Diskuse Elektrika.cz

Mám vykopanou kolem celého rodinného domu jámu do které budu ukládat odvodňovací trubky.
Současně bych tam chtěl i položit do země i zemnící pásovinu na hromosvod a vyvést z ní na rozích zemnící kulatinu nad výšku zeminy na kterou po dostavění domu zapojím hromosvod. (Samozřejmě na hromosvod bude následně projekt než by se montoval.

Vzhledem k tomu, abych cca za 2 roky po dokončení stavby nemusel znovu obkopávat celej dům tak proto to tam dávám již nyní. Použiju k tomu určené svorky, ale jde mě o to jestli, jak a případně čím spoj (svorku) v zemi zaizolovat. (někdo řekl natřít gumoasfaltem, jiný mě řekl zalit a zatavit do IPY, další jen na to rozpustit tér apod. prostě plno názorů). Jak to děláte vy, nebo jak by to mělo být správně?
Ještě připomínka, je to jednopatrový starý dům, ke kterému se bude během dvou let stavět druhé patro a nyní je bez hromosvodu.

Nejjednodušší je petrolátová páska:
http://www.kniska.eu/x/pix/petrolatova_paska (http://www.kniska.eu/x/pix/petrolatova_paska)

Běžně se to řeší právě tím gumoasfaltem, sám mám takto ošetřená pásek v betonu v základech domu. Určitě bych ale probral s hromosvodařem, zde je pro Vaši situaci lepší pásek u základů kolem domu či několik zemnících tyči, pokud se nepletu tak se to dle lokality a podloži může lišit.

Troufnu si tvrdit, že vždy bude lepší, když budou všechny svody propojeny. Možná jste měl na mysli řešení, kdy budou u každého svodu dvě tři zemnící tyčky, a tyto pak budou spojeny okružním vedením...

Myslím, že to tazatel má i na mysli, že by to takto chtěl provést.

Co se týče oštření, tak gumoasfalt nepovažuju za úplně nejvhodnější. V beto je to jedno, tam se to zalije. Ale ve výkopu, který bude zasypán hlínou, bych se o jeho životnost obával, hlavně na přechodu ze země na vzudch - déšť ho omyje.

PS: Pro tazatele: Když použijete nerez, tak ochranu spojů myslím nemusíte moc řešit. :)

Pravda, to jsem zapomněl uvést. Propojil bych to vždy, aby když něco uhnije, aby to bylo robustnější.


Opet pravda, já automaticky počítal s variantou, kdy všechny spoje a i onen pozinkovaný pásek kvalitně zaleje beton, který to ochraní. Ale pro úplnost - žádný spoj by přece nebyl ošetřený gumoasfaltem a na dešti, toto ošetření je vždy v zemi ...

Do betonu se to zalévat nebude, protože je to starej dům, koncová řadovka z roku 1907, takže v současné době je obkopán ze dvou stran (ze zahrady),  třetí strana je veřejný chodník, tak to zatím nebudu kopat až pokud by se dělal ten hromosvod nebo pokud by město rekonstruovalo chodník, a čtvrtá strana nebude nikdy propojena (zemění nebude tedy kolen všech 4 stran),  protože tam navazuje další řadový dům. Kopu pouze odvodnění, tak abych to nemusel kopat podruhé. Ten nerez mě nenapadl, už mám nakoupen zemnící pásek pozink 30x4.

Ten FeZn 30x4 kľudne použite. Že sa jedná o starší dom nevadí - pokiaľ sa zmestíte do výkopu, tak môžete spraviť "základový zemnič" tým, že ten FeZn pás  zalejete betónom. Treba to však urobiť tak, aby mal z každej strany min 5 cm betónu, osobne odporúčam 10 cm.   AD Nerez - ten stále môžete použiť na vývody nad zem. Spoj FeZn s nerezou v betóne je úplne OK. Odpadne vám problem s izoláciou prestupov. To prepojenie cez tri strany zo štyroch by malo byť dostačujúce.
Možno by bolo zaujímavé prepojenie uzemnení so susedom - keď je to radovka, teoreticky sa jedná o jeden objekt (poznáte to - "panelák na ležato").  A rozľahlejšie uzemnenie by malo aj lepšie hodnoty odporu.

