Diskuse Elektrika.cz

Ústřední vytápění stávajícího rodinného domu funguje jako jeden systém s jedním kotlem, který je ovládán jedním prostorovým termostatem.
Nyní je třeba rodinný dům rozdělit na dvě samostatné bytové jednotky s požadavkem ovládání kotle ÚT z obou bytových jednotek. Stávající kotel je Vaillant, stávající termostat též Vaillant zapojený na svorky kotle 7,8,9.
Mám zakoupený další prostorový termostat Vaillant, který má být též zapojen na svorky 7,8,9. Jak zapojit ke kotli druhý termostat? (je-li sepnut jedem z termostatů kotel má topit, jsou-li oba termostaty nesepnuty kotel topit nemá, jsou-li sepnuty oba termostaty kotel samozřejmě má topit)

Kdybych věděl, jaký termostat tam máte...
Pokud se používá ke spuštění kotle sepnutí kontaktu, když se dají 2 kontakty paralelně, je jedno, jestli je sepnutý jeden nebo druhý nebo oba.

Divné. Píšete že jde o jeden systém. Ten chcete ovládat dvěma termostaty. Jaký to bude mít efekt?
Kotel bude natápět vždy podle termostatu, který bude nastavený na vyšší požadovanou teplotu.

Taky mám kotel vaillant a toto jsem měl uděláný před třemi roky.Bylo to z toho důvodu,že nám zateplovali dům a jednu zimu zateplili jen jednu stranu,zrovna obývák kde je termostat.Poko j byl brzy vytopený,kotel vypnul a dětem v pokoji byla zima protože druhá půlka bytu nebyla zateplená.Děte m jsem dal provizorní termostat,zapojen byl paralelně.Do obýváku jsem dal termostatickou hlavici,aby nebylo přetopeno.

Jeden kotel může být, pak směšovač a z něj dva duomixy (nebo podobné) a dvě čerpadla...... každým čerpadlem ovládat jednu bytovku s jedním termostatem !

Jinak to nejde ! To jsem zkoušel už za mladých let !! ;D ;D ;D (dance) (dance)

A taky může mezi kotlem probíhat nějaká "datová" komunikace a dva termostaty už nebudou fungovat....

Buď je řešení jak píše kol. Šohajda, tedy dva systémy každý se svým čerpadlem a toto čerpadlo by bylo ovládáno termostatem. Možná by nemusely být ty duomixy.
Nebo řešení s termostatickým i hlavicemi. A v nejchladnější místnosti (tam by měl být termostat) ponechat klasickou hlavici a termostat.

Pokud má každý byt svoji stoupačku, musí mít i vlastní čerpadlo a termostat.
Pokud toto není provedeno, nelze rozumně vyřešit. Vždy to bude zdrojem problémů.
Dole bude vždy chladněji a nahoře teplo.
Pak bude další problém s rozpočítáním spotřeby jednotlivých bytů.
Horní: tolik jsme neprotopili.  (wall)
Dolni: my tu máme zimu.  (dabel)
Nejlepší řešení: každý svůj kotel a ostatní příslušenství s tím související.
Švagr taky měl se svojí sestrou jedno topení v domě a nakonec si udělali každý svoje topení.   (beach)

Ten termostat, podle popisu je klasika, umí pouze ZAP – VYP. Takže zapojit jak radí kolegové předemnou.
Regulaci topení, zrovna řeším doma. Venkovní čidlo teploty, prostorový regulátor SIEMENS QAA73.***.  A hurá do ekvitermu. Jo ten regulátor už komunikuje s rozhraním Open Therm s řídí deskou kotle. Tak sem na to sám zvědavý.

Dle původního popisu situace jde o jeden okruh, který jede z jednoho kotle. Ten je pak dvěma termostaty neregulovateln ý, ať se zapojí jak se zapojí.

Samozřejmě, že vím, že použití dvou termostatů k jednomu kotli není ideální.
Ale než půjdu do ekvitermní regulace, chtěl bych to vyzkoušet - neboť mám veškeré komponenty k dispozici - a myslím si, že za určitých okolností by to mohlo z provozního hlediska vyhovovat - nevím však, zda z elektrotechnic kého hlediska je to vůbec možné.
Pro doplněí zasílám další informace:
Stávající kotel je Vaillant VC 240E (pouze pro vytápení - cca 18 let starý),  stávající termostat Vaillant VRT-QWA (ze stejné doby, již se samozřejmě nevyrábí, pracuje s napětím 24V, stejnosměrný proud, s kotlem spojen třemi vodiči na svorky 7,8,9 kotle).
Nový termostat mám Vaillant VRT 40 (ten je současný, pracuje se stejnosměrným proudem max 30V, s kotlem má být propojen třemi vodiči na svorky 7,8,9 kotle)
Už jsem zkoušel zapojit oba termostaty klasicky paralelně ke kotli, ale kotel nefungoval.

