Diskuse Elektrika.cz

Pracovní zóna => -B- 30 denní zóna dostupných diskusí => Téma založeno: Leoš Koupý 12.02.2016, 10:02



Název: Jak srovnáváte metody měření unikajících proudů vy?
Přispěvatel: Leoš Koupý 12.02.2016, 10:02
Srovnání metod měření unikajícího proudu u spotřebičů z hlediska jejich použitelnosti
    Z porovnání jednotlivých měřicích metod je zřejmé, že měření náhradního unikajícího proudu je spíše doplňková metoda a u spotřebičů se více uplatní přímé nebo rozdílové měření. Přesto má tato metoda proti oběma hlavním metodám některé výhody. Zdroj měřicího napětí je vůči zemi plovoucí, není tedy třeba zkoumat, zda spotřebič je či není náhodně uzemněn. Z téhož důvodu nemá na měření vliv stav elektrické instalace, ke které je připojen měřicí přístroj. U jakých spotřebičů však metoda není vhodná?
    Zdroj: zde... (http://elektrika.cz/data/clanky/srovnani-metod-mereni-unikajiciho-proudu-u-spotrebicu-z-hlediska-jejich-pouzitelnosti)


   


    Jak byste reagovali na tuto související otázku vy?
   
Jak srovnáváte metody měření unikajících proudů vy?
   


Název: Re: Jak srovnáváte metody měření unikajících proudů vy?
Přispěvatel: Jan Bocek 12.02.2016, 12:40
Z porovnání jednotlivých měřicích metod je zřejmé, že měření náhradního unikajícího proudu je spíše doplňková metoda a u spotřebičů se více uplatní přímé nebo rozdílové měření. Konstatuje to i ČSN 33 1600 ed.2, která povoluje měřit náhradní unikající proud jen jako měření doplňující, byl-li předtím zjištěn s vyhovujícím výsledkem izolační odpor spotřebiče.

Tato podmínka je uvedená v článku 6.8 Měření náhradního unikajícího proudu.
Pokud ale zjistím vyhovující izolační odpor spotřebiče, k čemu je mi ještě dobré měření
unikajícího proudu?

Měření Riso je problematické a proto se používá nepřímé metody měření Riso pomocí proudu procházející isolaci. A máme zde Ipe, Isub, Idif, Id. Mezní hodnoty jsou stanovené a je to v podstatě jen zákon pana Ohma, nic víc. U třídy I. je min. Riso 1 Mohm a u třídy II. je 2 Mohmy. A tak si to můžeme přepočíst proč u tř.I je max 3,5 mA a u tř. II je to těch 0,5 mA

Myslím si, že z hlediska použitelnosti to jsou vynikající školní úlohy pro střední i vysoké školy. Také pro výrobce spotřebičů a výstupní kontroly a někdy i pro opravy spotřebičů. Ale při revizích spotřebičů je použitelná vždy jen jedná metoda, pokud nechci dělat revize spotřebičů jako diplomovou práci.


Název: Re: Jak srovnáváte metody měření unikajících proudů vy?
Přispěvatel: Radim Strycharski 12.02.2016, 13:05
Tato podmínka je uvedená v článku 6.8 Měření náhradního unikajícího proudu.
Pokud ale zjistím vyhovující izolační odpor spotřebiče, k čemu je mi ještě dobré měření
unikajícího proudu?
Nejspíš to souvisí s tím, že izolační odpor se měří DC napětím, ale unikající proud se testuje při AC napětí a počítá se s kapacitním svodem. Osobně si ale myslím, že situace při vyhovujícím izolačním odporu a nevyhovujícím unikajícím proudu je spíše akademická než praktická. Té podmínce taky nerozumím. U normální metody se izol.odpor měřit nemusí a u náhradní metody ano  (eek)



Název: Re: Jak srovnáváte metody měření unikajících proudů vy?
Přispěvatel: ACEOF ACES 12.02.2016, 13:38
Citace
Z porovnání jednotlivých měřicích metod je zřejmé, že měření náhradního unikajícího proudu je spíše doplňková metoda a u spotřebičů se více uplatní přímé nebo rozdílové měření. Konstatuje to i ČSN 33 1600 ed.2, která povoluje měřit náhradní unikající proud jen jako měření doplňující, byl-li předtím zjištěn s vyhovujícím výsledkem izolační odpor spotřebiče.