Zkusil jsem dnes petrolátovou pásku a nakonec i gumoasfalt. Petrolátová páska je z tkaniny, na kterou je z obou stran nanesena silná vrstva něčeho na způsob tuhé lepkavé vazelíny nažloutlé barvy. Musí se s tím pracovat v jednorázových rukavicích a vcelku to jde přijatelně. Příště bych zauvažoval o sehnání samotného petrolátu na snadné a bezchybné zaplnění případných konkávních prostor před bandážováním páskou. Opravdu velká výhoda této pásky je, že po aplikaci není nutné čekat na zaschnutí.
Gumoasfalt je vodu ředitelná asfaltová suspenze s bentonitem a etylenvinylace tátem. Cenově vychází velmi příznivě ale problém je, že je nezbytné nechat spoje dlouho schnout. Dokud nejsou proschlé, tak gumoasfalt přijímá vodu a výsledek ztrácí kvalitu. Nejsem příznivce nanášení gumasfaltu přímo na svorky, ačkoliv suspenze je poměrně hustá. Překryl jsem je proto plstěnou páskou, gumoasfalt nanesl na ní a následně jej ještě lehce zapravil.

Petrolátové pásky jsem měl neplánovaně velkou spotřebu, tak proto jsem zaexperimentov al i s gumoasfaltem. Pokud by nebyl problém s jeho dlouhým schnutím, volil bych klidně tento z důvodu jeho nízké ceny, jinak jednoznačně petrolátovou pásku. Obojí je vcelku bez rizik pro životní prostředí ale s petrolátovou páskou je v tomto směru úplná jistota.

Nedávno jsem dojel na stavbu, kde montéři právě dodělali instalaci zemniče. A byl jsem pomalu zlinčován právě za petrolátovou pásku, kterou navrhuji ve svých dokumentacích.
Chlapi s ní dělali poprvé...rukav ice v řiti, montérky v řiti, vše, co přišlo do kontaktu s petrolátem - v řiti  :D :D :D
Musí se prostě dávat pozor, aby do kontaltu s páskou nepřišli věci, kterých se nechci zbavit a nebo je pracně čistit. Jinak chvála.
Přesto si myslím, že příště dají přednost gumoasfaltu, se kterým mají dlouhodobou zkušennost.

Dobrá zkušenost je s bitumenovým nástřikem na podvozky aut ve spreji. Příjemná a rychlá práce a rychlé zaschnutí. Přilnavost a pevnost po zaschnutí je výborná.

S jednorázovými rukavicemi to nemá chybu.
Kompromis vůči zalití rozehřátým asfaltem.

Ještě bych doporučil spoj s páskou přemotat např samosvařitelno u páskou, je žádoucí petrolátku co nejvíce přinutit vyplnit otvory ve spoji, navíc je škoda, pokud mastnota uniká do zeminy.
Různé gumoasfalty neuznávám, přeci jen dost zatvrdnou, a vzniknou trhlinky.

První setkání s petrolátovou páskou mě také překvapilo jak "agresivně" vše dokáže znečistit, ale po pár pokusech musím uznat že je fajn...
----------------
Pokud autor vlákna ještě odpovědi čte, možná by bylo vhodné mu připomenout ochranu vývodů na přechodu země  - vzduch (beton - vzduch)
Petrolátová páska tady spíše ne, nějaký nátěr také nebude ideální, snad izolace na FeZn hodně vydrží, když už nepoužijeme nerez

Taky není od věci, podložit si místo spoje ve výkopu nějakou čistou podložkou, třeba kus šalovací desky, aby spoj s petrolátovou páskou nebyl před omotáním samo vulkanizační páskou, jak obaleč hlínový. Většinu se u všeho při prvním použití nové technologie vyskytne chybka.  ;)

