Diskuse Elektrika.cz

Jedna sa o bojler Drazice, kde je na na srobe, ktory uchytava bojler vejarka, matka a znak uzemnenia.Samo zrejme, zž drot, chyba a nijako sa tam neda dostat. Vypustat a demontovat neviem ci bude mozne.
Je to na zavadu, ked zobereme do uvahy, ze bojler ako trubky su pospojovane zž drotom, ktory ide z MET a zasuvka je istena isticom s prudovym chranicom.

Proudový chránič je doplňková ochrana na stejné úrovni jako pospojování. Takže z hlediska ochrany před NDN bych neviděl zásadního problému.

Trošku bojuju s překladem této věty

Chápu to správně, že:
- trubky jsou kovové a jsou pospojené a uzemněné na MEB?
- bojler je připojen přímo na kovové trubky?

Pokud je odpověď na obě otázky ANO, tak by to neměl být problém.

Jediný problém vidím v tom, že dle návodu výrobce, by měl být bojler pospojen. A jak známo návod výrobce je "písmo svaté",  ale jestli to v návodu je opravdu uvedeno, to netuším. A hledat se mě to nechce, teď...

Skoro to chapete dobre, trubky su plasto-hlinik ale ako sa zapajaju na bojler su mosadzne resp. kovove, s ventilmi atd tam je spravene pospojovanie ktore je napojene na MET. Nemoze teda v pripade porusenia PE prejst na kryt bojlera napatie? Aj ked chranic resp RCBO by mal zareagovat;)

Bezny bojler mava privod a vyvod vody ako kovovu 1/2' rurku privarenu k nadobe. Prierez to ma dostatocny, takze ked je mosadzny prechod na AlPe pospojeny, je to rovnake, ako pospojit cely bojler. Prerusit sa to nemoze, lebo ked rurka zhrdzavie, zacne to tiect.

Takže se to přerušit může, a to zreznutím závitu, že.

Ono to pospojení u bojlerů mívá i jinou funkci než jen ochrannou. Předchází se tím například korozi způsobené vyrovnáváním potenciálů v systému.
Pokud výrobce píše pospojovat či uzemnit, je třeba jej pospojovat či uzemnit.

Radku to je ovšem pro mnohé připojovače bojlerů nedostižný level (dance)

Výrobce ani neumí správně označit svorkovnici, tak jak pak má někdo dodržovat jeho požadavky. To jako, že nezapojím PE, ale zem ze svorkovnice MET? V soustavě TN-C-S? No to asi ne, že?

Velmi všeobecně položená otázka, nemá jednoznačnou odpověď. Když navíc pominu že jde o opakované téma, kdy je mnoho dotazů už nejednou řešeno.
Tedy všeobecně platí, že pokud je v návodu (nebo i projektu) přímo napsáno že je nutno pospojit (což samozřejmě nebývá - jen že to má být dle norem a osobou znalou),  nebo je bojler umístěn ve zvlášť nebezpečných prostorách, tak je nutno jej pospojit. Dále pokud hrozí dotyk mezi dvěma růzunými potenciály jako mohou být nedaleko instalované kotle, nádrže a jiné předměty tř. I kde hrozí vyrovnání potenciálu přes člověka. Dále třeba pokud máte kombinovaný bojler připojený Cu trubkami, tak je důležité vyrovnat potenciály trubek a pláště bojleru. Proč je asi jasné.
Pokud bude bojler v suchém místě (třeba ve špajzce) a připojen plastovými trubkami, a zapojen v rozvodu TN-S (já vím TN-C-S  ;) ) tak k tomu nemusí být nutně důvod. Ale vždy záleží na konkrétní aplikaci v konkrétním místě. Nemáme prozatím dostek informací k jednoznačné odpovědi na laicky položenou otázku.


Asi není co dodat. NEní to jediný výrobce, který neumí přeložit, nebo napsat dobrý návod o přiloženém schématu nemluvě.

Nejdříve se zeptám, kdo nám tuto otázku pokládá?

Elektrotechnik na riadenie činnosti, alebo na riadenie prevádzky E1/A
Projektovanie E2/A
El. inštalácie domov a bytov vrátane bleskozvodov

S takovou kvalifikací by měl Elektrotechnik prezentovat zcela obráceně otázku.
Kdy ano a kdy ne pospojovat. A v rámci také  přednášky je nutno se zmínit o některých pojmech:

normy, 33 2000-1-41 ed.2, 5-51 ed. 3, 5-54 ed. 3, 7-701 ed. 2, 33 2130 ed. 3
instalace
vnější vlivy
proudový chránič
výrobek
pospojování

Nechci opakovat to, co již shrnul Honza Franěk. Ale začínají se zde množit dotazy kvalifikovanýc h pracovníku, místo aby studovali danou problematiku. Připadá mi to, jako nějaké testy. Jak má asi výrobce vědět v jakém prostředí bude jeho výrobek instalován?
Proto uvádí, že instalaci musí provést odborná firma. Odbornost prověřuje inspektor a vydává Oprávnění.

