Diskuse Elektrika.cz

Myslíte že je rozdíl nechávat rychlovarnou konvici v její základně pod napětím, nebo je lepší ji nechávat vedle základny a do základny ji dávat pouze při vaření vody.
Názory u nás ve firmě se rozcházejí a v návodu výrobce se o tomto nic nepíše.

Vzhledem k ceně konvice, absenci polovodičů bych to asi neřešil, ale konvici dávám mimo základnu čistě z požárních bezpečnostních důvodů. Nevěřím už ani konvici za 1500 Kč!

Rozhodně sundávat ze základny. Sám jsem byl svědkem jejího zahoření a několik dalších lidí mělo podobnou zkušenost. Nechci se smutně dívat na nejdražší požár v mém životě a v životě mé rodiny.

Např. ve školách, kam chodím na revize je toto přímo povinné. Jdou dokonce tak daleko, že je vytahují ze sítě. A běda najít konvici v základnovce, tak ředitel skáče 2m vysoko.
Proč né.

Sme obklopeni mnozstvom spotrebicov s podobnym prikonom (2kW) a ohrievacim telesom : pracka, umyvacka riadu ... Tie novsie modely su vypinane su na rozdiel od lacnej konvice nie mechanicky, ale elektronicky. Tam obavy nemate ?

U všech spotřebičů hrozí nebezpečí a je jedno, že konvice je jednoduchá s mechanickým vypínáním.....

Na přiložených fotkách je konvice velice levná, dodaná dodavatelem, který byl neodborníkem tlačen na co nejnižší cenu, bylo jich dodáno do hotelu cca 200 ks a po několika málo měsících jich bylo cca 70% poškozeno. Podotýkám, že provoz konvic není nijak závratný. Konvice jsou umístěny na dřevěných stolcích, byla to jen otázka času. Naštěstí se na to při revizi, která nebyla dělána od stolu přišlo včas.

Mám. I proto mi Foxtrot vypíná zásuvky při odchodu. Bohužel je několik spotřebičů, které se takto nevypínají, protože je opruz dokola nastavovat hodiny, po každém příchodu.
Je také známo několik případů, kdy vzplála i plochá TV. Ovšem na rozdíl od rychlovarných konvic, kde je těch případů poměrně hodně, jsou problémy vzniklé od jiných spotřebičů, méně časté a tudíž rizika zcela jiná.
Znám mnoho lidí, co použivají u PC „psa s vypínačem“,  aby měli klidné spaní a to samé třeba i u TV.

Ak mate vlastny dom, ok, opatrenia maju zmysel. Horsie je to v bytovke, kde je pod vami dementny dochodca, ktory zabuda vypnut plyn pod starou plechovou konvicou. Jeho TN-C v hliniku bez udrzby 40 rokov "ved to funguje" plus predlzovacka kdesi pod kobercom a na tom pracka, toho sa bojim viac.

Hlavní nebezpečí spočívá v tom, že vypínače u konvic nepracují
ve zrovna ideálních podmínkách (viz. foto - nová konvice Sencor)
a mohou začít převádět i v poloze vypnuto.
Je tam sice ještě bezpečnostní tepelné jištění, ale než zasáhne,
už může vypínač hořet.
Trvalé usazení v základně konvici nepoškodí, k tomu může dojít
i mimo ni.
Ale když ji tam poškozenou postavíte, tak začne hořet pod dozorem
a můžete hned začít hasit.

Na tých kanviciach je krásne vidieť, ako aj prostý ľud dokáže správne vyhodnotiť mieru rizika.
Len mu treba správne nahnať strach.
Kam sa ale hrabe v očiach laika taký blesk na kanvicu! :D

Vyuzijem toto vlakno na otazku ohladom ochrany proti poziaru. Siemens aj OEZ (a zrejme aj dalsi) vyrabaju AFD ochrany (arc fault detector.. dalo by sa to volne prelozit detekor oblukov). Predpokladam ze viete o co sa jedna. Zvlastne je ze sa o tomto zariadeni skoro nehovori. Mate s tym niekto skusenosti resp su vobec u nas na trhu dostupne? (Nie som elektrikar a aj ked je to moje hobby vystudoval som nieco celkom ine)
Dakujem  :)

Tato ochrana vám nepomůže pokud se vodič v konvici zahřeje tak, že dojde k destrukci plastu na konvici a pokud je konvice ještě na hořlavé podložce......

