Diskuse Elektrika.cz

Aká je minimálna výška betónú nad základový uzemňovač?
V norme STN 2000-5-54 som tento údaj nenašiel.
Konkrétne chcem vedieť, či je možné dať základový uzemňovač z materiálu FeZn 30x4 do betónového základu, ktorý je len 30cm vysoký?

Nejsem "stavař",  tak nechci polemizovat o tom, co ten základ bude dělat v mrazu...
Ale asi to nebude moc dobrý zemnič, když se dá předpokládat, že to bude promrzat, vysychat,...

Takže je lepšie uvažovať do projektovej dokumentácie s hĺbkovým (tyčovým) uzemňovačom a argumentovať to tým, že je výhodnešie mať základový zemnič v nezamŕzajúcej hĺbke (cca 80 cm) pod terénom? Tiež sa pri hĺbkových uzemňovačoch vyhnem kolísaniu odporu uzemnenia v závislosti na ročnom období a poveternostnýc h podmienkach.

30 cm vysoký základ? Pro co to bude? Nějaká malá chatička?

Jinak kombinace základového zemniče a zemnících tyčí (hloubkových jímačů) bude v pohodě. Jen je třeba mít nějak ošetřen přechod mezi tou částí co bude v betonu a tou částí co bude v zemině.

U Dehnu mají takovou zajímavou věc. Trojnožku na zatloukání hloubkových zemničů. Kat.č.600003. A k tomu jsou ještě zemnící tyče, které se dají nadstavovat (např. kat.č.620150),  lze udělat hloubkový jímač až do (nevím jestli si dobře pamatuju informaci od HH) 15m. (?)

Nebude to pre chatičku, ale pre samoobslužnú čerpaciu stanicu. Nechcel som robiť kombináciu ale len základové zemniče pre zvody ( 4 zvody - podľa LPL  a pôdorysných rozmerov) a pre hlavnú HUS. Nakoľko bude vzdialenosť medzi hĺbkobým zemničom pre bleskozvod a hĺbkovým zemničom pre HUS menšia ako 5 metrov, tak v tomto mieste musím zemniče podľa STN STN 2000-5-54, prepojiť.

Nejen pro to!! Člověče děláte na stavbě kde jsou prostory s nebezpečím výbuchu! Tam taky musí být provedena ochrana před statickou elektřinou a vyrovnání potenciálu, takže tam musí být vše na stejném potenciálu... Tzn uzemnění přestřešení, uzemnění kiosku, uzemnění nádrží, uzemnění technologie...

Předpokládám, že když toto provádíte, tak máte i oprávnění na montáže v "B". To by jste o tom měl něco vědět.

A hlavně by toto mělo být řešeno v projektu!! Udělat elektriku na benzince není jako elektrika v domečku nebo v bytě...

Nebo je u nás jiná legislativa než na slovensku? Co se týče montáží v prostorech s nebezpečím výbuchu?

Čo sa týka ochrany pred statickou elektrinou, vyrovnania potenciálov atď. samozrejme viem a je mi  všetko jasné - túto problematiku nechcem rozoberať. Je to typizovaný výrobok so svojou realizačnou dokumentáciou atď. Nakoľko sa mi dostala informácia, že základovú dosku bude tvoriť len 30 cm hrubý betón, tak musím uvažovať iný typ uzemnenie ako som pôvodne uvažoval. Technologické vybavenie stanice, pospojovanie a samotnú zachytávaciu sústavu v tomto príspevku špecifickejšie nechcem riešiť.

OK,
Tak pokud je to jen 30cm vysoká základová deska, tak bych udělal obvodový zemnič, na něj připojil armování v desce a vývody pro svody a HUS. Nevím jak je deska velká, ale minimálně na dvou místech bych to armování připojil - v protilehlých rozích.

Nevím jaký je měrný odpor zeminy v místě kde se stavba nachází. Ale určitě když okružní zemnič doplníte zemnícími tyčemi, tak nic nepokazíte.

Problém je v tom, že osadenie stanice sa predpokladá v mieste veľkých parkovísk (klasické parkovisko pred obchodným centrom). Tam chcú len vybrať pôvodný asfalt (cca 10 x 3,5 m),  urobiť spomínanú základovú dosku a osadiť na ňu typizovanú čerpaciu stanicu. Pre obvodový zemnič by sa muselo rozbiť viac asfaltu, a teda narušiť plochu parkoviska. Každopádne odporúčate urobiť obvodový zemnič a prípadne ho doplniť tyčami? Armovanie by sa pripojilo minimálne na 4 miestach so zemničom.

