Diskuse Elektrika.cz

Pokud jsou obvody spínány polovodiči?

Heslovitě.
Pospojení
Třída ochrany spotřebičů II
Proudový chránič
Spínání N vodiče nikoli fáze
Jištění před přetížením/zkratem může mít obdobný charakter jako u dlouhých vedení
Normalizace revizí není na takové prvky připravená
Výrobci spínačů neuvádějí max. přídavnou impedanci
Revizák s konvenčním uvažováním nemá šanci

Kdyz budu mit obvody za chranicem, tak me ta impedance taky nemusi nejak extra zajimat. Zmerit celistvot PE. A melo by to byt dostacujici mereni.

V systémových instalacích se impedance smyčky neměří.

Měří se pouze uzemnění konstrukce všech přístrojů proti hlavní svorce PE.
Na příklad u strojního zařízení se měří pomocí zdroje proudu PELV o hodnotě minimálně 10 A a kmitočtu 50 Hz. Do zkušebního protokolu se zapisují všechny hodnoty připojovacích  bodů v miliohmech. U SZ je stanovená hodnota 0,1 ohmů.

Měření impedance smyčky je někdy novodobá "nemoc",  podobně jako cholesterol... .

Pokud budu mít zařízení ve třídě I, a vůbec to nemusí být stroj nebo nějaké technologické zařízení, tak po mě chce norma "4-41" nějak vyhodnotit bezpečnost. A pokud postavím bezpečnost na automatickém odpojení od zdroje v síti TN nebo TT, tak musím mít k dispozici nějaké hodnoty...
I když budu mít zkontrolované (a vyhovující) pospojování, pořád bych chtěl vědět co se v obvodu dá při nějakém mimořádném stavu předpokládat.
Výrobci před polovodičový spínač dávají pojistky, ale pokud je to nějaká SMD kostička na DPS, tak je problém zjistit vypínací vlastnosti. A někdy to výrobce řeší "zúžením" vodivé cestičky na DPS a tam už se asi nezjistí vůbec nic o vlastnostech, nehledě na to, že kdejaký kutil tam napájí pořádný kus drátu, když se to při nějaké mimořádnosti přepálí.
 

Pravděpodobně byly tyto požadavky uvedeny v původní edici ČSN EN 60204-1, ale v edici 2 už je to poněkud jiné.

Ověření spojitosti ochranného obvodu edice 2 trochu upřesňuje tím, že dává větší úlevu v rozsahu měřícího proudu 0,2 až přibližně 10 A a zároveň pro menší hodnoty odporů doporučuje větší proudy. V principu je to ale pořád stejné.

je zvláštní, že u "Siemense" vůbec nepožaduji hodnotu impedance, ale zato hodnotu zkratového proudu

Uvedu vlastní zkušenost z minulého roku.
V případě relátek, měřím impedanční smyčku vždy.
V případě polovodičů, impedanci neměřím.
 ;)

A jak posoudíš účinnost odpojení řekněme světla za stmívačem obvod bez PCH?

Vzdávám se, nevím... Ochrana polohou? když bude na stropě? Když bude v dosahu, tak holt bude muset být za chráničem... nebo jak jsi napsal, ve třídě II.

Ještě to vylepším poznatkem že chrániče jsou za stmívači líní až neteční.
Hovořím o typu AC.
Co je však prů. je takový společný chránič pro světlo se stmívačem a zásuvky, on je totiž díky zahlcení jádra líný i pro poruchu na zásuvkách.

Nijak.
V tomto případě impedanci neměřím. Pouze uvedu, že v místnosti  „xy“,  jsou celkem 2 vývody pro svítidla na stropě,(například). V revizní zprávě, upozorním provozovatele na skutečnost, že po připojení svítidel, v dané místnosti, je třeba posoudit ochranu automatickým odpojením od zdroje, u světelných vývodů na stropě, a vypracovat dodatečnou revizní zprávu. ;)

A tu dodatečnou bys zvládl nebo utekl?
Ono bys v ní měl uvést dle mého příkladu i nevhodný typ chrániče pro celek a jistě by tvoje obliba stoupla (dance)

Já ano. ;)