Diskuse Elektrika.cz

Nemáte někdo typické určení prostředí  a potřebné minimální krytí v prostoru 0,5-1m nad hladinou obdélníkového bazénu aktivační nádrže velké městské venkovní čistírny  odpadních vod?
Bez přístřešku na nepojezdném nosném mostě na slunci, větru a dešti, přímo nad hladinou bublající nádrže uprostředí dalších 4 aktivačních nádrží ?

Mám od zadavatele prakticky normální venkovní prostředí a zdá se mi to divné. Podle mne je v této výšce spousta agresivního aerosolu, nakonec nádrže jsou vyloženy kyselinovzdorn ými dlaždicemi, areátory z plastu.

Zákazník mi dodal toto určení prostředí, podle mne je ve zvýrazněných položkách blábol.  

AA3+AA4+AB3+AB5+AC1+AD4+AF1+AG1+AH1+AK1+AM1+AN1+AP1+AQ1+AR1+AS1+BA4+BC3+BD1+BE1+CA1+CB1

Myslím si, že to je středně korozivní prostředí, čistí se tam nejméně hadicí, možná i Wapkou,  úder bleskem možný. Shora slunce a mráz, zdola vlhko, vliv námrazy střídání teplot...
Čekal bych osobně produkty močoviny, čpavek, fosfátové a podobné soli...

Zařízení bude napájeno z bezpečného napětí, nebude v nevýbušném závěru ani jiskrově bezpečné. Jde nám o životnost a určení krytí a materiálů, možnost použití hliníku a slitin zinku, doporučení stříšky nad zařízením atd.

 Jestli máte nějaké vzorové určení prostředí ČOV, uvítám i do mailu či soukromé zprávy, stejně jako budu rád za jakoukoliv reálnou zkušenost.
 

Výňatek z protokolu vnějších vlivů městské ČOV.
Aktivační nádrž č.1
Otevřená betonová nádrž obdélníkového tvaru s pochůznými lávkami.
Aktivační nádrž nad hladinou  AB8, AD4, AF2, AN2, AQ2, BC3
Aktivační nádrž pod hladinou  AD8, AF2

Díky za odpovědi všem, díky nim i těm co jsem dostal i jinými cestami vidím, že je  takto určené prostředí reálné.
Atmosférická koroze, vysoká vlhkost od -50 do +40, nepřímé ohrožení bleskem, střední oslunění, stříkající voda, spojení se zemí.
V podstatě třeba jako na lávce u česlí vodní elektrárny.

 :o

To Kurka
K určení je potřeba technolog a laborant - ti musí určit provozní stavy a složení splaškové vody. Nehledejte vzorovou zprávu VV. I když musím připustit, že vlivy jsou často dost podobné pro jednotlivé ČOV a nádrže v nich.
Hliník vzhledem k agresivitě vody doporučuji nepoužívat. V podstatě dnes se snažíme používat nerez a to tu lepší V(A)4 nebo v kombinaci s V2.
Ta stříška je dobrý nápad proti kálení ptáků, ale u zařízení, která jsou občas omytá dešťovou vodou se mi zdál ten stav o trochu lepší. Ale je to jen můj názor.

Ono to všechno celkem odpovídá, jen to blbě vypadá. Sůl se tam dostane ze silnic, fosfáty z prášků, kyseliny a louhy z čističů. Koncentrace jsou nepatrné, vyšší by zabily biologii, ale jsou tam.
Uvedené to je zřejmě kvůli přítomnosti snímačů a jejich kabeláže v AN.

Jak je to s používáním hliníkových kabelů?
Vždy jsem se domníval, že v čistírnách odpadních vod by měli být vhodnější z důvodu koroze mědi sirovodíkem.

Sirovodík na čovce? Nepletete si to s čpavkem ve chlévech?

To: Kalina Jiří
Samotné vodiče by měli být připojené s dostatečným krytím a dneska hliníkových vodičů s malými průřezy (< 16mm2) stejně moc není. I měď dokáže v tom prostředí zoxidovat na nevodivou měděnku. Pak se to řeší použitím vhodného mazacího tuku nebo oleje.
Tu nerez a případně vhodný plast jsem měl na mysli pro kryty i celé rozvaděče.

On je u čističek a AN nějaký problém s ptačím trusem?  Já myslel, že tam moc nelétají.

Osobně jsem spíš stříšku myslel jako ochranu proti UV záření a proti sněhu. Mám zkušeností, že natávající sníh přes den a noční mráz dokáže rozpuknout i malou vlasovou trhlinu a způsobit netěsnost. A navíc pod provětrávanou stříškou nic nekondenzuje, funguje jako tropiko u stanu.

Stříška je dobrý nápad, zvláště při užití plastového rozvaděče vystavenému atmosférickým vlivům i kvůli výraznému zpomalení stárnutí i UV stabilních plastů a pozdějšímu uchytávání mechů na zdrsněném povrchu a další degradaci.
Co se ptactva týče, ČOVky bývají u řeky či potoka a není nic neobvyklého, když v AN přistane kachna, zvláště v zimě, nebo jiné druhy vysedávající na zábradlí okolo AN. Rozumné je též počítat s přítomností potkanů.