Nebezpečí poškození konvice také hrozí v případě, že v kuchyni je el. sporák, vedle je základna konvice a majitel konvici po použití odstaví ne do základny, ale na rozpálenou plotýnku sporáku.

Vím, že to vypadá jako strašení, ale kdo se setká v běžném životě s kolika konvicemi? A kdo se někde zmíní, že právě jemu se stalo, že se konvice poškodila? Zabývat se takovou prkotinou..... .moje zkušenost vychází ze zkušeností s provozem několika set konvic v hotelech.

je mi jasne ze na konvicu nepomoze a sam ju na zakladni tiez nenechavam. ale spominala sa tu napr predlzovacka a elektricky poziar vseobecne a tam  moze casto byt pricinou resp zaciatkom iskrenie. len je vazne zvlastne ze afd sa snad ani nepropaguje a v predaji som ho este snad ani nevidel. ak ked je fakt ze jeden kus stoji cez 100e co bude asi hlavna pricina..

Matně si vzpomínám, že jsem někde četl, že hlídání je na principu
rychlých změn proudu v obvodu (jiskření),  které předchází
plnému zkratu a že se to používá hodně v USA v dřevostavbách.

Taky mě napadlo, jestli to už není pozdě...

Z mé zkušenosti v USA spíš hodně brzo :-)

ono to zatial neni ani v usa az tak velmi rozsirene. v case ked som tam bol dlhsi cas 97-98 tak AFD este asi ani neexistovali.

zato ale boli skoro vsade uz v tej dobe prudove chranice. jeden som si priniesol (doteraz funguje) a v tom case tu hadam nikto nevedel co to je ;) tam boli tusim 10mA (dokonca neviem ci nie aj 7mA) montovane v zasuvkach a nepamatam sa ze by co i len raz doslo k aktivacii takze to zas taky problem tiez nebude. 30mA sa tam pouzivaju na ochranu zariadeni; na ochranu pred urazom boli urcene max 10mA

nedavno som tu mal navstevu a tiez mi hovoril ze AFD su aj tam relativne nova vec. davnejsie ale existoval vyrobok FireShield co je predlzovacka z rovnakou/podobnou funkciou ako AFD

S proudovým chráničem jsem se setkal už jako učeň někdy v roce 1972 a až tak novinka to nebyla

no evidentne ano kedze sa to zacalo pouzivat len relativne nedavno. samozrejme netvrdim ze to je vynalez poslednych rokov ale elektromobil tiez existoval uz asi pred 100rokmi a presadzovat sa zacinaju az teraz.. ale to je o inom. tiez je otazka aku mal ten model vtedy cislivost/vybavovaci prud

To richard_ba: již jsem toto téma otevřel začátkem roku viz http://diskuse.elektrika.cz/index.php/topic,31818.0.html
Na Amperu jsem o tom mluvil s panem ing. Zdeňkem Gecem od Siemensu, měl tam AFD na ukázku, detailně mi vysvětlil funkci a dal mi  48 mi stránkovou publikaci s popisem a vysvětlením funkce, s grafy a obrázky (v angličtině). Souhlasil s názorem, že prozatím se na našem trhu příliš neprodává,  ale není problém si ho objednat. Dle mě, by určitě měl přístroj 5SM6 AFD Unit uplatnění zvláště v dřevostavbách a jsem přesvědčen, že jako prevence proti požáru, by byl výrazně účinnější, než chránič s reziduálním proudem 300 mA.

dakujem pekne za reakciu. ono vyhladovo uvazujem o dome takze to bol jeden z dovodov preco som sa pytal. dobre vediet ze sa da kupit aj u nas. otazka je ci o tom vedia aj projektanti ale snad ano.

len pre zaujimavost ten konkretny popis funkcie nahodou nemate v elektronicke forme ze?

