Diskuse Elektrika.cz

(Zde někdo nečetl pravidla! To musí někdo opravit a opozdí to zveřejnění!) dostal se mi do ruky na pohled již postarší měřáček Hioki TH-5  ;D. Docela by mě zajímalo,  jestli byl hojně využíván nebo je to spíše, jak bych to formuloval ''raritnější'' kousek? 
Datováno 1968, výroba Japonsko.

Zkuste si položit váš dotaz zde:
http://www.ebastlirna.cz/modules.php?name=Forums&file=viewforum&f=36

V době okolo 1970 se žádné japonské měřící přístroje zde nedovážely. Jedná se o obyčejný multimetr. Na našem trhu byly tehdy DU10 a DU20 Metra, které měly lepší parametry než uvedený přístroj.
Na uvedeném odkazu ebastlírny získáte lepší reference.
Do sbírky starých měřáků je to dobrý kousek, včetně manuálu.

Zajisté se podívám.  :) Zřejmě si ho děda přivezl z jedné ze zahraničních montáží, jakožto RT. Bohužel si nevzpomenu jaká země to byla. Na tuto indícii jsem při zadávání zapomněl  ::)

Jejda a já myslel, že si táta z Expa 70 v Osace přivezl unikát. Měli tam nějaký velký výprodej starších modelů - ročník 1966 - a vyšly mu diety, protože se živil velmi skromně.
Dnes je to pro mne rodinná památka chráněná tátem, ale mnou značně opotřebovaná, protože po "dočasném" záboru měřáku tátovi to byl můj jediný měřicí přístroj. Pro jistotu jsem jej doplnil ochrannými diodami přes měřicí ústrojí a vyplatilo se mi to, tátovi jsem jej neodrovnal. A pravidelně jsem si jej ověřoval v laborkách ve škole.
No nic moc přesný nebyl, s těmi 4kOhmy na volt také docela žral měřený obvod, přesností a citlivostí na DU10 neměl, byl i bez zrcátka a vyvážení měřicího ústrojí nic moc.
 Ale přehlednost stupnice proti DU10 a též měření odporů paráda a docela přesně. Sice vyžadoval obskurdní baterii 22,5V, ale ta byla dostupná občas ve Foto-kinech jako baterie do žárovkových blesků (hodně pro pamětníky hořčíkové bleskové žárovky na jedno použití s páčkovým vyhazovačem žhavých žárovek).
A na nejvyšším rozsahu se 22,5V baterkou dal měřit i odpor 2-3MOhmy a ověřit 10Mohmový odpor - to byly odpory v g1 pro mřížkové předpětí, které často odcházely.
Na 10A rozsahu jsem ověřoval ťuknutím vnitřní odpor suchých kvalitou velmi nevyrovnaných suchých článků Bateria Slaný, to byla nejlepší zkouška.
Taky pro pamětníky.
Díky za vzpomínku na tátu.

 

Taky mám něco podobného

Pane Kůrka  :) Já zase děkuji za Vaše informace. Asi to bude první kousek do sbírky. Ale s tou baterií to bude složitější  ;D

Nojo, Sydimport to je stejná líheň od Hioki.   

Sydimport, Alvsjö, Schweden. Known as import company for (japanese) measurement equipment like test oscillators and cb transceivers in the 1960/1970ies.

Jen je to o hodně kvalitnější přístroj, je 5x citlivější, má nožovou ručku a zrcátko proti chybě odečítání s paralaxou a vlastní měřicí ústrojí 250mV/50uA.
A složitější přepínač je nahrazen více zdířkami, měření 5kV DC/AC je velmi zajímavé, z dnešního pohledu na měřák s plechovou skříňkou a "normálními" zdířkami úsměvné.
Ale ty rozsahy 2,5V AC, a 10V AC byly na tehdejší dobu špičkové. Jen mu také chyběl AC proud.
Tehdejší čs vrstevník - špičkový metrácký provozní přístroj DU 10 - měl torzní závěs z pokoveného křemenného vlákna, což byla špičková technologie a dokonce značně otřesuvzdorná. Ale pokovení bylo náchylné na přetížení měřicího ústrojí a na to spousta DU10 dojelo. A nebylo asi v Metře síly inovovat a přidat tehdy již začínající křemíkové diody nebo hrotové germaniové diody se zlatým hrotem jako ochranu měřicího ústrojí.

