Diskuse Elektrika.cz

Pročítám nějaké starší učební texty z učilišť a občas se nestačím divit jak se terminologie může lišit. Tak schválně co přesně podle vás znamená slengový výraz "fíčko"?

Fehlerstrom-Schutzschalter  F je jako Fehler, chyba a I je označení pro proud.
Nic jiného to být nemůže.

Grécke písmenko Φ = priemer.

Mnozí ví, že procházím hodně různých textů a slyším hodně různých příběhů. Už několikrát jsem si všiml, že termínu "fíčko" je přisuzován jiný princip, než obyčejnému proudovému chrániči. Vždy to bylo v odposlechnuto z nějakého rozhovoru, např. :"tak tam dej místo proudového chrániče fíčko nebo fíčko stojí víc, než proudový chránič". Nevěnoval jsem tomu pozornost, ale nyní jsem narazil na útržek nějakého školního textu:

Protože běžný chránič nejistí spotřebič proti přetížení a zkratu, musí se mu předřadit pojistky nebo jistič. Pokud se spojí ochranná spoušť se zkratovou spouští vznikne tak kombinace jističe a chrániče - ochranný jistič (fíčko).

A tak se zde ptám, zda mi desetiletí neuniká nějaká důležitá informace. Nebo co to k sakru kde učí?

Ve Výchdoních Čechách myslím že starší elektrikáři znají "fíčko" pouze jako chránič. Pouze jako chránič, bez nadproudové ochrany.

Jestlipak víte co je "ryska",  "fejfarka" a známá "žehlička"?  :)

RISka - HDS pod omítku (PRISka - pilířový)
Fejfarka - totéž na sloup
Žehlička - držák na manipulaci s nožovkama (to snad ví každý, ne?)

"risku" bych psal s měkkým i, fejfarku nevím...


Fíčko znám jen jako chránič bez nadproudové spouště. Pro kombinovaný jistič chránič jsme používali "elfíčko",  který si ale myslím pocházelo ze značení OEZ, takže určitě nijak zažitý termín..

(Edit: kol. Svejkovský byl o něco rychlejší)

...se tu řešilo už někdy před 7 lety......

Fíčko, elfíčko, kafíčko, maglajsek ...  :)

Proudový chránič bez vestavěné nadproudové ochrany se značí RCCB
ČSN EN 61008-1 ed. 3 - Proudové chrániče bez vestavěné nadproudové ochrany pro domovní a podobné použití (RCCB)
(residual current operated circuit-breaker without integral overcurrent protection (RCCB))

Proudový chránič s vestavěnou nadproudovou ochranou se značí RCBO
ČSN EN 61009-1 ed. 3 - Proudové chrániče s vestavěnou nadproudovou ochranou pro domovní a podobné použití (RCBO)
(residual current operated circuit-breaker with integral overcurrent protection (RCBO))

Malé písmeno φ  je třeba také neznělá bilabiální frikativa. A včil co? :o

Raději bych se držel definic, které uvedl pan Hlavatý.

Neodbočujte od tématu k jiným výrazům.
Pro mne bylo fíčko vždy označení pro proudový chránič a ne chráničojistič .

Tedy k tématu ... podle mě výraz "fíčko" vzniknul z toho, že se proudový chránič ve výkresech značívá zkratkou "FI".

Nicméně nahlédneme-li (zase) do normy, tak podle ČSN EN 81346-2 se má proudový chránič označovat zkratkou "FB".

To jsem tomu moc nepomoh, co?  ;)

Slang je fajn a používáme ho všichni.

Vzhledem k tomu, že označení "fíčko" není nikde upřesněno, může se stát, že jeden bude mluvit o voze a druhý o koze.

Nedávno se mě ptal technik, jak má nastavit chránič. Až po celkem dlouhém rozhovoru jsem zjistil, že mluví o motorovém spouštěči. Další technik sice mluvil o motorovém spouštěči, ale z toho se zase vyklubal softstarter ...

Takže "fíčko" používám s rozvahou, radši mluvím o chrániči nebo o kombichrániči (chráničojistič mě nějak nejde z úst).

Já bych tipnul že to bylo naopak....

Slangové výrazy v elektrice se tvoří buď z asociace, jak ta věc vypadá (žehlička),  ze zkomolení cizojazyčného názvu (krimplovačky)  nebo zkomolení názvu výrobce (vadaska),  nebo z nějakého zkomolení či zlidštění popisky na zařízení - a to je zde u proudových chráničů evidentní.
První proudové chrániče se u nás objevily z NDR a pak je začal dělat i OEZ.
Na obou přístrojích bylo výrazné FI,  a to hned jako začátek textu, kterého se chytá oko na první pohled.

