Diskuse Elektrika.cz

Čl. 414.4.4 ČSN 33 2000-4-41 ed. 2 zakazuje uzemňování nebo připojování k jiným ochranným vodičům neživé části obvodů SELV a PELV. Poznámka pod tímto článkem tento zákaz hned ruší. Obdobné ustanovení nalezneme v čl. 413.3.6 pro ochranu elektrickým oddělením. Otázka (nebo otázky) zní:

Jaké riziko může vzniknout uzemněním těchto neživých částí a v jakých případech byste takto uzemněnou instalaci naprojektovali nebo zrevidovali?

Změna Z1  ČSN 33 2000-4-41 ed.2 z dubna 2010
změnila článek 414.4.4 a vypustila z textu slovo "PELV"

Pokud mám SELV, je tam nějaký požadavek na oddělení od země nebo jiných soustav.
Takže kdybych u SELV uzemnil neživou vodivou část, musel bych zkoumat, jestli je izolace mezi rozvodem malého napětí SELV a neživou částí dostatečná.
Jiné riziko tam nevidím.
U PELV logicky když "mohu" spojit se zemí rozvod malého napětí, byl by nesmysl, kdybych neživou část nesměl spojit se stejným potenciálem!
Stejně je v tom b*****(nepořádek)! Viděl jsem X projektů několika projektantů a X revizí od několika RT, kdy byl použit zdroj, který by vyhověl požadavku na SELV, tak v projektu i revizi bylo SELV, i když to napájelo radiostanici, kde je přes anténu přiveden zemní potenciál  na "kostru" zařízení, která zpravidla prezentuje záporný pól DC rozvodu ELV  (zle)

Protože pak už by to nebylo SELV, ale FELV příp. PELV. SELV, tak jak je definováno, chrání i před poruchovým napětím přišlým po PE.

Kolega Tomáš Fuk to vystihl nejlépe, sníží se bezpečnost zařízení.

Já bych to přirovnal k tomu, když někdo neznalý k vrtačce ve dvojité izolaci namontuje třížilový přívod a vodič PE zapojí na její kovovou vnější část (většinou převodovka) a myslí si, že bezpečnost zlepšil.

Jiné riziko je u ojedinělého uzemnění "uprostřed pole" jiné bude u připojení k MET a jiné u připojení k nejbližší zásuvce v TN C.

Takže na kovovém rozvaděči v síti TN-C-S budu mít připevněno kovové čidlo teploty napájené ze zdroje SELV a musím to tedy považovat za FELV? Potom by bylo jedno, jestli je použit zdroj SELV nebo FELV.

Mějme kovový osvětlovací stožár, v rozvodnici oddělovací trafo 230/230 V, svítidlo třídy ochrany I a stožár je uzemněn páskem pro ochranu před bleskem. Je to ochrana elektrickým oddělením? Pokud ne, jak jsou chráněny neživé části svítidla?

Popořadě. ELV = Extra Low Voltage, po našem MN. 230V to rozhodně nesplní  (norm)

Ten stožár je patrně blbě.

1. Za oddělovacím trafem může být jenom jeden spotřebič, je tam limitace výkonem, nesmí být PE,... Takže u stožáru se světlem ve tř. I je tahle ochrana nepoužitelná.
2. Pokud to plave, tak by mělo jít o IT. Ale tam je potřeba spojit uzel zdroje (jeden pracovní vodič) uzemněn přes vysokou impedanci (obvykle přímo HIS) s detencí spojení na zem. Pokud výstup úplně plave, je to blbě.
3. Ještě je možnost TN-C, TN-S nebo TT, tam by byl jeden konec sekundáru spojen s PE.
4. Dají se dělat ještě opičárny jako 2x115V se středem trafa na PE a chráničem apod.,  ale proč by to kdo dělal na blbým světle někde na stožáru?

V případě že je oddělovací trafo použito jako ovladací napětí, zvýší se bezpečnost např. jeřábu a pod. při první poruše se nestane nic ale při druhé se může překlenout tlačítko, koncák...

A právě proto by se měly ovládací obvodu jeřábů, strojů,... zapojovat tak, aby druhá izolační porucha proti "zemi" nemohla způsobit nějaký nebezpečný stav.

Opravdu?
Od kdy, podle čeho?

Radime, čidlo napájené z Felv by statisticky zvyšovalo počet možných poruch na části s ochranou odpojením od zdroje, bude opět záležet jak jsou dvířka začleněny do systému pospojení.
Příklad stožáru, osobně chápu zákaz "uzemnění" tak že kkostru zařízení nesmíš připojit k bodu na němž v případě cizí poruchy vznikne potenciál, nikoli že kostru nemůžeš připojit k "místní zemi". Pokud budu velký rýpal tak bude více záležet na tom jaké další sítě a s jak kvalitním zemněním povedou kolem základů stožáru.

Jenže norma se vůbec nezabývá tím, o jaké uzemnění jde a ČSN EN 61140 je oproti ČSN 33 2000-4-41 ed. 2 úplně striktní. Vidím to tak, že pokud zařízení SELV upevním na kostru "nulovaného" zařízení, tak se nic nezhoršuje, protože cizí porucha přišlá po PE bude ohrožovat "nulované" zařízení stejně jako neživé části krabičky se SELVem. Navíc je obojí současně přístupné dotyku, takže jsou vyrovnány potenciály, takže se neděje nic. Kdyby byla krabička SELV izolačně oddělena, vyjde to nastejno. Uvažovat tak, že po PE přijde potenciál, který prorazí přes základní izolaci do živé části SELV a z ní se po tom ještě někam dál zavleče dalším průrazem přes izolaci je absurdní. To už by bylo suplování přepěťovek. 

Jen tak na okraj:  Jednou jsem neprotestoval proti projektové dokumentaci, která právě dovolila takovéto spojení. Následnou oponenturou tohoto projektu bylo důrazně požadováno oddělení neživých částí SELV od země a když jsem chtěl zdůvodnit rizika, jaká mohou nastat, bylo zařízení schváleno.

Jenom upřesním, že osvětlovací stožáry s trafem 230/230 V  500 VA se používají např. na železnici a řekl bych, že jde o nejdokonalejší ochranu. Lze ho nahradit proudovým chráničem, ten však při izolační poruše vypadne, kdežto trafo jede dál a přitom i při té poruše nikoho neohrožuje.

Co se týče více spotřebičů z jednoho trafa, tak platí řízení provozu osobou znalou nebo poučenou nebo pod jejím dohledem.

U více spotřebičů je riziko zákroku elektrikáře bez znalostí těchto sítí, který vše zemní, o nic jiného tam nejde.