Diskuse Elektrika.cz

Nově jsem se nastěhoval do bytu, který je vybaven bojlerem.
Bohužel k bojleru nemám žádnou brožuru a nikdy předtím jsem bojler neměl.

Bojler se dá zapnout na poloviční výkon a na plný.
Viz foto.
Zajímalo by mne co je z pohledu úspor výhodnější.

Zákon o zachování energie.
Napadá mne, že pokud ohříváte vodu déle musíte vynaložit na ohřev stejnou energii, ovšem při delším ohřevu voda ztrácí teplotu delší čas. A v případě rychlého ohřevu jsou ztráty v izolaci menší, ale pokud ji nespotřebujete stejně vzniknou také.

Máme všechny bojlery třífázové pro rychlý dohřev. Už 12 roků. A spotřebu řídíme především u topení než u bojlerů.

Vzhledem k tomu, že bojler by měl být akumulační tepelný spotřebič, měl by tepelné ztráty, které zmiňuje Mirek, mít minimalizované . Při větším výkonu zase stoupá úbytek napětí na vedení, takže ono to asi z hlediska využití energie nemá velkou cenu rozpitvávat...

Výhody při plném výkonu - voda se ohřeje rychleji a vzhledem k tomu, že zpravidla NT je rozdělen za 24 hodin na více časových úseků, může se voda "dohřívat" více, může se jí spotřebovat více...
Výhoda při menším výkonu - menší proud, u "níže dimenzovaných přípojek" se dá na stejná fázi provozovat i nějaký jiný spotřebič s velkým příkonem.

Úspory el.energie je jedna stránka věci...
Další je ta, že pokud máte "špatnou" vodu (většina vody i z centrálního rozvodu) ,
se uchytí kámen na tělese,termostatu a pak ta oprava je daleko nákladnější jak ty úspory na el. energii. ;)

... to v souvislosti s tím, zda to ohřívá rychle nebo pomalu?

Pokud je to technicky realizováno tak, že topný had má dvě sekce, a topí buďto jedna, nebo obě, pak to vyjde nastejno. Pokud je to ale realizováno tak, že jedno a totéž topení hřeje naplno, nebo s polovičním příkonem (tj. např. přes diodu),  pak bych očekával při polovičním příkonu nižší tvorbu vodního kamene a delší životnost topení vůbec.

Nebude pulsují proud přispívat také k čistění?,  projeví se polarita, nebo mám zcestnou úvahu?

Pokud by byl výkon regulovaný tím, jestli tam pustím napájení přímo nebo přes diodu, tak ta DC polarizace způsobí jednu nepříjemnou věc - stačí malé vlhko a na přechodu 2 kovů vznikne elektrochemick á koroze!
Pro bojler to asi nebude ideální řešení.

Elektrochemick á koroze v místě styku dvou různých kovů probíhá nezávisle na tom, zda vůbec a jaký proud spojem těch dvou kovů protéká (pokud úbytek napětí na přechodovém odporu je max. v desítkách mV).
Elektrochemick á koroze způsobená ss proudem probíhá v místech, kde proud vstupuje/vystupuje z/do kovu do/z elektrolytu. Předpokládám, že se jedná o bojler s topením ukrytým v kovové trubce vodivě spojené s nádobou, takže únik proudu z topení do vody neočekávám. Problém nastane až v okamžiku, kdy toto vodivé spojení bude korozí přerušeno.

Lze si však představit situaci, zvláště v případě TN-C instalace a plastových vodovodních trubek, kdy plášť boileru je na potenciálu odlišném od potenciálu vody (o desetiny až jednotky V). Pak mezi pláštěm a vodním obsahem bude protékat nějaký proud, a volbou polarity pulsujícího ss proudu topením (tzn. i PEN vodičem) lze pak mírně zpomalit/zrychlit korozi pláště (jak naznačuje Milan).

