Diskuse Elektrika.cz

Jak postupujete, když revidujete RD podle ČSN EN 62 305?
RD má 6 svodů, svody 1-5 mají odpor okolo 1ohmu, ale 6 svod má okolo 40ohmů (základový zemnič).

Vše ostatní je OK, jen ten jeden svod. Berete to jako celkový odpor, kdy to vychazí pod 10ohmů nebo je to zásadní důvod na zápornou revizi.

Zemnič typ A? nebo B? Mělo by být v dokumentaci ( (norm) 8),  nebo alespoň předchozí revizní zprávě.

Pokud A, tak to teoreticky by to nemuselo být špatně... ale nejsem o tom přesvědčený...
Pokud B, tak je určitě něco špatně, nejpravděpodob něji zkorodovaný uzemňovací přívod na přechodu beton - zemina/zemina vzduch.

Vzhledem k tomu, že do RZ píšeme, zda-li provedení a naměřené hodnoty vyhovují platným ČSN, tak tam pravděpodobně nemůžeme napsat, že nevyhovuje, když:
 - je proveden zemnič typu A
 - protože norma pouze doporučuje maximální hodnotu zemního odporu, a pokud této nelze dosáhnout, tak doporučuje nějaké řešení, jak pro to provést maximum...

Ale pokud Vy píšete, že je to základový zemnič, tedy bych očekával typ B, kdy by měly mít všechny uzemňovací přívody +- stejný odpor uzemnění, tak je to špatně. A je to na závěr revizní zprávy:
Provedení a naměřené hodnoty nevyhovují platným ČSN

Souhlas s kolegou.

Jen bych dodal, že u ostatních svodů ta hodnota 1 Ohm je až podezřele pěkná. Nezůstalo to někde při měření spojeno s PE (PEN)?

Může být v zemi propoj např s uzemněním sítě, a to pak dohledávat, kde rozpojit, může být problém...

Myslím, že svody 1-5 jsou propojené na obvodový základový zemnič a svod 6 je samostatný.
Jak píší kolegové, pak ten základový zemnič je propojený také s PEN nebo PE. Hodnota okolo 1 Ohmů se obvykle naměří při velké armovací ploše základové desky s velmi pěčlivě provedeným uzemněním, anebo pak měříte smyčku klešťákem. Zkuste to celé proměřit jinou metodou. Případně bych se zaměřil na proměření svodu číslo 6 na příklad VA metodou. Pokud uvedete negativní RZ, tak je nutno také uvést doporučení, co s tím má kdo udělat. Pokud je to objekt starrý cca 20 let a provádíte PRZ, tak je možné, že je svod K.O. Pokud je ale objekt nový, to je první PRZ za 5 let, anebo dokonce VRZ, pak by byl opatrnější. 

Z pohľadu hodnôt 1 – 5 toto vyzerá pravdepodobne.
Mal som podobnú skúsenosť, keď jeden zo zvodov bol zoxidovaný v prvej svorke na streche.
V prípade zvodu č.6 by potom bolo vhodné prejsť celú jeho trasu.

Nejdřív bych určil, zda je problém nad nebo pod revizní svorkou (rozpojit svorku, propojit CYKYnou s vedlejším svodem a mám jasno).

Jestli je to nad, pak je někde uhnilá svorka na střeše, náprava je jednoduchá. Jestli pod, pak to uhnilo někde na přechodu hlína-beton a musí se trošku kopnout.

Jedná se o základový zemnič, tedy typ B a pak se jedná o závadu (negativní závěr).

:-[Pokud toto někde čtu, považuji to za blábol. Snad by tam aspoň mělo být číslo té normy? (viz ČSN 33 1500, 6.1.2!)

To je hlavní krok....a velice důležitý.

