Diskuse Elektrika.cz

Zjistil jsem u poměrně nového (3 roky) kompenz. kondenzátoru ZES Silko 25kVAr 400V, absenci proudu na jedné fázi. Kondenzátor nemá nafouklé víčko a ani povytažený slisovaný lem po obvodu. Bezpečně změřena přítomnost všech tří fázi na svorkách kondenzátoru jak proti sobě navzájem, tak proti PE. Přetlakový odpojovač navíc musí a odpojí vždy všechny tři fáze od svitků kondenzátoru při jeho případné poruše.

Kompenzačni kondenzátor je největší spodina ve světě kondenzátorů.
Dík konkurenci a tím i ceně je technologie "stlačena" na absolutní minimum pro funkci na 50Hz.
Navíc přivod ke svitku slouží i jako pojistka.
Změřte  kapacity  mezi "fázemi" kondenzátoru či klešťákem jednotlivé proudy fází a uvidíte.

Však jsem psal, že na jedné fázi je "absence proudu",  měřeno "kleštákem"...takže i český výrobce (možná vlastněný kolonistou) vyrábí už šunt alá čína...? pod tlakem konkurence...n ebo je to jen výmluva ku zvýšení zisků a max. úspoře materiálů či zlevnění výroby vynecháním nějakých techolog. operací

Kompenzační kondenzátor po 3 létech provozu není "poměrně nový".....
Pokud do jedné větve neteče proud a není přerušená hvězda, pak je kondenzátor vadný.
A přitom to nemusel být "šunt". Dneska se již nic nevyrábí podle hesla, který zavedl Klockner- Moeller : "Zabuduj a zapomeň".

Tyto kondenzátory snad žádný vývod na propojení do Y nemají, dva páry svorek na fázi slouží podle mě k paralelnímu připojení případného dalšího kondíku. Neboli Y je provedena uvnitř pláště kondíku.
Tj. smutné, že se moderní kondík nedožije ani 10-ti let, inu kapitalismus.
Staré "nekologické" hranaté olejové kondíky fungují bez závad 20-30 a více let.

Ty slouží k připojení vybíjecích odporů.

...kteréžto odpory se tam už standardně nedávají, neb dříve byly přímou součástí prodávaného kondíku a dneska na to už každý kadí, dokupovat navíc odpory někde desítky km daleko...

3f kompenzačné kondenzátory sú zapojené do trojuholníka. Ak v jednej fáze netečie prúd, s najväčšou pravdepodobnos ťou sú prerušené dva svitky. Vymeniť a radšej za kondenzátor na 440V a určite doplniť o vybíjacie odpory.

Instalace kondenzátoru 3f na 400 v AC není zrovna dobré řešení. Výrobce má napěťovou řadu  400/460/480/525/580/690/800 V.

Zapojení do hvězdy platí, pokud se instaluji 1F kondenzátory. 3F jsou opravdu podle katalogu zapojené do D. Provedení kondenzátoru je MKP a navíc HD ( Heavy duty - na věčné časy). Proto volba napětové hladiny je velice důležitá i přesto, že jsou "metalizované.. .".

Vybíjecí odpory je zvláštní Option, protože se často zapojují přes pomocné vybíjecí stykače. Jinak je to trvalá zátěž....

Vybíjecí odpor je v běžném kompenzačním rozvaděči nepostradateln á součástka. Ten zajistí rychlé vybití odpojeného kondenzátoru a tím umožní jeho rychlé opětovné připojení pro účel regulace. / stavitelný čas regulace /
Není potřeba u individuální kompenzace, kdy je např. natvrdo spojen s vinutím motoru.
Pokud není kondenzátor vybit a je zapnut do sítě, může dojít k jeho poškození. Může to být i tazatelův případ.
Přiznám se, že spínané vypínací odpory na vybíjení kondů jsem ještě neviděl. Snad nějaké válcovny, hutě....?

Tyristorové regulace připojují napětí na kondenzátor ve chvíli, kdy je shodné se síťovým. Pro funkci (nebavím se o bezpečnosti) tedy nejsou vybíjecí odpory nutné.

O tom není pochyb. Kolik je jich v praxi? U běžných provozů jsem se setkal pouze s klasikou bez elektroniky...

Vybíjecí zařízení u kompenzačních kondenzátorů musí během 1 minuty snížit hodnotu zbytkového napětí pod 50V - viz ČSN 35 7141/1987   čl.2.12

Marně pátrám na stránkách ZSE po klasických vybíjecích odporech. Mají tam pouze RYCHLOVYBÍJECÍ ODPORY, SÉRIE RD určené k připojení na rozpínací kontakty stykače, tzn. nejsou trvale připojeny ke kondíkům i za provozu, jak tomu bývalo dříve a jak to i já potřebuji.

Poradí někdo typ odporů, který se dá koupit k těmto kondenzátorům ZSE 12,5 - 25kVAr ? ?

Kompenzace je osazena řadou stykačů Benedikt-Jäger K3 . . . . . ,  kde jsou i pomocné kontakty, které spínají s mžikovým předstihem tlumící odpory, které jsou součástí těchto stykačů, ale neslouží k vybíjení kondenzátorů.. .
Mimochodem zhotovitel kompenzace (firma) se evidentně před lety nenamáhal osadit baterie kondíků vybíjecími odpory, až na dva kondíky z 90. let NEnové při instalaci, které tyto odpory obsahovaly již standardně od výrobce ZES.

Děkuji.

Vybíjecí rezistory jsou již vestavěné... viz katalog ZEZ-Silko Kompenzační kondenzátory nn strana 9.

Vaše citace vestavěný -  je volitelné provedení s krytem svorek IP20 nebo IP43. Odpory jsou na těch svorkách pod krytem s patřičnou průchodkou. Toto provedení umožní instalaci v prostorách s laiky, venku, např. individuálně na motoru...
Odpory topí. Kdyby byly "vestavěné" uvnitř kondu, dlouho by nežil...

Stačí zavolat výrobci, a dozvíte se, že vybíjecí rezistory jsou součástí kondenzátoru. Nejsou přímo vidět, jsou součástí svorkovnice. Jedná se o rezistory pro vybití na 50V do 1 min pro hodnoty do 30kVAr. Jiná věc jsou rychlovybíjecí rezistory, které jsou samozřejmě výkonově jinde 1-1,5kOhm/2kW a musí se spínat stykačem.

Všechny komp. kondíky ZEZ i dříve vyráběné CSADP či CSAKP a dnešní typ CSADG by měly obsahovat v té svokovnice zakryté černým plastem s IP 20 od výrobce standardně vybíjecí odpory. Mělo by se to i poznat podle toho nápisu na plášti kondíku "50V / 1min".
Samozřejmě 3fáz. kondíky jsou vnitřně zapojeny do D.