Diskuse Elektrika.cz

Minulý ročník jsme ve škole probírali pár metod k určení, kudy táhnout hromosvody, například "metoda valící se koule". Nebylo nám řečeno, jestli se něco z toho ještě používá, z čehož plyne má otázka: Jak se hromosvody určují v praxi a proč zrovna tak?

Literaturou jsem zasypaný ale chybí mi ten start. Pochopit to jak si to představit. Může mi to prosím někdo objasnit jinak, než odkazem na ČSN 34 1390 a 62 305?

Návrh systému vnější ochrany se navrhuje v několika krocích.
První je analýza rizik, podle které zjistíte, v jeké třídě ochrany budete objekt posuzovat.
Další je již zmíněná valivá koule.
Pro jednoduchost si můžeme představit, že blesk vzniká jako bodový náboj kdekoli v prostoru. Tento náboj má schopnost přeskoku na určitou vzdálenost, která představuje povrch oné koule. Dál už jí používáte jen jako diagnostickou pomůcku, kdy jí valíte po povrchu chráněného objektu a všude kde se objektu dotkne, hrozí zásah blesku.
Pro doplnění návrhu můžete použít ochranný úhel a mřížovou soustavu, ale valivá koule nejlíp respektuje charakter blesku.
Dál už pokračujete podle normy, která používá dohodnuté parametry, podle zkušeností a úrovně výzkumu.
Určíte pro objekt přeskokovou vzdálenost. Je dobré jí určit pro všechny důležité body soustavy - jímač, body rozdělení svodů, hrany objektu atd. a to jak pro vzduch, tak pro pevný materiál. Tuto vzdálenost si můžete představit, jako elektrickou pevnost daného materiálu, který izoluje úbytek napětí na svodu od ostatních vodivých konstrukcí. Úbytek napětí vznikne při průchodu bleskového proudu svodem přesně podle poučky páně Ohma
Rozteč svodů vám dá opět norma podle třídy ochrany objektu.
Dál musíte posoudit, jestli se se svodem nepřiblížíte k cizí vodivé části v objektu. To mohou být železné konstrukce, inženýrské sítě atd.
Nakonec už jen posoudíte technické řešení a estetiku.

Tolik ve zkratce

Na ČSN 34 1390 zapomeňte, ta už 7 let neplatí.

Krok č. 1
Jak už bylo uvedeno je analýza rizika.
Aktuální řada norem ČSN EN 62305 ed. 2 rozlišuje 4 třídy LPS (tzn. ochrany před bleskem). Do které třídy který objekt spadá zjistíte právě onou analýzou rizika.
Jinak než analýzou to nezjistíte (např. pohledem z okna).
Analýza se provádí dle ČSN EN 62305-2 ed. 2.
Na webu jsou dostupné SW nástroje pro analýzu i zdarma, mi třeba nejlépe seděl Prozik od OEZ.

Krok č. 2
Máme třídu LPS.
Ke každé třídě určuje norma poloměry valivých koulí,  viz ČSN EN 62305-3 ed. 2, Tabulka 2.
Modelově nám např. vyjde LPS III, které odpovídá valivá koule o poloměru 45 m.
Vezmete si tedy váš objekt (modelově,  či v CAD, jak je libo),  a po úrovni terénu k němu přikutálíte kouli o daném poloměru. Všude, kde se koule dotkne objektu je potřeba uvažovat s nějakým způsobem ochrany (např. jímač,  o který se koule zastaví,  apod.).

Alternativa kroku č. 2
Samozřejmě jsou objekty, které vám koulí nevyjdou, nebo vyjdou blbě. Pak nezbyde než sáhnout po metodě ochranného úhlu (podle normy jsou přípustné obě metody). Jaký úhel bude jímač mít se počítá zase podle třídy LPS a podle toho, jak je vysoko nad zemí (např. pro LPS III pro jímač 5 m nad zemí je úhel 70 st.,  ale pro jímač 20 m nad zemí jen 48 st.).

Krok č. 3
No a pak je potřeba vyřešit ony dostatečné vzdálenosti.
Které se opět počítají,  podle rozložení a počtu svodů.
Pokud vám někde vychází velké vzdálenosti, tak je potřeba přidat svody, anebo použít nějaký izolovaný (a dražší) svod.