FYZIKA:

Potřebná energie:
E=m*c(T₁ - T₀)
m - homtnost ohřívané vody (objem bojleru)
c - tepelná kapacita vody, vždycky 4.2kJ/kgK
T₀ - teplota vody na vstupu
T₁ - teplota ohřáté vody (ovlivníte termostatem)

Energie vs. výkon
E=P*t
P - výkon tělesa
t - doba ohřevu v sekundách

Přeloženo do řeči těch, co na ZŠ nedávali pozor:
- Potřebná energie se nastavuje tremostatem
- Regulací výkonu se reguluje doba, potřebná k ohřevu

Z pohledu úspor je to celkem jedno.  o:-)

By som len doplnil, ze ak ste bojler dostali spolu s bytom, neviete v akom je ten bojler stave. Dajte si spravit reviziu, pripadne vycistit, lebo ak je to spiralovy bojler a nebol cisteny roky, tema o setreni je bezpredmetna a hlavne vam servisak overi bezpecnostne prvky... Ja spravujem (amatersky :)) 2 bojlery (moj a rodicom) a dokonca aj mestska voda dokaze za cca 1,5-2 roky pekne nalozit spirale... 

Spíše bych z hlediska úspor uvažoval o nastavené teplotě.
Nastavení výkonu je +/- jedno, jak už tu bylo řečeno.

Zkusil jsem jednu sezónu topit s kotlem na 3kW, další sezónu jsem přepnul na 6kW.
Celkový rozdíl peněz za elektriku (celkem za celý dům) byl pod 1%.
Dle mého očekávání, nastavení výkonu nemá v praxi vliv, pouze se rychleji natopí.

Smysl přepínání příkonu tělesa a tím zrychlení ohřevu v době platnosti NT bych viděl v tom, že při každém odpuštění teplé vody dotéká stejné množství studené vody do boileru a ochlazuje již nahřátou vodu.
Pokud je odběr teplé vody uskutečňován v době NT, je výhodnější rychleji dohřívat vyšším příkonem a tím mít stále zásobu horké vody na dobu mimo NT.
Hlavně ověřte to, zda je boiler blokován a máte dvojtarif.
Pokud ne je to jedno, protože se stejně nedoplatíte.  :)

Z hlediska ztrát akumulačního spotřebiče bude vždy vyšší ztráta u vyššího rozdílu teplot, při okolní teplotě 25°C bude tedy vyšší ztráta u 70°teplé vody jako u té 45°teplé. Zde ovšem zase záleží na objemu bojleru a jeho dostatečné kapacitě pro potřebu domácnosti.

Myslím že, v tomto případě má výkon bojleru z pohledu úspor malý vliv.

Výkon bojleru má vliv na rychlost ohřevu, čím vyšší výkon, tím rychleji ohřeje vodu na teplotu nastavenou termostatem.
Výkonu odpovídá proud odebíraný bojlerem, čím vyšší výkon, tím vyšší proud, proto je potřeba přepínači navolit takový výkon bojleru, aby za běžného provozu nedocházelo k vybavování jističů.

Podle mého názoru je v tomto případě možné zvolit tři stupně výkonu, např. 1500W/3500W/5000W.
Výkonu 1500W odpovídá proud asi  6,5A při napětí 230V,
výkonu 3500W odpovídá proud asi 15,2A při napětí 230V,
výkonu 5000W odpovídá proud asi 21,7A při napětí 230V.

Z hlediska úspor energie je provoz na jedno nebo na dvě tělesa takřka rovnocenný. Rozdíl jen v procentech a záleží na konkrétních místních podmínkách (kvalita tepelné izolace, dimenze přívodů, cirkulace vody ano/ne a její způsob řízení...)

Provoz na jedno či dvě tělesa přináší podstatnou rozlišnost v době natápění, na jedno těleso je dvojnásobná doba ohřevu proti ohřevu oběma dvěma tělesy.

