Diskuse Elektrika.cz

Vzhledem k rozsahu ČSN EN 62305-X jsem se ochraně před Bleskem vyhýbal jak jen to šlo a žil v blahé nevědomosti, že všechny instalace LPS od roku 2009 jsou možné pouze jako oddálený LPS. Bohužel mě to ale stejně dohnalo a já začal listovat ČSN EN 62305-3 ed.2 a z hrůzou zjistil, že dle
E.5.2.4.2.6 Elektrická instalace vyčnívající z ochranného prostoru
Anténní stožáry na střeše stavby by měly být chráněny před přímými údery blesku tím, že se instalují do již existujícího
ochranného prostoru.
Anténní systém by měl být integrován do LPS (viz také IEC 60728-11[6]).
Mohou být použity jak izolovaný vnější LPS (viz obrázek 32a),  tak neizolovaný vnější LPS (viz obrázek 32b)
Tak jsem se v tom teď celkem ztratil. Všechny prezentace co jsem viděl viz. kniska.eu vše staví na oddáleném LPS a najednou todle. V tu chvíli jsem se začal ztrácet v tom co je izolovaný (oddálený) LPS a co už je neoddálený (izolovaný LPS. Zajímal by mě názor hlavně projektantů, jak je to s tím neizolovaným LPS a instalací nových antén, případně problematika instalace antén na objekty bez LPS.

Omlovam se za překlep (izolovaný mělo být samozřejmě neizolovany

Celá norma je postavená na tom, že cháněné zařízení musím dostat do ochranného prostoru hromosvodu, ale pokud to nejde tak to nejde, ale pak musím řešit důsledky (svodiče přepětí, jiskřiště...)

Čili nedá se říci, která varianta je špatně, pokud si je člověk vědom dopadů  na další části stavby a jsou řešeny i tyto.

Kniška staví na zajímavém poznatku, že pokud udělám dobře izolovaný hromosvod, další části ochrany před bleskem a přepětím se mi strašně zjednodušší a ve finále je to i levnější přes to, že bylo zvoleno zdánlivě dražší řešení.

Jakmile dám na objekt bez LPS anténu, z jistého úhlu pohledu jsem si tam dal cosi, co sice nebylo primárně určeno jako jímač hromosvodu, ale za bouřky se to bude jako jímač hromosvodu chovat a tak bych k tomu měl "doplnit" všechny potřebné části hromosvodové soustavy. Takže svod(y) a uzemnění.
Pak záleží na tom jaký je to objekt, jaká jsou tam rizika a jestli z toho vyplyne požadavek na ochranu celého objektu

,

měl jste ten článek v normě dočíst  :),  protože v dalším textu najdete odpověď.

Cituji:
E.5.2.4.2.6 Elektrická instalace vyčnívající z ochranného prostoru
Anténní stožáry na střeše stavby by měly být chráněny před přímými údery blesku tím, že se instalují do již existujícího ochranného prostoru. Anténní systém by měl být integrován do LPS (viz také IEC 60728-11 161).
Mohou být použity jak izolovaný vnější LPS (viz obrázek 32a) ,  tak neizolovaný vnější LPS (viz obrázek 32b).

V tom druhém případě by měl být anténní stožár spojen s jímací soustavou. Potom je třeba se ve stavbě, která se má chránit, vypořádat s částečnými bleskovými proudy. Anténní kabel by měl vstupovat do stavby přednostně společným vstupem pro veškeré instalace nebo v blízkosti hlavní přípojnice pro pospojováni LPS. Vodivý plášť anténního kabelu by měl být spojen s jímací soustavou na úrovní střechy a s hlavní přípojnicí pospojováni.
Střešní nadstavby s elektrickými zařízeními domu, pro která není možno dodržet dostatečnou vzdá lenost, by měly být připojeny k jímací soustavě a k vodivým částem střešních nadstaveb a vodivým stíněním elektrických zařízení podle tabulky 9."
Na obrázku E.31 je zobrazen příklad způsobu pospojováni střešní nadstavby s vodivými částmi k elektrické instalaci a k jímací soustavě stavby.


Normy ČSN EN 62305-3 a 4 doporučují na prvním místě nejvhodnější řešení zejména z hlediska technického provedení a dodržení pravidel EMC, protože to vyžadují platné zákonné předpisy (vyhl. 268/2009Sb par. 36).
V dalším textu souboru norem ČSN 62305 a ČSN EN 60728-11 a např. v ČSN EN 50310, ČSN 50174-2 naleznete řešení, co dělat, když nelze dodržet dostatečnou vzdálenost nebo když třeba investor ani nechce oddálený hromosvod. Pak je třeba anténní stožár přímo připojit k jímací soustavě a k systému vyrovnání potenciálů. Připojení k systému vyrovnání potenciálů s sebou instalaci lokální ekvipotenciáln í přípojnice LEP, její propojení s hlavní uzemňovací přípojnicí. K této lokální LEP připojíte anténní stožár, uzemnění svodiče přepětí SPD a jeho prostřednictví m i stínění anténního kabelu.
Ale to je na delší diskusi. Knška.eu je velmi dobré dílo, ale i tak je třeba studovat a porovnávat další podklady.

V případě připojení antény, nebo čehokoliv k jímací soustavě, je třeba si uvědomit, že pouhá instalace svodičů bleskových proudů na vstupující vodiče nic zas tak podstatně neřeší. Např. na koaxiálním vodiči poteče pořád celý bleskový proud co na něj připadne, pouze bude srovnán potenciál mezi pláštěm a jádrem.
V případě připojení čehokoliv vodivého co vede do objektu k jímací soustavě, je třeba počítat s částí bleskového proudu na těchto vodičích, takže celá trasa, jističe, svorky atd.,  musí být schopná přežít průchod části bleskového proudu.
Ve většině případů je dobudování , ,Faradayovy klece,,  mnohonásobně komplikovanějš í a s nejistým výsledkem, než vytvoření korektního izolovaného hromosvodu.