Diskuse Elektrika.cz

Máme tu rozdílné názory na jištění pořárních ventilátorů na odvod tepla a kouře.
Teda jestli jistit normálním jističem nebo motorovým spouštěčem ?

Jasně, že jistím proti zkratu, ale nepotřebuju při tomto specifickém použití na požár ochranu proti přetížení.

Tak všeobecně, každý motor nad 0,5kW je třeba jistit proti nadproudu.
Na další rozbor situace máme málo informací, vzhledem k tomu, že se jedná o požární zařízení.

Tzv. "normální jistič" není určen pro jištění motorů. Jedná se o často opakovaný blud. :(

Otázka by měla spíš být jestli jistit motor jen proti zkratu, nebo proti zkratu i proti přetížení.
Ale i na tuto odpověď je tu málo informací.
Například, pokud je ventilátor zálohovaně napájen z UPS, ktam se bude šetřit každým ampérem a z hlediska funkčnosti je nutné zachovat chod i ostatních zařízení, napájených z téže UPS. Tam je to jasné, jistit i proti přetížení na jmenovitý proud motoru.

Není-li zálohován, pak z hlediska funkčnosti se může použít analogie se starými strojními předpisy, kdy se motory do 300W výkonu jistily jen proti zkratu. Pokud není nebezpečí, že hasičům zapálíte přetížením ventilátoru či přívodního vedení ústupovou cestu.
Dá se předpokládat, že během požáru budou některé požární ventilátory značně přetěžovány průvany a tahy spalin. Některé poběži jako nadsynchronní brzda, protože se ocitnou v komíně. Některé se budou snažit odsát vakuum a budou přetěžované. Jsou-li to asynchronní elektromotory, vydrží nějakou kritickou dobu  přetížení až o 50%  a já bych z hlediska funkčnosti nastavil jejich přetěžovací ochranu na 150% jmenovitého proudu(což je ménší výkon motoru než 150%),  ale musí být tento proud nejméně o 25% nižší, než proud zaseklého motoru (to bych otestoval).
 
Asynchronní ventilátory bývají i jednofázové a tam se nejde řídit nějakou obecnou šablonkou a přiloženým grafem a navrženými limity. Tam je nutné měřit.
Jinak by mohl nastat smutný případ požáru od zaseklého požárního ventilátoru během požárního cvičení. Takové zaseknutí může způsobit vrabčí hnízdo uložené ve ventilátoru.

Shrnu-li, z hlediska zachování co nejdelší funkčnosti je (mírně přetažená) tepelná ochrana požárního ventilátoru výhodnější, než pouhé jištění proti zkratu.

Ovšem co se týče požadavků legislativy požárních zařízení nevím, neporadím, neznám. A legislativní a normativní požadavky mohou být naprosto odlišné, než výše uvedené funkční požadavky.

Děkuji za reakce.

Ventilátory jsou vždy zálohovány, buď UPS nebo dieselagregát.
Asynchronní třífázové elektromotory od 1,5 kw nahoru.
Rozběh hvězda/troj.,  dahlander nebo fr. měnič, softstartér, dle typu motorů a záložního zdroje.


Jasně, že to děláme standartně, spouštěč nastavený na jmenovitý proud motoru.
(mírně přetažený)

Jen jsem dělal akci bez dodávky našeho rozvaděče a měli tam céčkové jističe s komentářem , ,však je to na požár a to musí jet až do konce''

Jasně, že to děláme standartně, spouštěč nastavený na jmenovitý proud motoru.
(mírně přetažený)


Toto je další rozšířený blud.

Nemusí, ale musíte signalizovat jejich přetížení + výpadek jištění

ČSN 33 2000-5-56 ed.2

Co jsem viděl projekty (i skutečnost) vždy byl na požárním ventilátoru motorák! (dance)
A to bylo od různých projektantů požárních systémů...

A s čím máte problém?

Kromě zmíněné ČSN 33 2000-5-56 ed. 2 ještě existuje ČSN 33 2000-4-473, která v čl. 473.1.4 říká, že se nedoporučuje jistit proti přetížení obvody napájející součásti hasicích přístrojů. Požární ventilátor sice není přímo hasicí přístroj, je to však součást požární (hasicí) technologie a v případě výpadku ventilátoru při požáru hrozí podstatně větší nebezpečí z nefunkčního odvětrávání zplodin hoření.

A čím je vhodné je jistit? Pojistkami Am, nebo jističem (jistič, ale asi není vynechání ochrany proti přetížení)?

Asi by bylo vhodné zamyslet se nad tím co je to za zařízení / stavbu.

Pokud je to stavba s trvalým dohledem, velínem pak je doporučeníhodn é použít pouze jištění proti zkratu. (Jistič bude mít pouze zkratové spouště) a přetížení pouze signalizovat na velín, třeba nadproudým relé a vyvést signál na velín.
Dohled rozhodne jestli obětuje motor, když opravdu hoří a potřebuje dostat lidi ven, a nebo to zařízne (planý poplach, zkouška...),  a bude se zjišťovat co se děje, proč je přetížený motor.
Pro signalizaci na velín je vhodné v dnešní době použít pro velínáře rozumné zobrazení tak aby dokázal rozlišit mírné přetížení a zaseknutý pohon a dokázal podle toho reagovat. (když je zablokovaný pohon nemá cenu to dál trápit) Čili použít nějakou inteligentnějš í ochranu. A zobrazovat tříbarevnou logikou, hlavně ne jak jsem už viděl, že velínář má zobrazený proud motoru, a bez manuálu stejně neví co se mu tam děje

Pokud je to bez dohledu pak jistit jako normální motor, a pravidelně zkoušet.

