Diskuse Elektrika.cz

Dostal jsem se k revizi manipulačního skladu a na pozemku stojí i tento stožár.
U paty jsou rozvaděče osvětlení, které jsem našel až po vyřezání xx letého roští.
Není o něm zmínka v žádné předchozí revizi, protože se asi předchozím revizákům nechtělo lézt nahoru a už vůbec ne přes to roští.
Ty zavěšený kabely by tam také asi neměli co dělat.

Tohle jsou standardní stožáry, které se na manipulačních skladech a pilách instalovaly v 80 letech minulého století. Tuším, že výška se pohybovala někde okolo 22m. Já na ně lezu po žebříku, který je jejich součástí. Pod ním totiž vede i kabelový rošt a ten si také obhlídnu v jakém stavu je přichycení kabelu pomocí kamenů. Důležité je koukat i po svárech vlastního žebříku. Ne z důvodu revize, ale proto, že pokud by byly viditelně prasklé, tak pak je lepší z žebříku slézt a nepoužívat jej. ;)
Nahoře bývá zapouzdřená litinová skříň se svorkovnicí. Na ní je i zásuvka. Bohužel jak tam léta nikdo nelezl a nedělal údržbu, šrouby ve víku skříně jsou zarezlé a existuje velká pravděpodobnos t, že se při demontáži ukroutí.

Pokud jsou u paty stožáru v rozvaděči předřadníky pro výbojky, tak nahoře má u svítidel smysl kontrolovat doplňující pospojování, tedy spojitost mezi svítidla vzájemně a mezi svítidly a stožárem. U svítidel přes předřadníky lze naměřit impedanci smyčky, ale bude značně vysoká, protože je v cestě předřadník umístěný dole v rozvaděči. To ale záleží na tom jaká svítidla jsou použita.

Dost často jsou nahoře mezi svorkovou skříní a svítidla kabely s poškozenou izolací (popraskaná od slunce a mrazu).

U paty stožáru je také uzemnění. Mnohdy nejde svorka rozebrat a navíc záleží na co je vývod připojen, zda na rozsáhlou uzemňovací síť či jen nějaký samostatný pásek. Bohužel to se u tak starých zařízení a ještě k tomu v dřevařském podniku nedozvíte a o plánech si asi můžete nechat jen zdát.

Dobré až na jednu maličkost.
Často tyhle nebo podobné stožáry lákají k umístění "mikrovln". Ale to by bylo na jinou diskusi jak moc to bývá špatně. Ať již z hlediska přivedení různých napájecích okruhů šíleným způsobem, nebo z hlediska blesku a přepětí!

Zažil jsem několik případů, kdy si různé osoby a firmy kupovaly vyřazené stožáry za cenu šrotu a poté je instalovaly pro svou potřebu. Bohužel si myslím, že to je i tento případ. Pokud k tomuto není žádná dokumentace, je to špatné. Copak elektroinstala ci, tu si proměříš a prozkoušíš, ale v dokumentaci by mělo být uvedeno co a jak tento stožár osvětluje. Takže u osvětlení vždy musíme předkládat protokol o měření intenzity a rovnoměrnosti osvětlení (u výchozí revize). Pokud není, je problém. Další záležitostí ( a to dosti podstatnou) je stav konstrukce. I ta je součástí elektrického zařízení. Teď jsme měnili asi 30 takovýchto věží, protože znalecký posudek prokázal, že jsou za hranicí životnosti a že jsou nebezpečné. Je to všechno o bezpečnosti, včetně bezpečnosti při údržbě zařízení a při práci pod tímto zařízením. Vůbec ti to nezávidím.

Z dřevozpracujíc ího průmyslu mám zkušenosti bohaté a mohu konstatovat, že o nějaké dokumentaci si můžeme nechat zdát. A to jak elektro, tak osvětlení a o dokumentaci vlastního stožáru nemluvě. Veškeré dokumentace se zkrátka poztráceli při přechodu státního podniku na malé akciovky. Paradox je, že v současnosti se tyto malé akciovky začínají slučovat a skupuje je náš pan ministr financí. To ale nemění nic na tom, že dokumentace se nenajde ani v archivu těch větších společností v nichž byly tato stožáry instalovány při jejich výstavbě.
Při revizi mohu opravdu zkontrolovat jen elektrickou instalaci, ale je potřeba se v revizi zmínit o tom, že nejde o revizi či kontrolu vlastního stožáru ze statického a mechanického hlediska, aby nedošlo k tomu, že si někdo bude myslet, že jsem posuzoval i konstrukci stožáru. Na to by si provozovatel měl sjednat někoho k této činnosti kompetentního. Jenže ještě nikdy jsem se nesetkal s tím, že by to někoho zajímalo a nebo to dokonce nechal dělat. Hlavní problém u stožárů je místo vetknutí stožáru do betonu, nebo spoje na patkách které jsou zabetonovány v základu stožáru.