Přesto má tato metoda proti oběma hlavním metodám některé výhody. Zdroj měřicího napětí je vůči zemi plovoucí, není tedy třeba zkoumat, zda spotřebič je či není náhodně uzemněn. Z téhož důvodu nemá na měření vliv stav elektrické instalace, ke které je připojen měřicí přístroj. Při měření se uplatní - na rozdíl od měření izolačního odporu - vliv filtračních a jiných kapacit vestavěných ve spotřebiči.

Poznámka: Měřicí metodu nelze použít pro ověření bezpečnosti spotřebiče samostatně, neboť je-li měřicí napětí nižší než 230V, nejsou izolace spotřebiče dostatečně napěťově zatíženy a případná vada se nemusí projevit. Proto je třeba prověřit izolace spotřebiče ještě jiným způsobem, nejčastěji měřením izolačního odporu.


Název: Re: Jak srovnáváte metody měření unikajících proudů vy?
Přispěvatel: Jan Bocek 12.02.2016, 13:53
Nedávno jsem měřil unikající proudy u počítačů. Všechny byly v rozmezí 3-5 mA s klesající tendencí podle S křivky uvedené v příspěvku a nakonec i v Manuálu Revexu. Jedná se o spínané zdroje, kde je to typické. Problém byl v tom, že instalace byla provedená centrálním Fi 40/0,03A a v každé fázi 3 jističe B16 na zásuvkový okruh. Občas se stalo ráno, že Fi vypadl. Přitom byl ještě zvláštní "počítačový" zásuvkový okruh jištěný B16 napojený před Fi.
Jenže výpočetní techniku zapojovali do zásuvek jak se zachtělo.....

Ono to zdánlivě s tématem nesouvisí, ale jen demonstruje případ, kdy je vhodné to měřit.
A tak stačí "nasbírat" cca 15 mA unikajícího proudu a na to stačí někdy zapnutí 3. počítačů najednou a proudový chránič je venku.

Je jasné, že unikající proud je spíše obrazem dané impedance a proto bude jiný, než čistě isolační ohmický odpor měřený DC proudem.

Ale jak píše ing. Leoš Koupý, každá měřící metoda je k něčemu dobrá. Přemýšlím ale o otázce, kterou položil: U jakých spotřebičů však metoda není vhodná?

Dokonce i z přiložené citace to zcela jasně nevyplývá.


Název: Re: Jak srovnáváte metody měření unikajících proudů vy?
Přispěvatel: ACEOF ACES 12.02.2016, 13:59
Citace
Metoda (měření náhradního unikajícího proudu) není vhodná pro měření takových spotřebičů, u kterých může být velikost unikajícího proudu závislá na provozním stavu a po uvedení spotřebiče do provozu se může změnit. Jako příklad lze uvést tepelný spotřebič. Jeho izolace mohou mít jiné vlastnosti za studena a jiné po ohřátí za provozu. Na obrázku 1 je graficky znázorněn příklad možného průběhu velikosti unikajícího proudu v závislosti na čase po uvedení spotřebiče do provozu, ze kterého je zřejmé, že ihned po zapnutí teče ze síťové části spotřebiče značný unikající proud, ale postupně klesá až do ustálené hodnoty (jiný spotřebič může mít samozřejmě průběh časové závislosti proudu jiný). Unikající proud je nutno vždy měřit v provozním, ustáleném stavu, a proto u takového spotřebiče je třeba použít k měření přímou nebo rozdílovou metodu nebo zajistit, pokud to lze, aby při měření náhradního unikajícího proudu byly izolace spotřebiče v takovém stavu, jako za provozu (např. předehřátím spotřebiče před měřením).


Název: Re: Jak srovnáváte metody měření unikajících proudů vy?
Přispěvatel: Rozmahel Vladimír 12.02.2016, 14:34
Nedávno jsem měřil unikající proudy u počítačů. Všechny byly v rozmezí 3-5 mA s klesající tendencí podle S křivky uvedené v příspěvku a nakonec i v Manuálu Revexu.
Nechci šťourat, ale nemělo by být  0,3-0,5mA? Dovolený proud je přece 3,5mA.
Ta křivka je uvedená k tepelnému spotřebiči, u PC jsem to nikdy nepozoroval. MP PU194Delta.


Název: Re: Jak srovnáváte metody měření unikajících proudů vy?
Přispěvatel: ACEOF ACES 13.02.2016, 10:22
ACEOF ACES není Leoš Koupý.