdo udělá. Co pamatuji, tak v 60. a na začátku 70. let se občas použilo původní HDV, jenže muselo alespoň být v pořádku a vždy se doplnil vodič PEN. Pokud to z nějakých důvodů nešlo. tak se měnilo. Častěji zůstávaly nerekonstruova né rozvody v bytech.  Později se už vždy měnilo vše.  Pokud toto někdo udělal na začátku 90. let, tak to bylo už hodně přes čáru. Chtěl bych na to vidět revizi.

Při vší úctě k p. Křižíkovi musím dodat, že to byl krok zpět, když pod dojmem návštěv v USA začal u nás stavět sítě IT 3x120V. Nechápu, proč nedodržel doporučení ESČ, které hned při svém vzniku po  I.WW určilo k elektrifikaci Československa sítě TN 3x380/220V.

Zajímalo by mě, co to je za domy, kde ještě mají (měli) takovou síť. Pokud to byly bytové domy, jak tam lidé fungovali? Co měli za spotřebiče? Jistě, elektronika má rozsah napětí, ve kterém funguje, co však přístroje s motory? To nikomu nevadilo? Jak lidem, tak úřadům?

Ak tomu dobre rozumiem, tak v pravej a lavej zdierke zasuvky bolo zdruzene napatie 240V z dvoch faz, co sa s hladiska  motora javilo rovnako ako 220 - 230 V fazovych voci nulovemu vodicu.

Ale vůbec ne, v Praze a některých dalších městech (Plzeň, Hradec Králové) byla izolovaná síť 120V zapojená do trojúhelníka, nebyl žádný vodič N ani PEN, zemnění jen nahodilé a sporadické a většinou též nefunkční. Prostě tři "dráty" a mezi kterýmikoliv dvěma 120V.


Objekty se 120V byly (alespoň) v Praze činžáky většinou v dělnických čtvrtích postavené ve 20. a 30. létech min. století. Zhruba do konce 80. let byly k dispozici žárovky na 120V, ovšem běžné spotřebiče už nebývaly v provedení na 120V (vařič, vysavač, žehlička) nebo s přepínačem síťového napětí 120/220V (radio, magnetofon),   takže se používala trafa pro převod 120/220V. Buď to byly přenosné autotransformá tory v bakelitovém krytu (zvané ježek) pro 300VA, 500VA nebo 1000VA nebo velký transformátor zhruba 3000VA, který býval určen pro pračku. S postupem doby bylo mnoho bytů zapojeno na tato velká trafa všemi spotřebiči zapojovanými do zásuvek a pouze pevně instalovaná svítidla se nechala na 120V. Lidem v místě bydlícím to vadilo, úřadům to bylo jedno.

 Po restituci objektů vznikl problém, že staronoví majitelé neměli peníze na rekonstrukci a v některých případech byl problém s památkovým úřadem. Proto tyto rozvody přežily rok 2000 a jejich konec uspíšily až povodně. V jednom objektu jsem se ještě po povodních setkal se 120V získanými transformací z 230/400V. Objekt byl v Nuslích, povodně ho nezasáhly, ale již nebyl v provozu původní DT, tak to bylo provizorně (na několik let!) vyřešeno takto.

Podle toho, co jsem někde zaslech já, tak v HK prý bývalo 220 V, Pražská 120 V snad mívala DT ve spojení Dy a údajně, pokud se přecházelo na TN tak se uzemňovala jedna fáze. Vše je ale jen z doslechu, nijak to ověřené nemám.

Nic se neuzemňovalo, to byly nežádoucí spoje (svody)!

Tak jsem po dlouhé době přišel na Elektriku a vidím, že se tady rozproudila diskuse, kterou jsem založil před mnoha a mnoha lety.
Trochu jsem se o historii techniky zajímal a za ta léta něco vygooglil.
Tady se píše, že v roce 2009 bylo v Praze ještě asi 20 domů napájených transformátore m 400/120V:
https://www.praha.eu/jnp/cz/o_meste/zivot_v_praze/sluzby/zastarala_energeticka_sit_v_praze_konci.html (https://www.praha.eu/jnp/cz/o_meste/zivot_v_praze/sluzby/zastarala_energeticka_sit_v_praze_konci.html)
Jakpak je to dnes?

V této diskusi pamětník zmiňuje, že 120 V bylo ještě po válce také v Jihlavě: https://www.idnes.cz/technet/technika/elektrina-za-prvni-republiky-ceskoslovensko-elektrifikace-proud.A181026_145230_tec_technika_mla/diskuse/1 (https://www.idnes.cz/technet/technika/elektrina-za-prvni-republiky-ceskoslovensko-elektrifikace-proud.A181026_145230_tec_technika_mla/diskuse/1)

A podle této stránky http://www.smirice.eu/smirice/elektrina.htm (http://www.smirice.eu/smirice/elektrina.htm) také ve Smiřicích a asi i v Jaroměři. A už za První republiky měli problém s úbytky napětí.

Jak to bylo s uzemněním? Pan Václav Třetí píše, že síť byla izolovaná (resp. měla často zemní spojení),  tady se píše, že uzel byl uzemněn přes pojistku. https://diskuse.elektrika.cz/index.php/topic,38299.0.html (https://diskuse.elektrika.cz/index.php/topic,38299.0.html)

Zajímavé je, že František Křižík byl zastáncem nízkého napětí ve veřejné síti, když přitom byl průkopníkem použití vysokého napětí na dráze.

