Diskuse Elektrika.cz

Chtěl jsem pro laboratorní měření použít tlumivky určené pro zářivky, ale jaké bylo překvapení, když i v katalozích výrobců není ani zmínka o jejich indukčnosti... .tedy abych nelhal, je tam parametr, pojmenovaný indukčnost, ale je patrně bezrozměrný a je označen lambda.
Napadá mě, že je to výrobek jednoúčelově určený pro zářivky a že uváděné parametry mají vztah k celému obvodu (uváděnými parametry je jen výkon, napětí a proud) a ne k tlumivce samotné.
Z těchto parametrů by šla indukčnost snadno spočítat, ale nevěřím, že uváděný proud je při napětí 230V, domnívám se, že jde o napětí které tam je při "práci"....
Můžete mi někdo vysvětlit, jak to je? A zda se dá dovodit, do jakého napětí je jakž takž lineární, tedy na mezi nasycení?

Lamda na tlumivce je v podstatě účiník v pracovním bodě zářivky. Podle ní se počítá kompenzační kondenzátor.

P.S. Tlumivka pro zářivky není lineární prvek, má spíš charakter tlumivky se vzduchovou mezerou a její efektivní indukčnost se mění s proudem. Snaha výrobce tlumivek je stabilizovat oblouk v pracovním bodě vhodnou nelineární charakteristik ou indukčnosti.
Pracovní bod zářivky se totiž mění s její teplotou a s jejím stářím.    
Při výpočtu indukčnosti v pracovním bodě tlumivky můžete vyjít z faktu, že zářivka je v podstatě odporová zátěž s proudem uvedeným na tlumivce a napětím 80-100V na oblouku (podle délky zářivky).  Tato vypočtená impedance by se měla shodovat s ekvivalentním RL sériovým obvodem s vypočteným účiníkem uvedeným na tlumivce.
Zkrátka měřit indukčnost ohmovou metodou v pracovním bodě pro proud uvedený na tlumivce (autotrafem snížit napětí aby prud byl dle štítku tlumivky),  započítat do měření  impedance  změřený ohmický DC odpor teplé tlumivky (nechat ji zahřát procházejícím jmenovitým proudem a potom teprve měřit činný odpor vinutí).

Děkuji za ten link, gůglil jsem jak o život, ale k tomuhle jsem se nedostal, napětí jednotlivých zářivek mám, a z toho vyplývá, že bych tlumivky, dvě s serii, asi mohl beztrestně provozovat přímo do 230V. Ještě jsou tam "zajímavé" hodnoty oteplení (např. uvedeno 55/155) bez jakéhokoliv komentáře a navíc ve °C místo Kelvinech. Doufám, že za normálního provozu platí to první číslo. Větší nelinearita bude snad nad tímto napětím, předpokládám, že se při startování zářivek, kdy je startér sepnutý je na vláknech do 10V.

Dvě v sérii trvale bez problému, jedna v nějakých minutách také.
Ještě abych to upřesnil, ono na zářivce není sinusové napětí a neteče jí sinusový proud. I to napětí 90-100V, které jsem vám říkal je interpolace první harmonickou.
Takže následné měření tlumivek sinusovým proudem dá odchylné hodnoty.
Mimochodem proto je na tlumivkách uvedený obecnější činitel Lamda a nikoliv cosfí.
U sinusu je cosfí roven lambdě, u nesinusu nikoliv.


Taky trochu složitější. Protože se u trubic a zářivkových těles počítá s tím, že jsou u stropu, kde je tepleji a některá tělesa jsou uzavřená, pčítá se tuším se 40°C jako s pracovní teplotou.
A na tlumivce jsou dvě teploty - nejvyšší povolená ustálená teplota okolí 55°C a nejvyšší povolená teplota vinutí v jádře cívky 155°C - v podstatě tepelná třída izolačního laku. Nutno dodat, že při těchto teplotách už životnost tlumivky i svítidla není nic moc, což vám zde popíše hodně praktiků na případech zářivkových těles upadlých od stropu a za chodu se rozpadajících.



To se divím, to je normovaná záležitost, třeba tady v češtině od doc.Žáčka.
Ten text se dá vygůglit v lepší kvalitě, ale sem se nevejde, má to přes mega