Diskuse Elektrika.cz

Příklad: klasické uspořádání - trafo vn/nn, vývodové přípojnice, rozvaděč nn s jističem. Dodatečně se na vývodové přípojnice před daný jistič, připojí další vývod pro rozvaděč s vlastním jištěním. Je toto uspořádání v rozporu s nějakou čsn?

Jak veliké je to trafo - kolik kVA?  Norma stanoví různé požadavky na způsob jištění podle toho, o jaký výkon se jedná. A také je třeba dát pozor na zkratovou odolnost.

Ta norma by mne zajímala. Trafo je o velikosti 1000 kVA.

Předpokládám, že stávající jistič odpovídá výkonu trafa. Proto připojením dalšího jističe by nebyla zaručena ochrana proti přetěžování.

Trafo 1000 kVA má obvykle In 1450A, počáteční Ik 24 kA a nárazový Ip 55 kA.
Určitě se najde norma, která to řeší. Je to ale zcela neobvyklé řešení a je i proti zdravému elektrikářském u rozumu a proti zákonům pana Kirchhoffa, jak připomíná pan kolega Milan Illek.

S podobným řešením jsem se nikdy nesetkal za posledních 50 let ......

Pane Koubku, zkuste si odpovědět na následující otázky, které by kladl inspektor dozoru při prošetřování nějakého maléru:

  1.  Předložte projektovou dokumentaci na tuto změnu napájení
  2.  Předložte Oprávnění a zkušební protokol firmy, která to provedla
  3.  Předložte výchozí revizní zprávu

Myslím, že by udělil PON - protokol o neshodě s patřičnou odměnou.

Takto je zapojen celý palác Adrie v Praze. Každý odběratel má svůj VO odběr včetně kompenzací!! Celé to bez problémů provozuje PRE. Majitelem objektu je magistrát.

A proč by na sekundáru trafa 1000 kVA (tzn. 1443 A) nemohly být třeba 3 samostatné odběry, každý s jištěním Ir < 480 A (případně s jiným poměrem tak, aby součet nebyl větší jak 1443 A)?

A opravdu za tím trafem nejsou zapojené žádné ochrany na nadproud, anebo hlídání teploty trafa, které to potom vypne  i na primeru?

A každý odběratel má svůj VO na straně nn ? Pokud tím VO myslíte velkoodběr....
Prošel jsem více OC a vždy byly trafa jak 1 nebo 1,6 MVA jištěny nejdříve jističi 1500 nebo i 2500 A a pak nasledovaly BUS BARy s jednotlivými jističi a měřením pro odběratele  ( MO). Obvykle je takových odběratelů 100 až 200.

Ale pokud to tak je v souladu s Projektovou dokumentaci a prošlo to výchozí revizi, tak tam asi problém nebude. Zvláště u PRE, kde ještě před pár léty takovou závadu by asi nikdo nepřehlédl.
Je také možné, že jsem něco přehlédl sám a trafa jsou jištěna proti přetížení jen na straně vn.
Ale jsou zde projektanti rozvoden a určitě moji hypotetickou úvahu vyvrátí.

Než jsem dopsal, tak již kolega Hlavatý nastavuje odpověď a proč by ne? Ano jde to také tak řešit. Jen ztratím možnost vypnout RH na straně nn při jakékoliv práci a musím to vždy vypnout na straně vn. V podstatě by to také takto šlo. Obvykle ale každé trafo má tepelné ochrany, které jsou zapojeny do toho hlavního vypínače za trafem. Šlo by je zapojit do větve vn, ale ještě jsem se s tímto řešením nesetkal. Pokud bych na to narazil, tak nejdříve studuji PD, kde by to mělo být popsáno i nakresleno.

Pane Hlavatý, takové řešení je dnes již standardem?

Netvrdil bych že standardem, ale řešitelné to dle mého je. Stejně tak tepelná ochrana i centrální vypínání je řešitelné prosmyčkováním vypínacích spouští všech jističů na sekundáru.


Tomu nerozumím. Proč bych nemohl vypnout RH na straně nn?