Tam bude hodně záležet na tom, jaký je tam terén, v jaké hloubce pod tím co bude.
V každém případě "nezávidím" projektantovi.
Je možné naplánovat po odkrytí asfaltové vrstvy zaražení X tyčí po obvodu, jejich spojení páskem, podle možností i s armováním, vyvedení nad povrch a pak zalití betonem...
Ale je otázkou jestli to bude stačit. Někde může být uzemnění tak dobré, že se bude investor zlobit, že to stálo "o něco víc než muselo",  jinde to uzemnění může být nevyhovující a co pak s tím, když se okolo nedá něco dokopat, přidat...?

Jen tak všeobecně by mne zajímalo, jak by vypadal základovej zemnič po přímém úderu blesku do hromosvodu.

,  to se sešlo názorů.
Pro tyto úkoly je nejvhodnější norma DIN  18014, Fundamenterder, jejíž komentář jsem popsal v tiskopisu firmy DEHN Základový zemnič (DS162 apod.),  a naposledy v příručce ke katalogu 2013.
Výška základové desky podle Vašeho popisu může být rovněž chápána jako výška betonového lůžka, do kterého se uloží zemnič. Zkouškami v laboratořích se dospělo k doporučené hodnotě minimální tloušťky lůžka  5 cm, při této tloušťce nedochází při opakovaných rázech proudem 100kA k vydrolení betonu. Jinak výšku základové desky musí určit stavař výpočtem.

Hloubkové zemniče jsou prima, ročně jich zatluču několik kilometrů, trojnožku k tomu nepotřebuji a na složitých místech na stavbě ji ani nevyužijete. Při vybagrování asfaltu se snažte dostat pod zhutněné vrstvy, jinak zemnič nezatlučete. Nezapomeňte, že byste si měl spočítat potřebnou délku zemniče v návaznosti na měrný odpor půdy, sám obvodový zemnič ve vrstvě navážky a zbytků betonu moc energie nepřevede, potřebuje hloubkový zemnič. Jedna poznámka z montážní praxe, nejmenší přechodový odpor má zemnič do délky 7 metrů, nejlepší výsledky pro přenos energie do země má zemnič o délce 9 m. Delší zemniče se v praxi použivají tam, kde je to možné, že se narazí na vodivou vrstvu. A náklady na zaražení delších zemničů jde do extrémů, tam jsou potřeba speciální.

 Ohledně základového zemniče asi jen jediné. Ten má být uložen celou plochou v dostatečné vrstvě betomu, Zemnič jako takový, má být uložen v nezámrzné hloubce, aby fungoval za všech okolností.
Přechody mezi betonem a zemí, zemí a vzduchem, musejí být chráněny před korozí, dodatečnou ochranou.

Zde bych doporučil odkrýt ten asfalt a zjistit jaké je tam podloží. Předpokládám, že navážka, což není vůbec dobré k těmto účelům. Nezbude asi nic jiného, než zakopat zemnič do dostatečné hloubky, nejlépe do rostlého terénu. Osobně bych vybral navážku, tatloukl tyče a ty spojil dokola páskem. Jistě bych uvažoval i o nerezu. Po přípravě vývodů, bych to celé zahrnul a udělal ten betonový pás, kterému honosně říkáte základy (ty to rozhodně nejsou).

Pokud máte pouze nicneříkající obecný projekt, nechte si raději připravit pořádné podklady od zkušeného projektanta.  (norm) V opačném případě ponesete celou odpopvědnost sám.

edit. Byl jsem pomalejší  ;) a né tak konkrétní .  (jednicka)

Po úderu blesku jsou zemniče docela O.K. Mohu vám pár obrázků poslat. Horší to bylo s přívody

Viděl jsem pár svorek po úderu blesku a vesměs všechny skončily povolené. Pochopitelně protože každý spoj má přechodový odpor a kde je přechodový odpor, tam je i teplo a kde je teplo je dilatace materiálu. Docela by mne zajímalo jak vypadá takovej základovej zemnič kterej se dost ohřeje a kolem něj se vydrobí beton, čímž se sníží plocha