Diskuse Elektrika.cz

Existuje nějaká legislativa či normativní odkaz pro ovládání strojního zařízení z pc respektive dálkově z tabletu?  

Strojní zařízení představuje souhrn šnekových, pásových dopravníků pro přepravu obilovin přes čističky a různé zásobníky sloužící k uskladnění obilovin.  Ovládání celého komplexu je řízené počítačem nebo přes teamwiever z tabletu.  V případě ztráty signálu z tabletu celé zařízení musí přejít do stavu vypnutí.  Existuje nějaké ustanovení které upravuje jak může být takové strojní zařízení být ovládané?

Zde již nevystačíte s ČSN 60204-1, 12100 a 13849-1, ale bude nutné použít ČSN EN 61511-1 pro funkční bezpečnost, případně i part 2 a 3
Postupovat bude nutné i podle zákonu 90/2016 a NV 118/2016 a 176/2008

Plus ještě

ČSN EN ISO 13850:2017 - Bezpečnost strojních zařízení - Funkce nouzového zastavení - Zásady pro konstrukci

ČSN EN 62061:2005 - Bezpečnost strojních zařízení - Funkční bezpečnost elektrických, elektronických a programovatelných elektronických řídicích systémů souvisejících s bezpečností

TNI CLC/TR 62061-1:2013 - Návod na použití ISO 13849-1 a IEC 62061 při návrhu řídicích systémů souvisejících s bezpečností pro strojní zařízení

Děkuji patřičné normativní odkazy si prostuduji.  Ještě se zeptám jestli je někde přesně definováno jak čí které tlačítko se používá ke startu a k zastavení stroje na klávesnici či myši? Podle mého je to na zvážení programátora což legislativa takhle detailně neupřesňuje.

Až si to vše prostudujete, zjistíte že žádné virtuální tlačítko obrazovky ani klávesu PC pro zastavení a spuštění stroje použít nesmíte.

A asi budete překvapen, jak musíte zabezpečit ztrátu připojení mezi technologií a řídícím počítačem.

Až si budete zoufat nad Vámi zvolenou koncepcí a podstřelenou cenou, pak doporučuji na místě fyzického napojení vstupů a výstupů technologie osadit malé, nebo střední PLC, které při ztrátě spojení vybruslí z krizového stavu, nebo udrží technologii v předepsaných mezích.
Mezi PLC a dálkovým PC se pak přenáší jen parametry chodu, režimy chodu, chybová hlášení atd. To znamená údaje, jejichž ztráta znamená nejvýše nedodržení optimálního technologickéh o chodu, ale nikoliv přímou havárii nebo nedejbože nemožnost vypnutí a ohrožení zdraví a životů.

Někdy lze i řídit přímo ze vzdáleného (či blízkého) PC, pokud lokální interfejsové moduly mezi PC a technologií mají funkci hardwarového watchdogu a pro bezpečné odstavení technologie stačí prosté vypnutí (Šípková Růženka) a ne nějaký postup kroků a úkonů (u vás např. časově řetězené vypínání dopravníků, aby nedošlo k ucpání přesypů a přetížení motorů při následném zapnutí plných svislých dopravníků).
 
V každém případě musíte dodržet prioritu místního ovládání a možnost místního zablokování ovládání. Protože jen člověk na místě ví, co se děje v reále.
Mohl bych vám říci několik divokých zkušeností, které se nám staly i při dodržení všech norem a doporučení, přesto situaci zachránil až člověk na místě. Na dálku může vypadat technologie naprosto 0K, ale v reále je na místě kalamita, kterou snímače vůbec neregistrují, nebo registrují špatně. N dálku jen vidíte, nějaký děj a vysvětlujete si jeho příčinu obvyklou nejpravděpodob nější příčinou a může být již pozdě, snažíte-li se udělat nějaký zásah vedoucí ke krizi, zatímco na místě se někdo snaží krizi odvrátit a jdete povely proti sobě.

Nehledě na praktickou část věci, kdy v poslední době automatické updaty zejména Windows přenastaví počítač do stavu vhodného pro kancelář a nikoliv pro řízení. Přesto že zapnete autologon, vypnete spořiče a usínání a automatické restarty,  PC se po záplatě  buď příšerně zpomalí, nebo se přenastaví do defaultního nastavení, nebo technologie během doby vypínání PC a instalování záplaty do restartu zamrzne, nebo se ztratí spojení a již neobnoví.

