Diskuse Elektrika.cz

Proč nezaplatím více peněz za 230V než za 220V?
    Další díl seriálu ARisk se věnuje otázce vysvětlení pro spotřebitele, proč neplatí více peněz za odběr 230V místo původních 220V. Jednoduché vysvětlení v podání Edmunda Pantůčka..
    Zdroj: zde... (http://elektrika.cz/data/clanky/arisk-12-proc-nezaplatim-vice-penez-za-230v-nez-za-220v)


   

    Jak byste reagovali na tuto související otázku vy?
       

Opravdu?
Takže když nechám svítit stejnou žárovku deset hodin na napětí 220V a pak následně na napětí 230V tak je platba stejná? Obávám se že tu došlo k poněkud většímu zjednodušení situace, než je zdrávo.

:-D :-D :-D :-D 
Taky jsem se nad tím pozastavil. Je tam samozřejmě rozdíl

A co tak lednička či spotřebiče s tepelnou ztrátou.
Také jsem názoru že zvednutí napětí zvýšilo platby.

Bylo by dobře, kdyby to pan Edmund Pantůček podle Ohmova zákona vysvětlil třeba akumulačkám. Ty určitě budou při vyšším napětí odebírat menší proud.:D

Ale tak ono to platí - jenom s drobným nevyřčeným přípodotekem, až spotřebiče na 220 vyhodíte a koupíte si nové na 230.

Jistě třeba akumulačky budou pracovat tak jak mají. Ale po odběru určitého množství energie jsou nabity a odpojí se. Tedy spotřeba na napětí 220 V AC i 230 V AC by měla být stejná. Pokud ne, narazili jsme na napěťově závislý termostat...

To se snad týká zařízení s puslním zdrojem.  Některé funguji třeba v rozsahu 110-240V.  A když zavřu oko,  může to být i třeba konvice,  která přijde do varu rychleji,  ale pak bych zmiňoval Ws a ne jen součin  napětí a proud.

Samozřejmě že naberou stejné množství energie ale v žádném případě při tom nebudou odebírat při vyšším napětí menší  proud jak říkáte ve svém vysvětlení, pouze se zkrátí čas nabíjení.I bez"napěťově závislého termostatu". :)

To platí pouze v případě, že v místnosti není taková zima, že k plnému nabití nikdy nedojde. Malé akumulačky na velkém sále staré hospody dokázaly jet co to dalo a termostat okamžik vypnutí asi nikdy nepoznal, zkoušeli jsme tam v mládí s kapelou a v zimě byla kosa, že by sněhulák vydržel.  ;)

Uzavřel bych to tak, že i mistr tesař se utne a příliš bych to nerozpitvával.

No ona polemika zda je lepší bydlet trafačce blíž či dál se vede od nepaměti a celkem by mne zajímal názor zdejších  odborníků.

Takovéto  video zbytečně deklasuje odbornou úroveň celého webu. Po jeho zhlédnutí nemám chuť hledat poučení v jiných otázkách.

Někdo vysloví názor, se kterým nesouhlasíte a hned usoudíte na nízkou odbornost? Argumentujte, polemizujte, ale neurážejte. To snižuje především vaší odbornou úroveň.

Mohu argumentovat a diskutovat jak chci, nic to nezmění na faktu  že věta   , ,Čili o co je větší napětí o to méně proudu odebírám´´ na konci videa odborný web nepatří.   V mém vesmíru bohužel platí ohmův zákon. Pokud tím někoho urážím moc se omlouvám.

To čo povedal Edmund Pantůček naozaj platí, ale iba pre skupinu nelineárnych spotrebičov, medzi ktoré patria všetky spotrebiče, ktoré sú napájané DC prúdom cez usmerňovač, teda spotrebná elektronika, pohony s frekvenčnými meničmi a pod. Potom je tu skupina lineárnych spotrebičov, najmä tepelných spotrebičov, kde je nejakým spôsobom regulovaná  teplota, alebo iný parameter. U týchto spotrebičov síce prúd s napätím narastie, ale pri vyššom výkone dôjde skôr k vypnutiu regulátorom, takže ani tu odberateľ nezaplatí viac.  Nakoniec je tu skupina lineárnych spotrebičov, kde sa nič nereguluje, napr. klasická žiarovka. U týchto spotrebičov spotreba naozaj narastie, ale treba povedať, že narastie aj svetelný výkon tejto žiarovky. Riešením je žiarovka na vyššie napätie, alebo žiarovka s menším výkonom.
Ak to všetko zhrniem, tak môžem povedať, že zvýšenie napätia v sieti naozaj o nič viac nezaťaží naše peňaženky.

Ale zde jsme v sekci >>diskuse<< a tam prostě různé názory patří. Od toho diskuse je, aby si lidé vyměňovali své zkušenosti, názory a diskutovali nad různými tématy. Mnoho z nás se zde i naučilo mnoho nového, opravilo si některé názory, pochopilo články norem a podobně. Osobně patřím k těm, kteří díky místním kolegům ledasco pochopili, mnohému se přiučili a diskusi na mnohá témata chápu jako životní vzdělávání a někdy i takový "sport". Myslím že trocha nadhledu prostě neuškodí ani elektrice na Elektrika.cz ani kdekoliv jinde

Skutočnosť, že napríklad 220W je 22V x 10A rovnako ako 22kV x 10mA iba skĺzla p. P. do inej súvislosti, a to sa jednoducho stáva. V matematike a Ohmovom zákone urobí sem tam chybu každý, a vôbec nejde o to či je to pravda, ale o to, či si to dokáže priznať.
Každý aj tak už od začiatku vie o čo v skutočnosti išlo, a laici to z tejto diskusie tiež určite dobre pochopili.
Za mňa v pohode, to len výnimka zase raz potvrdila pravidlo. :)

Ta věta právě vychází z Ohmova zákona. A celá diskuse o tom je. Možná byste si ten zákon měl lépe nastudovat.

