Diskuse Elektrika.cz

Jedná se o budovu staré pekárny na kterou se nově instal hromosvod.
Projektant navrhnul čtyři svody, zemniče jsou tyče a zemní deska.
Jeden ze svodů bohužel neodpovídá 62305 kde odpor tohoto zemniče je jednou tak vyšší než doporučuje táto norma.
Podotýkám že pro snížení odporu bylo uděláno maximum a vzhledem k povrchu (asfalt) je skoro nemožné kopat dál.
Jak by jste postupovali vy v takovém to případě s revizí.

Důkladně.
Investor si vás najal na vypracování odborné kontroly VTZ.
Tak popiště v RZ vše, co najdete.
Samozřejmě odpor zemniče je jen jedním z kontrolovaných parametrů.
Norma vám dává možnosti řešení i v tomto případě, jen musíte doložit, že provedení zemniče je skutečně dostatečené a další úpravy již nejsou možné. (2m tyčový jímač v sedimentech, nebo 5m stočeného pásku nejsou dostatečným zemničem! )
Jen se ujistím, uvažujete odpor zemniče typu A?

Za prvé se pozastavuji nad zemnící deskou. Ta podle mne už nepatří mezi doporučované výrobky, vzhledem k jejím nedostatečným vlastnostem.
Dále si musíte ujasnit jednu věc. Jako revizní technik nemáte povinnost hledat řešení za každou cenu, protože investor zrovna nechce platit za opravu 4m chodníku. Vaší prací je pouze posoudit stav VTZ. Na to jste byl na 100% objednán, jak už konstatoval Olda Morávek.
Kolik bude stát náprava, nebo jak to bude náročné, není už váš problém, pokud nejste v roli projektanata tohoto VTZ. Pouze konstatujte aktuální stav, přesně jak RT přísluší.

V civilizaci, která dokázala prokopat tunel pod Lamanšským průlivem a postavit přehradu Tři soutěsky, zní toto tvrzení trochu nadneseně.

Už jsem viděl i takovou /prasárnu/ že firma montující hromosvod byla na tom stejně jako Vy. Co dělala??  Vyvrtala v asfaltu (i betonu) díry a do nich zarazila 10mm FeZn dráty.
Zarážela jich sbíječkou.
Na povrchu vše pospojovala (vrchní vedení uzemění) vzhledem k tomu že okolo byl beton a asfalt...
Asi po 5 letech jsem dělal po nich revizi pravidelnou a hodnoty byly +- shodné s výchozí RZ. Nevím co to udělá po dalších letech.

A co jít více do hloubky?

uložit zemnič do zeminy s lepšími parametry?

Vyrábí se i hmota na zlepšení parametrů uzemění....
Ale nemám s ní žádné zkušennosti. ;)

Pokud se týká ČSN EN 62305 Ochrana před bleskem, tak v její části 3 týkající se ochrany před hmotnými škodami na stavbách a nebezpečí života se v čl. 5.4.1 uvádí: „Všeobecně je doporučen nízký odpor uzemnění (je-li to možno, nižší než 10 Ω …).“ Naprosto se tedy nejedná o závazný požadavek, který je nutno za všech okolností dodržet. Za závazný z hlediska normy považujeme tedy požadavek čl. 5.4.2.1 stanovující minimální délky zemničů, které jsou v uspořádání typu A (kdy na každý svod navazuje samostatný zemnič),  resp. minimální plochy opsané zemniči v uspořádání typu B (obvodový nebo základový zemnič). K uspořádání typu A norma uvádí, že minimální předepsaná délka zemničů nemusí být dodržena v případě, že odpor uzemňovací soustavy je nižší než 10 Ω. Základní podmínkou tedy je dodržet délky zemničů a doplňující podmínkou je uvedený maximální odpor uzemnění. Při dosažení hodnot odporů uzemnění jednotlivých zemničů v uspořádání typu A pak nemusí být dodrženy předepsané délky (resp. u tyčových zemničů hloubky) zemničů

By mne zajímala argumentace dotyčného proč nebylo možno.

Pokud dodržel to co jsem napsal výše....tak už nemusí kopat dál.

Pokud mu nevadí pro výpočet dostatečné vzdálenosti uvažovat kc = 1.

EDIT: S tím by pak dle mého soukromého názoru mělo ale korespondovat i dimenzování svorek (kategorie N,H, případně 200kA)

Ano...všechno souvisí se vším....
U hromosvodu to platí dvojnásob.

 Uspořádaní zemničů je A. Firma uložila tyčové zemniče 4Ks asi 1M pod povrchem.

Především musíte mít stanovenou třídu LPS. Řekněme, že máte LPS III, aby nemusela být závislost délky zemničů na rezistivitě půdy. Potom je potřeba mít změřený celkový odpor uzemňovací soustavy. Pokud se u celku vejdete pod 10 ohmů, nemusíte u jednoho svodu řešit oněch 20 ohmů ani rozsah zemniče u tohoto svodu. Pokud se nevejdete, norma jasně říká, že má být na jeden svod zemnič celkové délky alespoň 2,5 metru u typu A.

Ale pořád platí moje poznámka:

Z toho ale může vyjít paradoxní řešení, když ten horší svod celý zdemontuje a zůstanou tři svody se srovnatelným uzemněním, tak potom bude mít kc menší než jedna.

Docela zajímavej postřeh.. Toto mě nenapadlo....
Zajímavé, že 34 1390 měla pro výpočet dostatečné vzdálenosti vzorec, který byl závislý i na odporu zemniče. Od toho se u 62305 upustilo.

Tady to vypadá asi na realizaci bez dokumentace, protože jinak by při přípravě už museli o skutečném stavu země něco tušit. Analýzy rizik jsou k ničemu, protože vám neřeknou, co s tím.
Chce to pořádně zjistit prostředí a demontáž svodu nic nevyřeší. Je potřeba tento zemnič vylepšit, např. propojit s ostatními a to nejlépe všechny mezi sebou, to lze i pomocí propojovacího vedení nad zemí.
Zemniče je možné dát delší nebo je lze vhodně doplňovat, řezat asfalt není přeci žádný problém. Prostě způsobů jak vylepšit uzemnění je dost a v normě ČSN EN 62305-3 a ČSN 33 2000-5-54 je popsáno dost možností. Taky v odborném tisku je popsána spousta úspěšných řešení. Já tedy radši čtu v zahraničních časopisech, ale i v Blitzplaneru se toho najde dost. Ale je to pořád stejné, dokumentace není třeba a cena rozhoduje, včetně tajemného muže SE. Nakonec nějaký ochotný trouba podepíše revizi a investor bude šťastný, jak na to vyzrál. Inu do prvního zásahu...