Řekl bych, že je nejspíš myšlena ČSN 33 3051?

U klasického uspořádání, kde je za trafem jistič proti přetížení a zkratu ( to je jediné v čl. 8.2.4
použitelné u ČSN 33 3051) vypnutím tohoto jističe mohu pracovat na sběrnicích a dalších vypínačích.
Napojením více jističů přímo na vývody trafa nevidím žádné výhody, naopak komplikace s jištěním a s údržbou.
Na příklad dostanu objednávku v jednom "butiku" OC navýšit jistič z 32A na 63A. V nejlepším případě jsou předřazené nožovky a jistič bezpečně vyměním. Pokud nejsou, vypneme hlavní vypínač sekunderu trafa při domluvené odstavce.
V daném případě ale potřebuji zajistit vypnutí trafa a zajištění na straně vn. Kdo to zkusil, tak ví o čem mluvím. Prostě daleko větší odstávka a stojí to daleko více peněz. Prostě rozvodna nn obvykle patří provozovateli, ale vn rozvodny málokdy.....

Také s tím jištěním to nebude zase až tak jednoduché.... .a centrálním vypnutím "zhodit" na příklad 20-30 jističů....??

Tak to je samozřejmě blbost ... já měl za to, že se bavíme o 2-3 ...  :)

jako přímý účastník se ptám, ze kterého trafa je to napájené?

Řešení to není přímo zakázané, ale přinejmenším krátkozraké a neekonomické, vypínací charakteristik a není čára, ale oblast, proto nemohu počítat prostý podíl viz. kolega Hlavatý.

To je nějaký kviz,
takovou hovadinu těžko někdo vymyslí.
Tazatel chtěl trochu vylepšit ospalou náladu na elektrice.
Trochu se mu to podařilo.....

Dovolil bych si poznamenat, že transformátor se na vn straně jistí pouze proti zkratu.  :)

Tak už jsem zpátky z výletu a vracím se do diskuze. Kolega Hlavatý mne předběhl -jištění transformátorů je podle ČSN 33 3051, kapitola 8.

Pokud jde o praktickou stránku:
- jak už jsem psal, zásadní je, aby bylo v pořádku jištění proti zkartu (trvání zkratu max. 1 s) a zkratové odolnosti přístrojů;
- pokud jde o přetížení, u moderních transformátorů (suchých - ať už VPI, nebo zalévaných) je nejlepší jištění proti přetížení kvalitní teplotní čidlo se správně zapojeným vyhodnocovacím přístrojem. Nejčastěji se používá PTC, nebo  PT100. Kvalitní vyhodnocovací přístroje majíé samodiagnostik u a jsou velmi spolehlivé. Čidlo umísťuje výrobce transformátoru do nejteplejšího místa vinutí.

Jsou tady dva úhly pohledu.
První je technické zapojení transformátoru tak, aby byl vždy všemu nadřazen hlavní jistič, který odpovídá proudové zatižitelnosti trafa. Tady není žádný problém, je to pouze technická úloha.
Druhá věc je zřízení fakturačního měření na jednom transformátoru . To je oříšek.
Pokud je to trafostanice Distributora dříve bylo možné z něho mít zřízen velkoodběr. Dnes je to "černé Béčko" a je to plošně likvidováno nuceným přechodem do maloodběru a nebo výstavbou vlastní trafostanice. Samozřejmě za své.
Další možností je to, že trafo ani stanice není Distributora a taky zde bývaly zřízeny velkoodběry z jednoho trafa. E.On se i na tuto konfiguraci dívá jako na falešné B. U jednoho   odběru jen díky tomu ,  že vlastnictví trafostanice bylo již dříve smluvně "podílově rozparcelováno vlastnicky" musí ustoupit a s vrzáním zubů ponechat Status quo.
Konzultováno na ERU.
S nástupem trhu do energetiky si distributor účtuje příslušné poplatky vztažené na 1 kWh. Pokud má na části TR malodběr a velkoodběr, je to problém a to byl smysl formulace falešné B.
U cizí trafostanice nic takového nehrozí a z pohledu ERU je to OK. Je to pouze technická záležitost.