Na Vašem měřáku je vidět, že jde o exportní provedení, na tuzemských multimetrech pro Japonsko měli stupnici pro kapacitu a LI indukčnost, kdy se počítalo s Japonskými 120V/60Hz napájení měřeného obvodu a AC voltmetr sloužil jako střídavý miliampérmetr.

Možná to naši akurátní metrologové v Metře Blansko odsuzovali pro nepřesnost a přídavnou chybu danou kolísáním síťového napětí, ale pro poměrové měření, když jste měli v šuplíku na RLC mostu ocejchovaný kondenzátor to tehdy bohatě stačilo.

Při tom dneska každý multimetr umí měřit střídavé proudy a spousta elektrikářů neví, jak si změřit kapacitu rozběhového či odrušovacího kondenzátoru pomocí střídavého síťového napětí, multimetru a kalkulačky a znalosti Pythagorovy věty.

Ale když se vrátím k porovnání Metry a Hioki, tím, že Metra neměla barevný sítotisk a držela se násobení konstantou na jediné stupnici, tak tím hodně ztrácela i proti metrologicky mnohem horšímu Hioki (v provozních přístrojích).
Ani jejich novější řada PU 17x nepřinesla barvu a zlepšení čitelnosti stupnice a vysokou přetižitelnost nebo kvalitní ochrany. U těchto přístrojů s plexisklovou stupnicí se vžil termín "plexidým",  který oznamoval smrt přístroje, nebo se říkalo, že fungují na bázi kouře - když se kouř rozptýlí, již nefungují.  

Po těch letech co mi prošlo rukama mnoho provozních multimetrů, musím konstatovat, že honba za přesností a počtem měřených veličin není u provozních multimetrů pro fabrické provozy to, co považuji za přednost.
Oceňuji design, který eliminuje chyby obsluhy, zpřehledňuje volbu měření a rozsahů,  umožňuje pro přístroj, obsluhu i měřený obvod bezbolestné přepnutí i při měřicích šňůrách na napětí. Robustní, rychlé a vratné ochrany, zkrátka bombenfest sichridiot přístroj. Protože pracovník, který měří v provozu je vždy ve stresu a ve stresujícím prostředí zamezující plné soustředění a pozornost.
Pokud je na přístroji na přepínači mezi proudy a napětím odpor, kapacita a teplota a nesmíte přejet přepínačem mezi volbou veličiny s hroty v měření, abyste jej nezničili, není to dobrý přístroj. Pokud si nemůžete ověřit nebo nemáte signalizováno, že se přerušila pojistka proudového rozsahu a jen se pořád při měření divíte, že tam neteče žádný proud tak to také není to pravé ořechové. A měřák, který neustojí připojení 230V na odporový rozsah dnes už do provozu nepatří.
Naopak rychlý bargraf a rychlý šlusmetr to je v provoze hodně potřebná věc, stejně jako magnet na přichycení přístroje a podsvětlení displeje. Dost dobrý etalon kvality a přemýšlení konstruktérů a designérů je u vyšší cenové skupiny Fluke.
V dnešní bramboroidní střídavé síti je hodně dobrý i jednoduchý grafický displej zobrazující tvar měřeného napětí či proudu. Takový přístroj by měla mít každá provozní údržba aspoň jeden.

Z hlediska četnosti provozního měření když musím multimetr vytáhnout, protože mi nestačí zkoušečka odhaduji, že v 35% měřím hodnotu proudu (z toho 20% 4-20mA DC se slušnou přesností) v 35% hodnotu odporu (z toho 20% kdy mi měřicí napětí zaručeně neotevře polovodičový přechod a 5% kdy potřebuji otestovat diodu),  v 20% měřím jmenovité napětí ve 2% teplotu dotykovým teploměrem, v 1% kmitočet, ale spíš přes kmitočet otáčky, v 0,2% kapacitu a ve zbytku mi dnes velmi chybí orientační měřič ESR kondenzátorů, prostý čítač kusů (lapač impulzů),  hranou řízené stopky (nastavování časovadel) a dnes občas i  měření PWM střídy do 16kHz. Co mne hodně občas naštve je automatické vypnutí přístroje řízené pouhým časem a nerestartované přítomností měřeného signálu
 

Tak naposledy jsem takto fundované články četl od Kamila Donáta a poslouchal na přednáškách od Vladislava Matyáše.
Občas je dobré zavzpomínat na dobu, kdy při předávání strojního zařízení od Škoda Plzeň byla předána souprava měřících přístrojů, kde byl Avomet, Omega I a megmet. Psal se rok 1960.
V roce 1963 již předávali DU10. Když jsem potřeboval změřit kotevní napětí na válcovacím motoru, tak jsem zapojoval dvě DU10 do serie. Pak přišla DU20, kde již byl rozsah 1000 V.