Při revizích hromosvodů bývá většina problému ve svorkách nad zemi. Hodnota je obvykle 50-500 ohmů. Je vhodné nakreslit schéma toho co měříme. Kleštákem měříme jen smyčky, ale neměříme odpor uzemnění. Pokud je celá soustava vzájemně propojená, tak odpor uzemnění se blíží odporu impedanční smyčky. Měření hodnoty samotného Re je práce často náročná, protože je nutno odpojit propojení na PEN na svorkovnici HEP. A potřebujeme pomocnou sondu.
Před vytvořením uzemnění by se měla změřit vodivost půdy. Podle toho bude vypadat provedení samotného uzemnění. Je velký rozdíl, zda to je 50/100/500 ohmu na metr.
na příklad tam, kde je 50 ohmm, tak stačí 10 m pásku, ale tam kde je 500 tak potřebujete 50 m pásku. Montážní firma by měla provedení uzemnění zdokumentovat a proměřit. ( Je to pěkná utopie ?) Již před 50 léty se měřilo Terometem se sondami. Bylo to i předmětem laboratorní práce v učebním předmětu Elektrická měření.

Pokusil jsem se tento případ nakreslit pro poučení.

Při tomto dotazu by bylo hodné vidět dokumentaci skutečného provedení a ještě je třeba sdělit, jakou metodou bylo měření prováděno. Je doporučeno, když jsou výsledky měření divné, provést stejná měření i metodou jinou (sondy a smyčka). Při hodnotě odporu kolem 1 ohmu bude při měření velmi pravděpodobně propojeno uzemnění a vodič PE/PEN, to lze u RD taky zjistit a eventuálně rozpojit.  V každém případě podle 62305 by neměl žádný vývod být samostatně, vždy by měly být aspoň dva ve dvojici. Takže asi to může být i špatně ...

Asi bude na mieste aj otázka, či je ochrana pred účinkami atmosférickej elektriny aj komplexne zriadená podľa súboru 62 305.

To je také jedna z veselých norem, jednak praví že neplatí pro entity které jsou ošetřeny normou vlastní což hromosvody bezesporu jsou a pak se do ní přidá formou změny pasáž o hromosvodech v tom aby se čuník vyznal (dance)

Ano jistě, napíšu tam co je špatně. Myslím, že tím svým tvrzením nic nezkazím a za blábol to nepovažuji.

PS: Jen takový dotaz, nechci vás pane kolego nijak urazit, vy jste RT? Takto uvedený závěr RZ jsem konzultoval s pány na TIČR a neměli s tím problém.

Že jsou ta uvedená měření divná a určitě by chtělo zkontrolovat způsob měření a opravit případné závady je nepochybné. Jen jedno mě ovšem překvapuje. Opravdu píšete při jednom horším svodu z mnoha revizi se záporným posudkem? Na každém hromosvodu se dá najít závada nebo odchylka od normy, to by pak znamenalo jen revize se záporným posudkem, nestačí uvedení závady? Jakou máte hranici, kdy lze napsat posudek kladný a kdy už záporný?

Tak nějak případ od případu....u něčeho se přimhouřit oko dá, u něčeho jinýho je to horší...

Ale ono se většinou těch závad sejde více...

::)Vypadá to snad ,  že nejsem? A v tom článku normy je to napsané jasně. Není to potřeba s nikým konzultovat (...s jakým ustanovením normy jsou zjištěné závady v rozporu...). Takže nestačí napsat, že s platnými ČSN.

Někdy je to sporné....v pondělí dají za pravdu a v pátek je to vyloženě špatně!! (dance)
Jen malá poznámka.... ;)

Pokud půjdeme do důsledku tak p.Rotrekl pracuje s článkem naprosto přesně tj.jaká -platná, která - výběr z širší skupiny možností.
Jaká děvčata se ti líbí? -tlustá
S kterou jsi tančil? - s Tlustou

Já česky rozumím, nemusíte mi to vysvětlovat přiblblým příkladem.  >:D

Toto jste uvedl.
Takže když česky umíte se shodneme na čem?
Já se klidně přiznám k formální chybě a dle postupu p.Rotrekla budu text se závadou poupravovat.
Holt se člověk stále něčemu učí.

