Diskuse Elektrika.cz

Moderátor: Přečtěte si lépe pravidla diskusí. Jedno téma = jedna otázka.



Dělám věci do školy okolo tohoto tématu a narazil jsem na něco co moc dobře nechápu.  :(
Sehnal jsem si keramickou pojistku a zjistil jsem, že vodivá cesta je hned z několika kovů. Nože jsou z mědi, tavné pásky ze stříbra, ale to čelo je z něčeho pokoveného (podle barvy asi mosaz) (viz foto).

Z čeho je tedy to čelo opravdu vyrobeno?

To je železo, upravené Cd.
Dnes je Cd v rámci RoHs fuj, tak se galvanicky zinkuje. Jinak tavné pásky jsou vesměs Cu, Ag minimálně. Doporučuju web OEZ, mají dost katalogů ke studiu.

Pro školní přípravu doporučuji odkaz na Eaton, kde je hezká prezentace:
http://www.profiklubelektrotechniku.cz/__files/upload/content/Eaton_tour_2014_Pojistkove-systemy-Eaton.pdf

U nožové pojistky je vodivá cesta složená ze dvou nožů a vnitřního pásku. Čelo v podstatě nemusí být ani vodivé a někteří výrobci je nahrazovali plasty. V podstatě se jedná jen o pevné uchycené nože do čela a čelo je  zase uchyceno do keramického obalu pojistky. Z vnitřní strany čela vkládají někteří výrobci azbestovou vložku.
Tvar pásku je volený tak, aby se pásek přerušil uprostřed pojistky, případně na více místech.
Pro ovlivnění časového průběhu tavení jsou u tavného pásku úzší místa, která se přeruší nejdříve. Tvarem i sílou naneseného materiálu na pásek jsou upraveny tavné charakteristic e. vypínací proud je 100-120 kA a charakteristik y rychlá, velmi rychlá, pomalá a zkratová.

Pojistky jsou stále důležitým prvkem při omezení zkratových proudů. Dnes nožové pojistky jsou vytlačovány pojistkovými odpojovači, kde jsou vloženy válcové pojistky.

Není tomu tak všude, multiverty i další síťové odpojovače jsou konstruovány pro PN.
Jiná situace je samozřejmě v průmyslu.

Ať koukám, jak koukám na vloženou fotku tazatelem, přijde mi jako nějaký velmi starý typ nožovek. Tedy tak trochu neaktuální. Dnes maj nožovky zcela jiný tvar a způsob sestavení. A jistě i materiály.

Pokud jste z Prahy, Kolína, nebo Kutné Hory a okolí, tak se mi ozvěte. Daruji vám jednu novou pojistku ke studiu.

,  velmi děkuji za Vaše odpovědi velice mi pomohly. Děkuji za uvedené weby a materiály pro studium. Shodou okolností měl možnost u kamaráda naživo vidět i novější typy a pojmem čelo jsem se vyjádřil asi špatně.
Měl jsem na mysli ty placky které jsou součástí toho nože, nůž je měděný a podle barvy je ta placka mosazná a něčím pokovená a na tu jsou pak přidělány tavný pásky. (to co jsem vyfotil)

Vrtá mi hlavou proč je vodivá cesta dělaná hned z několika kovů, měděný nůž, placka asi z mosazi, která je pokovená (zřejmě stříbrem) a na ní navazují stříbrné pásky. Proč tomu tak je? Proč je voleno tolik kovů. Zajímá mě spíš materiálová skladba třeba z hlediska vodivostí.

Díky za každou odpověď.  :)

Ty přišroubované "placky" mají funkci držáku nože, ucpávky patrony a jako část k vyjmutí pojistky pomocí žehličky (držáku PN). S vodivou cestou nemá nic společného.
Nůž je k ní přibodován (dříve i letován).  K noži (jeho části uvnitř pojistky) je nabodován (dříve i tvrdým pájením) tavný pásek. Ty placky jsou dnes z galvanizovanéh o plechu.
Vodivá cesta je vesměs měděná celá, od nože, přes pásek, po další nůž. Stříbro dnes výjímečně kvůli ceně. Nepletete si indikační pásek s vodivou cestou? Ten je totiž jakoby spojen s čelem patrony.

Vodivá cesta (tavný vodič z mědi, nebo stříbra, možná i dalších slitin) má zůžená místa ve kterých dojde k přetavení při zkratech. Je to kvůli dodržení nízkého Jouleova integrálu, tedy aby se přeneslo co nejméně energie při zkratu (nejméně mají pojistky k jištění polovodičů). Taky díky zůžení dojde k omezení velkého zkratového proudu.

Na tavném vodiči je dále nanesena pájka s nízkou teplotou tání. Při nadproudech (přetížení, ne zkrat) dochází k tavení pájky, která se "zažere" do materiálu tavného vodiče. Tím sníží jeho vodivost, zvýší se tedy odpor a na tomto místě vzniká více tepla. Při delším přetížení dojde v tomto místě k přetavení pojistky.

Pojistka má tedy jako jistič tepelnou (přetížení) i zkratovou charakteristik u. Materiál tavného vodiče se myslím liší druhu pojistky.

PS.: Většinou je v pojistkách paralelně k tavnému vodiči tavný drátek, který slouží pouze k indikaci přepálení. Při přepálení pojistky dojde k přepálení drátku, který drží terčík, nebo pásek. Ten by v ideálním případě neměl omezovat charakteristik u pojistky).

Když vložíte do googlu téma nožové pojistky, tak se objeví stovky obrázků nejrůznějších výrobců pojistek. v některých případech jsou i řezy interierem. Příklady jsou v příloze.

A ty čela, nebo krycí části zapouzdření mohou být i z platu. Po válce se hodně dělaly z bakelitu v produkci tehdejší NDR. Některé plastové najdete i v příloze.
Mnohé pojistky mají uvnitř i více paralelních pásku z různých profilů a s různým zúžením. tyto tvary a volba materiálu mají vliv na VA vypínací charakteristik u.

Zkuste najít literaturu technologie výroby pojistek a tam najdete odpovědi na všechny vaše otázky. První nožové pojistky tvořily paralelně ( podle proudu od 40 A do 1000 A) natvrdo připojené Cu vodiče ukončené otevřeným kabelovým okem. Tato pojistka se přišroubovala k mosazným nožům, které byly uloženy v "tunelu" z prešpanu ( tvrzený papír) vyloženým azbestem. Na horní straně krytu bylo velké dřevěné madlo. Ještě v 60. létech se používaly a elektrikáři je nazývali "abšalbary". Později jako "rakvičky". Dlouho se používaly ve stejnosměrném rozvodu.

Nová zařízení v 50. létech měly již pojistky IF nebo NH.