Diskuse Elektrika.cz

Má motor menší výkon, když při chodu je napětí na svorkách není 230V ale 221V?

Výkon klesá s druhou mocninou napětí. U asynchronního motoru je to malinko jinak, ten si vezme tolik, kolik potřebuje. Takže výkon si vezme jaký potřebuje, ale za cenu vyššího proudu. A za cenu vyšší teploty ve vinutí ...

Co je to za aplikaci?

PS: 221V bych neřešil, je to v toleranci +-10%

Změnu výkonu nepoznáte ! Asi o toto se vám jedná.  8)

Jaký tedy bude vzorec pro výpočet výkonu motoru v závislosti na nižším napětí?

Takže když bude napětí nižší výkon motoru bude stále stejný?

Nedávno se tu řešila ČSN 34 1610 a tolerance +-5%.

Asynchronní motor/ventilátor ve sklářské dílně pro odtah.

P = U²/R obecně. U asynchronního motoru je to jinak.

Velmi zhruba řečeno. Dostane se do většího skluzu (bude se točit trošku pomaleji) a vezme si víc proudu. Jak je to přesně vám možná odpoví někdo z pohonářů, tady už dost spekuluju.

+-10% je tolerance distribuce.

V příloze "Pohonné motory v praktickém provozu".
Obrázek 12: Zatěžovací charakteristik y motoru a závislosti na napětí.

Podle obrázku tedy při stejném momentu příkon roste, ale výkon klesá.

Za predpokladov pribliznej rovnakej ucinnosti a zataze prudenim vzduchu v takej malej tolerancii napetia vam odpoved da wattmeter : vacsi prikon = vacsi vykon.

Asynchronní motory se konstrují tak, aby měly nejvyšší účinnost v pracovním bodě podle štítku.
Tedy 3x400V/50Hz u trojfázových  a 230V/50Hz u jednofázových.
Pokud s napájení motoru "ujedete" dostanete za takřka stejný peníz méně muziky.

Pro názornost jsem vám na grafu od kolegy Kaliny zobrazil, jak to vypadá při 10% ujetí napájení dolů.
Jde o starší motor 4kW s napájením 380V, 50Hz. Tam má vrchol účinnosti při napájení 380V a zde při příkonu 4,8kW dá na hřídeli 4kW (zelené šipky).
Snížíte-li mu napětí o 10% tj na cca 342V, pak při příkonu 4,9kW(červená šipka) z něj dostanete na hřídeli 3,94kW(modrá šipka)

 Při porovnání
Napětí 380V - 342V(-10%)
Příkon 4,8kW- 4,9 (+2%)
Výkon 4,0kW- 3,94(-1,5%)
Účinnost 83%- 80%

vidíte i na konkrétním případu, že při podpětí (-10%) asynchronní motor více žere (+2%) a méně pracuje (-1,5%).
Zase na druhou stranu vidíte, že to není tak tragické a že to prakticky není poznat - například chybné mazání ložisek udělá více.

A u odtahového ventilátoru dělá hrozně moc větrání místnosti. Třeba na zimu ucpaný přívod vzduchu (větrací otvory) způsobí, že ventilátor musí vyrobit v dílně vakuum a to je jiná prácička, než jen přemístit vzduch z místa o jednom atmosférickém tlaku na místo o stejném atmosférickém tlaku.
Tady hraje roli tlakový spád mezi prostory, třeba o vás dělá nepořádek průvan.
A klidně vám to pak větrá s polovičním výkonem - díky přemáhání vyššího rozdílu tlaků přepraví ventilátor méně vzduchu.

Dá se tedy hodně zjednodušeně obecně říct, že pokles napětí o 10% poklesne výkon motoru o cca 2%?

Kdyby mi tyto grafy přinesl v protokolu student, že to tak naměřil, tak s ním vyrazím dveře i s futry, protože si musel některé hodnoty vycucat z prstu. Výkon na hřídeli je přesně roven součinu otáček a točivého momentu, a při konstantním momentu M musí tvar křivky výkonu P kopírovat tvar křivky otáček n. Bylo by to na první pohled markantní i při tak rozdílném měřítku obou "křivek". (Dal jsem křivky do uvozovek, protože graf otáček je přímka.)

Dá se hodně zjednodušeně obecně říci, že to záleží na motoru a napětí. Např. když motor z grafů od kol. Kurky (tj. na 380 V) napájíte 420 V, a pak snížíte napětí o 10 %,  poklesne výkon jen o necelé procento.

Snad se neztrapním dotazem, zda M může být v praxi konstantní s ohledem na jiné tření při různých otáčkách.

Teda máte oko, toho jsem si vůbec nevšimnul. (jednicka)
Řekl bych, že to pan Kostka nějak zvoral.
No, když uvážím, že se tehdy používaly dynamometry z VÚES  (např. VD 110/6) s vířivou brzdou a měřením síly váhou, pak při měření na dynamometru si asi ten moment držel dost přesně a dynamometr v tomto legračním rozsahu otáček asi moc neproměřil, příkon motoru asi měřili docela slušným laboratorním wattmetrem, pokles otáček je naprosto odpovídající, pak výkon na hřídeli bude nikoliv měřená, ale konstruovaná křivka - a blbě.
Je zajímavé, že křivka účinnosti tvarově realitě odpovídá - musí odpovídat obrácené P₁ a být mírně podložená rostoucí lineální přímkou

 Prakticky bude P přímka s nějakou mírnou strmostí a to jak říkáte obdobná její pravé lineární části.


Rozdíl 300W (7,5%) na rozdílu asi 10 ot/min (0,7%)? To nedává smysl

Podle toho co píšete tak -2V sníží výkon o 1%. 420V-10%=378V

To jste to nesprávně pochopil. O toho cca 3/4% výkon klesne při poklesu napájení ze 420 na 380 V.

Dá se to vypočítat následovně?
Nominální napětí 400V, napětí na motoru 380V. 400V=1, 380/400=0,95^2=0,90=>-10% výkonu motoru.