Diskuse Elektrika.cz

Chtěl bych se zeptat kdo může provádět typovou zkoušku rozvaděče ve firmě na výrobu rozvaděčů?
Postačuje vyučení v oboru elektro, nebo je třeba RT nebo je to uplně fuk a může to provádět učetní z kanceláře?

Dle mého názoru je to opravdu fuk. To ovšem nesouvisí s bezpečností těchto prací (manipulace se zdrojem vn pro zkoušku izolace například).

Hlavně na to firma musí mít potřebné technické a administrativn í zázemí. Provádění ověření návrhu (dříve typové zkoušky) není jen o pár měřeních a nějakých prohlídkách. Pokud takové zázemí nemá, je nutné využít služeb například zkušeben.

By mě celkem zajímalo co se na plastáku 8M s jedním vypínačem a sedmi jističi může ve skutečnosti měřit a zkoumat, že je na to potřeba zkušebny.
Stejně se při usazení prvky většinou odmontují z dinky a poslední kdo utáhne šroubky je elektrikář na místě.
U takových jednoduchých rozvaděčů jsem nikdy nezjistil potřebnost jakýchsi pseudozkoušek, výsledek byl vždy na tom kdo zapojoval.
Běhání s bedýnkou pro ověřování buďto musí bavit, nebo z toho mají příznivci lejster netušené zisky (dance)

Nie som si úplne istý, či vám je zrejmý rozdiel medzi pôvodným výrobcom a výrobcom, a či vám nejde skôr o kusovú skúšku.

Nevidět už tolik prasáren o sprasených i 12M rozvodnic (jedna překvapivě s 13moduly  (zle) ) plně bych s tebou souhlasil Milane.
Ale celý problém je mnohem širší a složitější.

Kdo určí jestli není problém udělat rozvodničku s 4, 6, 8 ,  nebo 12ti moduly? Dnes není problém 12M a za 5 let 64M? Kde je ta hranice? Podle mne je pro někoho problém každá velikost a jiný by mohl dělat prakticky cokoliv. Ale kdo to určí, když mnoho kolegů nedokáže ani poznat své hranice, o znalostech vůbec nemluvím.

Když navážu na jinou diskusi, která se okolo tohoto tématu také točí, připomenu svůj názor na tuto problematiku.
Nechal bych vyrábět v bytové výstavbě rozvaděče každého elektrikáře, který si prošel nějakým školením, nebo bych přímo pro tento případ, připravil kuchařku/normu (třeba do 50A). Každý z těchto výrobků by musel mít samolepku s firmou, která to sestavila a nesla by za to přímou odpovědnost. Samozřejmě z továrních prvků. Pak by RT měl podobné výtvory zrevidovat a klidně může upozornit na rozpory s normou/kuchařkou a nechat to předělat toho konkrétního montéra.
I podle mne jsou v tomto případě všechny stávající příkazy a některé předpisy víceméně na nic. Bohužel se musím přizpůsobit stávající situaci, pokud nehodlám riskovat více než je bezpodmínečně nutné a dodržovat platnou legislativu, ať si o tom myslím, co chci. Tož asi tak Milane.

Také jsem viděl mnoho zprasených plastáčků, ale ani v jednom případě by na výsledek neměla vliv certifikace, vždy šlo o dílo špatného elektrikáře.
Nechť je výrobkem rozvaděč se svorkovnicí pro přívod a odvody, umístěnou samostatně.

Tak trochu bych se přikláněl k tomu, co naznačil Honza Franěk.
Když nemusíme u bytových rozvodů zkoumat zatížení kabelů, jejich oteplení při souběhu, seskupení a spoustu dalších věcí, když pro bytové rozvody nemusíme zkoumat vnější vlivy, a pokud to vyhovuje "2130",  můžeme ji použít a některé věci si zjednodušit, mohlo by i pro bytové rozvaděče (s klidem bych přidal menší kancelářské provozy) existovat nějaké zjednodušení, protože v běžném bytu se tolik věcí dělá "podle stejné kuchařky",  že i rozvaděč do nějaké velikosti a nějakého "výkonu" by mohl být podle nějaké "kuchařky".

Já bych to s jistou nadsázkou trochu přirovnal k tomu, co nám řekl pan doktor v lázních:
Musíme se rozumně domluvit. Když vám všechno zakážeme, nevydržíte to a určitě začnete něco porušovat. A třeba budete porušovat to, co vám vadí nejvíc.

Kvalitní výrobci (někteří nekvalitní) rozvodnic a instalačních přístrojů již dnes nabízí typová řešení s kusovým ověřením v ceně rozvodnice.
Pokud chce někdo začít vyrábět rozvaděče, tak doporučuji oslovit zkušebnu např. EZU (s nimi jsem to řešil já) a dohodnout se s nimi co by rád vyráběl, pak postavit vzorový rozvaděč udělat si typový klíč (aby byla zajištěna variabilita),  rozvaděč si nechat otestovat. Na základě toho dostane certifikát na typový klíč, pak může vyrábět rozvaděče v rozsahu svého typového líče. Pro ověřování návrhu je nutné mít technické vybavení podle požadavku zkoušek v normě a taky mít oprávnění na revize a zkoušky na EZ.

Vždyť to zjednodušení již existuje a má ho dnes většina výrobců. Hager, OEZ, Eaton atp.. Jansně, má to svá omezení, ale pro nějaké byty a bungalovi to většinou postačí.  Pro rozvodnice DBO, tedy ta byťáčky to funguje a nic to v podstatě nestojí. Jenomže v tomto státě se jaksi nenosí mezi malímy živnostníky osobní odpovědnost. Protože když by se pod to podepsali, tak jsou dohledatelní. Většina malých živnostníčků a meloucháři  mají rádi svoji anonymitu. A množí z nich vědí proč.

Přesně tak kolegové. Vlastně už to nemůže být lehčí, proč tedy obcházet a porušovat předpisy. Leda by jsem byl lempl, který se za svou práci stydí.