Normy boli už spomenuté..
Teraz z praktického hľadiska.. .Ovládať niečo cez PC na diaľku je blbosť..( už len preto napríklad udržbar tam bude niečo robiť zabudne si vypnúť servisný vypínač na motor dopravníku a vy mu to cez diaľku pustíte..a problém je na svete !) (norm)
Ovládanie je treba mat lokálne ošetrené a nie diaľkovo..
Podobné systémy mame ja u nás ale s tým že lokálne PLC riady cely proces linky... a vzdialene ( PC ) viem sledovať stav a provozné data.. ( teplota, rýchlosti, status run/stop/fault atd.. ! )
Ale riadenie procesu je riešene výlučné z PLC... PC je len na sledovanie ( SCADA ) :)

K tomu PC presne to sa nám stalo v jendom prípade kde je PC použivany ako HMI SE ( station edition ) a po instalaci aktualizaci už nenabehol... a  problém bol na svete a sobota večer :) )

Doporučuji článek v ElektroPrůmysl .cz leden 2016
Postupy pro provoz a údržbu elektrických ( elektronických)
programovateln ých elektronických systémů souvisejících
s bezpečnosti.

Fungoval může ledaco, ale bezpečnostní rizika jsou často skrytá.
A strojní zařízení má desítky norem s označením BSZ - bezpečnost
strojního zařízení.

BSZ - Nouzové zastavení a zásady pro konstrukci EN ISO 13850
je první záležitosti,kterou musíte posuzovat při BSZ - Posouzení rizika
a snižování rizika podle EN ISO 12100.

Bez analýzy rizika nelze uvádět žádné strojní zařízení, jak nové tak po
nějakém up grade. Jakýkoliv zásah do elektrické části a hlavně do
ovládání se musí posoudit podle 12100 a EN ISO 13849-1

Dosti často se na závažné porušení bezpečnosti při návrhu hned nepřijde.
Nepřijde se na to ani při povrchní kontrole podle 378/2001 Sb. nepřijde se na
projektovou závadu ani při následné revizi podle 60204-1 ( i když by se mělo
pokud se řádně provádějí funkční zkoušky).
A přijde se na to až při maléru. a pak se všichni diví, když inspektor OIBP označí
strojní zařízení za nebezpečné a předává "štafetu" ČOI.

Zařízení nouzového zastavení ( emergency stop device)  je alfou a omegou
ovládání každého strojního zařízení. Má to svoje pravidla jak v iniciování  funkce
tak v opětném restartu

Často se setkávám při návrhu up grade strojů s vloženou automatizací. Velice si
vážím všech programatorů a "aiťaků",  kdy zautomatizují mnohé úkony, ušetří obsluhu a zvýší produktivitu. Ale vše až do doby, než začnu dělat analýzu rizika a připravovat dokumentaci o shodě a skutečnou dokumentaci provedení silnoproudé části. A nastavá problém, který se musí řešit.

Proto i jak z praxe tak z legislativy souhlasím s

Pokračování.

V době, kde ještě platila pro stroje norma ČSN 34 1630 a později ČSN 33 2200 byl používán termín "hlavní relé, nebo hlavní stykač ovládání". V podstatě to splňovalo trochu funkcí dnešního bezpečnostního relé do kterého je soustředěná funkce nouzového zastavení.
Dále to mělo velký význam při opravách, kde se vypnulo jak ovládání tak silová část jednotlivých pohonů. Pro zapnutí po ukončené opravě existovaly velice přísné předpisy již před 50 léty.

Dálkové ovládání strojů přináší vždy náročné technické a organizační opatření. Je dobré prostudovat přílohy o technických požadavcích na strojní zařízení dle NV 176/2008 Sb. O ovládacím zařízení a stanovišti obsluhy je v přílohách dosti informací.

Bezdrátově jde dneska ledaco řešit. Technologie přijímačů a vysílačů postoupila v digitalizaci hodně daleko. Také v oblasti řízení strojů se hodně využívá v oblasti řízení, anebo zabezpečení BOZP. Jenže vědomé zapnutí stroje i jeho zastavení se těžko odchází.