Abyste si mě mohl zařadit, takže:
Nemyslím si, že se zvedlo napětí o 10V proti zemi, aby na tom někdo vydělal. Bylo to čistě technické opatření.

Nemyslím si, že se výrazně zvýšila spotřeba. U tepelných spotřebičů je to nesmysl a u ostatních se jedná o velmi malý rozdíl. Možná to celosvětově dělá miliony, ale kolik peněz proteče drátama jenom ČEPSu?

Tuto diskusi bych očekával v roce 1993 nebo chvíli poté, ne však po 23 létech od zavedení vyššího jmenovitého napětí. Tehdá to mělo smysl a pro starší spotřebiče vyrobené na 220V to mohlo znamenat problém (o řešení píši v jiném vlákně s podobnou tématikou) a také u některých zvýšení spotřeby. Dnes je již většina těchto starých spotřebičů nahrazena novými, které jsou na 230V a není o čem diskutovat.

Jinak obecně k vyšším příkonům spotřebičů. Před 25 léty měla žehlička ETA příkon 1200W, dnes mají moderní žehličky příkony 1800 až 2500W. A hned se naskýtá otázka:
Zaplatím za elektriku na vyžehlení kalhot novou žehličkou dvakrát tolik než za vyžehlení starou?

Nezaplatím, možná i ušetřím. V obou případech se žehlící deska bude nahřívat po připojení sítě až do okamžiku vypnutí termostatu, čili dosažení teploty, kterou potřebuji na žehlení daného materiálu. U silnější žehličky to bude trvat podstatně kratší dobu, takže budu s prací rychleji hotov a budou dokonce menší ztráty tepla do okolí.

Čili jasný kandidát na další regulační směrnici z B.,  podobně jako vysavače a rychlovarné konvice   :-X

A teď by se mohl najít nějaký "Eurosnaživec" a spočítat jaký odpor má přívodní kabel ve zdi, jaký odpor má přívodní šňůra, jaké jsou tam ztráty při 5A a jaké při 10A, začít to násobit počtem žehliček v Evropě a dostane metál když omezí výkon žehliček a tím i ztráty v rozvodech...
Kdo a jakou odměnu asi dostal za zákaz výroby a prodeje oběhových čerpadel do topení s "nevhodným" poměrem příkon/výkon?

ještě by se mohlo přičíst rychlejší zničení starších spotřebičů na 220V, kdy jejich životnost na 239V (u nás) je asi hodně nižší. Dále poškození produktů - peču-li něco v remosce (pálí se),  neboť příkon (vyzkoušený testy výrobce) se zvedne z 500W na 585W a to je již téměř k nepoužití.

Spotřebič konstruovaný na 220V by měl bez problémů pracovat a nepoškodit se v rozsahu napájení 198 až 242V, čili 239V vyhovuje. Dále je třeba uvažovat, že na výstupu DT se již odedávna nenastavuje 220 nebo 230V, ale napětí o 5% vyšší.

Vzpomenu-li doby před 30 léty u nás doma, tak napětí kolísalo ve špičkách odběru během dne až na 192V a v nočních nebo časných ranních hodinách bývalo zase přepětí, naměřený rekord jsem tehdy zaznamenal na 246V. Měl jsem již tehdá k dispozici služební digitální přístroj s velmi slušnou přesností i na střídavých rozsazích. Tehdá jsme dlouhodobě bojovali s rozvodnými závody, protože naše obec byla se svými DT jako poslední na lince 22kV v poměrně velké vzdálenosti od rozvodny vn, takže mimo těchto výkyvů jsme trpěli častými výpadky sítě.

Remosky 500W máme v rodině v provozu v současnosti dvě, jednu používá občas manželka na chalupě, druhou jsem dal dceři, která bydlí v Praze v maličkém bytě s miniaturní kuchyňkou a trouba se jí tam nevejde. Obě pracují k plné spokojenosti, byť jsou staré provedení na 220V a na chalupě máme v síti také zhruba 240V ,  u dcery jsem napětí ještě neměřil, nebyl k tomu důvod, ale předpokládám, že podpětí tam v husté zástavbě a při krátkém vedení k DT nebude.

Okrem spotrebičov a Ohmovho zákona je tu ešte vplyv prístupu samotných spotrebiteľov.
Tá moja napríklad bude držať zapnutú kulmu v ruke vždy v priemere 20 minút, a ani vo sne ju nenapadne ťahať rýchlejšie žiadnu žehličku kvôli jej vyššiemu príkonu či napätiu v sieti.
Bežných ľudí vôbec netrápi nejaké teoretické zdraženie spôsobené navýšením o 10V podporené výpočtami.
Skúste sa ale spýtať v okolí, či už ľudia pomaly prichádzajú na to, že čím viac šetria tým viac platia, a to nielen v elektrike. Šetrenie nie je lacné, a mnohí si už všimli politiku v zmysle „ušetríme za každú cenu, nech to stojí, čo to stojí“.
Na výstavbu nových „šetrných“ zdrojov je každý dôvod dobrý. A zíde sa aj tých 10V.

Když pomineme  230V versus 220V dnes to s klesající cenou za 1 kWh vyjde vždy na úsporu.... ;D

Niečo z politickej minulosti okolo 230V
http://www.psp.cz/eknih/1993ps/tisky/t2118_00.htm

a niečo zaujímavé zo štatistiky a prognóz
http://www.ote-cr.cz/statistika/dlouhodoba-rovnovaha/spotreba-elektriny/spotreba-elektriny