Ten čl. 6.1.2 mi nepríde príliš šťastný, okrem toho o platnosti či neplatnosti noriem tam nieto ani slova.
Mám zato, že v prvom rade musí byť nedostatok označený ako rozpor s konkrétnou časťou PD spracovanou podľa noriem platných v čase vypracovania PD pred jej uvedením do prevádzky.
Odstránenie nedostatku má navodiť stav zhodný s východiskovou revíziou, alebo aspoň zachovať minimálnu úroveň bezpečnosti požadovanú v čase uvedenia do prevádzky. Inak sa veľmi ľahko uvedie rozpor s čl. normy, o ktorom pri spracovaní PD nebolo ani chýru ani slychu, alebo nebol v PD použitý.
V najčastejších prípadoch revízií bez PD si potom každý RT vyberá „veľkosť slučky“ sám, dobrovoľne a na vlastnú zodpovednosť.

A čo sa týka noriem, toto vidím tak, že
- pre projektanta je len platná norma platná.
- pre konkrétnu inštaláciu je platná len norma podľa ktorej bola do prevádzky uvedená. V čase periodickej revízie môže byť táto konkrétna norma platná i neplatná.
- a nakoniec pre RT, ktorý reviduje v rozsahu osvedčenia je každá norma platná. Platná i neplatná, zrušená či predbežná.

Pokud je na objektu 6 svodů a základový zemnič, přičemž jeden ze svodů má evidentně špatný, nebo žádný spoj na základový zemnič, doporučoval bych, po ověření, že se nejedná o chybu měření následující:
V místě špatně provedeného zemnění svodu vybudovat zemnič typu A, s hodnotou odporu co nejvíce se blížící tomu 1 ohmu a pak ho pod zemí spojit s oběma sousedními vývody drátem,nebo páskem (samozřejmě v nerezu V4A).

Další variantou by bylo se pokusit v základech najít armování a problematické místo přemostit, ale to pouze v okamžiku, že by zemnící soustava byla provedena tak jak má být a byla její součástí většina armovacích želez, ale pokud je dům v ČR, nevsadil bych na to ani korunu.

:o

Na jednoduchou (původní) otázku tazatele je jednoduchá odpověď :


Řešení problému nejsou věcí RT.

Nojo, ale to co uvádíte v příloze není výsledek revize. To může být pouze:

Z hlediska bezpečnosti a v rozsahu této revize je/není zařízení schopno bezpečného provozu.


Ostatní je omáčka a patří spíš do kapitoly "Zdůvodnění".

(no) To je výsledek, resp. závěr revize a je to naprosto správně. Odpovídá to formulaci podle ČSN 331500/Z4, u hromosvodu rozhodně nemůže být konstatování, že je nebo není schopen bezpečného provozu. Používám to prakticky stejně s tím rozdílem, že rovnou uvádím konkrétní normu nebo normy.

Podobná otázka .
jaký bude výsledek revize ,  když na běžném RD tj zděný s dřevěnou konstrukcí střechy není vůbec žádný vnější systém ochryany před bleskem ? svody jsou sice 2 ,  ale nejsou k ničemu připojené . Projektant nic takového neřešil a jak to ve většině případů bývá neexistuje žádná dokumentace k elektro-čemukoliv . Dělal mu to kamarád z hospody,ale kudy co natáhl už si také nepamatuje. A protože se v platných normách pojem "hromosvod" nějakých 9 let ani nevyskytuje tak na něj pochopitelně při kolaudaci nechtějí ani revizi . Otázka se rozšiřuje na to, zda revizní zpráva musí jako závadu uvést :
-  nedostatečnou dokumentaci
-  neřešené některé z ochran ,  třeba zmíněnou ochranu před bleskem.

