Diskuse Elektrika.cz

vn venkovní úsečníky např. UO 22 jsou nazývány úsekové odpojovače, vypínací proud je malý 40A, jmenovitý 200A. Výrobci (např. IVEP, typ LEV, VLK) nové úsečníky s obdobnými parametry nazývá odpínači (byť nemají zhášecí komory, jen růžky a vypínací schopnost je třeba pouze 20A). Jaký termín je tedy správný?
Základní definici rozdílu mezi odpojovačem a odpínačem znám.

Myslím, že když je tam nějaký proud povolen, tak je to odpínač i když nemá žádné zhášení.

V době, kdy jsme se učili "energetiku" a povinně jsme používali Přehled elektrotechnik y od ing. Trůnečky, tak se používal jen termín odpojovač. Používal l se  k odpojování  jednotlivých části elektrického zařízení, jak v oblasti nn tak vn. Vypínání bylo bez zátěže a rozpojení bylo zcela viditelné.

Přehled elektrotechnik y od Heřmana z roku 1984, používá již termín odpojovače, vypínače a odpínače. Zde definuje úsečníky vn, což jsou odpínače venkovního provedení na sloupech a také v zapouzdřených rozvodnách s náplní SF6.

V rozvodnách 22 kV často vidím zapouzdřené odpínače ( odpojovače) i zkratovače s náplní SF6. Někdy je v dokumentaci uvedeno odpojovače a zkratovací souprava a jindy zase odpínač a zkratovač.

Možná je to správně uvedeno v mezinárodním slovníku, anebo jsou zde projektanti vn, kteří budou vědět přesně, kdy použit termín odpojovač a kdy odpínač. Slovo odpínač je pro mne ze staré školy dosti cizí. Vypínač ano, ale odpínač mi moc český nezní.

Vypínač: provozní vypínání jmenovitého proudu, vypnutí nadproudu i zkratu. U vn nahrazuje stykač a spolu s ochranou i jistič.

Odpínač: vypínání bez zátěže bez omezení, vypnutí jmenovitého proudu omezeno na jednotky, maximálně desítky, pak je nutná repase kontaktů. Typicky úsečák, který vypnete jednou ročně.

Odpojovač: nelze vypnout pod zátěží, není schopen zhasit oblouk. Příčina velkého množství vážných úrazů.

Odpínač,  který umí vypnout pouze zlomek jmenovitého proudu bych za odpínač nepovažoval.

Zemnič - manipulácia bez napätia ( rozvodne, vn rozvádzače)
Odpájač - manipulácia pod napätím, bez výkonu ( napríklad spínač prípojníc, vn vývody z rozvodní )
Odpínač- manipulácia pod napätím vypína nominálne prúdy ( vonkajšie vedenia)
Vypínač - manipulácia pod napätím, vypína nominálne aj skratové prúdy ( rozvodne)

A tomuto všetkému sa v hantýrke nesprávne nadáva odpojovač

Odpojovače mají při rozepnutí mezi kontakty velkou dráhu v desítkách centimetrů.
Výhodou odpojovačů byla bezpečnost při vypnutí. Mezi odpojovací nože se často vkládaly isolační desky pro zabránění nedovoleného zapnutí ( pro Sicher)

Dneska se v oblasti nn od odpojovačů upouští a jsou nahrazeny kompaktními jističi...
Odpojovač je od slova "odpojeno". Tím se myslelo i zajištěno. Pokud obvody jen vypnu vypínačem, tak ještě nemám zajištěno, že je to bezpečné. Je to sice slovíčkařením, ale odpojovač a vypínač byly zcela odlišné přístroje.

Odpojovač pod zatížením vypnete obvykle jen jednou a máte postaráno o práci. Zvláště krásný efekt natažení oblouku byl u stejnosměrných obvodů. Již i 100A na 500V dává hodně energie cal/cm2. Kolikrát odpojovač při vypínání "tahal flamu" a zase jsme jej opatrně vrátili zpátky. Totéž se zažívalo často u nožových pojistek při vytažení pod zatížením. Natáhnou flámu i 30 cm u DC nebylo žádnou zvláštnosti. U AC, pokud nebyly mezifázové přepážky, tak to byl tvrdý zkrat se všemi efekty.

Co umí odpojovač 110 kV (před dvěma lety na nejmenované elektrárně) ;)

A ještě přidám co umí asi 200VDC, 5,8A z FVE.