Jak již bylo napsáno, jedná věc jsou normativní doporučení a závazné stanoviska norem a na druhé straně jsou letité zkušenosti s provozováním a uváděním do provozu strojů s nestandardním řešením. Pokud člověk zažije několik úrazů a dokonce i smrtelných a několik havarií překračující miliony korun jak na devastací zařízení, tak ze ztráty výroby, pak je více opatrný a někdy až skeptický v používání PLC a PC v oblasti řízení strojů. Jsem přitom nadšený propagátor v používání logických automatů, programovacích přístrojů od loga po simatiky až po moderní  PLC. Ale je nutné také používat moudrost a zkušenostní faktor v oblasti bezpečnosti. Mnohokrát až analýza rizika ukázala kritické místa. Mnozí "projektanti" považuji právě analýzu rizika za něco zbytečného a byrokratického . Jenže tento proces není pro "ten papír" k dokumentaci shody. tak jako dobře provedená revize elektrického zařízení má ukázat kritické místa bezpečnosti. Analýza ukáže kritické místa funkční bezpečnosti.

Děkuji za objasnění,
PC jako centrální mozek je umístěn přímo v centru provozu je tedy na obsluze jak vizuálně monitoruje celý výrobní proces. Tedy v případě ztráty komunikace PC s kartami dochází k zastavení všech strojů bez postupného řízení zastavování.   dálkové řízení tabletem tedy přenecháme pouze pro servisní řízení, tedy v případě opravy a seřizování si tabletem pustit stroj manuálně přímo z místa. Vedle vašich doplňujících zkušeností, které jste definovali, jsou ještě jiná pravidla třeba použít tlačítko Y pro start a N pro stop, nebo je to různé? 

Vůbec nic jste si ze shrnuté literatury nenastudoval a nepřečetl.
Jinak byste už věděl, jakou logickou a kontaktní funkci musí mít rozpínací prvek pro zastavení, jakou vzájemnou polohu vůči startovacímu prvku a  jaké mají start a stop prvky předepsané barvy.
A také byste věděl něco o stanovištích, radiových ovládacích prvcích nesených v ruce, seřizovacích režimech a vůbec o rozhraní člověk-stroj.
Věděl byste, jestli se budou na stanovišti používat rukavice, nebo ne.

Asi si myslíte, že to za vás někdo vyřeší v poradně.
Nevyřeší, je to příliš složitá konstrukční otázka a netrvá její řešení chvíli, ale odhadem 3 týdny.
Až přijdete s analýzou rizik můžeme se bavit dále.

Zatím vás přede všemi upozorňuji, že jste výrobce stroje, musíte splnit náležitost prohlášení o shodě a že budete v každém případě ručit za bezpečnost vyrobeného nebo upraveného stroje po celou dobu jeho životnosti. A ručit bude buď právnická osoba, jejímž jste zaměstnancem a budete i ručit vy sám osobně, jako zodpovědná osoba a odborník, za kterého se prohlašujete, když se do problému vrháte.

Uklepnout se na tabletu v hospodě a zababišovat jedno pivo navíc a spustit uklepnutím do tabletu stroj je sakra rozdíl. Zvláště když se u stroje dostanete do místa, kde spuštěný stroj  začne generovat takové elmg. rušení, že se samo o sobě nestabilní spojení přes TeamViever rozpadne a než s tabletem odkráčíte na signál, spojení obnovíte, tak utržená ruka pracovníka projde šnekovými dopravníky až do konzervy v balírně.
Nota bene při teamvieveru může být ovládací obrazovka a ovládací prvky řídícího PC nedostupné.
 A blbé skápnutí oleje, nebo kapky potu na obrazovku tabletu umí stroj spustit  naprosto nečekaně. Kdo telefonoval na smartphone ve sněžení či dešti ví sám. Virtuální tlačítko pro rozběh nebezpečného pohybu navrhne jen hodně nezodpovědný a nekvalifikovan ý člověk. Dožeňte to, nebojte se, dá se to nastudovat. Ale za den to není a v poradně už vůbec ne.