A zde je možný zdroj úspor jiných. Pokud se za dobu jeho ohřevu stačí někdo třeba vysprchovat, nebo umýt nádobí a voda se  stihne plně doohřát v intervalu nízkého tarifu (8 hodin) ,  pak stačí koupit menší bojler =  menší investice, menší prostor pro něj.

Nebo pokud jste rodiče s dětmi na VŠ, přes týden jedete na jedno těleso a na víkend sepnete dvě.
 
Pokud máte tvrdou vodu a stačí vzhledem k odběru vody pomalý ohřev, pak můžete topit jedním tělěsem, je-li v suché jímce,  teplota jímky je nižší (poloviční příkon),  vodní kámen se tvoří o něco pomaleji, ušetříte si za životnost bojleru nějaké čištění a vypouštění.


Další výhoda děleného tělesa je v tom, že při poruše jednoho tělesa bojler ještě nějak topí a nenechá vás namydlené.
Hodně  teoretická výhoda je u provozu na proudový chránič zmenšení únikového proudu na polovinu a možnost dosušení těles v jímce samy sebou, tak jak píšou v návodu.

Ale v praxi se výhody dělených těles příliš ekonomicky neprojeví a většina výrobců používá jedno nedělené těleso.
Jestli má u bojlerů něco význam, tak je to protikorozní kvalita nádoby, kvalita svarů,  tloušťka izolace a expanzní nádoba na vodě (Akvamat),  případně antilegonelový režim.
Ostatní jsou fičuroviny pro odlišení se výrobců.


Bojler je od firmy Q-Termo, manuál si stáhněte na jejich stránkách v sekci ke-stažení jako:

OHŘÍVAČ VODY Q-TERMO TREND 30-200L (PDF, 2, MB)
 
wewewe//qtermo.cz/domains/qtermo/UserFiles/manualy/Manual_TREND%2030-200L_CZ%2CSK.pdf

Jestli máte nízký tarif (D25d) a ohříváte vodu za polovic, poznáte podle "přihlášky elektroměru",  nebo podle faktury za elektřinu a podle toho, že třeba v 9 hodin dopoledne váš bojler svítí (ohřívá),  když je studená voda.
Jinak by měl svítit jen v době níké ceny elektřiny (Nízkého tarifu NT) tj. typicky jen 8 hodin denně (většinou rozdělených do 2 úseků).
 

Keďže sa vedie debata o úsporách pri ohreve teplej vody, ako riešite úpravu príliš tvrdej vody vo vašom vodovode? Nejakým super výkonným magnetom, či iným spôsobom, alebo to neriešite?
 
Možno táto otázka nesúvisí priamo s elektrikou, ale s úsporou určite áno.

Řešil jsem to "elektricky",  takovým nějakým zdrojem střídavého proudu 1,4 - 2,2kHz. Nevím jak na jiné složení vody, ale na silně železitou vodu ze studny nic moc...

Martine Kurko,
díky za opravu, na stránkách Qtermo vidím, např. pro vertikální elektrické zásobníkové ohřívače vody o objemu 150l a 200l, celkový příkon topných těles 2400W.
Příkonu 2400W odpovídá proud asi 10,4A při napětí 230V.

Začal bych tím, že si pošlu vzorek vody na rozbor. Protože dokud nevím co ve vodě je, nevím co mám proti tomu dělat.
(Já mám sice celkem měkou vodu, splňuje parametry pitné, ale mám problém, že nesmím mít nic z mosazi, protože moje voda způsobuje selektivní korozi slitině. Čili vše v plastu nebo nerezi, a topná tělesa považuji za spotřební materiál)

To je spis na vapenate vody:
http://forum.tzb-info.cz/101471-magneticka-uprava-vody/vsechny-prispevky

A jeste nazor zdravotniku:
http://www.szu.cz/tema/zivotni-prostredi/stanovisko-narodniho-referencniho-centra-nrc-pro-pitnou-vodu