Uvedený termostat je napájen stejnosměrným napětím 24V. Výstup je pak řízen z polovodiče a ten se pak bude "hádat" s výstupem druhého termostatu. Předpokládejme tedy, že jste zapojil oba termostaty stejně a nepřehodil jste vodiče. To byste také mohl oba termostaty okamžitě hodit do koše.
Myslím, že nejjednoduší regulaci docílíte dle rad mých kolegů. Rozdělením topného okruhu na dvě části a ty pak zregulovat dle výše uvedených odpovědí. Pak by bylo nejlépe se obrátit na specialistu navrhující MaR (měření a regulace),  což je sasmostatný obor.

No já měl zapojeno na svorky 3-4,tam to šlo paralelně.

Svorky 3 a 4 jsou určeny pro připojení jakéhokoli termostatu s kontakty na 230V (např. releové spínání)
Tam není co pokazit.

Ano a u nového kotle tam je propojka,hlídá to kotlový termostat.

U každého nového kotle je klema ve svorkách budoucího připojení prostorového termostatu, to není nic neobvyklého.

No, nechci vám brát iluze, ale pasovat ekviterm, na takto starý kotel, je zvláští.

Mě doma kleknul plynový kotel, po 18 letech úplně. Byla to stará DESTILA stacionární. Nový kotel, Hermann Murele EV HE 25 T, již sám osobě umí ekviterm, stačí mu pouze venkovní snímač teploty.
Ve vašem případě, je to docela složitý zásah do ÚT, a ne s jistým výsledkem.

Možná by bylo dobré to vzít popořadě.
Ekvitermní regulací nevyřešíte to, že se ani při dvou funkčních termostatech bude jednat o regulaci. Celé toto zapojení je jeden velký nesmysl. Pořád budete topit tam, kde to nemá význam, kvůli tomu, abyste měl teplo jinde.
Ekvitermní regulace automaticky reguluje teplotu topné vody podle teploty venkovní dle nějakého nastavení ekvitermní křivky s ohledem na tepelné ztráty a setrvačnost vytápěného objektu. Nemíchal bych tedy hrušky a jablka.

A asi bych ji na vašem místě ani neřešil. Jestli má kotel 18 let, je to dědeček a je jen otázkou času, kdy se vydá na odpočinek. Nemluvě o tom, že nové kotle mají zpravidla vyšší účinnost a ekvitermní regulaci vestavěnou již v základu.

Ale ani nový kotel neřeší skutečnost, že členění dvou bytových jednotek do jedné hydrualické větve a čerpadla je nesmysl. Bez ohledu na počet termostatů.

Ve vašem případě by to chtělo časem omrknout někým, kdo dělá markařinu a navrhnout, jak dál. Sice to něco spolkne, ale toto bývají zpravidla investice s rychlou návratností.

Je jedno, zda bude regulace provedena triviálně s jedním spínacím kontaktem, co bude spínat čerpadlo topné větve, nebo už nějaká propracovanějš í, například doplněná o IRC regulaci, ovládáním kotle na dálku či nadřazeně rozhraním OpenTherm a s možností neomezených režimů, nastavení, sledování stavů, spotřeby, atd.

Ještě mě tak napadlo, že ve vaši situaci by IRC regulace řešila už nyní, kdy máte jen jedno čerpadlo a jednu topnou větev na celý dům. Regulace tak pustí vodu jen do radiátoru na adrese, na které vznikla poptávka. Toto je velmi efektivní a odzkoušená regulace.

A na závěr. Už by měl konečně někdo říct na plnou hubu, že............ ..... JEDEN, ANI DVA TERMOSTATY, OVLÁDAJÍCÍ KOTEL PRO CELÝ DŮM NEJSOU REGULACÍ!! Začněme konečně v 21. století nazývat věci pravým jménem.

No comment.  (jednicka)

Prostorový termostat je nejhloupější možný a zastaralý způsob regulace teplovodního systému s plynovým kotlem.

Prostorový termostat může dobře fungovat snad pouze s akumulačními kamny, kde je v každé místnosti jak termostat tak topidlo, které ovládá.

 Nikdy nenajdete vhodný prostor pro namontování termostatu tak, aby bylo teplo všude a zároveň někde nepřetopeno. Paralelní provoz dvou termostatů (pokud bude vůbec možný, u mnoha originálních termostatů připojených do elektroniky kotle to nelze udělat) skončí neúspěchem a nejspíš tím, že někomu z vás dojde trpělivost a nastaví ho na nejvyšší možnou teplotu.

 Jednou z možností zlepšení tepelné pohody v právě nejdůležitější místnosti je použití bezdrátového termostatu, který se vždy přenese tam, kde je teplo nejdůležitější . To je ovšem řešitelné v rámci jedné rodiny, pro vás asi nepoužitelné.

Nejschůdnější ve vaší situaci bych viděl vyřazení prostorového termostatu z funkce, kotel řídit pouze kotlovým termostatem, který se obvykle nařizuje na teplotu top. média někde mezi 70 a 80 st. C a doplnění termostatickýc h ventilů na všechny radiátory.