 

 (norm) (norm) (norm) prostě Psáno jest

V jedné nedávné diskusi to připodobnil kolega ing. J.H. k ohrané desce.
Odborníci se snaží pomocí s léta nabytými zkušenostmi a druhá strana pořád mele svoji, jako ohraná deska, pořád dokola. A čekají, až jim to někdo posvětí....

Strojní zařízení májí svá pravidla, které vznikaly desítky let a je to úplně něco jiného, než instalovat jednu zásuvku u kolegy. Proč asi Zákoník práce nařizuje analýzu rizik na pracovištích každý rok. A při úpravě strojního zařízení bez analýzy rizika a následného řešení spolu s dokumentaci o shodě a o záruce, nelze uvést strojní zařízení do provozu. O tom je ten zákon 90/2016 a NV 118/2016 Sb. Pokud to někdo nerespektuje, tak porušuje zákon a nastupuje v případě maléru Trestní zákoník. A pokud jsem podnikatel, tak ručíte veškerým majetkem  a horní hranice není stanovená. Pokud jsem jen zaměstnanec, tak je ta horní hranice na příklad 4,5 násobek platu.

Děkuji za příspěvky. Jako revizní technik jsem se dostal k tomuto jádru problému kde bych měl najít a vyčlenit základní chyby ,  vznik rizika a bezpečnostní požadavky pro řízení takového provozu. Nejsem strůjcem. Pochopitelně barvu ovladače pro zastavení či vypnutí strojního zařízení vím, netřeba se pouštět do osobních výpadů. Prostudoval jsem už třetí normu a prostuduji i rizika. Co jsem potřeboval vědět bylo to  ve které normě, normách dočtu ty nejzákladnější pravidla. A ty rizika. Což už jsem našel tak děkuji a musím to nastudovat. Toho se nebojím.  Děkuji vám za pomoct.

Pane Šrámek,

neprozradil jste, že jste v posici revizního technika, který možná zajišťuje výchozí revizi
strojního zařízení pro výrobce. Možná i následnou revizi.... přečetl jsem znova  celou diskusi, ale nenašel jsem žádné momenty osobních výpadů. Přečtěte znovu své příspěvky a zkuste uvažovat, jak jsou informace předkládány. Myslím, že jste dostal spoustu užitečných informací. A chválím vás, že se s tím problémem jako RT zabýváte. Mnozí revidují jen přívod....
Pokud ale jste opravdu v posici RT, pak začínáte suplovat práci za projektanta... jedna firma má v logu uvedeno:

Dále vyvíjíme činnost v oblasti strojírenské výroby, kde se specializujeme na výrobu prvků pro technologická zařízení mísíren krmných směsí. Podstatnou pracovní náplní firmy je i projekční činnost.

Servisoval, kontroloval i revidoval jsem mnoho strojů TOS Kuřim, na kterých jsme dělali i up grade. Známkou dobré kvality byla i dobrá dokumentace. Přejímal jsem lisovací linku 5400 tun. Hodnotící zpráva výrobce obsahovala technickou zprávu, analýzu rizika ( 25 str.),  protokol EN 692 - bezpečnost pro mechanické lisy (45 str.),  protokol EN 60204-1 - elektro standard ( 45 str.),  zkušební protokoly, ES prohlášení, návod k obsluze, návod k údržbě, konstrukční údaje, specifikace dílů. A podrobná dokumentace elektro v obsahu 3 šanonů.
Protokol 60204-1 byl provedený tak, že každý bod normy je komentován svými požadavky a zkoušky, dále uvedený výsledek + poznámky a hodnocení. Mým úkolem bylo prověřit veškerou dokumentaci, zdá odpovídá požadavkům NV 176/2008 Sb. a NV 17/2003 Sb. a udělat revizi přívodu. Byl jsem ale členem zkušebního týmu

Až budete mít hotovou analýzu rizika, tak budeme pokračovat na snížení rizik.

Pokud mám dělat analýzu rizika, tak do toho procesu zatahuji dostupnou obsluhu, technologa, vedoucího údržby, vedoucího provozu a pokud je to možné ( jako ve Vašem případě) tak projektanty jak strojní části tak elektro části.