Diskuse Elektrika.cz

Je nějaká norma, která specifikuje uzemnění stožárů VO?
Vím, že je zvykem položit zemní pásek po celé trase vedení,nebo jen mezi dvěma sousedními stožáry, ale setkal jsem se s realizací uzemněného každého čtvrtého stožáru (prý to tak stačí).

Toto zemnící vedení plní několik funkcí:

1. Ochrana před bleskem ( každý stožár uzemněn)

2. Povinné uzemnění PEN v určitých vzdálenostech (při dlouhých délkách siliového vedení)

3. Vylepšení impedance smyčky (po celé délce trasy)

Je třeba vědět, kterou funkci požadujete a dle toho aplikovat ustanovení příslušné normy. Píšete o pásku. V Brně používáme FeZn d=8 po celých délkách tras bez výjimky. To zajišťuje všechny výše uvedené funkce.                                                                                                     

V Praze existuje podniková norma pro veřejné osvětlení, která vyžaduje uzemnění propojující všechny osvětlovací stožáry. ČSN toto výslovně nenařizuje.

Bohuš Stejskal: " Podívajme sa na Pražáky "

Ale teď vážně. I v Brně se dle jeho Standardů VO uzemňují všechny stožáry na průběžné zemnící vedení po celé délce. To vedení vzhledem k nákladům na výkop, zřízení lože, kabel, fólie, zásyp, zpětný zához s hutněním, obnovu povrchu (někdy odstupňovaně),  odvoz přebytečné zeminy, poplatky za skládku  a ev. geodetické zaměření zas tak moc stavbu relativně neprodražuje.

Na druhé straně předejdete následkům od úderu nevypočitateln ého blesku do stožáru ,  byť byl byl v ochranném pásmu jiného hromosvodu,  nemusíte přemýšlet o přizemnění PEN, atd.  Taky nutíte  bludné proudy (zvyšující korozi ),  aby proudily zemnícím vedením a nikoliv podzemní částí stožáru. V Brně se tato část stožárů ještě navíc chrání plastovou trubkou (nevodivé pouzdro) i když to není tak dokonalá ochrana  jak plastový povrch (např. Vysto Kobylí).

S průběžným zemnícím vedením jsou někdy problémy, např. u železobetonový ch mostů, ale to je jiná kapitola.

Koukám, že se tady dost vyznáte v problematice uzemňování stožárů VO (to myslím prosím bez jakékoli ironie),  tak bych se přítomných chtěl zeptat na jejich názor na připojování FeZn kulatiny ke sloupu pomocí lisovacích kabelových hliníkových ok.
Je mi jasné, že u uzemnění se na nějakou tu desetinu ohmu přechodového odporu v takto zhotoveném spoji nehledí, ale nezdá se mi to být tím pravým oříškovým.

Na fotu je zachycena hlavně nekvalitní hlavička, ale svorka je zřejmá. V souboru pak svorka, resp. jen její jeden díl, který by se mohl použít. Výrobců podobných svorek je mraky, stačí navštívit velkoobchod.

Svorka mi neodešla, takže ještě jednou jako obrázek

Ještě jednou "pražácí". Začínají se používat hraněné stožáry, které již mají svorku pro připojení drátu FeZn o průměru 8 nebo 10 mm. Při použití pasoviny se do ní vyvrtá otvor a je vymalováno. Také se před mnoha roky na stožáry při výrobě přivářel "kousek" FeZn 30/4 mm a pomocí známých svorek se připojila kulatina nebo pasovina. Při připojování zemnícího přívodu na stožár je předepsán mosazný nebo nerezový šroub. V dnešní době existuje mnoho vhodných svorek pro montáž uzemnění. Použití Al ok lisovaných na FeZn se opravdu již nemusí používat.