Nevyrovnaná teplota v jednotlivých místnostech může být také důsledkem nesprávně navrženého systému, nevhodně dimenzovaných radiátorů a špatně nastavenými průtoky do radiátorů. Což přichází v úvahu pokud máte staré radiátorové ventily s černými bakelitovými ovládacími kolečky, ty byly používány v době kotlů na uhlí a koks, kde žádná regulace obvykle nebývala. Vyvážení systému prováděl topenář při topných zkouškách omezováním velikosti průtoku v těchto ventilech - pozor, nezaměňovat s běžným ovládáním ventilu, změna velikosti průtoku se provádí po vyšroubování stavěcího šroubku na těle ventilu.

Ona existuje ještě jedna možnost, říká se jí zónování. Dům se rozdělí na několik zón  a hlídá se teplota v každé zóně separátním termostatem. Ten spíná jak kotel, tak i hlavice u topení v místnosti (v mým případě MT4 od Honeywellu, ale dělá je třba i Jablotron,...). Takže se topí tam, kde je to potřeba a nikde jinde. Nejjednosušší (ale relativně nespolehlivý) řízení je s termostatem spínat rovnou hlavici a relé. Relátka mohou mít kontakty paralelně a sepnout tak kotel, když je potřeba topit.

Lepší je ve vašem přípdě použít PLC na vyhodnocení, protože ten může navíc i inteligentně posílat impulsy do čítačů pro rozpočítání plynu (např. počítat 1 impuls za 5 minut provozu radiátoru, když sepnou dva radiárory, tak impuls za 2.5minuty,...) a podle toho pak rozpočítat plyn.

Stejně se ale nevyhnete problémům a kádka je jenom otázkou času:
- Kdo bude platit elektriku? (PLC, kotel, čerpadlo)?
- Co se stane, když v jednom bytě praskne trubka a bude pak zima v obou?
- Jak se budete domlouvat na opravy a údržbu?
- Co když obyvatel vzdálenějšího bytu bude protestovat, že jeho teplá voda v trubkách topí v bližším bytě ještě před tím, než dorazí kam má?

Počítám, že se jedná o rozdělení domu po rozvodu nebo kvůli dědictví a v tom případě to málo kdy vede k bezkonfliktním u soužití... :(

Jinak přidávám fotku domácí potvory, kterou doma řeším podobný problém - původní majitel domu měl jeden termostat v obýváku, kde je podlahovka a má úplně jinou setrvačnost, než radiátory ve zbytku domu  :( Takže všude mimo obýváku lítala teplota jak panáky becherovky do prezidenta.

Je to "bast na přechodnou dobu" splácaný za jedno odpoledne, ale už se drží víc jak dva roky... o:-) Holt to bylo potřeba pořešit co nejdřív anebyl ani čas nakupovat průchodky, protože v ložnici byla zima a ženská si nechtěla odložit...  ;)

Pro doplnění, ten červený vazekvede na víko bedny, kde jsou vypínače umožňující protčit čerpadlo podlahovky, zablokovat kotel atd. a kontrolky provozu kotel, podlahovky a napájení.

Předřečníci už prakticky vše zmínili (a mají pravdu),  tak jen navážu...

Pokud pominu stáří kotle, vztahy uživatelů domu a podobné věci, v uvedeném případě by bylo opravdu efektivní nasadit PLC regulaci (třeba Tecomat Foxtrot  ;) ),  která by vyřešila vyhodnocení teplot v jednotlivých částech, ovládání kotle, hlavic a třeba i to rozúčtování plynu (běžně se používá čidlo přímo na plynoměru). Blbiny navíc (třeba možnost vzdáleného ovládání topení, apod.) nepočítám.   

Pavle, krásná věc.   (jednicka) Akorát v mém případě, bych musel rozbourat celej dům. (zle)
Takže řeším to co lze. ;)

Pak je to ideální místo na instalaci bezdrátového Foxtrotu R-Fox  ;)

Radku, ten sem zatím nestudoval :-\

Pěkná hračka na průserovky, kde se zapoměl natáhnout kabel  ;) (jednicka)

(Zde někdo nečetl pravidla! To musí někdo opravit a opozdí to zveřejnění!). Nejsem žádný elektrikář,ale  před 2 roky jsme řešili podobný problém.

Všechny problémy výše uvedené jsme vyřešili spínacím elektroventile m.V podstatě jsme rozdělily rozvody na 2 větve. Do spínací skříňky s relé jsou zapojeny oba termostaty. Sepne se v horním patře a nahřívá se pouze stoupačka do patra a dole zůstává zavřené. Velmi se zkrátila doba ohřevu a nenatápí se zbytečně velké množství vody.  Úspora plynu více jak 20% Celkové náklady zhruba 5500Kč bez termostatů. ( 2x elektroventil, spínací skříňka,relé, úprava a rozdělení větví od topenáře)