Kdo se chce přesvědčit, může si jich třeba po deseti koupit u Elektro-Švestky v Proseči n.N  (v Elidě) - mimo jiné mezi jinými pamětnickými elektroprvky jsou tam historicky střední třída.

FI na chrániči znamená, že se jedná o napěťově nezávislý chránič (nezávislý na napájecím napětí = "nemá elektroniku").

Tudíž, jak tvrdí Mirek "fíčko" je slangový název pro prostý RCCB chránič (neelektronický s proudovým transformátore m přímo působícím na spoušť),  ne chráničojistič RCBO.

Ovšem jako každý slangový název, může dojít k jeho chybné interpretaci a zkomolením významu ke smrtelnému úrazu nebo velké škodě. Proto jako každý slangový název jej nepoužívejte mezi laiky, nebo při zadávání prací a domlouvání se na pracovním postupu, ale jen při elektrikářském pábení, kdy si mezi sebou elektrikáři povídají u piva (zůstanou viset za zobák v hospodě).  
 

 (jednicka)

Nakonec to i Schrack píše pregnantně:

100% souhlasím.

Profesor List někde napsal, že odborník je člověk kromě odbornosti také "znalý odborného názvosloví a užívá jej". Pokud si všímáte, tak i zde v diskusích často vidíme zrcadlo toho, co sami vypouštíme. Často se zde objeví spotřebitel popisující situaci s použitím běžně užívaných výrazů a vůbec neví o správné funkci nic. Proto je naší morální povinností mluvit správně (žádné "pod proudem" ale "pod napětím",  dvěstadvacet, nulák ...).
Jak píše správně Martin, může dojít terminologické záměně a ta může mít i fatální následky.

Vyjímka
je pouze rozvaděč, rozvaděč, který ať již vyslovujeme tak, či tak stále jde o bednu šrotu  (dance)
Ale nezačínejme zde o rozvaáděčích!

Podle ÚJČ se jedná o dubletu a lze použít oba tvary. Jsou výrazy, kde by došlo k změně významu (panský - pánský),  v tomto případě záměna nehrozí.

K tématu:
Pokud někdo používá výraz fíčko,  rozumím mu tak, že přesně neví o co jde.

Nesmyslných výrazů je v technice a i elektrotechnic e hodně a často jsou používány i oficiálně a přímo výrobci a uživateli a i tvůrci norem. Zářným příkladem je zavádějící název motorový spouštěč,  který nic nespouští ale jen chrání.  :D

Chráničo jistič a jističochránič mi také jde z pusy kostrbatě, ale nějak v češtině mizí snaha pojmenovat nové věci krásně česky.
Nad červeňoučkým kulaťoučkým jablíčkem vítezí little red apple či ve zkratce LRA.
A přitom je sakra rozdíl mezi  červeňoučkým kulaťoučkým jablíčkem a malým kulatým červeným jabkem. Teda v češtině, LRA je pořád jedna z tisíce anglo-amerických zkratek LRA a díky těmto zkratkám ztrácíme jazykový cit.

Zatím je RCBO češtinářsky poměrně neuchopitelná součástka.
Korektní název proudový chránič s vestavěnou nadproudovou ochranou je stráášně dlouhý. Navíc hnidopiši by mohli namítat že je to proudový chránič s vestavěnou nadproudovou a zkratovou ochranou.
Chráničojistič i jističochránič je kostrbatý, ale bez nebezpečí pokřivení významu, netřeba jej osvětlovat co znamená, leč spojování nesourodých slov v jedno dlouhé je germanismus či sovětismus jako řemen.

Kombichránič nebo kombijistič  by asi šel také, slangem bude zkracován na kombiče, jenže jistič jistí, chránič chrání a kombič může leda kombičit. Avšak tímto názvem si zablokujeme možnost pojmenování přístroje pro ochranu proti elektrickému oblouku v kombinaci s jističem.

Pro chráničojistič také může vzniknout novotvar třeba
uchránič
ochránič
ochraňovač
přichránič
dochránič
nadchránič
nadjistič
zachráníč - je trefný, ale díky zachráncům asi nevhodný.

Ale nic z toho mi sympatické také není a co není sympatické se neujme.

Hezkééé! Teď již chybí jenom jischránič a chrajistič. Neplést si s jisránič a chrastič! :D Nebo fíčko jednoduché a dvojité? :-\

Ale on se občas používá i ke spouštění. Odtud pojmenování.

Fázový posuv mezi napětím a proudem ve střídavých obvodech a z něj účiník.

Jedna z otázek u závěreček na učňáku:

"Jak se jmenuje přístroj na měření účiníku?"
"Účiníkoměr?"

Cosinusoměr bych asi nazval fázoměr? Nebo měřák cosinusu? Nebo měřák účiníku.