Na fotce to není vidět, ale u těchto stožáru byly instalovány dvě pole rozvaděče, které jsou v současné době opravdu za zenitem, neboť dost často při stylu údržby nevýrobních zařízení na pilách a manipulačních skladech jsou urezlé panty, nebo různými nárazy zdeformované dveře a korpusy rozvaděčů, takže nejdou zavřít.

Zkrátka přeji hodně štěstí a vsadím se, že při revizi bude nalezeno značné množství závad. Mám s tím svoji zkušenost.

No tak jsem to dnes prolez a je to přesně tak. Stožár stojí asi od roku 1970 dokumentace zádná, staticky asi taky nic moc, dole na sloupu jsou 3 litinové U skříně a v nich vše orezlé, jedno víko je nahrazeno kusem plechu, kabely popraskané, páska od uzemnění je navařená na konstrukci, odsud přes jednu SR O3a je provedeno FEZn 10mm pospojení kolejí od Zembrodu, pochopitelně vše ohnilé. Na sloup je navěšeno vedení od telefonu a kabel k anténě na vysílačku, stav všech svítidel nahoře si dokážete představit, nicméně ještě 3 svítí. Stav je na rekonstrukci a statické posouzení.

Tam mají ještě Zembrod? Funguje ještě? S tím jsem si užil docela zábavu. Hlavně s výměnou vlečného kabelu, který každou chvíly přesekly, když jim na něj spadly kláda. A jelikož Zembrod je určen pro přesílenou kulatinu, tak si dovedete představit jací macci to byly. ;)

Co to je zembroud?

Takový stroj na manipulaci a krácení přesílené dřevní kulatiny.
Viz. příloha.

Zadej si do vyhledávače Bajler Zembrod a zjistíš víc.

Takže kabel se měnil včera, ale to není až taková hrůza. Horší je samotnej Bajler a ten rozvaděč v boudě. Silovka jakš takš, ale co se týká toho mozku (zle) Už kdo to takhle vymyslel byl fíra co v životě neviděl šroubovák. Svorkovnice na zemi, přístup pouze v leže na břiše v puse baterka v jedné ruce zkoušečka a v druhé nářadí, zalomenej za křeslem obsluhy a nohy venku z mašiny. Zhruba 100 svorek na zemi a 100 svorek na tím " mozkem",  takže to jde jen hóóódně blbě vyklopit. Odcházející relata, praskající spoje na deskách, včetně té zadní dokumentace téměř žádná, takže opravy jsou masakr, kdy se hledá závada zpětně od nefungující části přes tu směsku oleje a dřeva až po ten ruplej spoj na desce. V postatě se to týká i celý pily, katru... Rozvaděče s desítkami stykačů bez čárky schématu. Jsem zvědavej kdo to za pár let bude spravovat.

To znám velice dobře. Taky jsem u toho nadával. Sranda je také vlastní přípojka. Ta bývá v jímce mezi kolejemi. A pokud se ucpe kůrou a všelijakými třískami a pilinami trativod z této jímky, bývá přípojková skříň těsně nad hladinou vody. Prošťouchnout trativod je fuška a když se to povede, tak za nějaký čas nastává opáčko. Chytré hlavy totiž navrhly trativody o světlosti pouhých 100 mm. (wall)

Co se vlečného kabelu týče, tak tam je třeba používat speciál určený k navíjení na buben, který má pod pláštěm textilní opletení, čímž je chráněn proti kroucení. Když by někdo použil například pouze těžkou gumu, což se stávalo z důvodu ceny kabelu, tak moc dlouhou životnost mít nebude. Překroutí se a dopadne to tak, že někde na kabelu se překroutí vodiče, poruší izolace a skrze plášť se při zkratu prokouše ohnivý mužíček.
Když vlečný kabel tak k Zembrodu jedině NSHTÖU.