Někteří projektanti se celoživotně vzdělávají a smekám před jejich znalostmi  (jednicka),  na druhou stranu se setkávám s projekty ověnčenými razítky ČKAIT, které jsou na úrovni vědomostí průměrného učně  (plc) a to se nechci dotknout některých cílevědomých učňů.
Pokud chcete nějakou vychytávku mít v projektu, stačí se projektantovi zmínit, že to a to chcete realizovat a hned na jeho reakci poznáte jestli je v obraze nebo naopak úplně mimo mísu  (dance).

Odkaz na brožuru k Siemens 5SM6 AFD: http://www.automation.siemens.com/tip-static/dlc/en/Low-Voltage-Components/Technology_Primer_5SM6_AFD_Unit.pdf
Pokud budete projekt s tímto přístrojem realizovat, tak by mě a určitě i některé kolegy zajímaly vaše zkušenosti. Můžete o tom založit nové téma.

Konvici řeším tlačítkovým relé na pět minut, pohodička klídek.

urcite dam vediet aj ked nebude to zase tak rychlo :) ale temu zalozim kedze ma bude zaujimat aj nazor na celkovy projekt. tiez dakujem za bozurku. vyzera to na zaujimave citanie.

ad konvica - to 5 min rele je dobry napad. mozno to tiez v buducnosti vyuzijem.

Použití jiskrových chráníčů je v USA nyní nutné v novostavbách a při rekonstrukcích, nikoli však na všechny obvody, mají tím být vybaveny přednostně obvody pro místnosti jako ložnice, obýváky a dětské pokoje.
 
Není to s nimi úplně jednoduché, občas nepoznají užitečné jiskření (komutátorové motory) od toho nebezpečného.

Tím, že se tam pro většinu spotřebičů používá napětí 120V, jsou potřebné zhruba dvojnásobné proudy, než pro obdobný spotřebič při 230V a nasazení zejména v dřevostavbách je velmi účelné.

K proudovým chráničům: Již v 70. létech  byly u nás dostupné proudové chrániče DDR - Ruhla s diferenciálním i proudy 30 až 500mA. Bylo jich ovšem poměrně málo a byly předepsané pouze v elektroinstala cích maringotek (náhrada za napěťové chrániče),    při práci v podzemí a též se používaly v sítích TT na jižní Moravě.
 
V české elektrotechnic ké literatuře se setkáme s jejich popisem a principem funkce již v 50. létech. Např. kniha Cyril Macháček, Uzemnění a jeho kontrola, SNTL březen 1958, edice Elektrotechnic ká minima, sv. 20 obsahuje pojednání o napěťových a proudových chráničích na str. 66 až 71. Velice zajímavý je poslední odstavec (citace):

Diferenciální proudový chránič je poněkud složitější a tím i dražší než chránič napěťový, proto u nás do praxe ještě nepronikl, přestože v cizině se ho často používá. Jeho velké přednosti při snižování úrazovosti a zabránění škodám si však jistě vynutí uplatnění i u nás.

P.S. Je jen velká škoda, že to trvalo asi 40 let, než se jeho slova naplnila a došlo k jejich běžnému používání.
 

Tak přesně takovou konvici (stejná značka) s tímto problémem už jsem také likvidoval. A to musím říct, že byla v provozu pouze cca 2 měsíce.

Já bych konvici nikdy nepoložil zpět na podstavec. A snažím se to vysvětlovat všem lidem ve svém okolí a musím říct, že s úspěchem. On požár je daleko větší strašák, než úraz el. proudem.
Ale nemalé nebezpečí hrozí i od různých nabíjecích adaptérů. Například nabíječky na elektronické cigerety způsobily již mnoho požárů v bytech.

Tady očekávám kritické místo. Mírně opotřebované vysavače, ledničky, pračky, mixéry, odšťavňovače, větráky...