Ještě k popisu . Na střeše je neuzemněná vnější jednotka klimatizace a antény v zóně Zb0.

Jedná se o výchozí revizi nové instalace, nebo je to periodická na objektu z doby platnosti předchzí normy ,  či dokonce předpisu ESČ ?

Pokud naměřím pod 1 ohm ,  je zřejmé spojení s nulou od distribuční sítě.
Předpokládám že jako obvykle výpočet rizik nikdo neřešíl a dokumentace není žádná.

  :-[
Z hlediska bezpečnosti a v rozsahu této revize je/není zařízení schopno bezpečného provozu.

Jak velký je obvod domu ?
zemnič 10ohm po 10-ti metrech obvodu při 6-ti svodech znamená,že RD má obvod nad 50m do 60m ? To je dům jak stodola ,ale budiž.
Měříte-li PEN od distribuční soustavy ,namísto zemničů ochrany před bleskem ,  je takové měření k ničemu . U RD by neměl být problém vyjmout pojistky z HDS a odpojit PEN na dobu měření. Předpokládám ,že dokumentace od čehokoli elektro žádná neexistuje a výpočtem rizik se též projektant jako obvykle nezabýval.

Tak ještě jednou :
blesk je jev nevyzpytatelný a tudíž se nevejde do hodnocení : ochrana je/není schopna bezpečného provozu.
A právě proto se v závěru revizí ochran před bleskem (atmosférickou elektřinou) nepoužívá klišé z ČSN 33 1500, ale to, které jsem zde již uvedl. Tedy je/není v souladu s příslušným předpisem.  (norm)

Kolego, ten dům bude ještě větší stodola než doufáte.
Předpokládám, že dům nebude v LPS I nebo II, což by bylo vámi popisovaných 10m. Troufnu si tvrdit, že bude v LPS III a tam už se bavíme o 15-ti metrech. Při +/- 20% (tedy spíše +) je to dům všech domů  :) Pak se mohu při rezistivitě do 50 Ohm/m přiblížit u zemního vývodu hodnotě kolem 1 Ohmu.

Nevím proč se vyjadřujete k mému příspěvku, určenému odpovědi #24. Šlo o výraz ...schopna bezpečného provozu což má jiný význam než schopnost provozu z hlediska bezpečnosti. Pokud jde o závěr RZ ochrany před bleskem je určen v ČSN 33 1500/Z4, čl. 6.1.2, včetně vztahu k normám. Nebo je to taky klišé?  :-[

S ohledem na závěrečné vyhodnocení hromosvodné soustavy nepíši a nikdy psát nebudu, že je zařízení schopné co do bezpečnosti, ale jen co do funkční provozuschopno sti v rámci platných ČSN v době uvedení zařízení do provozu.
Zda je soustava bezpečná za jejího provozu, což je při zásahu bleskem, to si jako RT nikdy netroufnu dopředu hodnotit a nebudu tímto suplovat nějakého normotvůrce.

73/2010 vyžaduje vyhodnocení revize z hlediska bezpečnosti a nerozlišuje zda se jedná o hromo. nebo instalaci.
Navíc netuším co by mělo být špatně na větě z" hlediska bezpečnosti bezpečná provozu".
Ono slovo bezpečná je zde již výrazem bezpečnosti poníženo do roviny přijatelných společenských rizik.

Pochopil jste můj příspěvek opačně, než byl formulován v kontextu k předchozím.  :(

Ale já se nesnažil něco chápat. Já vám napsal můj pohled na celou věc.  :)

Máte pravdu. Nevšiml jsem si, že upozorňujete na rozdíl pojmů "z hlediska bezpečnosti" a "bezpečného".  (doh)
V každém případě je závěrečné hodnocení, které v případě hromosvodů používám, přesně podle čl.6.1.2. ČSN 33 1500+Z1-Z4 (tak jste již uvedl).   (norm)