Diskuse Elektrika.cz

HROBAŘ: Neprošlo to!
    Zaměstnanci velkého podniku dostali příkaz přestěhovat dřevěnou strážní věž na opačný konec továrního pozemku. Věž naložili na valník a zapřáhli silný traktor. Cestu jim ale po chvíli zkřížilo dvojité vedení vysokého napětí 35kV. Po domluvě se jednomyslně usnesli, že věž musí pod vedením projet. Jen co se však traktorista rozjel, trámec věže zachytil o spodní vodič venkovního vedení. Po dřevěném trámu věže sjel oslnivý blesk na kostru valníku a odtud železnou ojí na traktor. Z traktoru přeskočil elektrický oblouk po vysoké pneumatice přímo do země. Pak z traktoru vyšlehly plameny. Jak příběh dopadl a kdo byl za incident zodpovědný?
    Zdroj: zde... (http://elektrika.cz/data/clanky/hrobar-neproslo-to)


   


    Co pozitivního a konstruktivníh o byste doplnili k této informaci?
       

35kV?
Možná to odhadli dobře, možná to bylo "o pár centimetrů",  ale vešlo by se to, jenže při tomto napětí nesmíme ignorovat přeskokovou vzdálenost...
Nejeden "laik" už na to doplatil, když se vrátím minimálně 30 let, došlo k požáru obytného vagónu jisté montážní organizace.
Snaživý dobrák ve snaze zachránit co se dá zapomněl na to, že je pod trakcí 25kV, vylezl vagon s hasicím přístrojem. Pak se o jeho úrazu s následkem smrti mluvilo na všech školeních... A to se jen přiblížil na desítky cm...

Tomuto moc nerozumím  ;)

Po dřevěném trámu věže sjel oslnivý blesk

Záleží samozřejmě na vlhkosti dřeva, možná ta věž byla z čerstvého dřeva, podle té hlíny co otíral traktorista mohlo být po dešti, jinak by se oprašoval. Ten blesk je celkem možný.

Je faktem, že František Soukup píše "dřevěná strážní věž" a ještě je přidána perokresba.
Po přečtení uvedené knihy z padesátých let pochopíme, že je psána pro laiky. Zvolil povídkový způsob vyprávění, kde pro odborníky je mnoho míst "úsměvné".
Tuto knihu jsme měli na učňáku jako povinnou četbu.
Je faktem, že tehdy řada vn napětí byla 6/10/15/22/35/100/220 kV. Přitom napětí 35 kV se pro všeobecnou přenosovou soustavu nepoužívalo ( ale kdo ví, píše o pohraničí...)
Dále vlhké dřevo a vn udělá svoje. Potom vlhký vzduch po dešti snižuje přeskokovou vzdálenost

Jiří Hrubý byl rychlejší..... pěkné video

Také přemýšlím co je a už není izolant, potřebuji kotvit anténní stožár s oddáleným jímačem, kvůli dodržení vzdálenosti od dalších kovových částí na střeše použiji umělá lana.
Jak se u těchto počítá/měří odpor?

  35 kV jako primár pro distribuční transformátory se používá dodnes v bývalém východočeském  kraji. Na první pohled to bývá vidět i podle rozměrů a tvarů starších distribučních traf na stožárových stanicích.

Co se týká vodivosti dřeva, tak velmi záleží na jeho vlhkosti (syrové, omoklé),  dále pak na jeho opracování a namoření - některá mořidla a ochrany proti plísním a dřevokazným škůdcům zvyšují vodivost dřeva svým chem. složením.

Možná je něco k tématu v ČSN EN 62192, letos ještě nemám zaplacený přístup.
A co jednoduchá a osvědčená "porcelánová vajíčka"?

To se používá mj. při kotvení anténních stožárů aby to kotvení nebylo vodivé a neměnilo vlastnosti antény. Indukovaná napětí jsou tam maximálně ve stovkách V. Podobně se používají pro připojení vodiče antény k závěsu u antén pro KV. I když je to VF, pořád se pohybujeme někde ve stovkách V.

O izolaci na desítky kV bych u takového konstrukčního prvku neuvažoval.

Jinak radioamatéři používají na kotvení izolovaná lana např. Mastrant, ale to je opět proto, aby netvořila nějaký rezonanční prvek,... Pro vn to není "dostatečné" a protože to může být "mokré",  z hlediska blesku to bude mít naprosto nedefinovateln é vlastnosti.

Velice dobré a letité zkušenosti mám s lany typu Kevlar z Lanexu Bolatice. Mají úžasnou mechanickou pevnost, na příklad lanko 4 mm má pevnost v tahu 1700 kg. Navíc se neprotáhne i při tomto tahu, chová se jako ocelové lano. Navíc velkou odolnost proti hydrolyze a UV. Používal jsem tyto lana jak na kotvení, tak na vyvazování aktivních prvků na anténách. Nikdy se nezhoršily elektrické parametry antény ani za deště. Nenapadlo mne sice měřit isolační odpor, ale uvádějí větší než 10 na devátou ohmu.
Kotvil jsem s tím i velký vertikál 40 metru provozovaný s 5 kW, kdy v kmitně nebylo malé napětí. Ale ani atmosféra nikdy nic nepoškodila.

Porcelánové isolátory na kotvy antén se používají především na dělení rezonančních délek lan, do kterých se indukuje elmg záření z antény. Měly by být kratší než lambda čtvrt vlnové délky

Žel nejsem radioamatér (CB se nepočítá ;) ) proto jsem uvažoval užití kotevního prvku užívaného na linkách. Díky za osvětlení problematiky.
Ale vím, že za mnou přišel jednou radioamatér a chtěl odmontované fieberlinky, prý na odizolování ukotvení od země, tak nevím :-\

Honzo lana z Boletic zná každý motorista, osobně mám tento podnik rád, bral jsem od nich mraky lan ke člunům a vždy jsem cítil hezký lidský přístup.
Nicméně spíše narážím na chování izolačního materiálu za bouřky v dešti, přiznám se že netuším zdali dostatečná vzdálenost je vztažena k suchému či mokrému okolí

Pro upřesnění jsem používal Mastrant-P, který byl mnohem levnější než Mastrant-D.
Často jme měli ukotvené drátové antény tímto materiálem na kovové vysoké stožáry cca 20 m, do kterých občas něco při bouřkách sjelo. Ale nezaznamenal jsem  utavení lanka i když jsme většinou používali slabé lanka o fí 3-4 mm.
Některé stožáry jsme ale kotvili i průměry 10 mm.....
Za deště ten materiál vodivý není. Byly s tím kotveny vertikální antény na isolátoru a pokud by byly lana vlhká, tak by to podstatně zhoršilo funkci antény.

Na poslední část otázky neodpovím. Není to zcela můj svět. Možná se ozve kolega Honza hájek a jiní.