Takže osobně bych ze slangového fíčka nedělal moc vědu, podle mě 90% elektrikářů (i když samozřejmě jižní morava byla v užívání proudových chráničů trošku napřed díky TT distribuční síti) pochopí, že fíčko je proudový chránič... Samozřejmě platí, že pokud to bude na papíře, tak to bude popsáno s parametry a bude to proudový chránič nebo RCCB, .....

Jinak pro kombijističchr ánič používám slangově (a nejen já) používám fíčkojistič...

Pánové, a těď si dovolím malou odbočku, ale lehce k věci, podle mě je naprosto zažitý a naprosto špatný termín teploměr, myslím, že by to měl být teplotoměr.  ;)

Hnidopichu! :) Docela by mě zajímalo, co měří "metr". A to nemluvím o elektroměru...

Chybná domluva fakt může vést k nebezpečné situaci.

A co výraz Prouďák??  :)

To bylo proudové trafo.
Ale je nutno poznamenat, že v jiných jazycích podmět často pochopíme až z kontextu ve větě. Jen u nás chceme mít na vše jediný výraz a stejně je nemáme. Tedy prouďák může být proudové trafo mezi pracovníky instalující přístroje do kobek, ale třeba v případě měření nebo v elektronice to může nabírat zcela jiného významu. A to nemluvím o závislosti na lokálním slengu :-)

A opět si neodpustím připomenout, že jazyk se netvoří na základě nějakého rozboru akademika z UPJC, dle ČSN nebo usnesení nějaké technické skupiny. Tito všichni řeknou "jak by to mělo být podle nich správně". Vše ovšem v praxi záleží na tom, jak se to začne používat mezi lidmi. Pokud se vžije nesmysl bude se používat nesmysl. Viz laptop, imnbus, inteligentní instalace nebo známý ředitel nebo švec.
Nesmysl se vžije a všichni chytří zklapnou a připíšou to do Pravidel. Proto je důležité především aby odborník mluvil a psal správně. A pokud se jedná o výrazy viz rozva/áděč, tak by se měly na jedno místě vždy vyskytovat v jednom tvaru.

V mém okolí je "fíčko" jednoznačně výraz pro "prouďák". Tedy pro RCD. Tuto poslední zkratku používám v RZ. Bez ohledu na to, jedná-li se o RCCB nebo RCBO.  ;)
Proudové trafo je zde "měnič".

Měnič je taky z 12V na 230V např.  (dance)

Jo, říct měnič proudu, to je něco jiného. A jsme zase u toho kontextu, že?

A aby to bylo ještě zamotanější, tak výraz "měnič" se běžně používá i pro reproduktorové soustavy pro připojení k PC.  Ve smyslu audio měnič. ::)

Jenže s lokálním slangem nic nikdo nenadělá. Někdy stačí slovíčko zapsat tak jak zní foneticky, někdy jen zaměnit písmenko a nebo použít zkrácený tvar....a je vystaráno  :)

Ještě mě napadla jedna situace, kdy jsme se dohadovali s kolegou o podpěťovce a chvíli nám trvalo, než jsem zjistil, že kolega myslí podpěťovou cívku na deionu a já podpěťové relé na přívodu. (doh)

Myslíte "nulovku"? :) Ještě je "vyrážečka" = napěťová spoušť.

To je ten lepší případ. Měl jsem vyměnit patici pro relé ovládající generátorový vypínač. Od nás ovládací napětí 24V. Ptám se elektrikáře co dělali gen vypínač kolik je na tom relé. Odpověděl mi, že ovládací napětí. Říkám si dobrý a začnu montovat. Najednou rána, že jsem vyletěl z rozvaděče. Po výrazech, které se nezveřejňují vyplynulo, že oni mají napětí 220V (tenkrát),  jinak to "správné" napětí pro ně bylo 13kV na generátoru.
A to jsme ještě nemluvili slangem! Je třeba si rovněž srovnat pojmy.

V průmyslu ( na Ostravsku a v chutích) se tento výraz moc nepoužíval. V době, kdy byl pouze napěťový chránič, tak se říkalo chránič. A když se objevil proudový chránič, tak to byl proudový chránič.

Ale i dnes při spolupráci s mnohými montážními firmami se  výraz "fíčko" málo používá.
Alespoň na severní Moravě.
Spíše jsem se setkával v oblasti regulace točivých strojů s otázkou, " jak je to s fíčkem" a mysleli to, o čem píše Martin Škopek. Ale více se používal výraz "jak je to s kosínem" než s fíčkem. A když se řeklo "kosínus fí metr" tak každý věděl o čem se bavíme.

Při revizích a mapování elektriky ale do poznámek často píši Fi 25/0,03 a při zpracování RZ vím co to je.

Fijistič, slangově fiják  :D

Aha, tak jsme doma! Už asi vím, co to bude "fičák"!  (dance)