Odpověd na otázku Je na zavadu bojler, ktory neni pripojeny na uzemnenie?, by mohla být také velice stručná:

Někdy ANO a někdy NE.....

Připojil bych se k tomu, co napsal Jan F.
Zvlášť nebezpečné prostory vyžadují "druhé" bezpečnostní opatření.
Obecně se dá za druhé považovat proudový chránič, ale v koupelně bych to za dostatečné nepovažoval. Pokud mi "uhnije" PE vodič v napájecím kabelu, tak chránič mi nemusí včas reagovat na některé počínající závady a svody a tělem člověka může projít nebezpečný proud.

Trochu jiný pohled revizního technika. Aby to nebylo jen v moc obecné rovině.
A neplatí to jen pro boilery.

Na podkladě určení vnějších vlivů, pro potřeby posouzení nebezpečí úrazu elektrickým proudem, členíme prostory na

normální                          podle NA4 ČSN 332000-4-41 ed. 2/Z1
nebezpečné            podle NA5 ČSN 332000-4-41 ed. 2/Z1
zvlášť nebezpečné   podle NA6 ČSN 332000-4-41 ed. 2/Z1

V prostorech nebezpečných a zvláště nebezpečných,  tam kde je kontakt osob s potenciálem země častý, nebo trvalý s vlivy BC3 a BC4, pak v těchto prostorech je velmi důležité splnit požadavky ČSN 33 2000-4-41 ed. 2 "Doplňková ochrana doplňující ochranné pospojování ( spojení všech vodivých části na společný potenciál).

Proto bojler a jiná elektrické spotřebiče a elektrické zařízení v prostorech s vnějšími vlivy normálními nemusíme, pokud to výrobce vysloveně nepředpisuje, kromě ochranného vodiče PE připojovat na doplňující ochranné pospojování. Případně nám to provedeme podle  normy ze série 700

Ve všech ostatních případech bude provedeno ochranné pospojování, pokud nezvolíme vyšší stupeň ochrany.

Obvyklou chybou při určování protokolu vnějších vlivu je snižování nebezpečí. Na příklad strojní dílna, ( pracuje tam více osob) kde je několik strojů a také i boiler. Určené vnější vlivy jako normální. Zde již  se jedna o pracovníky s BA4 a BC3. To znamená, že pracovníci  musí být poučení a jsou to prostory s cizími vodivými předměty. Je to prostor nebezpečný....
Pak závěr RZ bude, doplnit o doplňující ochranné pospojování a překvalifikova t PVV.
( závada, že PVV neodpovídá skutečnému stavu, není aktualizovaný, je častou závadou v mých RZ)

Dakujem za podnety.:)) Len doplnim, ze bojler je v tech. miestnosti kde je pracka, susicka a el. kotol. Bojler sa pripaja normalne do zasuvky a trubky su z poplastovaneho hliniku, navzajom prepojene s kotlom, ale su pospojovane.

Blbosť trubka a šróbenie je rozoberatelný spoj.Pospojova nie cez trubky nie je v poriadku keď dôjde k servisu bojleru. V nevedomosti blbosti zapojenia země ju môže inštalatér rozpojiť.

Doplňující pospojení nespočívá v dalším vodiči ale v kontrole podmínek splnění vzorce pro jeho naplnění.
Samostatná svorka PE bývá z důvodu vyšších unikajících proudů či pro zajištění protikorozních ochran jak naznačil p.Červený.
Problematika není úplně jednoduchá a z podstaty věci vylučuje takyodborníky rozlišující jen fázi a nulák :)

Milane, přiznám se, že nejsem přesvědčen o pravdivosti tohoto tvrzení. To bychom prakticky mohli tvrdit, že jakákoli instalace s chrániči 30 mA a většina instalací s pouhými jističi má automaticky provedené doplňující pospojování a to se mi nezdá.

Mrkni na Inel - p.Kříž to tam několikrát hezky vysvětluje.
Kdysi jsem si také myslel že doplňující pospojení vyžaduje další PE mezi zásuvkami, ale ..........

Ano, taky to vím odtud. Ale ať čtu kapitolu 415.2, zejména 415.2.2 jak chci, tak tam tuto informaci prostě nevidím. Mám za to, že pochybnost podle 415.2.2 získám tehdy, když nevidím celistvost vodiče doplňujícího pospojování v celé jeho délce. Ne tehdy, když ten vodič není vidět vůbec nikde; pak si myslím, že tam doplňující pospojování není vůbec.  :-[

Já pochybnost získám velkým rozdílem smyčky rozvaděč a zás.okruh 1 a2 (dance)
Při logice kterou nastiňuješ by i další části pospojení třebas nějaká roura musela být spojena dvěma vodiči.
Mrkni do starší 41 je to tam vysvětleno polopatičtěji přičemž princip je stejný.