Plexidyny, nebo plexidýmy řady PU17 se v provoze moc neosvědčily. Později jsme elektrikáře vybavili řadou PU500...

O měření ESR kondenzátorů se nám ani nezdálo. Používali jsme přípravek na měření kapacity vyšších hodnot pomocí VA metody s nízkým střídavým napětím 50 Hz. Vystačilo to na kapacity do 200 mikrofaradů. K tomu byl ještě přípravek na měření zbytkového proudu elektrolytický ch kondenzátorů a jejich formování.
Dokonce jsme vyráběli přímoukazující měřiče kapacity a to jak analogové, tak později číslicové.
Jen povzdechnutí, koho by to dnes napadlo něco takového vyrábět......

Dobrý úvod v knize Škola měření, Martin Kurka:
Z hlediska četnosti provozního měření když musím multimetr vytáhnout, protože mi nestačí zkoušečka odhaduji, že v 35% měřím hodnotu proudu (z toho 20% 4-20mA DC se slušnou přesností) v 35% hodnotu odporu (z toho 20% kdy mi měřicí napětí zaručeně neotevře polovodičový přechod a 5% kdy potřebuji otestovat diodu),  v 20% měřím jmenovité napětí ve 2% teplotu dotykovým teploměrem, v 1% kmitočet, ale spíš přes kmitočet otáčky, v 0,2% kapacitu a ve zbytku mi dnes velmi chybí orientační měřič ESR kondenzátorů, prostý čítač kusů (lapač impulzů),  hranou řízené stopky (nastavování časovadel) a dnes občas i  měření PWM střídy do 16kHz. Co mne hodně občas naštve je automatické vypnutí přístroje řízené pouhým časem a nerestartované přítomností měřeného signálu



Jenže napsat dobrou Příručku, natož knihu je strašná práce. Matyášovi se to dobře psalo, zadal několik diplomových prací a další asistenti to zpracovali. Myslím, že dobrá provozní příručka v oblasti měření nějak schází. Ale z péra takového praktika a navíc, který to umí dobře pojmenovat a popsat, by to byla dobrá učebnice. Na druhé straně je ale zájem a vydavatel..... ale je to jen "Silvestrovská" úvaha emeritního elektrotechnik a.

Přesto díky za skvělý čtivý příspěvek a přeji radostného ducha do dalšího roku.

Vy jste hrozný provokatér, já jsem o tom už párkrát uvažoval :).
Říkal jsem si, že pro provozní elektrikáře motající se kolem mašin a pro začínající konstruktéry taková literatura chybí. Mám to ve výhledu na důchod... ;)
říkal jsem si, že bych to dal na oltář vlasti i zadara, že bych to napsal i jako elektronický text. Protože jako knížka je to pro český a slovenský trh prodělek-kolik lidí si to koupí, desítky?
Ale skončil jsem na tom, že sehnat kreslíře s technickým citem a vtipem, takového Slívu, který by to kresbami podtrhl a i odlehčil a také se nudil až se octne v důchodu, nebo začíná a je plný energie a nápadů, tak toho asi neseženu a tím pádem to končí. Já jsem malovací zoufalec dysdysdys.

To je nádherná vize...
Sleduji literaturu v této oblasti Elektrotechnic kého měření od roku 1960. Učil jsem předmět Elektrické měření na odborném učilišti externě asi 30 roků. A to hlavně proto, aby mi neujížděl vlak. Učebnic o základech měření jak v oblasti silnoproudu tak v oblasti elektroniky vyšla celá řada. Ale dobrá Příručka pro provozní elektrikáře, kde dneska již nelze rozdělovat na silnoproud a slaboproud, nebo na MaR,  vždy scházela. A Příručka pro pohonáře, anebo elektrikáře okolo strojního zařízení, praktická příručka chybí.

