Diskuse Elektrika.cz

Proč v prostorech s nevodivým okolím nesmí být žádný ochranný vodič?

Jak jste k tomu došel?

Přečetl si ČSN 33 2000-4-41 ed. 2, článek C.1.3.

V tomto prostoru se nesmí vyskytovat vodivé části, které mají nějaký potenciál. A to ochranný vodič má.

Můžeš uvést nějaké konkrétní příklady?

Ochrana nevodivým okolím se nemůže provést všude, to je použitelné ve speciálních případech, tam, kde se s elektrickým zařízením nebo rozvody setkají osoby znalé...
představme si např. nějakou laboratoř nebo vývojové pracoviště, kde je problém vyloučit při práci dotyk na část pod napětím. Pokud z nějakého důvodu nemůžeme použít oddělení obvodů, IT síť, malé napětí,... tak je jednou z posledních možností upravit prostor tak, abych nebyl spojen se zemním nebo jiným potenciálem.

Polstrovaná místnost v blázinci  :D

Pro příklad přece nemusíme chodit daleko, stačí dielektrické koberce v rozvodnách.

Špatný příklad. (no)

Pro odpověď stačí rozumět česky: Nevodivé okolí...tak tam asi nemůže být vodič.  ;D

To je sice podobný princip zvýšení bezpečnosti, ale za ochranu nevodivým okolím bych to nepovažoval, protože stačí nevhodný pohyb a držím se "druhou rukou" potenciálu PE na vodivých konstrukčních částech zařízení.

Přiznám se, že jsem se s ochranou nevodivým okolím ještě nesetkal.

Je to prostor, kde se nesmí vyskytovat žádná vodivá část, na kterou by se mohl dostat jakýkoliv potenciál, včetně potenciálu země. To platí hlavně pro případ porušení základní izolace živých částí (proto zákaz ochranného vodiče, nebo vodivých částí s ním spojených). Izolační koberec této podmínce nevyhovuje, máme přístupnou dotyku ukostřenou skříň.

Za minimální odpor vůči těmto částem je považován 50 kOhm.

Tato ochrana se dá aplikovat pouze omezeně, a jenom tam, kam mají přístup osoby pouze poučené nebo znalé.

Umím si to představit někde v laboratoři nebo ve zdravotnictví (možná by příklad našli kolegové z oboru).

Proto jsem dával výše uvedené otázky....také se těším, že někdo popíše praktický příklad.

Je to takový náš malý Yetti. Taky o něm všichni hovoří, ale ještě ho nikdo neviděl.

Děkuji  za vysvětlení.  Pripravuji se pomalu na zkoušky E2A a tohle je jedna z otázek. 

To u zkoušek snad nikdo rozpitvávat nebude,  stačí, že vite o co zhruba jde.

Přeju hodně štěstí.

Myslím si, že princip této ochrany spočívá v logice toho, že nemůže / nesmí / dojít při poruše k dvojpólovému dotyku. Myšleno i proti zemi.  / současnému dotyku při poruše mezi částmi s možným různým potenciálem /
Při uvažování uzemněné sítě se pak proud tělem nemá jak uzavřít.

Kdo vytvořil takové "koňské" otázky?
Možná, že je to záměr, aby přinutil "studenty" prostudovat základní normy do mrtě.
Myslím, že zde stručné odpovědi mohou také stačit.
Přejí, aby to bylo bez ztráty bodů....ale když se člověk naučí aspoň těch 1600 otázek,
tak obvykle uspěje na poprvé.

Tak uvažuje revizní technik. Nebo, měl by.

Pomôže tiež spomenúť aj zákaz používania spotrebičov I. triedy, či zásuviek bez ochranného kolíka. Nepatrí tam ani upratovačka s mokrou handrou.
V praxi však takúto ochranu veľmi nehľadajte. Najskôr sa v našich končinách objaví možno v nejakom priemyselnom parku ako súčasť ochrany citlivých technológií v uzavretej prevádzke pod dozorom.
Názorná podobnosť by sa mohla nadsadene použiť napríklad zo života vrabca.
Raz je vonku v dotyku s izoláciou závesného kábla (normálna prevádzka),  raz si posedí chvíľu na holom vodiči (pri „prvej poruche“).
K zemi má furt ďaleko, krídelka prikrátke, vrabec chránený  :).

Naštěstí se musím naučit jen 470 otázek, ale i tak je to celkem těžké. Proto se snažím pochopit otázky, kterým nerozumím. Takhle zní otázka: viz obrazek

B je správně.

Milane, nezlob!!  ::)
Správně je A.

Tak si od vrtačky ten zž odpojuj  (dance)

tř. II?

Kvízová otázka hovoří o prostorách, Milan o přineseném spotřebiči.

Toť otázka zdali v tomto prostoru můžeš používat třídu I za oddělovákem.
Dle mého názoru ano tudíž ochranný vodič bude připojen ale k ochraně nevyužit.
Takže na takto položenou otázku bych viděl coby správně B.
Nicméně v testu bych uvedl A a pomyslel si něco o nevidění za roh zkoušejícího.
Druhý extrém by byl kdybych se nechal vyzkoušet třebas Jirkou Schwarzem, bych tak mohl měnit žárovky v prostorech vězňů odsouzených na smrt.

Vlastně jaké VV se uvažují v celách odsouzenců na doživotí?
Nejsem si jist právním pořádkem jak se na tyto osoby pohlíží.

Vodič, který není připojen na definovaný ochranný potenciál, není ochranným vodičem, ať si je zeleno/žlutý sebevíc.

Tohle by bylo na hlubší právnický rozbor, protože kombinace zelená/žlutá má v elektrotechnic e jasné určení a neměla by být použita jinak, k něčemu jinému...
Pokud bude někde vodič se zelenožlutou izolací, neuvidím "druhý konec",  asi je průšvih, když nebude připojen a bude se do něj něco indukovat.

P.S. Může osoba bez elektrotechnic ké kvalifikace mít kšandy (šle) v barevné kombinaci zelená/žlutá?
Jestli to není optický klam daný nedokonalostí zpracování, tak je mají "bubeníci" v zábavném pořadu Kurňa co to je  :D

Příklad: stočené klubo zž vodiče ve skladu na regálu není ochranným vodičem. Je materiálem určeným k vytvoření ochranného vodiče. Ochranným vodičem se stane, až alespoň v jednom místě bude vodivě spojen s fungujícím PE.

Co je a co není ochranný vodič snad říká definice v normě, ne?

Vzato explicitně ke znění otázky z testu se nesmí  připojovat nikoli nesmí býti připojen tj.připraven k funkci.

Ochrana s nevodivým okolím znamená, že musí být při poruše / myšleno zařízení / vyloučen dvojpólový dotek. Porucha zařízení na neživou část se tedy připouští, nesmí tam ale být nic, co by ji " spojilo s druhým koncem" směrem ke zdroji.
Neživá část tam může být, nesmí být ale spojena s ochranným vodičem, protože ten znamená automatické spojení s PE.
Logiku tohoto vidím v tom, že po tomto chybějícím PE se do daného prostoru nemůže nic zavléct tak, aby nemohlo dojít k dvojpólovému dotyku. Viz. 4-41 ed.2.