Otázka ale stále zní, zda úsečník, který má jmenovitý proud 200 A, vypínací proud do 40 A, pouze zhášecí růžky je odpojovač nebo odpínač?

Výrobce SEZ Krompachy úsečník UO, kterých je venku spousta, ve svých nákresech ze 70. let nazývá "úsekový odpojovač".
Současný výrobce IVEP úsečník LEV, který má jmenovitý proud 400 A a vypínací pouze 20 A, jej nazývá odpínačem.

Na Wikipedii jsou úsečníky považovány za odpojovače. Existuje nějaká norma či předpis,  který by to definoval zcela jasně? Např. odpínač musí být schopen opakovaně vypnout jmenovitý proud.

:-[Nadproudy dělíme na přetížení a zkraty. To nevíte?  ::)

Pre Jan Bocek
Otázka znela na vn odpínače.

Pre : Michal Zamazal
Vypínací prúdy uvádzané výrobcom sú nominálne prúdy. Tých 40A je prúd zemného spojenia. Jedná sa o kapacitný prúd obmedzený ladenou tlmivkou a nemá nič spoločné s vypínacou schopnosťou ÚO. SEZ napríklad garantuje vypínanie menovitých prúdov až do hodnoty cos fi = 0,7. Problém môže byť u kombinovaných sietí, kde sú poruchové prúdy obmedzené nízkou impedanciou. To je riešené prevádzkovým predpisom.

Vlado Konrád: Takže SEZ UO může vypínat proudy až 200 A (tj. uvedený jmenovitý proud při převážně činné zátěži)?

Áno. Môže . Pokiaľ ide o ÚO so zhášacími komorami. Obmedzené je u nich vypínanie pri poruche.
 Pokiaľ ide o odbočky ,  alebo trafá, zvyčajne sa používajú ÚO bez zhášacích komôr, tam je vypínaní prúd obmedzený  a osádzajú sa len na  tieto úseky. 

Rozdelenie platí UO so zhášacími komorami je ODPÍNAČ
Bez zhášacích komôr ODPÁJAČ
Napr OTE je odpájač, OTEK ,  OJC je odpínač

 

Na toto téma je pěkný článek z roku 2002: http://elektrika.cz/data/clanky/ddpop020830
A popis odpínače z VŠB - kapitola 3: http://fei1.vsb.cz/kat410/studium/studijni_materialy/ep/ep_II/Elektricke%20%20pristroje%20spinac%ED%20ochranne%20a%20jistici.pdf

Takže SEZ UO 22 je tedy odpojovač (má jen růžky bez zhášecích komor a vypínací proud do 40 A)? Stejně tak LEV od IVEP, který ale potom sám výrobce chybně nazývá odpínač? http://www.ivep.cz/download?action=download&did=190 (http://www.ivep.cz/download?action=download&did=190)

A jak to chcete vyřešit zde v diskuzi?  :-[ Řešte to s výrobcem.

Áno. LEV je odpájač, nie odpínač. Nedokáže odpínať nominálny prúd. A pre istotu v katalógu ani neuvádzajú určenie účelu. Teda odbočky a prípojky k TS. V tom názvosloví je neporiadok. Mali by si to výrobcovia  ujednotiť. Na druhú stranu, aj napriek tomu ,  že tieto prístroje nie sú určené na rozpínanie nominálnych prúdov, zo skúsenosti zvládajú aj toto. Zvyčajne ide totiž o činnú záťaž, linky nie sú vyťažené na 100% ,  väčšina ich je AlFe 6 70mm2 maximálne  110mm2  teda 225, 300A. V energetických sieťach je ich kopa aj na kmeňových linkách . Len sa nesmie pri vypínaní zaspať. Skôr si myslím, že  tie parametre čo uvádzajú sú čiastočne podhodnotené a výrobcovia si kryjú chrbát v súvislosti s počtom vypínacích cyklov. IVEP u LEV udáva dokonca len mechanické cykly.
Mňa ako obrerateľa by skôr zaujímali elektrické.

V diskuzi řeším názvosloví, abych jej ve svých materiálech měl správně. Na produkt výrobce odkazuji jen pro příklad, kde si nejsem jistý správným pojmenováním.

Vlado Konrád: Jasná odpověď z praxe, děkuji.