Jak to bylo s uzemněním středu DT - po pravdě řečeno - nevím. Do trafostanice 3x120V jsem se dostal jenom jednou a žádná pojistka mezi středem sekundárního vinutí a zemí tam nebyla. Pokud by byla a byla v pořádku, musela by každá fáze mít proti zemi zhruba 70V. Běžné ovšem bylo, že se při měření v sítích 120V naměřilo proti zemi (tehdá obvykle proti kovovému vodovodnímu potrubí, (jak již bylo řečeno, vodič N se nerozváděl) cokoliv od 0 do 120V. Také běžné bylo, že se zemí spojená fáze se "stěhovala" podle toho, jaký spotřebič měl v sousedním bytě nebo domě svod do země.

 Jednou jsem se dokonce setkal, že jedna z fází měla proti zemi asi 200V a nakonec se zjistilo, že příčinou byl použitý autotransformá tor 3kVA pro automatickou pračku v sousedním bytě a uzemnění zásuvky pro pračku na vodovod. To byla zásadní chyba, dotyčný si nechal ze známosti navinout trafo a oni mu udělali autotrafo, byť  pro pračky bylo požadováno oddělující trafo. Autotrafa se používala do 1kVA. Dost často byly problémem svody v různých fázích ve stejném domě, kdy "bezdůvodně" přehořívaly pojistky a neúměrně se zvyšovala spotřeba zaznamenaná elektroměry.

Ing. Křižík se inspiroval způsobem elektrifikace v USA a snažil se podobný systém zavést v meziválečné ČSR. Byl příliš uznávanou kapacitou, takže se mu to asi nikdo nepokusil vymluvit. Zdánlivá bezpečnost sítí 120V převážila nad faktem, že nebudou brzy dostačovat pro narůstající spotřebu.


Je to možné, v Praze na Vinohradech byl také jeden DT s výstupem 3 x 220V zapojený do D a napájel jeden blok domů.

Je dost možné, že v průběhu let se používala různá zapojení.

Zajímalo by mne, jak vypadala taková transformovna 400/120 V z roku 2002. Že by IT a hlídač izolačního stavu? :)

Trafo P: 3 x 230/400V  S: 3 x 120V jsem potkal v objektu s asi 25 byty v Nuslích. Byla to plechová skříň částečně z perforovaného plechu, a podle toho, co jsem mohl vidět díky perforovanému krytu, tak tam toho moc mimo trafa nebylo. Vstupní jištění zajišťovaly nožovky na přívodu do objektu a na výstupu byly nožovky uvnitř vedle trafa, myslím, že nic víc tam nebylo. Pak už pouze výstupní kabel do stoupačky. Trafo stálo v přízemí na chodbě ve výklenku, překáželo, ovšem jen částečně v cestě do sklepa. Bylo vidět, že se jednalo o rychlou akci. Trafo jsem okoukl jen tak mimochodem, byl jsem pracovat v jednom z bytů. 

Já bych byl k Ing. Křižíkovi o hodně shovívavější. Dobrý úmysl ohledně bezpečnosti bych hodnotil s ohledem na svou dobu, tedy v době bez proudových chráničů a hlídačů izolačního stavu, v době kdy  prakticky neexistovaly spotřebiče s dvojitou izolací. 120V  rozvod měl svou logiku, v Americe byla koncepce distribuční sítě odlišná ,  pro domácnosti se všude používá trafo Hi Leg delta s uzeměným středem jednoho vinutí trafa. Spotřebiče náročnější na odběr mají připojení na 240V. Řešení, co se používalo u nás, mělo slušně řečeno některé systémové nedostaky.

Řešení bylo okopírované z doby po I.WW v USA. Takže nic proti ing. Křižíkovi, jen si musíme (z dnešního pohledu) přiznat, že to byl krok zpět. Systém High Leg Delta je novější, zajímavý způsob, jak zístat tři napětí po čtyřech vodičích (120-208-240V),   ale pokud vím, tak není až tak moc rozšířený. Pro bytové odběry se více používají jednofázová trafa s 2 x 120V na výstupu (fázový posuv 180°). A pro průmyslové rozvody zase 3F klasika jako u nás, ovšem na úrovni 277/480V. Ještě se používají také 3 x 120/208, ty bývají použity na menších farmách. Ono tam není energetika jednoduchá už jen proto, že se používají DT pro jednotlivé objekty, čímž se řeší větší úbytky při použití menšího napětí, ale každý větší odběratel si může zvolit napětí a soustavu co potřebuje.

P.S. Kolega Vejražka našel pěkné materiály o elektrifikaci ve Smiřicích na začátku 20. století, rozhodně stojí za pročtení a prohlédnutí. D. í. k. y!

Teď jsem se dostal k zajímavé knize nedávno vydané. Jedná se o počátky elektrizace na průmyslovém Karvinsku. Tady v tématu se řeší dvě rozdílná napětí. Ale  vrané době byly i jiné frekvence 26,6 -33,3 -42 a dnešní 50Hz. Škoda že tato kniha skoro nikoho neosloví už jen proto že se věnuje malé části našeho území a průmyslových objektů které už dávno nestojí  :'(

Prozraďte nám název knihy a jméno autora.

Soukromé elektrárny ve mlýnech a továrnách používaly různé kmitočty alternátorů a stejnosměrná dynama, což vyplývalo z jejich vlastních potřeb a případní další odběratelé se museli přizpůsobit.

Počátky elektrizace Ostravsko karvinských dolů. Autoři Karolina Grymová, Rudolf Grym.