Diskuse Elektrika.cz

Řeším elektroinstala ci v pergole, kde budou zásuvky a vypínače (vlhko a prachu odolné) umístěné na dřevo. Může mi prosím někdo poradit, jak je to v současné době podle norem?
Zda vše podložit azbestovou podložkou, jaký přesah, nebo zda je přesah nutný a zda nejsou zásuvky nebo vypínače, které již podložení nevyžadují?  

Existují spínače a zásuvky, které je možné instalovat přímo na hořlavé podklady, i v krytí IP44.
Např. : http://www117.abb.com/catalog.asp?thema=6254&category=2834
Azbest se už nějakou nesmí používat - je karcinogení.
Pokud bude použitá nehořlavá podložka, lze použít materiál s označením CEMVIN - ten je na tyto učely přímo určený.
Přesah půdorysu přístrojů není nutný.

Dnes jsou ,  jak píše kol. HASALA nové materiály pro takové řešení...jsou lišty,krabice, přístroje svítidla určení přímo pro montáž na dřevo...
(Dle třídy hořlavosti dřeva)

Pane kolego jste si jist že cca milimetrový plast dokáže tepelně izolovat stejně jako 5mm cemvin, já bych tam podložku dal tak či tak.

Prohořatých přístrojů určených pro montáž na hořlavé podklady jsem už pár viděl, osobně bych si tam tu podložku také dal.

Já právě také, odvážil bych se i tvrdit že požadavky na zkoušky krabic se nèjak rozscházejí s praxí, tuším že od doby kdy jsou krabice vyjmuty z normy na hořlavé instalace.

Hmmm, dostala se mi jedna tato zásuvka od výrobce na vyzkoušení.
Měla značku pro montáž na hořlavé podklady. Materiál poněkud kroutícího se charakteru
Provedení kontaktů nic moc, bál bych se to namontovat zákazníkovi.
Naši milí sousedé ze severu se s tím moc nepářou a hlavně, když je to levné!!
Na toto zákazník slyší i kdyby byl snad hluchý.  (zle)
 

Už je to nějaký ten påtek co jsem zkoušel do takto označené zåsuvky strčit 100W pájedlo, papundekl pod začal po několika min. doutnat, celkem by mne tedy zajímalo co konkrétně musí takový výrobek vydržet při profi zkouškách a zdali je zásadní rozdíl oproti materiálu na výrobku takto neoznačeném.

Kdysi na školení ABB přímo v Jablonci jsme shlédli video ze zkušebny kde se zkoušelo "žhavou smyčkou" a to obyč bílý rámeček Tango a pak béžový který je na dřevo a podobné materiály. Co si matně pamatuji tak jde o to za jak dlouho zvládne materiál uhasit vzniklý plamen a nesmí ukápnout žhavá hmota na hedvábný papír který by zapálila.

Když tyto přístroje mají "certifikát",  tak už bych se nezabýval tím, že je hodím do rozfajrovaných kamen,
a ráno je najdu jako nové !  ;D ;D ;D

Jak již bylo řečeno, k podložení použít CEMVIN o příslušné tloušťce dle toho jaké zařízení se bude podkládat.

Jinak místo plastových zásuvek a spínačů lze použít například i tyto:

http://www117.abb.com/catalog.asp?thema=9915&category=4015

Cena je vyšší, ale jsou z kovu, to znamená, mechanicky velice odolné, jsou vhodné pro přímou montáž na hořlavé podklady třídy reakce na oheň B, C, D. Takže jdou přímo instalovat na trámy pergoly, pokud tyto trámy budou splňovat požadavky na konstrukční dřevo, které je zařazeno do třídy reakce na oheň D.
Navíc to bude instalace v objektu, který je vybudován ze stavebních materiálů hořlavých, takže instalaci je třeba předřadit proudový chránič s rozdílovým proudem 300 mA. Zásuvky musí být chráněny chráničem s rozdílovým proudem 30 mA. To znamená, že pokud by došlo k nějaké poruše na izolaci vodičů ve vypínači, nebo v zásuvce, pak i v případě, že tato porucha nastane na vodičích pracovních, je zde vysoká pravděpodobnos t, že teplo tím vzniklé nestačí ohřát kovový obal přístrojů na teplotu při níž již mohou být iniciovány chemické procesy, které předcházejí hoření. Tedy akumulace tepla (nad100°C),  dále rozklad dřeva nastává při působení teplot 130 – 150 °C, intenzívní rozklad s  uvolňováním velkého množství plynů pozorujeme při teplotách 180 – 195 °C. Začátek exotermického rozkladu nastává při 270 – 280 °C.

Domjívám se, že  než by se kovová zásuvka, nebo spínač rozehřál tak, aby působyla na dřevo teplotou například 150°C, již by byla narušená izolace i mezi pracovními vodiči a ochranným vodičem, což by vedlo k vybavení chrániče.

Tedy akumulace tepla (nad100°C),  dále rozklad dřeva nastává při působení teplot 130 – 150 °C, intenzívní rozklad s  uvolňováním velkého množství plynů pozorujeme při teplotách 180 – 195 °C. Začátek exotermického rozkladu nastává při 270 – 280 °C.

Jiří a nenastala by podobná situace se zahořením i v provedení z plastu?

To asi ano, ale spíše jsem chtěl poukázat na fakt, že přístroj vyrobený z hliníkové slitiny či obdobného materiálu bude mít větší schopnost rozptylu tepla do okolního vzduchu, než plast, který je horší vodič tepla. No a tudíž je dle mého soudu volba kovového přístroje lepší nejen z pohledu mechanických vlastností.

Je to spíš taková má úvaha. Ale plast může začít hořet a deformuje se již při nějakých 200°C. Kov vydrží a přenos tepla na dřevo je tedy omezen. Nedovedu si představit situaci, kdy by kovový kryt přístroje měl teplotu 200°C i kdyby uvnitř hořela izolace vodičů. Ale to je jen má domněnka.