Jistič bude mít pouze zkratové spouště - můžete uvést příklad takového jističe?
Když použiji pojistky Am, tak dle charakteristik y přece nemůžu říct, že to nejistím vůči přetížení.

XT2 (XT3, XT4) Ekip I (ABB),  nebo XT2 (XT3, XT4) MA/MF (ABB)

Rozsah jmenovitých proudů 1÷250A by mohl stačit pro spoustu aplikací.  (dance)

Teď jste mě nakopnul  ;).
Pokud budu tedy např. ve výrobcích OEZ, tak by se mohlo jednat např. o BC160N-32-N a okamžitou spoušť nastavit....

A teď se zarážím, protože nastavením okamžité zkratové spouště li mohu ovlivnit dobu běhu motoru při přetížení.
Nemám tolik praxe, abych mohl zodpovědně říct, že např. při In motoru 24A je možné, že při odběru ještě 262A je motor schopen splňovat svou funkci.

Pokud vynecháme jištění proti přetížení a použijeme jistič pouze se zkratovou spouští (např. BC160N-32-N) a nastavíme zkratovou spoušť např. na 262A co na to stykač, který je zařazen do obvodu "přežije to" přetížení?

Přetížení musíte sledovat a signalizovat.
Čili např. za stykač pověsit tepelné relé a jeho kontakty nevřadit do ovládačky, ale vyvést někam na signalizaci. Pokud není vyhlášen požár, tak by celý systém v případě přetížení měl motor odstavit (MaR? EPS?).

Nicméně pokud je vyhlášen požár, tak je prioritou chod požárně bezpečnostního zařízení. A jestli se u toho utaví stykač nebo je motor přetížen je v dané chvíli jedno. Je potřeba, aby zařízení fungovalo na krev, co to de ...

Líbí se mě názor pana Kurky.

A.
B.
C.
V mém případě se jedná o 3ks požárních ventilátorů (osazen asynchronní motor) v jednom prostoru požárním úseku o výkonu 11kW (D=23A).

Takže dle výše uvedeného od pana Kurky mě přijde rozumné následující.
1. Jistič se zkratovou spouští (BC160N-32-N li=nastavena dle předřazeného jističe a max. možností impedance jištěného kabelu)
2. Vhodný stykač (o min. 50% větší např. dimenze DILM40) - dle bodu B,C.
3. Nadproudové relé č.1 - odstavující motor s přetaženou spouští o 50% In (přetaženo o 50% z důvodu požárního ventilátoru) - dle bodu B,C.
4. Nadproudové relé č.2 - signalizace přetížení např. do EPS při pravidelných testech (s možností nastavení přesné hodnoty motoru).

Máte pravdu, ale dle mého názoru je k problematice přistupovat opatrněji a ne tak striktně. Myslím si, že je třeba zahrnou spoustu dalších aspektů (dobře popsal pan Kurka).
Ono je sice fajn, že to v případě požáru udrží jeden ventilátor déle "při životě",  ale je třeba myslet i na záložní zdroje (a jejich vnitřní ochrany),  ...

Při požáru mají jet požárně bezpečnostní zařízení primárně na síť.
Teprve až není síť k dispozici, přichází na řadu záložní zdroj.
Po aktivaci CENTRAL STOP musí být zachován i síťový přívod požárního rozvaděče (ne pouze záloha).
To se v praxi dost často opomíjí ...

Souhlasím s Vámi s tím nemám problém. A s mým předchozím příspěvkem souhlasíte?

Líbí se mi moudré řešení p. Kurky.

Jako jistící prvek motorový spouštěč nastavený na 150 % => signalizace jeho výpadku (MaR/EPS)
Podle předchozího proudu dimenzovaný stykač => signalizace výpadku jištění ovládačky (MaR/EPS)
Za ním tepelná ochrana nastavená na 100 % => pouze signalizace přetížení motoru (MaR/EPS)
Asi to je nejschůdnější kompromis.

Jen mám trochu obavu, že bude nereálné podchytit okamžik zaseklého motoru, že se nastavováním při realizaci (cesta nejlevnějšího zhotovitele) nikdo zatěžovat nebude.

V mém případě kdy In motoru/zařízení je cca 24A přichází v úvahu motorový spouštěč (nastavený na 150% In motoru) 24A*1,5=36A.

Z řady OEZ tedy SM503-40 s nastavením Ir=36A. Ale jeho zkratová spoušť je už "značně" posunuta na cca 500A a to už by nevychází (samozřejmě jde "zvedat" průřez kabeláže, ale kde by potom byla ta hranice) impedance smyčky :-(.

Proto varianta: jistič se zkratovou spouští ->dimenzovaný stykač na 150%+tepelná ochrana A 150% -> samostatná tepelná ochrana B na 100%

zkratová spoušť a ztráta napětí na sběrnicích rozvaděče - signalizace do EPS
tepelná ochrana A - vypnutí a signalizace do EPS
tepelná ochrana B - signalizace do EPS