Diskuse Elektrika.cz

Vím, že se tu již stroje několikrát probíraly, ale na něco jsem odpověď nenašel.
Provádíme revize (dovolím si použít termín revize, jelikož jsme autorizovaný servis výrobce a při ověření se zabýváme všemi částmi stroje, hydraulika, mechanické části apod.)
Vím, že by mi na mé otázky měl odpovědět zejména výrobce stroje, ale ten je bohužel dost laxní a nic moc se z nich vyrazit nedá. Inu Italové..

Jde mi hlavně o to, co se má přesně na stroji měřit, když je připojen pohyblivým přívodem.(z 90% jsou stroje používány na stavbách) Ty větší (s výkonem v řádech kW) mají již vlastní rozvaděč - tam je to pak jasné, ale menší typy rozvaděč nemají a ty nejmenší jsou zapojeny na 1f 230V přitom princip strojů je úplně stejný, rozdíl je jen ve velikosti.

Tak na jednu stranu uvádíte, že u strojních zařízení s vlastním rozvaděčem, je to jasné, a na druhou stranu, u strojního zařízení, připojeného z 1 f zásuvky, si nevíte rady?
To mě nějak nesedí.
Je to ještě strojní zařízení, není to už náhodou ruční elektromechani cké nářadí?
Trochu to lépe popište.

Co by se tak dalo měřit..
- Isolační odpory
- odpor ochranného vodiče
- pospojení všech kovových částí SZ s ochranným vodičem

- šlo by zkontrolovat krytí - spínačů, ovladačů, rozvaděče
- šlo by zkontrolovat utěsnění a upevnění kabelů
- mechanické poškození

Pokud jste to zařadil do kategorie strojů - strojního zařízení, pak ověřujte to, co je předepsáno v kapitole 18 ČSN EN 60204-1 ed. 2
A pokud děláte kompletní kontroly SZ, tak prověřujete to, co vám ukládá  §3 a §4 NV 378/2001 Sb.

Při revizi elektrické části strojů ověřujete jen 7 bodů ze 17, které ukládá NV 378/2001 Sb.
ale dalších 40 bodů kontroly vám ukládá ČSN EN 60204-1 ed. 2
A otázku měření kapitola 18 rozpitvává úplně do detailů a uvádí i postupy jak měřit spojitost ochranného obvodu  a další elektrické měřitelné parametry.
A pokud mate "malé" stroje s pohyblivým přívodem na 230V, tak všechny metody měření máte v normě pro spotřebiče popsané do skoro laboratorních úloh, včetně vývojových diagramů.

Vím, že by mi na mé otázky měl odpovědět zejména výrobce stroje, ale ten je bohužel dost laxní a nic moc se z nich vyrazit nedá. Inu Italové..

Myslím, že na tyto otázky výrobce nemusí odpovídat, ale revizní technik v České republice by měl....

(Zde někdo nečetl pravidla! To musí někdo opravit a opozdí to zveřejnění!) za názory. Možná bude opravdu nejlepší ty "malé" typy dělat jako spotřebiče dle 331600 ed.2. I když podle me toto zařízení ma spíš povahu stroje. (Svarecky na tupo na svařování plast. potrubí pro průměm 90÷1600mm. Takze opravdu rozdílné velikosti a výkony) od velikosti 500 má svůj vlastní přenosný rozvaděč, takže by se to možná dalo považovat za stroj az od této velikosti, jinak spotřebič. Ono to rozdělení spotřebič/stroj neni úplně přesně dané.

Když to vezmeme legislativně, tak definici stroje - strojního zařízení- najdete ve 3.1 ČSN EN ISO 12100 a na obrázku A1 najdete grafické schématické znázornění stroje. Tutéž definici najdete v ČSN EN 60204-1 ed. 2 v článku 3.35

A k tomu přiřaďte definici spotřebiče a ručního nářadí danou čl. 3.2.1 ČSN 33 1600 ed. 2

To je náhled z norem. Pak bude náhled technický a zde je to již o rozhodování do jaké kategorie a do jakého lhůtníků revizí  zahrnete. Pokud se jedná o stavby, zahrnul bych to, co se strká do zásuvek do spotřebičů, protože tam jsou kratší lhůty revizí. Myslím, že stavby si to zaslouží.

Pak je často pohled ekonomicky, kdy drahým strojům, alei nářadím se přiřadí HM - hmotný majetek a těm levnějším ( myslím že je hranice 40 KKč) jen DM - drobný majetek. A tomu zbytku dávají nějaké IČ - inventární číslo.

Několikráte jsem ve firmách dával dohromady soupisy strojů a spotřebičů. Pro stroje jsme určili jen HM a pro spotřebiče jsem vymyslel označení ID. Toto označení má každý přístroj a v databázi se rychle najde revizní lhůta a také protokol poslední revize. V podstatě dobře udělaný plán revizí vám vyjede plán na revizí strojů na kvartál a plán revizí spotřebičů podle nejnižší lhůty pro dané období.

Databáze elektrického zařízení je důležitá a měla by obsahovat všechny důležité technické údaje. To je typ stroje, výrobní číslo ,  rok výroby, výrobce, návod na obsluhu, dokumentace strojní, elektro, umístění stroje a umístění dokumentace, případně analýza rizik, dokumentace ES, VRZ, PRZ, záznamy o kontrolách, STW, MPBP a další poznámky. U některých databázi máme i elektrické údaje o výkonu a přístrojích o napájecím místu o zkratovém výkonu na svorkách stroje( stroje nad 10 kA). Vše ale záleží na osobnosti odpovědné osoby za stav a provoz elektrického zařízení. Kde není "osobnost" tak je ...jak to slušně napsat, ale bordel je myslím vystižné slovo. Ale tohle vše jsme dělali i před 50 léty a říkali jsme tomu pasportizace strojů. Nevím, zdá se naši předkové řídili nějaký, zákonem anebo jen zdravým rozumem.