Otázka spolupráce s dobrým kreslíčem je alfou a omegou toho, že se "narodí" nějaký článek anebo dokonce skripta a nakonec i kniha. Ale při dnešních možnostech kreslicích programů, kdy se nemusí používat tuše a pauzáku, by mohla býti situace příznivá. Ale souhlasím s tím, že sebelepší kreslič v CADu, který nezná popisovanou problematiku, tak je to vždy obtížné.
To je jako ten fór s plynovodem a velkou S odbočkou, kdy na výkrese tužkou zapomněl konstruktér obrys palce jak držel pravítko. Kreslička to nakreslila přesně, uniklo to kontrole i ve výrobě a montéři to takto svařili.
Občas potřebují nakreslit nějaké obvodové schéma zapojení pro pracovní stroj. Využíval jsem služeb zdatného konstruktéra dobře ovládající CAD. Jenže v poslední době tam naseká kopírováním tolik chyb, že kontrola mi zabere spoustu času a vracím výkresy 4-5 krát.

Chce to nadšence, který kreslí s radosti a vnese do toho ještě svoje umění . A stačí mu ručně kreslené "obrázky" které doplní o všechny náležitosti.

Je třeba začít ještě, když je člověk v procesu a dokončit to v důchodu.
Před léty těsně před odchodem do důchodu jsem napsal několik seriálu o měření do časopisu Radiožurnál. Zaměření bylo spíše do radioamatérské elektroniky. Tak jsem to vždy napsal, měl jsem dobrého asistenta, který to slohově upravil, ale musel jsem to zase zkontrolovat, protože někdy to bylo pěkně napsáno, ale technická podstata utekla. A hlavně hrál se s obrázky a tabulkami tak, že to někdy nemělo konce. Byl to nadšený fotograf a pak začínal s digitální fotografií...

Z toho plyne poučení, že je dobré to dělat ve spolupráci s dobrým "kreslíčem" a grafikem.
U vás je výhoda obrovské provozní znalostí s neuvěřitelným darem dobře popsat problematiku. Bylo by škoda takového daru nevyužit.

A nemyslím si, že by byl o takovou Příručku malý zájem.
Nebude to takový boom, jako do roku 1995, kdy došlo ke značnému poklesu a úbytku fundovaných a způsobilých elektrikářů v průmyslu. Na příklad v létech 1993-1995 došlo k poklesu hutní výroby o 90%. A tím i obrovský úbytek v oboru elektro. Možná v jiných odvětvích to nebylo tak dramatické. Mnoho firem má své elektroúdržbař e, ale i ve firmách, které řeší údržbu dodavatelský by byl zájem. Ale to je věcí průzkumu trhu.

Myslím, že by i nějaké lekce byly přínosem do knihovny zde na Elektrice ( je to velká provokace ?)

V příloze jsou dvě nostalgické lekce z roku 2000

P. Kurko !
Odborná úroveň vašich příspěvků je opravdu udivující.

Tahle má po těch letech stále ještě 18,5V  naprázdno.

 :)

Znovu se vracím k Silvestrovské provokaci.
Příručka pro elektrikáře, něco jako Wiring Manual.....v poslední době jsem řešil téma okolo bezpečnostních modulů pro pracovní stroje a blokování proti cyklování tam, kde je to nutné.
A tak bych v takové kapitole okolo BM a zásad pro reléovky nalistoval a možná bych našel inspiraci.

A protože jsme musel "něco" udělat i s kreslením obrázku, tak jsem si přisvojili ProfiCad a kreslení se stalo velice příjemnou záležitosti. Před tím jsme používali AtoCad a Schemata.
Tak pokud byste měl jednu malinkou kapitolku okolo elektriky pro SZ, můžeme zkusit nějakou spolupráci a možná z toho něco vypadne.

Ono bez provokací a pořádného nabuzení to nejde. Nemusí to být velké téma, jako reléovky včera a dnes, stačí jen malé zastavení se na příklad tam, kde povelem nesmí dojít k dalšímu cyklu stroje. Jak se to řešilo včera a jak dnes. Nemám na vás přímý kontakt pane Kurka, ale velice by mne potěšilo, kdyby od vás dostal jen pozdrav na jan.bocek@safeb.cz

Narazil jsem na toto zajímavé téma, byť staré.


Rychlý test pojistek proudového rozsahu digitálních multimetrů lze provést dle přiloženého obrázku. Přiznám se, že o tomto rychlotestu jsem dlouhou dobu nevěděl.

Obávám se, že to bude záležitost jen nějakého typu měřícího přístroje určitého výrobce. Např. u Metexu to funguje jen na rozsahu 20A, protože tam žádná pojistka není, na rozsazích do 2A to ukazuje otevřený obvod i v případě pojistky dobré.