Tož v kostce asi tak.

Dobré vědět, že si musím ověřovat, jestli to, co nás učí ve škole, ještě pořád platí, nebo to odešlo už "za Bolševika".

Pořád si ale nejsem schopný nějak představit metodu s tím úhlem. Vzhledem k čemu se bere? Mezi spoji jímače, nebo od zdi?

Jaro je čas dobrých skutků, pokud jste z Brna, věnuji vám "hodinku" .

Já z Brna nejsem ale tu hodinku bych bral.

Ona je taková pěkná webová stránka KNISKA.EU a na ní je nejen elektronická KníŠka se spoustou zajímavých informací, ale i další dokumenty, nějaký Free SW, než tu probírat úplné základy, možná by bylo přínosnější, kdyby se "nejen studenti" seznámili s tím, co je na výše uvedených webovkách a pak jsme tu probrali to, co jim nebude jasné.

Tu adresu znám, ale náš učitel asi ne. Přece jen bych to chtěl vysvětlit jako Jakub. Plavu ještě v chemii a těch textů je víc než přátelskýho slova od učitela.

Z Brna sice jsem a Vaší nabídky si vážím, ale jsem zaměřen hlavně na slaboproud. O tohle se zajímám pouze na doplnění informací, ať nejsem úplný elektrotechnic ký analfabet a taky proto, že výklad na toto téma byl ve škole velmi strohý.

Tedy odmítnout Milana Hudce ... hmmm ... to mě tehdy někdo nabídnout, utrhnu mu obě ruce!
 (dance)

No to by ses mu pěkně odvděčil. :D Ačkoliv, dnes pracovat rukama, to není žádná výhra.(dance)

Záleží na tom, čím sa budete v budúcnosti ako slaboprúdar zaoberať. 
Tak "kudy táhnout hromosvody" a voči nim slaboprúdové rozvody je veľmi dôležité pre bezpečnosť a ochranu pred atmosferickým prepätím vášho budúceho zákaznika.

 

MOžná by popmohlo i jedno z mnoha pořádaných školení.

například:

Jsem přesvědčen, že právě slaboproudaři (především telekomunikace a IT) by měli mít dobré znalosti z ochrany před účinky atmosférické elektřiny.

To peklo, co dokáží vytvořit na střeše se snad ani popsat nedá.  8)

Tak název mého oboru je "Elektrotechnik a - Automatizace" (to jest se zaměřením na automatizaci),  takže moc nepředpokládám, že bych někdy něco zapojoval na střechách, ale jeden nikdy neví, kde skončí a co ho zrovna bude bavit...

Tak pokud nechceš skončit třeba u oblíbené montáže sádrokartonů, pak jsou znalosti z téhle oblasti celkem zásadní. Mezitím co to hodně slaboproudařů podceňuje, ti kteří se tomu věnují mají velkou konkurenční výhodu. No a ti, co o to ví kulový, to zlehčují a kecají nepodložené nesmysly, že je to lobby, zbytečnost a podobné nesmysly.

No, s tím už mám taky nějaké zkušenosti...

Člověk nikdy neví, kde skončí.
Sám jsem taky původem mechanik elektronik pro spotřební elektroniku a dneska mě ochrana před bleskem živí. (mimojiné :-)  )

Bohužel právě i sádrokartonáři když dělají podkrovní prostory, jsou naprostí ignoranti a je jim úplně jedno jestli je tam nějaký hromosvod, jaké jsou tam vzdálenosti, jestli jim to nemůže zapálit blesk při přeskoku z hromosvodu na konstrukci podhledu...

Jestli pak nebude nejjistější práce dělat hrobníka...

Jo k tomu nafasuješ ještě flašku rumu :D

Mě učili, že mám vědět všechno o něčem a něco o všem.
Znát dobře svůj obor, ale mít i široký rozhled a povědomí o dalších oborech.
Velice se mi to v životě hodí.
Myslím že třeba Milan Hudec je toho příkladem.

Děkuji, ale spíše bych dal za příklad kolegu Fuka, Kurku či Schwarze ,  proti jejich vědomostem hraji jen okresní přebor.

V stejném duchu jsem byl také vychován a usiluji o to.