S odstupem času od mého experimentu se mi problém ochrany zemních spojů před korozí asi ujasnil. Je zde potřeba počítat s tlakem zeminy a ochrana spojů proti vlhkosti mu musí trvale odolat. Proto můj nápad s překrytím plstěnou páskou a zapravení gumoasfaltu do plstěné pásky bych už nikomu nedoporučoval. Plstěná páska je měkká, dojde k jejímu stlačení a potrhání vrstvy gumoasfaltu. Ačkoliv dříve zmíněný problém s dlouhým schnutím by šel velmi lehce obejít 2 složkovým gumoasfatlem SA27.
Při využití petrolátové pásky je ze stejného důvodu potřeba zaplnit veškeré dutiny nejlépe asi petrolátovu hmotou, tak, aby výsledek nebyl kvůli dutinám stlačitelný. Tlak zeminy by jinak mohl petrolátovou pásku narušit. A ano, i výrobce petrolátové pásky doporučuje spoj ještě překrýt PVC elektroizolačn í páskou pro mechanickou ochranu a pro oddělení petrolátové pásky od okolí.
Práce s petrolátovou páskou se zprvu může zdát nepříjemná. Stačí si ale pomoct jednoduchou fintou, kdy si ustřihnu cca 1m másky a složím si jí do raději plochého svitku. S tím se pak dobře spoj ovíjí bez nebezpečí styku pásky se zeminou a to i v případě, kdy je okolo spoje málo místa.
Ohledně stříkání spojů různými spreji bych si nebyl moc jistý s dlouhodobou trvanlivostí. Sprej má ale hlavně omezení, že nelze stříkat spoje ze stran, kde je zemina a tudíž nelze očekávat ani souvislé pokrytí.

Tam kde na tom záleželo, se používalo exotermické svařování. Pak odpadá patlání pásek a gumoasfaltů, protože svar je po reakci ošetřen proti korozi.
Alternativou pak bylo natření či nástřik bitumenem a následné zabalení do tlusté ipy, což ovšem vyžadovalo zručnost, stejně jako veškeré obalování, protože stačí jedno slabé místo a začne to fungovat přesně naopak a zadržená voda korozi jen urychlí.
Další důvod, proč se málokdo zabývá páskami je, a už to tu padlo, nedostatečný prostor ve výkopu a bordel všude okolo, který se na to lepí.
Vzpomínám na školení na hybridy, téčka a další, kde byly dva konce kabelu uchycený na kozách, všude spousta místa, sucho, teplo a realita všedních dní úplně jinde... Tohle je podobné.
Viděl jsem u germánů, že používali plastovou formičku, kterou naplnili sikaflexem a zavřeli tam svorku. I téhle variantě bych docela věřil, jen jsem nikde nesehnal ony formičky.

Za tímto účelem se používá FeZn s PVC izolací. Avšak spousta montérů řve, že je to drahé a tak drát natírají a nebo ho opatřují smršťovačkou. Obě tyto metody jsou ukázkou naprostého diletnatského a neprofesionáln ího zoufalství.

Co je prosím špatného na opatření přechodu vývodu zemniče smršťovací bužírkou? Předpokládám, že montér by použil přirozeně bužírku s lepidlem. Samozřejmě, i smršťovací bužírky mohou být různé kvality a ceny. Před slunečním zářením je ale přechod zemniče vždy chráněn ochranným úhelníkem, takže i ty levnější by zde nemusely mít krátkou trvanlivost.

Exotermické svařování (reakcí hliníkového prášku s oxidem železnatým) sice znám ze svařování kolejnic ale že by jej někdo používal i na svařování zemních vodičů? To si zatím nedovedu ani představit  :).

Moc se to tu nerozšířilo, protože výsledky sice super, ale svár vyšel skoro na tisícovku a projektanta tehdy investor docela setřel. Tu a tam se to ještě objeví.
A jak se to dělá? Jednoduše, forma se chytne do kleští, umístí se pásek (nebo drát, na všechno musí být jiná forma) vloží se patrona a zapálí se to svářečkou. Možná by se to dalo najít i na YT, ale namátkou několik polí mřížovky na Výškově je tak vařených.

Úhelník se používal především kvůli mechanické ochraně před poškozením a nově jeho použití NENÍ vyžadováno, musel by to být výslovný požadavek investora že chce lepší mechanickou ochranu než je požadovaný standard

Hnusné ochranné úhelníky vídám v projektech a samozřejmě i na novostavbách často. Je stále mnoho odborníků,  pro které je zaváděcí tyč cizí slovo. Strunová sekačka si s izolací drátu lehce poradí.

Pokud dám na jednu stranu vah zde vyřčené problémy, a na druhou nerezový drát, ježišmarja, je to vlastně nejlevnější možnost.... :)

To je pravda, ale mnohokrát jsem se snažil neúspěšně vysvětlit investorovi výhody zemnící soustavy v nerezu, ale marně. Přece jenom, ta kuchyň nebo koupelna za v řádech 100k udělá větší parádu.  (dance)